Kultivační cesta mladého praktikujícího

(Minghui.org) Letos je mi 14 let a chodím do šesté třídy. Babička mi říkala, že poté, co jsem se narodil, mě často učila nazpaměť Mistrovy básně z Hong Yin. Mohl jsem šťastně vyrůstat v tomto kultivačním prostředí. Když mi však byly čtyři roky, byla uvězněna a pronásledována Komunistickou stranou Číny (KS Číny), a tak jsem přestal praktikovat.

Ztratil jsem se ve velké barvící kádi běžných lidí. Nastoupil jsem do základní školy a byl obklopen propagandou KS Číny. Poslouchal jsem KS Číny a byl jsem plný nenávisti. Chtěl jsem jet do Japonska a zabíjet japonské vojáky. Když se na to teď dívám zpětně, připadá mi naprosto absurdní, že jsem byl na pokraji toho vydat se tak temnou a pokřivenou cestou.

V těch letech jsem měl velmi špatné zdraví. Trpěl jsem zejména zažívacími potížemi a často mě náhle přepadla bolest žaludku a zvracení. Bál jsem se jíst větší množství, protože když jsem se přejedl, bolest se spustila. Ani v parném letním vedru jsem si netroufl dát ledové nanuky. Potíže se vracely každých 10 až 15 dní, každá epizoda trvala nejméně tři nebo čtyři dny a často jsem kvůli tomu musel zůstávat doma a nechodit do školy.

Jednou mě během měsíční písemné zkoušky přepadla prudká nesnesitelná bolest žaludku poté, co jsem odpověděl jen na jednu hlavní otázku. Musel jsem z učebny v polovině zkoušky odejít. Jednou v noci mě náhle sevřela bodavá bolest v žaludku, jako by mě někdo pořezal nožem, a začal jsem zvracet. Té noci jsem zvracel desetkrát a nakonec jsem zvracel už i žluč. Byl jsem úplně ochablý a bez síly – nedokázal jsem ani udržet hlavu vzpřímenou, takže mě matka musela odnést na zádech do nemocnice. Protože jsem byl tak často nemocný, stal jsem se v nemocnici pravidelným pacientem a užíval jsem léky, což rodičům způsobovalo nekonečné starosti.

Babička byla nakonec z vězení propuštěna a znovu jsem s ní začal praktikovat Falun Dafa. Podíval jsem se na všechna videa objasňující pravdu, která měla v mobilním telefonu, a pochopil jsem, že KS Číny pronásleduje Dafa, dokonce odebírá praktikujícím orgány, dokud jsou ještě naživu. Je to tak zlé. Rozhodl jsem se vystoupit z Mladých pionýrů KS Číny. Babička také dohlížela na to, abych šel správnou cestou, a společně jsme studovali Zhuan Falun.

Mistr mi očistil tělo. Toho dne mě znovu bolel žaludek a dvakrát jsem zvracel. Věděl jsem však, že mi Mistr odstraňuje karmu, a proto jsem si nevzal žádné léky. Poslechl jsem si tři Mistrovy přednášky a během půl dne se mé tělo zotavilo. Od té doby mě žaludek přestal bolet a nemám už žádné potíže s jídlem. V létě dokonce bez problémů sním tři lízátka denně.

Teď kultivuji už více než půl roku a už nebývám nemocný. Občas jsem cítil nepohodlí, ale věděl jsem, že mi Mistr odstraňuje karmu. Jen jsem řekl: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“, a nepohodlí rychle pominulo. Děkuji, Mistře, že jste mi očistil tělo a pomohl mi stát se zdravým mladým praktikujícím.

Zhuan Falun jsem přečetl třikrát. Nevím proč, ale když jsem knihu četl potřetí, měl jsem pocit, že se rozpláču. Babička řekla, že je to proto, že moje vědomá stránka byla dojata tím, že jsem konečně získal Fa. Teď jsem začal číst Zhuan Falun počtvrté. Babička mě povzbuzovala a nabádala, abych se učil nazpaměť básně z Hong Yin. Také se snažím řídit principy Falun Dafa – Pravdivostí-Soucitem-Snášenlivostí. Můj charakter se zlepšuje.

Nedávno se ve škole něco stalo. Hrál jsem si se spolužákem, když se rozzlobil a začal mi nadávat a bít mě. Trochu jsem se rozzlobil a napadlo mě, že mu to vrátím. Pak jsem si ale pomyslel: „Nepomáhá mi tím zbavit se karmy a nedává mi ctnost?“ A tak jsem mu poděkoval. Čím víc jsem mluvil, tím víc mě bil, ale já jsem jen seděl a zůstal klidný. Velmi to bolelo, ale necítil jsem k němu nenávist. Opravdu jsem mu z hloubi srdce děkoval.

Ostatní spolužáci byli šokovaní a říkali, že jsem se asi zbláznil. Jak by mohli rozumět kultivujícímu? Kdybych nebyl praktikující, určitě bych nedokázal zůstat klidný a možná bych se s ním popral. Poté, co jsem touto zkouškou prošel, jsem měl velkou radost. Té noci jsem viděl Mistra, jak se na mě laskavě usmívá. Pokaždé, když si tu scénu vybavím, chce se mi plakat. Chci Mistrovi poděkovat za pomoc.

Poté, co mě spolužák přestal bít, jsme psali písemku z matematiky. Matematika je můj nejslabší předmět a i po docházení na doučování jsem obvykle dostával kolem 70 bodů. Tentokrát jsem odpověděl na všechny otázky a při kontrole odpovědí jsem si náhle uvědomil, že jsem všechny čtyři hlavní otázky zodpověděl špatně. Opravil jsem je ještě před odevzdáním písemky.

Když jsem přišel domů, zmínil jsem se o tom babičce a ona řekla, že tentokrát určitě dostanu dobré hodnocení, protože jsem prošel zkouškou a zlepšil si charakter. O několik dní později přišly výsledky a skutečně jsem získal 92 bodů. Je to zázračné. Babička řekla: „Je to proto, že se zlepšil tvůj kultivační stav a zbavil ses karmy, takže ti Mistr otevřel moudrost. Kultivace je opravdu zázračná. Musíš si jí vážit a dál si vést dobře.“

Mám z toho skutečně velkou radost. Udělal jsem jen tak málo, ale Mistr mi dal mnohem víc. Děkuji, Mistře.

Stala se ještě jedna úžasná věc. Letos přecházím na nižší stupeň střední školy, ale nejbližší škola je internátní. Babička nechtěla, abych chodil na internát, protože nechtěla, abych se vzdálil od Dafa. Jelikož jsem nyní v dospívání, měla obavy, že bych mohl přestat praktikovat a osvojit si špatné návyky.

Rozhodli se proto poslat mě do školy s denní docházkou, která je dál. Protože je tato škola poměrně vzdálená a vyučování tam končí dost pozdě, uvažovali jsme, že bychom si poblíž pronajali bydlení. To však přineslo velmi rozporuplný problém.

Už více než rok se mnou babička a mladší bratr každý večer studují Fa. Kdybychom si pronajali bydlení jinde, ovlivnilo by to naše každodenní prostředí pro studium Fa. Babička ale řekla, že mě bez ohledu na cokoli nemůže nechat jít na internát.

K našemu velkému překvapení se stal zázrak. Týden po začátku nového pololetí po zimních prázdninách poslal učitel rodičům zprávu, v níž jasně uvedl, že nedaleká internátní škola už od letošního roku nebude nabízet ubytování a že žáci z mé základní školy se tam mohou přihlásit přímo. Díky tomu zůstalo zachováno naše prostředí pro studium Fa a babička už nemusí jezdit tak daleko, aby mě vozila do školy a ze školy. Všechno pokračuje jako dřív.

Babička radostně zvolala: „Tohle musí být Mistrovo uspořádání poté, co viděl, že jsme se napravili. Kdybychom přemýšleli jako běžní lidé, nikdy by nás nenapadlo, že internátní škola přestane nabízet ubytování. To může zařídit jen Mistr!“ Také jsem měl obrovskou radost. Cítím, že Dafa je opravdu zázračný. Děkuji, Mistře, za vaši laskavou ochranu a za to, že jste nám dal to nejlepší uspořádání.