Odstraňování připoutání opravdovou kultivací a upřednostňováním druhých

(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat v listopadu 1997 a nyní je mi 78 let. Díky studiu Fa a cvičení mi Mistr odstranil nemoci. Pleť jsem měla růžovou a zdravou a i při chůzi jsem se cítila lehce a plná energie. Spolupracovníci říkali, že jsem jako úplně jiný člověk.

Než jsem začala praktikovat, prošla jsem mnoha těžkostmi a trpěla mnoha nemocemi. Můj manžel měl poměr, což vedlo k rozpadu naší rodiny, když bylo mému synovi pouhých osm let. Naštěstí jsem se setkala s Dafa, který mi pomohl těmito těžkostmi projít. Protože jsem měla jen omezené vzdělání, zpočátku jsem mnoha principům Fa nerozuměla. Jednoduše jsem cítila, že to, co Mistr vyučuje, je vynikající. Zvláště slova „Pravdivost, Soucit, Snášenlivost“ mě hluboce zasáhla. Řekla jsem si: „Jsem odhodlaná praktikovat Falun Dafa. Od dnešního dne budu používat Pravdivost, Soucit a Snášenlivost k tomu, abych změnila sama sebe.“ S touto jedinou myšlenkou jsem se cítila jako jiný člověk.

Upřednostňovat druhé

V roce 1990 jsem se přestěhovala do nové obytné čtvrti, kterou poskytl můj zaměstnavatel, a bydlela jsem v prvním patře. Poté, co jsem začala praktikovat Dafa, jsem každý týden uklízela schodiště od šestého do prvního patra. Dělala jsem to více než 20 let. (Zpočátku ho uklízela správcovská společnost, ale později se o něj nikdo nestaral.) Před svátky čínského Nového roku přišli úředníci z místního uličního úřadu zkontrolovat čistotu v naší komunitě. Když jsem se vrátila z cest, vedoucí sousedského výboru mi řekl: „Ředitel uličního úřadu přišel se skupinou lidí na kontrolu. Řekl jsem jim, že někteří lidé tvrdí, že Falun Dafa není dobrý, ale já jsem řekl, že praktikující jsou dobří lidé. Podívejte se na tohle schodiště, už roky ho uklízí praktikující Falun Dafa.“ Ředitel uličního úřadu se usmál a se skupinou odešel.

Poté, co můj zaměstnavatel postavil výškové budovy, se někteří obyvatelé odstěhovali a nastěhovaly se nové rodiny. Někteří nově příchozí si koupili nábytek a obaly i další odpad odhodili na dvůr před domem. Dvůr nebyl prostorný a nepořádek ztěžoval průchod starším lidem i dětem. Když jsem viděla, že se o to nikdo nestará, obaly jsem rozebrala, materiály uspořádala a domluvila se s člověkem, který sbírá recyklovatelný materiál, aby je odvezl. Hlídač se mě zeptal, kolik jsem zaplatila za odvoz. Odpověděla jsem: „Sto jüanů.“ Souhlasně přikývl.

Řekla jsem: „Než jsem začala praktikovat, něco takového bych neudělala. Mistr Falun Dafa nás učí, abychom nejprve mysleli na druhé. Když se tyto věci nechají nahromaděné, vypadá to nepořádně a nepříjemně. Jakmile se uklidí, každý se při průchodu dvorem cítí lépe.“ Odpověděl: „Něco takového by udělali jen lidé, kteří praktikují Falun Dafa.“

Opustit připoutání k osobnímu prospěchu

Kvůli svému omezenému vzdělání jsem mnoha částem Fa nedokázala plně porozumět. Cítila jsem však, že Fa je velký a vzácný. Chápala jsem, že Mistr vyučuje Fa po omezenou dobu, a proto jsem si této příležitosti vážila a ze všech sil se snažila pilně studovat Fa a cvičit.

V roce 1998 někteří spolupracovníci říkali, že zaměstnanci v našem pracovním systému mohou odejít do předčasného důchodu. Měla jsem radost, protože mi právě bylo 50 let a měla jsem na odchod do důchodu nárok. Můj zaměstnavatel měl poskytovat měsíční příspěvek na zdravotní péči ve výši 300 jüanů a na konci každého roku jsem mohla předložit účtenky a získat proplacení zdravotních výdajů až do výše 3 600 jüanů. V té době byl můj měsíční důchod jen asi 300 jüanů, takže to byla značná částka. Díky studiu Fa a rozhovorům s ostatními praktikujícími jsem si uvědomila, že bych tyto peníze neměla přijmout. Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem byla zdravá a už jsem nepotřebovala léky. Uplatňovat nárok na proplacení zdravotních výdajů by nebylo pravdivé, a proto by to nebylo v souladu s Fa.

Na konci následujícího roku mi zavolal vedoucí personálního oddělení a řekl: „Termín pro proplacení zdravotních výdajů se blíží. Podejte si žádost.“ Odpověděla jsem: „Praktikuji Falun Dafa a už nejsem nemocná. Nemohu lhát.“ Úzkostně řekl: „To je 3 600 jüanů ročně!“ Řekla jsem: „Ať je to 3 600 jüanů, 36 000 jüanů nebo 360 000 jüanů, na tom nezáleží. V minulosti bych se těchto peněz nikdy nevzdala. Ale teď jsem kultivující a nemohu lhát.“ Řekl: „Neuvěřitelné,“ a zavěsil.

Později byl program proplácení změněn na dávky zdravotního pojištění v hodnotě několika tisíc jüanů ročně a k tomu přibyl také roční příspěvek 1 000 jüanů na lékařskou prohlídku. Nikdy jsem nic z toho nevyužila. Za posledních 27 let jsem Číně ušetřila velkou částku peněz.

Oprava vodovodního potrubí

Minulé léto, kdy teploty každý den dosahovaly 40 °C, jsem jednoho odpoledne kolem páté hodiny meditovala v obývacím pokoji, když se náhle po podlaze přihnala voda a dosáhla až k mým nohám. Rychle jsem hledala zdroj a zjistila, že prasklo vodovodní potrubí v nadzemní části. Okamžitě jsem vyšla na dvůr najít uzavírací ventil, ale nikdo nevěděl, kde je. Běžela jsem ke svému bývalému zaměstnavateli, který byl za obytným komplexem, a vysvětlila situaci hlídači. Řekl, že všichni už odešli domů. Po velkém úsilí jsem našla službu konajícího pracovníka správcovské společnosti, který otevřel poklop vodovodní šachty a ventil uzavřel. Spěchala jsem zpátky domů a obávala se, jak moc mohl být dům zatopený. Když jsem otevřela dveře, zůstala jsem ohromeně stát. Vstupy do všech tří pokojů byly suché. Do žádného z pokojů se voda nedostala. Podlahy v kuchyni a koupelně byly níže než podlaha v obývacím pokoji, a přesto se voda nedostala ani tam. Byl to skutečný zázrak! Velké množství vody se nahromadilo jen na jedné straně poblíž dveří do obývacího pokoje. Po tváři mi stékaly slzy a nahlas jsem řekla: „Děkuji Vám, Mistře, za pomoc.“

Následující ráno přišel pracovník komunitního úřadu poté, co obyvatelé nahlásili výpadek vody. Vysvětlila jsem mu, že prasklo přívodní vodovodní potrubí a že ani můj bývalý zaměstnavatel, ani správcovská společnost nejsou ochotni opravu řešit. Řekla jsem: „Jsem starší žena a můj syn nebydlí poblíž. Mohl byste to prosím projednat s vedením mého bývalého pracoviště?“

Poté, co odešel, jsem zavolala své neteři a požádala ji, aby mi pomohla najít na internetu instalatéra. Řekla: „Teto, jsi bývalá zaměstnankyně toho pracoviště. Je to jejich odpovědnost nebo odpovědnost správcovské společnosti. Když to odmítnou opravit, nikdo nebude mít vodu. Prostě zamkni dveře a přijď bydlet ke mně. Pak to bude muset řešit někdo jiný.“

Odpověděla jsem: „Jsem kultivující. To udělat nemohu. Je takové horko a více než šedesát domácností v této budově nemá vodu. Jak by to šlo? Prosím, jen mi pomoz někoho najít. Zaplatím to sama.“

Na dvoře byl celý den rozruch. Šla jsem na komunitní úřad najít člověka, který přišel toho rána, a zeptat se, jak pokračují jejich jednání, ale bylo mi řečeno, že odešel na schůzi. Kolem čtvrté hodiny odpoledne přijel můj synovec a řekl, že mu volala sestra. Jeden instalatér, kterého znal, právě pracoval jinde a mohl by přijít druhý den. Řekla jsem, že to bude v pořádku. Kolem páté hodiny odpoledne přišel pan Liu, pracovník komunitního úřadu odpovědný za naši obytnou oblast, a řekl: „Projednal jsem to s vedením vašeho bývalého pracoviště a oni odpovědnost nepřevezmou.“

Kolem komunitního úřadu se shromáždila skupina obyvatel a odmítala odejít, a tak se mnou přišel promluvit. Přišlo také mnoho obyvatel. Řekla jsem: „Je nesmírné horko a více než šedesát domácností, včetně starších lidí a dětí, je už více než den bez vody. Pokud najdeme instalatéra a rychle to opravíme, zaplatím náklady sama.“

Pan Liu se otočil k davu a řekl: „Tato starší paní platí opravu sama, tak kvůli čemu se všichni hádáte?“ Poté řekl, že je příliš pozdě někoho ten den najít, protože všichni už skončili v práci, ale že druhý den pomůže instalatéra sehnat. Souhlasila jsem.

Za svítání následujícího rána přišel můj synovec s instalatérem. Poté, co instalatér prohlédl podzemní potrubí, řekl, že výměna potrubí bude obtížná a bude stát 3 000 jüanů, včetně práce a materiálu. Odpověděla jsem: „To je v pořádku, hlavně aby se voda obnovila co nejrychleji.“ Okamžitě se pustili do práce a během opravy byl celý dům vzhůru nohama. Kolem deváté hodiny dopoledne dorazil instalatér zajištěný komunitním úřadem. Když viděl, že práce už probíhá, odešel. Později dopoledne přišel pan Liu a dělníci mu řekli, že používají nejlepší dostupné materiály a zaručí kvalitu opravy. Kolem páté hodiny odpoledne byla práce dokončena a dodávka vody obnovena.

Objasňování pravdy pracovníkům komunitního úřadu

Několik dní po opravě vodovodního potrubí přišel Xiao Liu s mladým mužem a řekl: „Teto, tohle je nový zaměstnanec našeho komunitního úřadu. Provádím ho tu. V budoucnu bude zodpovědný za pomoc starším obyvatelům, takže kdybyste něco potřebovala, obraťte se na něj.“

Poté, co to řekl, odešel. Něco na té situaci mi nepřipadalo úplně v pořádku. Abych předešla dalšímu obtěžování, později jsem šla na komunitní úřad a mladého muže jsem vyhledala. Zeptala jsem se: „Jste sem nově přidělen?“ Řekl, že ano. Potom jsem mu přímo řekla, že praktikuji Falun Dafa, a zeptala jsem se ho, zda někdy četl nějaké materiály o Falun Dafa. Řekl, že nečetl. Řekla jsem: „Dvojverší na mých dveřích tam visí už čtyři roky a nevyměnila jsem je. Když si je vyfotíte, nebude to pro vás dobré. Mohlo by to ovlivnit vaši budoucnost a dokonce přinést potíže vaší rodině.“ Okamžitě vytáhl telefon a řekl: „Smažu je.“ (Ve skutečnosti jsem ho neviděla, že by je fotografoval, ale ukázalo se, že to udělal.)

Poté jsem mu vysvětlila, proč praktikuji Falun Dafa, že Falun Dafa je kultivační praxe buddhistické školy a praktikuje se ve více než sto zemích, a že takzvaný incident „sebeupálení na Tiananmen“ byl zinscenovaný. Také jsem mu řekla, proč praktikující povzbuzují lidi, aby vystoupili z Komunistické strany Číny a jejích přidružených organizací. Poté, co si to vyslechl, okamžitě řekl, že kdysi vstoupil do stranických organizací a že z nich chce vystoupit. Také jsem ho požádala, aby říkal: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“, a že bude požehnán. Povzbudila jsem ho, aby to řekl i členům své rodiny, aby z toho také mohli mít prospěch.

Řekla jsem: „Před několika dny prasklo v našem obytném areálu vodovodní potrubí. V takovém horku nikdo nechtěl převzít odpovědnost, a tak jsem sama najala člověka a utratila 3 000 jüanů za opravu. Kdybyste byl ve stejné situaci, zaplatil byste to?“

Odpověděl: „Ne. V dnešní době je pro kohokoli těžké dát dohromady 3 000 jüanů.“ Řekla jsem: „Právě v tom se praktikující Falun Dafa liší. Můj Mistr nás učí, že kultivující by měli vždy upřednostňovat druhé.“ Odpověděl: „To je neuvěřitelné.“ Poté mě už ten mladý muž nikdy neobtěžoval.