Po opakovaných mrtvicích mého bratra se staly zázraky

(Minghui.org) Letos je mi 59 let. V mé rodině praktikuje Falun Dafa pět lidí a rád bych se podělil o to, co se stalo poté, co můj mladší bratr Chen opakovaně prodělal mrtvici a ocitl se v ohrožení života.

Chen byl řidičem dálkového kamionu. Ačkoli začal praktikovat Falun Dafa ještě předtím, než 20. července 1999 začalo pronásledování, moc nestudoval učení a nezískal o něm hluboké porozumění, a tak praktikování zanechal.

Návrat k praxi a zotavení se po mrtvici

V roce 2003 Chen prodělal mrtvici způsobenou vysokým krevním tlakem. Podstoupil operaci a byl dvakrát hospitalizován, ale zůstaly mu vážné následky. Mluvil nezřetelně a měl potíže s chůzí, natož s řízením.

Můj nejstarší bratr, můj nejmladší bratr a já jsme Chena všichni vybízeli, aby se vrátil k Dafa. Řekli jsme mu: „Jen Mistr tě může zachránit. Mistr se tě nikdy nevzdal – tolik dní jsi přežil krvácení do mozku a pak jsi byl mimo nebezpečí. Dafa je nadpřirozený a všemocný.“ Chen se tedy rozhodl začít znovu praktikovat.

Zpočátku s Chenem můj nejstarší a nejmladší bratr každý den studovali Fa. Při čtení klopýtal, ale povzbuzoval jsem ho slovy: „Čím hůře ti čtení jde, tím víc potřebuješ číst. Musíš číst víc.“ Díky pravidelnému studiu se Chen během měsíce zcela zotavil.

Chen pak mohl znovu řídit nákladní vozy. Byl pilný, každý den cvičil a studoval Fa a během konfliktů se díval do sebe.

Ochabnutí a návrat nemoci

Jak čas plynul, Chen však ve své kultivaci znovu ochabl a stal se závislým na mobilním telefonu.

Kolem desáté hodiny večer 27. června loňského roku Chen náhle zkolaboval a upadl do bezvědomí. Jeho rodina ho rychle odvezla do nemocnice. Když mi zavolal můj nejmladší bratr, měl jsem velké obavy. Napadlo mě: „Chen je živitelem rodiny. I když jeho jediná dcera pracuje, ještě není vdaná. Jak to zvládnou?“

Ve 23:55 zazvonil budík, který mi připomínal vysílání spravedlivých myšlenek. Najednou jsem se vzpamatoval: „Jsem praktikující. Musím vysílat spravedlivé myšlenky, zcela popřít uspořádání starých sil a prosit Mistra, aby Chena zachránil.“ Vysílal jsem spravedlivé myšlenky déle než hodinu.

Tu noc jsem vůbec nespal. Bezpodmínečně jsem se díval do sebe a odhalil jsem mnoho připoutání. Odložil jsem je a rozhodl se odstranit všechny lidské představy, které se objevily, a zároveň se vzdát citové vazby (qing) ke svému bratrovi.

Druhý den jsem zavolal nejmladšímu bratrovi, abych se zeptal na Chena, a dozvěděl jsem se, že je v kómatu na jednotce intenzivní péče. Celé tělo se mi roztřáslo a v práci jsem byl úplně bez síly.

Jeden spolupracovník mi vyprávěl o příbuzném, který po mrtvici utratil 500 000 jüanů, aby nakonec zůstal ve vegetativním stavu a o několik měsíců později zemřel, a připomněli se mi lidé, kteří zemřeli na operačním stole. Tyto negativní myšlenky jsem však odmítl a pomyslel jsem si: „O Chena se stará Mistr. Nepodléhá starým silám. I když má připoutání, měl by být napravován pouze v rámci Fa. Staré síly nejsou hodny pronásledovat jeho fyzické tělo.“ Znovu jsem vysílal spravedlivé myšlenky, abych posílil Chenovy spravedlivé myšlenky.

Během těch několika dní jsem byl skleslý. Když se o situaci dozvěděl jeden spolupraktikující, upozornil mě, že se nedokážu vzdát náklonnosti k rodině. Odpověděl jsem: „Snažil jsem se na to nemyslet, ale negativní myšlenky se stále vynořují.“ Praktikující mi připomněl: „Chen je praktikující pod Mistrovou péčí. Předej ho Mistrovi.“

Posilování spravedlivých myšlenek v nemocnici

Brzy ráno následujícího dne jsem se šel na Chena podívat. Už samotná cesta byla jako proces kultivace mysli. Když jsem odcházel, nepršelo, ale brzy se spustil liják. Nemohl jsem najít taxi a úplně jsem promokl. Vysílal jsem spravedlivé myšlenky, abych odstranil všechny zlé bytosti a faktory starých sil, které se mi snažily zabránit v tom, abych šel pomoci spolupraktikujícímu.

Šest dní jsem zůstal v Chenově domě a každý den jsem ho navštěvoval na jednotce intenzivní péče. Stále byl v hlubokém kómatu a všude po těle měl hadičky. Byl jsem však klidný a pomyslel jsem si: „Ať si všechny životy v jeho dimenzích pamatují ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré‘ a ať jsou odstraněny všechny zlé bytosti a faktory, které brání Chenově záchraně.“ Prosil jsem Mistra, aby mu dal ještě jednu šanci – šanci znovu se vrátit ke kultivaci a být opět pilný.

Potom jsem Chenovi hlasitě řekl: „Nepatříš do pekla. Jsi pod Mistrovou péčí. Tvé hlavní vědomí se musí vrátit do tvého fyzického těla, abys mohl převzít odpovědnost sám za sebe. Rozhodni se, že se za žádných okolností nevzdáš svého těla, protože jsi ještě nedokončil své poslání. Musíš se probudit! Nesmíš mít žádný negativní dopad na Dafa. Kvůli záchraně vnímajících bytostí v našem okolí se musíš probudit!“ Můj nejstarší a nejmladší bratr také pomáhali Chenovi posilovat spravedlivé myšlenky.

Odmítnutí přijmout iluzi uspořádanou starými silami

Uplynuly dva týdny a Chen stále nenabyl vědomí. Když mi skončila šestidenní dovolená, musel jsem se vrátit do práce. O pět dní později mi zavolal nejmladší bratr a řekl, že se Chen stále neprobudil a lékaři ho chtějí odpojit od přístrojů podporujících životní funkce.

Jeho rodina se ho odmítla vzdát a požádala, aby byl přeložen na běžné oddělení. Lékaři řekli, že ho buď musí propustit, nebo ho ponechat na jednotce intenzivní péče. Varovali nás, že pokud Chenovi odpojí kyslík, dostane křeče a ani při neodkladné péči nepřežije déle než tři dny, a tak se jeho rodina rozhodla vzít ho domů.

Příbuzní a přátelé se přišli s Chenem rozloučit v době, kterou všichni považovali za jeho poslední dny. Tehdy mi na mysl přišla myšlenka: „To všechno je falešná iluze a já ji neuznávám!“

My tři sourozenci jsme sdíleli své pochopení, že nesmíme padnout do pasti starých sil, které chtějí zničit vnímající bytosti v našem okolí a způsobit, aby se dopustily hříchů proti Dafa, a zároveň zkoušejí naši pevnost v Dafa, aby viděly, zda budeme pokračovat v kultivaci. Prohlásili jsme: „Ať se stane cokoli, budeme pevně kultivovat v Dafa a zcela věřit Mistrovi. Naše srdce touto situací nebude pohnuto; ať vše proběhne přirozeně. Budeme pokračovat ve svém každodenním režimu a Chena zcela ponecháme v Mistrově péči, protože cokoli pro něj Mistr uspořádá, je nejlepší.“

Zázračné probuzení

Každý příbuzný poznamenal, že Chen nevypadá jako člověk v kritickém stavu – jeho tělo nejevilo známky chřadnutí a tvář měla zdravou barvu. Vypadal, jako by jen spal a určitě se probudí.

To odpoledne, když příbuzní odešli, jsme my tři sourozenci vysílali spravedlivé myšlenky a pouštěli Chenovi nahrávky Mistrových přednášek Fa. Tu noc jsme nespali. Každou celou hodinu jsme vysílali spravedlivé myšlenky, prosili Mistra, aby ho zachránil a dal mu další příležitost ke kultivaci, a říkali jsme jeho vědomé stránce, aby prosila Mistra o pomoc a přiznala Mistrovi své chyby.

Za úsvitu Chen otevřel oči plné slz. V tu chvíli mě zaplavila nesmírná síla Dafa a Mistrova bezmezná moc a nekonečný soucit.

Po snídani Chenova manželka a dcera požádaly, aby se vrátil do nemocnice. Nechali jsme ho přijmout na běžné oddělení a 24 hodin denně jsme mu bez přerušení pouštěli Mistrovy přednášky Fa. Chen během dvou dnů zcela nabyl vědomí. Ostatní pacienti na oddělení všichni říkali, že je to naprostý zázrak.

O dvacet dní později byl Chen z nemocnice propuštěn. Když odcházel, lékaři, sestry i ostatní pacienti říkali, že nikdy neviděli tak blízké a vzájemně se podporující sourozence. Byli hluboce dojati.

Po Chenových zkušenostech se zkouškou života a smrti jsem si uvědomil, že kultivace je nesmírně vážná. Každá naše myšlenka a každý čin musí být v souladu s požadavky Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Bez ohledu na to, jakým zkouškám nebo trápením čelíme, musíme si zachovat neochvějnou víru v Mistra a Dafa.