Laskavost v nebezpečných situacích

(Minghui.org) V kontextu brutálního a dlouhodobého pronásledování praktikujících Falun Gongu – lidí, kteří se řídí zásadami Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti – ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny) prošel každý praktikující těžkými zkouškami. I v tomto nebezpečném prostředí si však mnoho obyčejných lidí, včetně některých policistů, zachovalo svou vrozenou dobrotu a smysl pro spravedlnost. Tím, že v různých situacích nenápadně projevují laskavost a tiše chrání praktikující, stali se vzácnými majáky světla uprostřed nebezpečí.

Moje níže uvedené zkušenosti svědčí o síle laskavosti uprostřed nebezpečných okolností.

„Praktikující Dafa jsou ti nejlepší dobří lidé.“

V roce 2012 jsem se seznámil s přítelem, kterého jsem předtím znal jen jménem. Jednoho dne jsem s ním mluvil o Dafa a povzbudil ho, aby vystoupil z KS Číny. Byl vstřícný a řekl: „Teď tě vnímám v novém světle. Pojďme si najít nějaké soukromé místo, kde si o tom promluvíme podrobněji.“

Poté mi dlouze vyprávěl o různých zlovolných aspektech KS Číny. Zmínil, že na jeho pracovišti bylo několik praktikujících Falun Gongu, kteří byli všichni skvělí lidé, a přesto byli zatčeni a odsouzeni jen proto, že vytrvali ve své praxi. „Dobří lidé končí ve vězení. Co je to za svět? Dobro a zlo se obrátily vzhůru nohama. Jak by mohla být společnost vůbec dobrá?“ Dodal, že se léta snažil najít opravdové přátele, a uzavřel: „Zůstaňme odteď v kontaktu!“

Vytvořilo se mezi námi skutečné přátelství a on mi mnohokrát pomohl. Praktikujících Dafa si velmi vážil. Kdykoli někdo mluvil o Dafa špatně, na místě ho vyvrátil: „Praktikující Dafa, které znám, jsou ti nejlepší z nejlepších lidí. Řekni mi, který z lidí, které znáš a kteří dělají špatné věci, ve skutečnosti praktikuje Falun Gong?“ Druhý člověk pak okamžitě oněměl.

„Je to dobrý člověk, který nedělá nic špatného. Co by se mělo sledovat?“

V roce 2015 byl vedoucím firmy naproti mému domu můj dlouholetý přítel. Často jsem s ním hovořil o Dafa a on byl svědkem pozitivních změn, které ve mně tato praxe vyvolala. Díky tomu se stal velkým zastáncem Dafa.

Jednoho dne mi řekl: „Lidé z Úřadu veřejné bezpečnosti požádali o možnost využít kancelář v naší budově k tomu, aby tě mohli sledovat, protože odtud mají přímý výhled do tvého bytu. Našel jsem si výmluvu, abych to odmítl, a řekl jsem jim: ‚Je to dobrý člověk, který nedělá nic špatného. Co by se mělo sledovat?‘ Pak jsem je poslal pryč.“

Varoval mě, abych byl obzvláště opatrný: „Uvědomuješ si, kolikrát tě Úřad veřejné bezpečnosti v průběhu let chtěl zatknout? Právě proto, že jsi upřímný, laskavý k ostatním a máš dobrou pověst, se ti podařilo vyhnout se potížím.“

Když jsem později vysvětloval skutečnosti o pronásledování jinému policistovi, usmál se a poplácal mě po rameni: „Vím, kdo jste. Úřad veřejné bezpečnosti vás chtěl v průběhu let tolikrát zatknout. Ale prostě nám chyběly důkazy, takže to vždycky vyšumělo do ztracena. Měl byste si opravdu dávat pozor na svou bezpečnost.“

„Ve skutečnosti víme, že vy, praktikující Falun Gongu, jste dobří lidé.“

Jeden můj příbuzný jednou obdržel telefonát od svého přítele, policisty, který ho naléhavě žádal, aby mi okamžitě oznámil, že právě byla zatčena jedna praktikující a že policie se chystá provést razii v jejím domě. Policista doufal, že bych mohl co nejrychleji varovat rodinu této praktikující.

Díky této včasné informaci mohla rodina praktikující okamžitě přemístit materiály Dafa, čímž se zabránilo jakýmkoli ztrátám během policejní razie.

Později jsem tomu kamarádovi policistovi řekl: „Málokdy jsem se ti ozýval, protože jsem se bál, že by to mohlo ovlivnit tvou práci.“ On odpověděl: „Čeho se mám bát? Copak policista nemůže mít přátele, kteří praktikují Falun Gong? Ve skutečnosti víme, že vy, praktikující Falun Gongu, jste všichni dobří lidé.“

Nebezpečné pronásledování skončilo

Během místní kampaně pronásledování praktikujících Dafa mě Komise pro politické a právní záležitosti a Oddělení vnitřní bezpečnosti označily za klíčový cíl. Moje bydliště umístily pod skryté sledování a zoufale se snažily najít jakékoli takzvané „důkazy“, aby mě mohly zatknout.

Jednou si můj přítel půjčil mé auto. Zanedlouho mi řekl: „Musíš být opatrný.“ Ukázalo se, že do sledovací operace byl zapojený jeho další známý. Když ho viděl řídit mé auto, přítel mu poradil, aby mě varoval.

Identifikoval jsem sledovací zařízení a přijal protiopatření. Po několika měsících, kdy nic nezjistili, sledovací zařízení nakonec odstranili. Toto nebezpečné pronásledování tak skončilo.

Závěrem

V průběhu let, kdy se vše jevilo jako náhoda, jsem byl v nebezpečných situacích opakovaně ochráněn. Rád bych vyjádřil svou nejhlubší vděčnost těm laskavým a spravedlivým přátelům a policistům. Ještě vděčnější jsem však Mistrovi, který mě zcela proměnil a dal mi nový život.