Mé podivuhodné kultivační zkušenosti

(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat ještě předtím, než 20. července 1999 začalo pronásledování. Všechny zkoušky a trápení jsem překonala a došla až tam, kde jsem dnes, díky neustálé Mistrově péči a ochraně. Ráda bych se s vámi podělila o svou kultivační cestu.

Začínám praktikovat Falun Dafa

S manželem, synem a dvěma dcerami jsme žili v odlehlé horské vesnici. Vycházeli jsme spolu dobře a děti byly poslušné. Já jsem však trpěla špatným zdravím, mimo jiné žaludečními potížemi, gynekologickými onemocněními, častou chudokrevností, bušením srdce, a cítila jsem se slabá. Nebyla jsem schopná pracovat na poli, a když se mé obtíže zhoršily, bolest byla skutečně nesnesitelná. V těchto chvílích utrpení jsem toužila nalézt úlevu.

Můj sen se splnil v září 1997, kdy jeden mladý muž přinesl Falun Dafa do naší horské vesnice. Podal mi knihu a zeptal se: „Chtěla byste si ji přečíst?“ Když jsem se zeptala, co je Falun Dafa, odpověděl: „Je to kultivační praxe, která učí lidi být dobrými. Až si ji přečtete, pochopíte.“

Ze zvědavosti jsem si knihu vzala a požádala děti, aby mi ji nahlas předčítaly. Společně jsme se seznamovali s Falun Dafa a čím více jsme četli, tím více jsme si přáli dozvědět se další věci. Tak jsme s dětmi začali praktikovat Falun Dafa.

Zanedlouho všechna má onemocnění zmizela a cítila jsem se lehká a plná energie. Pomyslela jsem si: „Tato praxe je skutečně úžasná!“ Protože mi Dafa přinesl takový prospěch, cítila jsem, že bych o něm měla říci i dalším lidem, aby z něj mohli mít prospěch rovněž. Připojila jsem se proto k ostatním praktikujícím, kteří představovali Dafa veřejnosti.

Vydala jsem se šířit Fa s upřímným přáním pomoci druhým. Učila jsem cvičení každého, kdo měl zájem se je naučit. Když někdo přišel ke mně domů s přáním učit se, vyučovala jsem ho přímo u nás. Někdy jsem společně s praktikujícími chodila do jiných vesnic, abychom tamním lidem řekli o Dafa. V těchto vesnicích jsme také založili místa pro studium Fa a cvičení, takže mohlo začít praktikovat mnoho lidí. Cítila jsem, že právě tímto získal můj život skutečný smysl, a naše rodina žila v harmonii a štěstí.

Čas rychle plynul. V první polovině roku 1999 začal Fa číst také můj manžel a naučil se cvičení. Toto šťastné období však netrvalo dlouho, protože Jiang Zemin, bývalý vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny), zahájil pronásledování těchto laskavých lidí, kteří pouze kultivovali své srdce a snažili se být dobrými.

Překonávání trápení v rodině

V červenci 1999 zahájila KS Číny brutální zásah proti Falun Dafa. Média se přes noc zaplnila lživými tvrzeními a dobro a zlo byly převráceny naruby. Bezpočet lidí, kteří neznali pravdu, uvěřilo režimu a začalo si myslet, že Dafa je špatný. Rodiny se rozpadaly. Těmito lžemi byli oklamáni dokonce i příbuzní praktikujících, kteří se obrátili proti praxi a zasahovali do jejich kultivace – a mezi nimi byl i můj manžel. Před začátkem pronásledování byl svědkem toho, jaký prospěch přinesl Dafa naší rodině, a po určitou dobu dokonce sám praktikoval. Jakmile však pronásledování začalo, uvěřil lžím KS Číny a obrátil se proti Falun Dafa.

Navzdory zahájení pronásledování praktikující nadále společně studovali Fa a prováděli cvičení. Jednoho večera jsem odešla ke své skupině studia Fa. Krátce nato přijelo k nám domů několik policistů z místní policejní stanice a zeptali se manžela: „Kde je vaše žena?“

Když jim řekl, že odešla studovat Fa, jeden z policistů prohlásil: „Lidé nesmějí praktikovat Falun Dafa. Zaveďte nás tam.“ Manžel je skutečně dovedl na naše místo studia Fa. Té noci policie všechny členy naší skupiny odvlekla a nezákonně nás na týden zadržovala v budově místní samosprávy.

Když jsem se vrátila domů, manželův výraz potemněl, jakmile mě spatřil, a zavrčel: „Od nynějška máš zakázáno praktikovat. Praktikování je protizákonné.“

„Víš, že mi tato praxe zlepšila zdraví,“ odpověděla jsem. „Jak bych mohla přestat?“

„Když je to protizákonné, nesmíš praktikovat.“

Znovu jsem řekla: „Praktikování Falun Dafa mi pomohlo stát se dobrým člověkem a zlepšuje mi zdraví. Jaký zákon tím porušuji?“

Rozzlobeně prohlásil: „Řekl jsem, že praktikovat nesmíš, a tím je to vyřízené.“ Od té chvíle se mi snažil bránit ve studiu Fa i v provádění cvičení. Často pronášel absurdní větu: „Jsem skutečným vykonavatelem Jiangovy vůle.“

Jednou mě spatřil při studiu Fa a agresivně se ke mně vrhl, aby mi knihu vytrhl. Ze všech sil jsem se ji snažila udržet, ale podařilo se mu ji získat. Roztrhal ji a spálil. Zlomilo mi to srdce a nesmírně mě to rozhněvalo, ale nemohla jsem nic dělat. Tehdy jsme ještě nevěděli, jak vysílat spravedlivé myšlenky.

Kdykoli jsem se pokusila cvičit, manžel se mi snažil bránit. Strkal do mě nebo mě tahal, bil mě a pálil cigaretovými nedopalky. Přestože jsem k němu pociťovala hněv a zášť, neměla jsem jiné východisko. Ve svém srdci jsem se však rozhodla: „Ať mi budeš bránit jakkoli, budu ve studiu Fa a cvičení vytrvale pokračovat.“ Mé odhodlání nikdy nezakolísalo. Ani v takovém prostředí jsem ani jednou nepřestala.

Jednoho rána jsem prováděla cvičení, když se manžel probudil a spatřil mě. Rozzuřeně ke mně přiběhl, křičel nesmysly a bil mě. Potom mě odvlekl před dům. Zabouchl dveře a řekl: „Tak si cvič venku.“ Pršelo, zem byla blátivá a vzduch chladný. Zaplavila mě vlna hněvu a rozhořčení. Postupně jsem se však uklidnila a pomyslela si: „Jak bych se já, kultivující, mohla poddat hněvu? Nejsou snad hněv a zášť lidskými emocemi? Musím je opustit.“ Když mě zamkl venku, budu tedy cvičit venku. Nezáleželo mi na blátě na zemi. Jednoduše jsem se posadila do meditační pozice. Asi po půl hodině se dveře otevřely a manžel řekl: „Ať nenastydneš, pojď dovnitř.“

Následujícího dne jsem odešla cvičit do patra. Když jsem meditovala, manžel přišel, postavil se přede mě, několik minut mě pozoroval a potom beze slova odešel. Po dokončení cvičení jsem sešla dolů studovat Fa. Znovu ke mně přišel, ale já zůstala klidná. Chvíli tam stál a potom odešel. Té noci jsem ležela v posteli, ještě jsem nespala, když jsem uslyšela hlas, který řekl: „Už ji nedokážu ovládat.“ Od té chvíle jsem pod Mistrovou soucitnou ochranou mohla doma studovat Fa a provádět cvičení otevřeně a svobodně.

Byla jsem v bezpečí

Jednoho dne převážel manžel pytle se sklizenou rýží na tříkolovém vozíku a já seděla na nákladu. Prvně když vozík dorazil k prudkému svahu vedoucímu do vesnice, náhle se převrátil a zavalil mě společně s pytli rýže. Měla jsem pocit, že nemohu dýchat. Vnitřnosti se mi převracely, ale zůstala jsem při vědomí. Slyšela jsem, jak manžel zděšeně křičí: „Proboha! Pomoc! Ať nám někdo pomůže!“

Vesničané přiběhli. Jeden člověk, který věděl, že jsem praktikující, řekl: „Praktikuje Falun Dafa. Mistr ji chrání, takže bude v pořádku.“ Pomyslela jsem si: „Budu v pořádku!“ Když lidé odsunuli hromady rýže i vozík, postavila jsem se, oprášila ze sebe prach a zjistila, že nejsem zraněná. Vesničané byli svědky zázračné povahy Falun Dafa a uvědomili si, že Mistr praktikující skutečně chrání.

Jindy jsem sušila obilí na střeše. Když jsem je rozhrnovala, ustupovala jsem dozadu a dostala se příliš blízko k okraji. Ztratila jsem rovnováhu a spadla. Dopadla jsem na hromadu volně navršených kamenů. Syn zaslechl můj pád, přiběhl a zeptal se, zda jsem v pořádku. Rychle jsem odpověděla: „Nic mi není!“ a pomalu vstala. V dolní části zad jsem však cítila nesnesitelnou bolest. Přesto jsem ji vydržela a vytrvala ve studiu Fa i provádění cvičení. Během několika dnů bolest zmizela a můj stav se vrátil do normálu. Kdyby z takové výšky spadl nepraktikující, následky mohly být smrtelné, ale u kultivujícího to bylo jiné. Z Fa jsem pochopila, že to byl Mistr, kdo mi znovu a znovu rozpouštěl trápení.

Odmítnutí pronásledování

Jednou, když jsem vařila, vtrhlo dovnitř několik policistů a beze slova vysvětlení mě donutili nastoupit do policejního vozu. Uklidnila jsem se a zeptala se, proč mě zatýkají: „Co je špatného na tom být dobrým člověkem a mít dobré zdraví?“

Jeden policista odpověděl: „Dobře, dobře, tak běž na náměstí Tiananmen a upal se.“

Odpověděla jsem: „Sebeupálení na náměstí Tiananmen byl podvod. Řekněte mi, jak mohla plastová láhev Sprite naplněná benzinem přežít oheň, aniž se roztavila? A odkdy policisté hlídkují na náměstí Tiananmen s hasicími přístroji?“ Potom jsem recitovala Mistrův Fa:

„Pohromy, jedna za druhou,
postihují bytosti vnímající,
jež se způsobem strašlivým proměnily;
Leč v tomto světě nepokojném je Dafa, ’
by je spasil.
Zaměňujíce dobro a zlo,
když Zákon nebes pošpiňují,
Ti, již neodpustitelné zlo činí,
chladem podzimního větru budou smeteni.”
(„Dobro a zlo jsou již odlišeny,“ Hong Yin)

Jeden z policistů opakoval: „chladem podzimního větru budou smeteni... chladem podzimního větru budou smeteni.“ Ostatní zmlkli. Potom jsem jim vysvětlila, co je Falun Dafa.

Po příjezdu na policejní stanici mi nabídli jídlo, ale řekla jsem: „Chci se najíst doma.“ Pomyslela jsem si: „Rozhodně nedovolím, aby se lidé dopouštěli zločinů proti Dafa a praktikujícím.“ Věděla jsem, že tam nepatřím, a proto jsem požádala Mistra, aby posílil mé spravedlivé myšlenky. Věděla jsem, že nebudu spolupracovat na ničem, co po mně budou požadovat, a rozhodně jsem pronásledování odmítla.

Odpoledne mě odvezli do nemocnice na tělesnou prohlídku. Odmítla jsem spolupracovat, a tak mě několik z nich násilím zvedlo na vyšetřovací lůžko. Když jsem se bránila, pomyslela jsem si: „Nedovolím lékaři, aby se dopustil zločinu proti praktikující.“

V tom okamžiku lékař řekl: „Za těchto okolností ji nelze vyšetřit.“ Policisté mě pustili. Po zápasu jsem těžce dýchala a měla bledý obličej.

Jeden policista vykřikl: „Nechte toho!“ Vyšetření se tedy neuskutečnilo.

Odvezli mě zpět na policejní oddělení, kde mě chtěli vyslýchat a sepsat mou výpověď. Nic špatného jsem neudělala, a proto jsem odmítla odpovídat na jakékoli otázky. Požadovali, abych podepsala dokument, ale místo toho jsem na papír napsala: „Neudělala jsem nic špatného.“ Když trvali na tom, abych se podepsala, napsala jsem své jméno přímo před tuto větu.

Když to jeden z nich spatřil, zeptal se: „Co je tohle za dokument?“ Policista, který případ vyřizoval, ho následně předal svému nadřízenému.

Uklidnila jsem svou mysl a soustředila se výhradně na to, abych zabránila vedoucímu dopustit se zločinu proti praktikující Dafa. Potom jsem si tiše recitovala Fa. Po chvíli vedoucí vyšel a řekl: „Tentokrát vás pustíme domů. Příště si dávejte větší pozor.“

Atmosféra náhle působila, jako když po bouři vysvitne slunce. Jejich výrazy se změnily a staly se laskavými, což byl naprostý protiklad jejich počátečního chování. Policista, který mě vyprovázel ven, řekl: „Všechny jste nás proměnila.“ Věděla jsem, že díky Mistrovu posílení spravedlivé myšlenky zvítězily nad zlem a pronásledování bylo odmítnuto. Jakmile jsem vyšla ven, spatřila jsem svou rodinu a spolupraktikující, kteří na mě čekali. Praktikující Dafa jsou jedním tělem a tento výsledek rovněž odrážel spolupráci a spravedlivé myšlenky spolupraktikujících.

Společné studium Fa a provádění cvičení

Místo společného studia Fa v naší vesnici bylo během pronásledování ze strany KS Číny vystaveno vážnému zasahování. Pod vedením Mistrova učení jsme však pochopili význam společného studia Fa, a proto jsme vytrvali.

Ve druhé polovině roku 2007 jsem se kvůli změně okolností přestěhovala do menšího města za prací. Vařila jsem a starala se o domácnost jedné rodiny. Ocitla jsem se daleko od původní skupiny studia Fa. Bylo pro mě těžké zvyknout si studovat Fa a cvičit sama, a proto jsem tiše požádala Mistra, aby mi co nejdříve pomohl najít místní skupinu studia Fa. Jednoho dne jsem potkala známého praktikujícího a zeptala se ho, zda v okolí existuje skupina studia Fa. Řekl, že v té době žádná není, a navrhl, že bychom mohli společně založit skupinu pro studium Fa a cvičení.

Zanedlouho jsme se setkali s několika dalšími praktikujícími a rychle jsme založili místo pro studium Fa a cvičení. Naším pravidelným programem bylo každý večer prostudovat jednu přednášku Fa a poté společně provést všech pět cvičení. Studium Fa jsme začínali přesně ve 20.00 hodin, ve 21.50 jsme zahájili cvičení a o půlnoci jsme vysílali spravedlivé myšlenky. Bez přerušení v tom pokračujeme již více než deset let. Kromě toho dvakrát měsíčně pořádáme regionální setkání ke sdílení zkušeností, která praktikujícím umožňují vzájemně se povzbuzovat v kultivaci. Vytvořilo se tak podpůrné kultivační prostředí, které napomáhá společnému zlepšování.

V tomto prostředí jsem se rychle zlepšovala a aktivně se zapojovala do společných projektů, jejichž cílem bylo pomáhat Mistrovi spasit lidi. Pravidelně jsme ve velkém rozsahu vylepovali a rozdávali pravdu objasňující materiály. Vydávali jsme se do okolních oblastí, sousedních okresů, a dokonce i na místa vzdálená desítky kilometrů. Když jsme neměli k dispozici dopravní prostředek, roznášeli jsme materiály pěšky. Kráčeli jsme celou noc až do úsvitu, abychom je rozdali. Cestou jsem se setkala s mnoha trápeními a nebezpečími, avšak pod Mistrovou soucitnou ochranou jsem každou překážku bezpečně překonala.

Pravidelně jsem hovořila s lidmi tváří v tvář a vysvětlovala jim skutečnosti o Dafa. Objasňovala jsem pravdu o pronásledování a povzbuzovala lidi, aby vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací. Mnoho lidí se tak dozvědělo pravdu o Falun Gongu, zapamatovalo si věty „Falun Dafa je dobrý“ a „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ a vystoupilo z organizací KS Číny. Mnozí obdrželi požehnání. Mistr řekl:

„Kultivace závisí na vlastním úsilí jedince, zatímco přeměnu kultivační energie uskutečňuje jeho mistr.“ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Ve skutečnosti práci spojenou se spásou lidí vykonává Mistr, zatímco my praktikující pouze chodíme a pronášíme potřebná slova. Na tomto místě bych chtěla jménem všech vnímajících bytostí vyjádřit Mistrovi svou vděčnost!