Dobře se kultivovat jako praktikující Falun Dafa

(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat 2. září 2012 poté, co mě s touto praxí seznámila jedna přítelkyně.

Z poslechu podcastů na Minghui.org jsem se dozvěděla, že někteří praktikující se dokázali naučit Zhuan Falun zpaměti za měsíc, zatímco jiným trvalo tři či pět měsíců až rok, než celou knihu jednou odříkali a naučili se ji zpaměti.

Moje paměť však nebyla příliš dobrá, a tak mi to trvalo pět let. Doposud jsem dokázala Zhuan Falun odříkat zpaměti pouze třikrát a nyní jsem přibližně v polovině čtvrtého opakování. Také jsem právě dokončila četbu všech knih Dafa a přednášek Mistra Li, kterých je celkem přibližně padesát.

Abych dobře dělala tři věci, vycházela jsem každý den objasňovat pravdu a pomáhat Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti. Pokaždé se mi však podařilo pomoci nanejvýš několika lidem. Někdy uplynula dlouhá doba, během níž se mi nepodařilo oslovit ani jediného člověka. Ve srovnání s pilnými praktikujícími jsem zůstávala daleko pozadu.

Přestože mi chyběla mocná ctnost, soucitný Mistr to se mnou nevzdal a stále mě povzbuzoval – umožnil mi prožít několik zázračných zkušeností. Jednou jsem například při meditaci vsedě zřetelně cítila, jak do mého podbřišku vstupují Faluny a poměrně dlouhou dobu se v něm otáčejí.

Jindy jsem se, rovněž při meditaci vsedě, začala vznášet. A při cvičeních ve stoje jsem dvakrát zřetelně cítila, jak vnější mechanismus vede mé končetiny k pohybu.

Jednou jsem asi dvě hodiny vysílala spravedlivé myšlenky. Ke konci jsem cítila, jak se mé tělo zvětšuje, vlasy se mi ježí a póry se otevírají. Tělo se zvětšovalo, až dosáhlo velikosti oblohy. Poté ho obklopila silná vrstva energie a já zůstala dvacet minut zcela nehybná. Když jsem skončila, všechno se postupně vrátilo do normálu. Bylo to nesmírně nádherné a vznešené – ten pocit se skutečně nedá popsat slovy.

Jedině tím, že se budu více učit Fa zpaměti, se mohu pozvedat a přizpůsobovat Fa, abych mohla pomoci zachránit více vnímajících bytostí a vrátit se s Mistrem domů. Ráda bych se podělila o několik zkušeností z kultivace a objasňování pravdy.

Buddhovo světlo září na mou rodinu

Moje tchyně měla pět dětí. Můj manžel byl druhý nejstarší a měl ještě starší sestru. Byli jsme manželé teprve dva roky, když tchyně zemřela. V té době už byla manželova sestra vdaná a jeho první mladší bratr ženatý, zatímco dva nejmladší bratři stále žili doma s tchánem.

Tchán měl rád plněné knedlíčky, ale neuměl si je připravit, a tak jsme mu je vždy přinesli, když jsme je doma vařili. Když se mužům ušpinily nebo opotřebovaly přikrývky či oblečení, rozpárala jsem je, vyprala a znovu sešila, nebo rovnou ušila nové. Se švagrovými jsem se nikdy nehádala. Když později tchán onemocněl, sama jsem se ujala všeho potřebného – od nákupů až po péči o něj – a nikdy jsem si nestěžovala.

Více než rok po tchánově smrti se oženil manželův druhý mladší bratr. Svobodný zůstal už jen ten nejmladší. Neuměl vařit a chtěl se nastěhovat k nám. Souhlasila jsem a přijala ho jako člena naší domácnosti.

Jeho výplatu jsem ukládala a spořila mu ji na svatbu. Po více než třech letech jsme mu pomohli najít manželku a po svatbě se odstěhoval do vlastního bydlení. Všichni příbuzní a sousedé vědí, že praktikuji Falun Dafa, a vycházíme spolu harmonicky.

Nyní bych chtěla mluvit o svém manželovi. Manželka mého bratra už nechtěla, aby s nimi naše matka kvůli vysokému věku a špatnému zdraví bydlela, a náš otec zemřel mladý. Jako od nejstarší dcery se ode mě očekávalo, že se o matku postarám. Když jsem ji však přivedla k nám domů, manžel s tím byl velmi nespokojený. Každý den pronášel sarkastické poznámky a vyvolával se mnou hádky, což mě velmi rozčilovalo. Abych se mohla o matku starat, naučila jsem se fyzioterapii a otevřela zdravotní centrum. Přestěhovala jsem tam i matku a domů jsem chodila jen zřídka.

Teprve díky četbě knihy Zhuan Falun jsem pochopila, že smyslem života je návrat ke svému původnímu, pravému já. Pochopila jsem také mnoho principů, například předurčené vztahy mezi lidmi a to, že se nic neděje bez příčiny. Moje laskavost k manželově rodině mohla pramenit z toho, že jsem jim z minulosti něco dlužila. Stejně tak jeho špatné chování vůči mně mohlo být důsledkem toho, že jsem se k němu v některém z minulých životů chovala ještě hůř. Mistr pečlivě uspořádává naše kultivační cesty, aby nám pomohl se zlepšovat.

Změnila jsem tedy svůj postoj k manželovi. Přestala jsem ho trestat mlčením, častěji jsem chodila domů a snažila se ho chápat a být k němu ohleduplná; vždy jsem se snažila dívat na věci z jeho pohledu. Aniž jsem si toho zprvu všimla, změnil se i on. Přestal se rozčilovat a začal mě v praktikování Dafa podporovat.

Když mě ráno viděl doma studovat Fa, říkával: „Jen si dělej, co potřebuješ, já připravím snídani.“ Když mě večer viděl cvičit, tiše zavřel dveře, aby mě nerušil. Jednoho dne se zeptal: „K čemu je dobré, že tu knihu každý den čteš?“

Odpověděla jsem: „Velmi mi pomáhá. Je to hlavní kniha Zhuan Falun. Mistr nás učí být dobrými lidmi tím, že se řídíme principy Pravdivost-Soucit-Snášenlivost, a poměřovat sami sebe těmito principy vysoké úrovně. Kdybych například tuto knihu nečetla, tehdy bych se s tebou pohádala kvůli tomu, že jsi za mými zády půjčil svému bratrovi 10 000 jüanů. Dozvěděla jsem se o tom totiž až od jeho ženy.“

Ta mi tehdy řekla: „Půjčili jsme si od tvého manžela 10 000 jüanů na stavbu domu. Poslední dva roky je můj manžel nemocný a nemůže peníze vrátit. Je mi to moc líto.“ Když jsem to slyšela, vůbec mě to nepřekvapilo a zůstala jsem velmi klidná.

„To je v pořádku, nedělej si starosti,“ odpověděla jsem. „Je přece správné, aby si bratři v těžkostech pomáhali. Peníze si nechte.“ Její manžel později zemřel a neočekávala jsem, že mi peníze vrátí.

Potom jsem manželovi řekla: „Nepůjčovala si od nás tvoje sestra náhodou peníze pokaždé, když byla nemocná a ležela v nemocnici, když stavěla dům a když se jí ženil syn, až jsme jí nakonec dali úplně všechny naše úspory? Vrátila nám někdy něco? Kdybych tuto knihu nečetla a nekultivovala se v Dafa, nedovolila bych, aby to takhle pokračovalo.“

„Falun Dafa je opravdu úžasný!“ odpověděl. „To, že KS Číny pronásleduje Dafa, je strašné!“

Pravidelně jsem mu objasňovala pravdu a mluvila s ním o významu vystoupení z KS Číny. Se vším, co jsem mu říkala, souhlasil. Zeptala jsem se ho: „Co kdybys vystoupil z Mladých pionýrů [jedné z mládežnických organizací KS Číny]?“ Souhlasil.

Když jsme o tom mluvili, zaslechla nás vnučka. Řekla: „Babičko, já chci také vystoupit z Mladých pionýrů. Také věřím v Dafa.“ Potom souhlasil s vystoupením ze strany i můj syn.

Přesně jak řekl Mistr:

„Buddhovo světlo září všude, ­správnost a spravedlivost napravují všechny odchylky.” (Přednáška třetí, Zhuan Falun)

Obklopena Buddhovým světlem byla naše rodina naplněna příjemnou a pokojnou atmosférou. S manželem jsme se k sobě chovali s úctou. Synovi se v práci dařilo a byl s ní spokojený.

Vnučka byla vynikající studentkou a laskavou, dobře vychovanou dívkou. Společně se mnou zpaměti odříkávala „O Dafa“ a Hong Yin. Matka se mnou každý den studovala Fa a cvičila. Je jí 93 let, má jasnou mysl, je čilá a zdravá. Všechna tato požehnání v naší rodině přinesl Dafa. Kultivovat se v Dafa je skutečně nádherné.

Laskavý přístup k zákazníkům a dívání se do sebe

Ve svém fyzioterapeutickém centru pracuji se dvěma zaměstnanci. Protože se řídím principy Dafa – Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí –, vztahy se zaměstnanci i zákazníky jsou harmonické a vše probíhá hladce.

Zpočátku jsem se při konfliktech neuměla dívat do sebe ani jsem nevěděla, jak se kultivovat. Během fyzioterapie například lidé často procházejí přechodným zhoršením zdravotního stavu neboli „léčebnou reakcí“. Když k nám přišel zákazník, říkávali jsme mu: „Někdy můžete mít pocit, že se váš stav zhoršuje. Nedělejte si starosti, za několik dní to přejde a potom se budete cítit mnohem lépe.“

Většina lidí s tím neměla problém. Když se však u některých dostavila taková reakce, tvrdili, že jim léčba uškodila, a žádné vysvětlování je nedokázalo přesvědčit o opaku. Snášela jsem jejich ostrá slova, a pokud chtěli vrátit peníze, souhlasila jsem. Navenek jsem se tedy nehádala ani nebránila, uvnitř jsem však cítila křivdu a neklid.

S tím, jak jsem stále více studovala Fa a učila se ho zpaměti, jsem se naučila dívat se do sebe. Když se mnou někdo nesouhlasil nebo se ke mně choval nepřátelsky, přemýšlela jsem, zda nemám stejný problém a nepotřebuji si zlepšit charakter. Na každého jsem pohlížela jako na zrcadlo, které mi pomáhá podívat se do sebe. Myslela jsem si, že se kultivuji dobře, ale pokaždé mě překvapilo, kolik dalších připoutání jsem u sebe ještě objevila.

Například jeden zákazník po více než deseti dnech léčby prohlásil: „Spím mnohem lépe a křeče v nohou mívám méně často. Za poslední dva dny se ozvaly jen jednou nebo dvakrát, což je skvělé.“ Hned následující den však obrátil a řekl: „Už je to přes deset dní a vůbec mi to nepomohlo. Jen jsem zbytečně vyhodil peníze!“

„Včera jste říkal, že spíte mnohem lépe a že se vám zmírnily křeče v nohou,“ odpověděla jsem. „Co se tedy dnes stalo? Neprocházíte léčebnou reakcí?“

Odvětil: „Já jsem včera něco takového říkal? To není možné!“ Začal se chovat velmi nerozumně, zmínil nějaký masážní salon, kde si mohl poroučet, co chtěl, a pronesl několik hrubých poznámek. Nikdo z nás na to nereagoval. Moji zaměstnanci znají pravdu o Dafa a o pronásledování, vystoupili z KS Číny a dokážou se řídit principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Se zákazníkem se nehádali ani se nepřeli; prostě ho nechali mluvit, dokud jeho procedura neskončila. Potom jednoduše odešel.

Po práci jsem se zklidnila a začala se dívat do sebe. Přemýšlela jsem: „Na které moje připoutání tato situace míří? Včera byl v pořádku, proč se tedy jeho postoj najednou změnil?“ Pak jsem si uvědomila, že ráda poslouchám pochvaly. Když o mně někdo řekl něco pěkného, měla jsem radost. Nebyla to mentalita předvádění se?

Když jsem se podívala ještě hlouběji, objevila jsem připoutání k závisti, zvláště když některý zákazník prohlásil: „Vyzkoušel jsem na tuto nemoc tolik způsobů léčby, ale nic mi nepomohlo, dokud jsem nepřišel k vám.“ Taková slova mi lichotila a vyvolávala ve mně pocit, že jsem lepší než ostatní.

Když jsem tato připoutání přesně rozpoznala, vysílala jsem spravedlivé myšlenky, abych odstranila substance, které mi nepatří a které nechci. Potom jsem se cítila velmi uvolněně a příjemně a hluboko uvnitř jsem si uvědomila, že bych onomu zákazníkovi měla být vlastně vděčná za to, že mi pomohl zlepšit se a tato připoutání odstranit.

Když k nám následující den přišel znovu, choval se, jako by se nic nestalo. Dokončil patnáctidenní léčbu, která jeho potíže vyřešila. Poslední den nám dokonce na znamení vděčnosti přinesl drahé ovoce a při loučení byl velmi srdečný.

Zákazníci dokázali vnímat náš soucit a laskavost. Často se ptali, zda lidé pracující v našem centru nejsou buddhisté, protože se u nás cítí velmi dobře a všechny jejich starosti po příchodu mizí.

Využívala jsem těchto příležitostí k objasňování pravdy. Vyprávěla jsem jim o pozitivním působení Falun Dafa, o zinscenovaném „sebeupálení na náměstí Tiananmen“ a o mnoha politických kampaních, které KS Číny rozpoutala k pronásledování lidí, včetně velkého množství dobrých lidí. Většina zákazníků pravdu přijala a vystoupila ze strany a jejích přidružených organizací.

Pokračovala jsem v učení se Fa zpaměti, neustále jsem se dívala do sebe, odstraňovala svá připoutání a zlepšovala si svůj charakter. Už dlouho se nestalo, že by se k nám někdo choval nerozumně. Vykoupáno ve spásné milosti Buddhova světla Dafa je mé centrum každý den naplněno smíchem, laskavostí a klidem. Kultivační cesta Dafa je skutečně plná požehnání.

Objasňování pravdy majiteli supermarketu

Šla jsem do supermarketu a téměř nikdo tam nebyl. Majitel stál u pokladny a řekl: „Máte platit 10 jüanů a 50 fenů, ale 10 jüanů stačí.“

„Ne, to by nebylo správné,“ odpověděla jsem. Potom jsem vytáhla přesnou částku a zaplatila mu.

Řekl: „Ostatní zákazníci u mě vždycky chtějí slevu. Vy jste o ni nikdy nepožádala, a někdy dokonce zaplatíte víc. Dnes už je opravdu málo tak dobrých lidí, jako jste vy.“

Odpověděla jsem: „Praktikuji Falun Dafa. Náš Mistr nás učí být dobrými lidmi a řídit se principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Vždy musíme brát ohled na druhé. Dvacet fenů je maličkost, ale pokud každý očekává slevu dvacet fenů, u deseti lidí už jsou to dva jüany. O kolik více zboží musíte prodat, abyste tuto částku vydělal zpět?“

Velmi ho to překvapilo a řekl: „Copak vláda Falun Dafa nezakázala? A nevysílali v televizi ten případ sebeupálení na náměstí Tiananmen?“

„To byl naprostý podvod zinscenovaný bývalým vůdcem strany, aby mohl Dafa očernit a pronásledovat,“ odpověděla jsem. „Jen se nad tím zamyslete! Nosí snad policisté při hlídkování hasicí přístroje? Benzín se při sebemenší jiskře okamžitě vznítí. I kdyby s sebou hasicí přístroje měli, nebyl by čas pořizovat fotografie. Nebyla tedy celá scéna připravena předem?“

„Kdybyste se o tom nezmínila, opravdu by mě nenapadlo se nad tím takto zamyslet. KS Číny je tak zlá. Pronásleduje jen dobré lidi. Od chvíle, kdy se dostala k moci, neustále rozpoutává politické kampaně a zabila tolik dobrých lidí. Kdyby byli všichni jako vy a praktikovali Dafa, naše společnost by byla mnohem lepší. Je vidět, že se KS Číny brzy zhroutí.“

Zeptala jsem se ho, zda někdy vstoupil do strany. Odpověděl: „Ne, ale kdysi jsem vstoupil do Svazu mládeže a mezi Mladé pionýry.“

„Co kdybyste tedy z těchto organizací vystoupil? Buddhové a bohové se dívají pouze na srdce člověka. Můžete použít své skutečné jméno nebo pseudonym.“

Řekl, že použije své skutečné jméno. Dala jsem mu amulet Dafa a řekla: „Noste ho u sebe. Když budete upřímně odříkávat slova, která jsou na něm napsána – ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré‘ –, obdržíte požehnání.“

Vzal si ho a opakovaně mi děkoval: „Děkuji!“

Než jsem odešla, zastavil mě a zeptal se: „Kam si ho mám nejlépe dát?“ Navrhla jsem mu, aby ho nosil stále u sebe. Opatrně si ho vložil do kapsy a usmál se. Měla jsem skutečnou radost, že poznal pravdu a byl zachráněn.