Zlepšování se prostřednictvím konfliktů na mé šťastné cestě

(Minghui.org) Falun Dafa (Falun Gong) jsem začala praktikovat ve 24 letech. Poté, co jsem začala kultivovat, jsem se v práci řídila principy Dafa Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a připomínala si, že mám vždy dělat vše co nejlépe.

Na každé pracovní pozici jsem si získala důvěru nadřízených, často jsem byla oceňována jako vynikající zaměstnankyně a byla jsem povyšována. Velmi dobře jsem vycházela také se svými kolegy.

Při jednání s obtížnými zákazníky jsem se dokázala zdržet hádek, i když se chovali nerozumně nebo mi slovně nadávali, a řídila jsem se principem Fa: „...neodpověděli jste úderem na úder, ani nadávkou na nadávku. .“ (Přednáška v Sydney)

Zjistila jsem však, že je pro mě mnohem obtížnější řídit se tímto principem, když čelím konfliktům v rodině, a někdy jsem zakolísala. Ráda bych se s ostatními praktikujícími podělila o některé své zkušenosti z kultivace při řešení rodinných konfliktů.

Během dospívání jsem si vytvořila představu, že můj manžel by měl být slabší než já, abych mohla být doma tou, kdo rozhoduje. Toto smýšlení pramenilo z toho, čeho jsem byla svědkem ve své rodině, a z těžkostí, které prožívala má matka. I se mnou bylo v mládí špatně zacházeno kvůli upřednostňování synů před dcerami ve venkovské oblasti, kde jsem vyrůstala.

Matka mi proto vybrala za manžela nepraktikujícího, kterého v mnoha ohledech považovala za slabšího. Po svatbě jsem se snažila kontrolovat všechno, co manžel dělal, a očekávala jsem, že mě bude poslouchat. Postupem času se v něm kvůli tomu nahromadila hluboká zášť a nedůvěra. Protože se nedokázal postavit mé panovačné povaze, svou nespokojenost potlačoval, zatímco já jsem si vůbec neuvědomovala, co ve skutečnosti cítí. Jelikož jsme po dlouhá období žili odděleně, naše skryté konflikty zůstávaly pod povrchem.

V roce 2022 jsme začali žít společně. Všimla jsem si, že má určité zdravotní problémy a jeho povaha se stala výbušnější. Někdy se rozčílil bez zjevného důvodu. Občas jsem se neudržela a začala se s ním hádat, abych pak litovala, že jsem nedokázala ovládnout vlastní temperament. Společné soužití vyneslo na povrch celou řadu konfliktů.

Díky soustavnému studiu Fa a dívání se do sebe jsem začala vidět vlastní problémy. Jako manželka bych měla být k manželovi laskavá a ohleduplná, nikoli panovačná a ovládající. Když jsem si to uvědomila, začala jsem na sebe klást požadavky podle měřítek kultivujícího. Snažila jsem se nebýt dominantní ani se s ním nehádat a místo toho jsem mu nechávala prostor, aby rozhodoval.

Po nějaké době jsem si však všimla, že se jeho postoj ke mně zdá být ještě horší. Čím méně jsem se hádala, tím nerozumněji se choval. Kdykoli jsem vyjádřila svůj názor, řekl: „Ty mě nikdy neposloucháš.“

Obvykle jsem se ozvala proto, že jsem v jeho přístupu nebo chápání situace viděla problémy. Myslela jsem si, že mu pouze dávám dobře míněnou radu a nesnažím se mu vnucovat své názory, ale on mě přesto vnímal jako panovačnou a ovládající.

Někdy jsem si pomyslela: „Než jsem začala praktikovat Dafa, chovala jsem se k tobě špatně, ale ty ses choval lépe. Teď tě nechávám rozhodovat, a přesto se ke mně chováš hůř. Měla bych být znovu rázná a začít tě ovládat?“ Pak jsem si ale připomněla, že jsem praktikující. Musím na sebe klást požadavky podle měřítek kultivujícího, a ne se řídit běžnými lidskými představami.

Když jsem se podívala hlouběji, objevila jsem mnoho připoutání: dívala jsem se na manžela svrchu, chtěla jsem potvrzovat sama sebe, měla jsem soutěživost, touhu se předvádět, pociťovala jsem zášť a žárlivost. Za všemi těmito připoutáními se skrývalo sobectví. Po tolika letech kultivace jsem si uvědomila, že má žárlivost je stále velmi silná.

Poté, co jsem tyto problémy rozpoznala, začala jsem si více hlídat své negativní myšlenky. Pozorně jsem sledovala každou myšlenku, která se objevila, a snažila se zachovávat laskavé a soucitné srdce, bez zášti a nenávisti, a nacházet radost i uprostřed těžkostí.

Postupně, i když ke mně manžel mluvil hrubě, přestože jsem se k němu chovala laskavě, už mě to nedokázalo vyvést z rovnováhy. Dokázala jsem jeho chování klidně přijmout bez zášti. Chtěla jsem se k němu jednoduše chovat dobře, aniž bych za to cokoli očekávala.

Jednoho dne měl manžel špatnou náladu a rozrušila ho ostrá slova, která mu řekl můj bratr. U večeře si pak svou frustraci vůči mému bratrovi vybíjel na mně. Abych ho uklidnila, řekla jsem: „Božské bytosti na nás dohlížejí. Když k tobě někdo mluví hrubě, můžeš získat ctnost. Pokud se ale obrátíš a začneš tomu člověku nadávat nebo vůči němu pociťovat zášť, můžeš mu tu ctnost zase vrátit.“

Místo aby se uklidnil, rozčílil se ještě víc. Udeřil mě otevřenou dlaní nejprve do pravé a potom do levé tváře a zeptal se: „Je tohle dobré? Líbí se ti to?“

Usmála jsem se a řekla: „Mohl bys mě udeřit ještě jednou?“

Potom odešel. Myslí mi probleskl náznak hněvu, ale téměř okamžitě zmizel. Dokázala jsem zůstat klidná a neoplácet mu to díky dlouhodobému studiu Fa. Mistrovo učení se hluboce zakořenilo v mém srdci.

Když se ohlížím zpět, uvědomuji si, že pokojný a šťastný život, který dnes vedu, je možný jen díky tomu, že jsem měla to štěstí kultivovat Falun Dafa. Kdybych se nestala praktikující, pravděpodobně by mě stále ovlivňovaly představy vytvořené v rodinném prostředí, bolestně bych se zmítala v konfliktech a bojovala za to, abych dosáhla toho, co chci.

Upřímně doufám, že dobří lidé dokážou prohlédnout lži Komunistické strany Číny a budou si pamatovat a opakovat: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Kéž jsou všichni požehnáni štěstím a světlou budoucností.