(Minghui.org) Falun Dafa (Falun Gong) jsem začala praktikovat koncem dubna 1997. Pod Mistrovou soucitnou ochranou jsem bezpečně došla až k dnešnímu dni.
V srpnu 2008 jsem na kole přejížděla silnici, když do mě narazilo rychle jedoucí auto a srazilo mě k zemi. Když jsem tam ležela, začala jsem kolem sebe hledat své věci a našla jsem košík z kola, klíče a rozbitou dýni.
Z auta vystoupili dva mladí muži a nabídli mi, že mě odvezou do nemocnice. Odpověděla jsem: „Jsem v pořádku, není třeba. Sama dojedu domů na kole. Když jsem začala přejíždět silnici, viděla jsem, že vaše auto je ještě dost daleko. Jak jste do mě mohli narazit?“
Odpověděli: „Jeli jsme příliš rychle a nedokázali jsme včas zastavit.“
„Můžete jet. Domů se dostanu sama. Praktikuji Falun Gong a nebudu se z vás snažit vymámit žádné peníze.“
Jeden z nich poznamenal: „Nemyslím si, že teď vůbec dokážete jet na kole.“
Přehodila jsem nohu přes sedlo, nasedla na kolo a řekla: „Ukážu vám, že to zvládnu.“ Teprve když jsem odjížděla, všimla jsem si kolemjdoucích, kteří celou událost sledovali.
Odpoledne 3. října 2024 jsem jela na kole a blížila se ke křižovatce, když se proti mně vysokou rychlostí vyřítil kurýr rozvážející jídlo na elektrickém kole.
Seskočila jsem z kola právě ve chvíli, kdy kolem mě prosvištěl a těsně se o mě otřel. Trochu mě to vyděsilo a rozrušilo. Muž jedoucí na kole za mnou řekl: „Proč jste mu nevynadala?“
„Možná měl zpoždění s doručením a bál se, že dostane špatné hodnocení. Jakmile někdo dostane špatné hodnocení, nemůže si tolik vydělat. Tito kurýři mají těžký život a nechci jim přidělávat další problémy.“
Muž naléhal: „Měla jste štěstí, že jste včas seskočila! Před několika dny se srazili dva kurýři na kolech a jeden člověk skutečně zemřel. Měla jste na něj zakřičet.“
Usmála jsem se a řekla: „Raději pokračujte v cestě. Já už také pojedu.“ Jen toho dne jsem byla svědkem dalších dvou dopravních nehod, ale díky Mistrově ochraně jsem i z této situace opět vyvázla bez úhony.
Kultivující mají málo negativních myšlenek
Od té doby, co jsem začala praktikovat Dafa, se množství negativních myšlenek v mé mysli výrazně snížilo.
V zimě roku 2012 jsem se za soumraku vracela z práce domů. Na velkém kameni u silnice seděl schoulený muž ve žlutém kabátě vojenského střihu. Natáhl ke mně ruku a požádal mě o peníze, a tak jsem mu dala 10 jüanů.
Řekl mi, že tři dny nejedl, a tak jsem mu dala dalších 10 jüanů. Potom dodal, že se potřebuje vrátit do rodného kraje, aby navštívil hroby svých rodičů. Když jsem si ho pozorněji prohlédla, na jeho tváři byly patrné stopy strádání. Vypadal zmožený cestou a nepůsobil na mě jako podvodník.
Pomyslela jsem si, že v tomto období, kdy se Dafa široce šíří, by nikdo neměl zůstat bez jídla nebo umrznout. Zeptala jsem se ho, kolik peněz potřebuje, aby se dostal zpět do rodného kraje.
Řekl, že potřebuje 120 jüanů. Dala jsem mu tedy 150 jüanů. Náhle klesl na kolena a zeptal se mě, jak se jmenuji. Odpověděla jsem: „Praktikuji Falun Gong.“
Tou dobou se už kolem shromáždilo několik lidí a přihlíželi. Jeden pár mu dal tři placky a majitel nedaleké restaurace na něj zavolal: „Pospěšte si! Ještě můžete stihnout poslední autobus!“ Teprve potom muž zrychlil a zamířil k autobusovému nádraží.
Jindy jsem při procházce narazila na starší ženu, které bylo pravděpodobně přes 80 let a která seděla na převráceném kbelíku. Když mě uviděla, natáhla ke mně ruku, abych jí pomohla vstát. Bez váhání jsem ji uchopila a pomohla jí na nohy.
Starší muž stojící poblíž poznamenal: „Prošlo kolem tolik lidí, ale nikdo si jí nevšímal.“ Zeptala jsem se: „Proč?“
Odpověděl: „Co kdyby upadla? Ten, kdo by jí pomohl, by mohl být volán k odpovědnosti.“ Řekla jsem jen: „Tak daleko jsem nad tím nepřemýšlela!“
Jednou jsem byla na procházce se starší ženou, o kterou jsem se starala, když vedle nás zastavilo auto. Lidé uvnitř se mě zeptali na cestu do nemocnice, a tak jsem se jim snažila vysvětlit, kudy mají jet.
Jeden z nich navrhl: „Proč si prostě nenastoupíte a neukážete nám cestu?“ Ve voze byli dva muži a jedna žena. Ženě, o kterou jsem se starala, jsem řekla, aby si sedla u kraje silnice a počkala, než se vrátím.
Když se o tom dozvěděla rodina starší ženy, byla ohromena: „Nebála jste se, že by vás ti lidé mohli unést?“
Její dospívající vnučka zvolala: „Vůbec nedokážu pochopit, jak jste se mohla odvážit nastoupit do jejich auta! Vždyť i pětileté dítě ví, že nemá nastupovat do auta k cizím lidem!“
Odpověděla jsem: „Vlastně jsem nad tím nepřemýšlela. Jen jsem si představila, jak úzkostně bych se cítila v cizím městě, kde bych neznala cestu! Kdo by v takové situaci nedoufal, že mu někdo pomůže?“
Když jsem o této události později přemýšlela, vzpomněla jsem si, že předtím, než jsem s touto ženou vyšla ven, jsem četla tuto pasáž: „Buddhovo světlo září všude, správnost a spravedlivost napravují všechny odchylky.“ (Přednáška třetí, Zhuan Falun). Máme spravedlivé energetické pole, a proto lidé kolem nás nebudou mít zlé úmysly.
„Nevzala nám ani jedinou jehlu!“
O tuto ženu jsem se starala velmi pečlivě. Každý den jsem jí uklízela pokoj, a když bylo teplé počasí, brávala jsem ji ráno a znovu odpoledne ven na procházku. Také jsem dbala na to, aby její strava byla vyvážená a pestrá.
Zvlášť jsem na to dbala v době, kdy její vnuk skládal přijímací zkoušky na vysokou školu: vždy jsem se postarala, abych připravila dobré jídlo.
Žena i její rodina si mě velmi vážili. Když jsem byla pronásledována v táboře nucených prací a když mě obtěžovali agenti Komunistické strany Číny (KS Číny), vždy mi poskytovali pevnou podporu.
V roce 2010 byla dcera této ženy předvolána do tábora nucených prací, kde jsem byla protiprávně vězněna. Tamní příslušníci tvrdili, že jsem zištná a vypočítavá, a naznačovali, že jsem jí z domu určitě něco ukradla. Ona však rozhodně odpověděla: „Nevzala nám ani jedinou jehlu!“
Příslušníci zůstali beze slova. Měli v úmyslu dceru této ženy přimět, aby na mě vyvíjela nátlak a donutila mě k „transformaci“, jejich plán však ztroskotal.
V listopadu 2021, rok poté, co KS Číny zahájila kampaň „Zero-Out“ (obnovenou represivní kampaň proti praktikujícím Falun Gongu, kterou zahájil Úřad 610 a Výbor pro politické a právní záležitosti), mě přišlo obtěžovat několik agentů strany. Dcera této ženy i představitelé místní komunity se však proti nim postavili a řekli, že tvrdě pracuji a o starší lidi se starám s velkou péčí.
Uvědomila jsem si, že uprostřed konfliktů můžeme napravit své vztahy s druhými a skutečně dosáhnout opravdového zlepšení charakteru pouze tehdy, když se díváme do sebe a hledáme vlastní nedostatky.
Od chvíle, kdy jsem začala praktikovat, uplynulo 29 let. Nebýt Mistrovy soucitné ochrany, nikdy bych se nedostala až tam, kde jsem dnes. Žádná slova nemohou dostatečně vyjádřit mou vděčnost Mistrovi – jeho laskavost mohu oplatit jedině tím, že se budu pilně kultivovat.
Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí individuální vnímání v určitém okamžiku na základě jejich kultivačního stavu a jsou zveřejňovány v duchu vzájemného zlepšování.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.