Mistr mě obdařil nadpřirozenými schopnostmi

(Minghui.org) Je mi 80 let. Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, Mistr vyléčil všechny mé nemoci, takže mám bystrý zrak, dobrý sluch, chodím svižně a jsem plná energie.

Mistrův soucit mi pomáhal překonávat zkoušky

Celý rok chodím ven vyprávět lidem o Falun Dafa. Zpočátku jsem se bála a cítila se ukřivděná, když jsem narazila na lidi, kteří nechtěli poslouchat, když jsem jim vysvětlovala pronásledování. Postupně jsem však dokázala zabránit tomu, aby se dopouštěli zločinů proti Dafa, a později jsem mohla podle své vůle používat nadpřirozené schopnosti. Poté, co jsem prošla náročným procesem, mě Mistr obdařil nadpřirozenými schopnostmi a svým nesmírným soucitem odstraňoval zkoušky na cestě přede mnou.

Strach a pocit křivdy zocelily mou vůli na zasněžené cestě

Ať mrzne, panuje spalující horko, fouká vítr nebo sněží, bez váhání kráčím vpřed po cestě objasňování pravdy lidem. Každý rok objasňuji pravdu až do předvečera čínského Nového roku, dva dny si odpočinu a třetí den pokračuji. Zpočátku jsem se při setkání se špatnými lidmi cítila vystrašená a zraněná. Když se však ohlédnu zpět, vidím, že jen zocelovali mou vůli.

Jednoho zimního dne v roce 2014 hustě sněžilo, ale i tak jsem tlačila kolo a vyšla ven. Když jsem potkala lidi s předurčeným vztahem, dala jsem jim amulet pro bezpečí, vysvětlila jim pravdu a popřála jim vše dobré. Jak jsem šla dál, zapomněla jsem na chlad i sníh. V mysli jsem měla jen hledání lidí s předurčeným vztahem.

Když jsem uviděla, že přede mnou někdo je, rychle jsem k němu dotlačila kolo a chtěla mu podat amulet, který mu pomůže zůstat v bezpečí. Amulet však beze zvuku spadl do sněhu. Na bílém sněhu vypadal ještě krásněji. Ruce jsem měla tak promrzlé a necitlivé, že jsem jej neudržela. Promluvila jsem s tím člověkem o Falun Dafa, nijak zvlášť jsem o tom nepřemýšlela a pokračovala dál. Říkala jsem si: „Proč se cítím trochu zvláštně? Tělo mám trochu neohrabané. Co se děje?“ Podívala jsem se dolů a uviděla, že mám hruď zasypanou sněhem, jako bych vpředu nesla ledovou poklici. Vůbec jsem si toho nevšimla a tělo mi dokonce připadalo horké.

V roce 2004 jsem jela na kole a toulala se okolím. Cestou jsem potkala muže kolem čtyřicítky. Když přišla řeč na Falun Gong, rozčílil se: „Zmiz! Kliď se ode mě!“ V tu chvíli mi po tvářích stékaly slzy. Pomyslela jsem si: „Dělám to pro tvé dobro, a ty se ke mně přesto chováš takhle. Cítím se hrozně ukřivděná.“

Právě tehdy mi v mysli vyvstala Mistrova báseň:

„Velký osvícený se útrap nebojí
Neb ukoval si neoblomnou vůli
Od připoutání k životu či smrti oproštěn
Jistý a vyrovnaný, cestou nápravy Fa kráčí“

(„Spravedlivé myšlenky a spravedlivé činy“, Hong Yin II)

Báseň jsem si třikrát odříkala a uklidnila se. Pomyslela jsem si: „Jsem praktikující Dafa, která se kultivuje, aby se stala osvícenou bytostí. Jak bych mohla ronit slzy kvůli jediné nepříjemné poznámce obyčejného člověka?! Copak by osvícené bytosti ronily slzy?“ Promnula jsem si oči a pokračovala dál. Měla jsem pocit, jako by Mistr stál přímo přede mnou. Když jsem později znovu potkala lidi, kteří mi nadávali, už jsem neplakala. Jen jsem se na ně podívala a oni zmlkli. Když jsem viděla, že se někteří lidé chystají pomlouvat Mistra a Dafa, zneklidněla jsem a řekla: „Buďte zticha.“ A ten člověk pak poslušně zmlkl.

Když jsem se vrátila z objasňování pravdy, řekla jsem o tom jinému praktikujícímu a on mi řekl: „Mistr ti dal schopnosti. Proč je nepoužíváš? Ta schopnost je pro tebe, abys zachraňovala lidi.“

Provázely mě nadpřirozené schopnosti

Po nějaké době jsem zjistila, že vysvětlovat lidem pravdu je mnohem snazší, a začala jsem se zbavovat připoutání, abych mohla pravdu objasňovat otevřeně a důstojně. Někdy jsem se setkala s lidmi se zvláštním postavením. Snažila jsem se probudit jejich vrozenou dobrotu a ze všech sil se vyhnout tomu, abych v nich vyvolala negativní myšlenky. Tak se mi dařilo proměnit nebezpečnou situaci v bezpečnou.

V roce 2022 právě skončila tříletá uzávěra a u silnice jsem potkala muže kolem šedesátky. Když jsem se dotkla tématu Falun Dafa, zlomyslně mi řekl: „Můj příbuzný je policejní náčelník. Zavolám mu a postarám se, aby vás odvedli na policejní stanici.“ Vytáhl mobilní telefon. Usmála jsem se a řekla: „Bratře, dělám to pro vaše dobro. Může vás to zachránit ve chvíli vážného nebezpečí. Opravdu byste měl to srdce mě nahlásit? Je mi přes sedmdesát. Nemáme mezi sebou žádnou zášť ani nenávist. Kdybychom bydleli ve stejném domě, musel byste mi dokonce říkat ‚starší sestro‘. Odvedl byste svou starší sestru na policejní oddělení?“ Na okamžik ztuhl a pak řekl: „Jděte pryč.“ Toto těsné setkání s neštěstím mi ukázalo, že když jsou mé spravedlivé myšlenky silné, je pro člověka těžké jednat zlým způsobem. Mé soucitné myšlenky rozpustily zlé myšlenky, které stály za ním. Když jsem se toho dne vrátila domů, Mistr mě povzbudil. Meditovala jsem tři a půl hodiny, aniž bych cítila jakoukoli bolest v nohách.

Pravdu také musíme vysvětlit důkladně, teprve pak můžeme rozložit zlé bytosti, které za lidmi stojí. Jen tak mohou být zachráněni. V roce 2023 jsem u silnice potkala muže v důchodu, který působil velmi váženě. Když jsem zmínila vystoupení z Komunistické strany Číny (KS Číny), pohrdavě řekl: „Myslíte si, že stranu může svrhout jen těch pár lidí, jako jste vy?“ Odpověděla jsem: „Nejde o to, že bychom chtěli způsobit její pád. Strana je zlý přízrak, a proto ji chtějí odstranit Nebesa. My jsme dobří lidé. Dnes si vysoce postavení úředníci nechávají transplantovat nové orgány, když jim jejich vlastní selžou. Kvůli tomu začali s násilným odebíráním orgánů. Jsou tohle normální lidé? Lidé s duševním onemocněním nesmějí vstupovat do Mistrových kurzů. V čem tedy odpovídáme stranické propagandě? Wang Jindong byl popálený do tak hrozného stavu, ale jeho vlasy ani láhev s petrolejem mezi nohama nezačaly hořet; Liu Siying měla poškozenou průdušnici, ale dokázala jasně mluvit a dokonce zpívala; Liu Chunling byla ubita k smrti… Dám vám amulet pro bezpečí, pomůže vám překonat neštěstí a získat pokoj a bezpečí.“

Mluvila jsem také o dalších tématech souvisejících s pronásledováním a popřála mu vše dobré. Nakonec pravdu pochopil, otočil se ke mně a pochválil mě: „Vy musíte být velmi vzdělaná! To je opravdu pozoruhodné! Úplně jste mě přesvědčila. Do KS Číny jsem vstoupil asi před čtyřiceti lety a už za mnou přišly tři nebo čtyři skupiny lidí, aby mi vysvětlily pravdu, ale nevystoupil jsem. Prosím, pomozte mi z KS Číny vystoupit. Mluvila jste tak dobře.“ Když jsem viděla, že pravdu pochopil, měla jsem za něj skutečnou radost.

Vysvětlovala jsem pravdu jedné poměrně elegantní ženě, která vypadala, jako by patřila k aparátu KS Číny. Když jsem začala pravdu vysvětlovat, znervózněla a okamžitě chtěla zavolat policii. Řekla jsem: „Vy, buďte zticha.“ Zatímco byla omámená, široce jsem se usmála a řekla: „Sestro, nemusíte se rozčilovat. Je na vás, zda tomu, co jsem řekla, uvěříte, a já to dělám pro vaše dobro. Doufám, že vás božské bytosti ochrání, až přijde neštěstí. Dám vám amulet pro bezpečí, aby vás ochránil.“ Vypadala, jako by chtěla něco říct, ale jen otevřela ústa a ať se snažila jakkoli, nevyšlo z nich jediné slovo. Potom jsem odešla. Když jsem ušla už docela daleko a ohlédla jsem se, stále tam stála jako dřevěná, jako by byla přimražená k místu. Mistr mě znovu obdařil nadpřirozenými schopnostmi, aby odvrátil neštěstí, a obyčejný člověk si také nevytvořil žádnou karmu. Zde bych chtěla poděkovat našemu soucitnému, velikému Mistrovi!

Mistr nad svými učedníky neustále bdí

Když objasňujeme lidem pravdu, Mistr své učedníky chrání. Ve skutečnosti nad nimi Mistr bdí neustále. Jednou jsem jela na kole a uviděla jsem zametací vůz, který zastavil u kraje silnice. Abych se mu vyhnula, stočila jsem kolo ke krajnici a zezadu do mě narazil mladý muž na motorce. Náraz mě odhodil daleko a s žuchnutím jsem dopadla na zem. Hlavou jsem dopadla jako první. Chytila jsem se za ni a cítila, jak ze mě tryská krev. Mladý muž byl v šoku a jeden kolemjdoucí řekl: „Proč jste té starší paní ještě nepomohl vstát?“ Odvětila jsem: „Jsem v pořádku. Vstanu sama.“ Nakonec jsem si po tom, co jsem vstala, znovu sedla na zem. Mladý muž přiběhl a podepřel mě, když jsem se zvedala. Řekla jsem: „Mladý muži, nebojte se. Kultivuji Falun Dafa. Slyšel jste o tom, že když člověk vystoupí z KS Číny a jejích přidružených organizací, může získat pokoj a bezpečí?“ Odpověděl: „Ne.“ Pokračovala jsem: „Vstoupil jste do Svazu mládeže a nosil jste rudý šátek?“ Odpověděl: „Obojí.“ Držela jsem si hlavu a běžela ke kolu pro pero a malý sešitek, do kterého si zapisuji jména lidí, kteří souhlasili s vystoupením z KS Číny. Pak jsem ho požádala, aby napsal své jméno, a pomohla jsem mu vystoupit.

Potom jsem řekla: „Mladý muži, praktikuji Falun Dafa a Mistr mě ochrání a udrží v bezpečí. Kdybych byla obyčejný člověk, mohl byste dnes odejít bez jakýchkoli následků? Je mi už přes sedmdesát.“ Kolemjdoucí všichni říkali: „Je vám už přes sedmdesát, a po tak vážné nehodě jste pořád v pořádku?“ Odpověděla jsem: „Jsem v pořádku. Můžete jít, mladý muži.“ Sáhla jsem si na hlavu a podívala se na ruku. Proč tam není žádná krev? Nebyla tam ani boule. Potom jsem pokračovala v objasňování pravdy lidem, než jsem se vrátila domů.

Kdyby se to stalo obyčejnému člověku, vůbec nevím, jak vážně by se při takové nehodě zranil. Když jsem toho odpoledne studovala Fa, otevřela jsem knihu a byla jsem ohromená. Všechna slova měla zlatou barvu a vypadala tak krásně. Dokonce i interpunkční znaménka byla zlatá.

Jindy se mi kolo náhle vymklo kontrole a stočilo se ke kraji silnice. Chtěla jsem ho narovnat, ale řídítka jsem zkrátka nedokázala ovládnout. Najednou se ozvala hlasitá rána a narazila jsem přímo do zadní části něčího auta. Nikomu se nic nestalo a auto bylo v pořádku. Kdybych do zadní části auta nenarazila, možná bych spadla na zem a utrpěla mnoho zranění. Věděla jsem, že mi Mistrova ochrana pomohla splatit dluh.

Jindy jsem jela na kole a náhle ztratila vědomí. Když jsem se probrala, ležela jsem na zadní části něčího auta. Kdyby tam to auto nebylo, také si nedokážu představit, co by se stalo. Ani v tomto autě nikdo nebyl. Podobné věci se staly několikrát, ale pod Mistrovou ochranou jsem z nich vždy vyšla bez úhony.

Vyzvat spolupraktikující, aby vykročili vpřed a společně naplnili naše prehistorické sliby

Mistr žádá praktikující Dafa, aby více objasňovali pravdu a zachraňovali lidi. Zjistila jsem, že je stále mnoho praktikujících, kteří nevycházeli ven, aby to dělali. Jsme však jedno tělo a každý praktikující Dafa má své poslání. Proto musím tyto spolupraktikující požádat, aby vyšli ven a naplnili své prehistorické sliby.

Jednou jsem se vydala na venkov vzdálený asi 70 mil (113 km), abych zachraňovala lidi. Lidé tam byli velmi prostí a upřímní, takže když jsem najednou vysvětlila pravdu více než čtyřiceti lidem, všichni ji dokázali pochopit. Po návratu z té cesty jsem některým praktikujícím řekla, že tamní lidé se dají snadno zachránit. Nakonec je to dojalo, a tak jsme tam šly společně. Jednoho dne nás asi šest vyrazilo na vesnický trh vzdálený přibližně 70 mil (113 km). To léto bylo mimořádně horké a my jsme ve 38stupňovém vedru vzdorovaly spalujícímu slunci a na rušném trhu hledaly lidi s předurčeným vztahem. Toho dne měla každá praktikující bohatou úrodu a zachránila o deset lidí více než obvykle. Všechny byly nadšené. Když jsme vystoupily z autobusu, jely jsme domů na kolech – šedovlasé starší dámy, všechny plné elánu. Při pohledu na tu působivou kolonu jsem nedokázala zadržet slzy: „Mistře, vaši učedníci dohnali postup nápravy Fa a vyšli ven objasňovat pravdu.“

Původně se každý pohyboval jen v okolí svého bydliště, takže počet lidí, které mohl každý den zachránit, byl omezený. Všem to připadalo obtížné a měli obavy. Dnes už nikdo nechce zůstat pozadu a společně probíráme, kam bychom se měly vydat příště. Měla jsem obavu, že v autobuse nebude dost míst, a řekla jsem: „Bojím se, že nám kapacita autobusu nebude stačit.“ Jedna praktikující nato řekla: „Když se nevejdeme, prostě se budeme muset víc natlačit.“ „A co když se budeme tlačit víc, ale stejně se do autobusu nedostaneme?“ „Natlačíme se do dalšího autobusu.“ Tato praktikující dříve nebyla ochotná vyjít z domu zachraňovat lidi, protože ve svém okolí nemohla potkat žádné lidi s předurčeným vztahem. Teď ji už nic nedokáže zastavit. Elán všech při pomáhání Mistrovi v nápravě Fa také roste. Dodnes naše skupina sedmi praktikujících pod Mistrovým dohledem a ochranou stabilně kráčí po cestě pomáhání Mistrovi během nápravy Fa.

Jen když vynaložím veškeré úsilí, mohu být hodna cti být praktikující Dafa – cti, která je po věky mimořádně vzácná. Myslím, že v budoucnu uděláme vše, co si Mistr přeje, abychom dělaly, v naději, že Mistra potěšíme.