54letý muž z Chongqingu je více než pět měsíců protiprávně zadržován za praktikování Falun Gongu

Úvodní strana > Pronásledování > Příběhy pronásledování

Srp. 15, 2026 | Korespondent Minghui v Číně

(Minghui.org) Čtyřiapadesátiletý pan Liu Kaifang z Chongqingu je již více než pět měsíců protiprávně zadržován, protože praktikuje Falun Gong.

Pan Liu byl 3. března 2026 zatčen ve svém pronajatém bytě. Policisté ho surově zbili a zabavili mu více než 100 bankovek s vytištěnými informacemi o Falun Gongu. Následujícího dne byl převezen do zadržovacího centra okresu Yubei. Jeho zatčení bylo 17. března formálně schváleno.

Pan Liu, bývalý zaměstnanec farmaceutické společnosti v okrese Beibei, začal praktikovat Falun Gong v roce 1997. Protože se nevzdal své víry, stával se opakovaně terčem pronásledování poté, co Komunistická strana Číny v červenci 1999 zahájila celostátní kampaň proti této duchovní praxi.

Již dříve byl pan Liu zatčen 25. listopadu 2001 a více než čtyři měsíce držen ve vazební věznici okresu Beibei. Během této doby byl nucen vyrábět papírové tašky.

Znovu byl zatčen 26. září 2002 na pracovišti a odvezen do střediska pro vymývání mozků. Zde byl nucen sledovat propagandistické materiály očerňující Falun Gong, celé hodiny stát a byl mu odpírán spánek. Protože se odmítl Falun Gongu zříci, byl 28. listopadu 2002 nezákonně odsouzen ke dvěma letům nucených prací a téhož dne převezen do tábora nucených prací Xishanping. O několik týdnů později s ním jeho zaměstnavatel ukončil pracovní poměr.

V táboře nucených prací byl pan Liu mučen a trýzněn hladem. Došlo i na násilné roztahování nohou (jedna z forem mučení). Byl také nucen pracovat bez nároku na odměnu, především při výrobě elektronických cívek.

K dalšímu zatčení pana Liu došlo 28. září 2007 cestou do práce v továrně. Dne 3. června 2008 jej soud okresu Yubei protiprávně odsoudil k pěti letům vězení. Jeho odvolání bylo 8. července zamítnuto Prvním středním lidovým soudem města Chongqing. Dne 17. září 2008 byl převezen do věznice Yongchuan.

Mezi metody mučení, kterým byl ve věznici vystaven, patřilo dlouhé nehybné sezení na lavici, vymývání mozků, samovazba, odpírání spánku, zákaz použití toalety, mnohahodinové stání, slovní urážky a bití. Při jedné příležitosti ho spoluvězni zbili do stehen tak surově, že měl potíže s chůzí i s použitím toalety.

Aby se po propuštění z vězení vyhnul dalšímu pronásledování, byl po mnoho let nucen žít mimo svůj domov.