Dafa rozpustil dlouholetou zášť mezi mnou a mou tchyní

(Minghui.org) Poté, co jsem se provdala a přišla do rodiny svého manžela, jsem se neustále cítila utlačovaná. Tchán byl často mimo domov a tchyně byla velmi panovačná. Všechno se muselo dělat podle jejích představ. Když se jí něco nelíbilo, rozčílila se a házela věcmi – dokonce bila i mého manžela. Musela jsem neustále sledovat, jakou má náladu, a podle toho se chovat.

Pravidla určovala tchyně. Například manžel jí odevzdával svou výplatu, zatímco z mého platu jsme hradili výdaje na naši domácnost. Když se nám narodily děti, starala se o ně, protože nechodila do práce. Musela jsem jí však platit stejnou částku, jakou bych platila někomu jinému. Přistoupila jsem na to a říkala si: Nevadí, hlavně když je spokojená.

Postupně jsem začala mít pocit, že se ke mně tchyně takto chová proto, aby mě šikanovala. Ráda hrála mahjong a karty a zvala si domů své přátele, se kterými hrávala. Vždy jsem je ochotně obsloužila a pohostila. Všichni říkali: „Máte skvělou snachu!“ Ona však přímo přede mnou odpověděla: „To by si ještě mohla dovolit nebýt dobrá!“ Dotklo se mě to a nechápala jsem, proč něco takového říká, ale nic jsem neřekla a jednoduše odešla.

Během oslav čínského Nového roku nám tchyně nedovolovala připravit více jídel než obvykle. Na Silvestra nám nedovolila dívat se na televizi. Říkala: „Zůstaňte ve svém pokoji.“ Dokonce prohlásila, že ji rozčiluje už jen to, když mě vidí. Sporák i jediná televize v domě se tehdy nacházely v jejím pokoji. O tradičních svátcích nám tchyně nedovolovala nic připravovat. Počkala, až odjedu k rodičům, a potom pozvala své dvě vdané dcery s rodinami, aby svátky oslavily společně. Později mi o tom řekli manželé jejích dcer.

Tchyně mě také opakovaně obviňovala, že jí kradu věci. Když jsem jí prala oblečení, tvrdila, že jsem jí vzala peníze z kapsy, a řekla manželovi, aby je po mně požadoval zpět. Když jsem řekla něco, co se jí nelíbilo, vyhodila všechno jídlo, které jsme připravili, a nedovolila nám uvařit nic jiného. Dokonce říkala: „Když nemůžu mít dobrý život já, ať ho nečeká ani nikdo jiný!“

Jedna událost mi obzvlášť utkvěla v paměti. Přišla mě navštívit kolegyně z práce. Tchyně se tehdy dívala na televizi v našem pokoji. Když manžel viděl, že přišla návštěva, řekl: „Mami, mohla by ses dívat na televizi ve vedlejším pokoji?“ Tchyně beze slova vypnula hlavní jistič. Právě v tu chvíli přišla manželova starší sestra. Zeptala se: „Proč vám nejde elektřina?“ Tchyně odpověděla: „Elektřina jde. Vypnula jsem jistič.“ Když švagrová viděla, že je u mě na návštěvě kolegyně, připadalo jí takové jednání naprosto nevhodné a řekla tchyni: „Jak můžeš něco takového udělat? Tohle už je příliš!“ Poté, co jí švagrová domluvila, tchyně elektřinu znovu zapnula.

Má zášť vůči tchyni narůstala. Záviděla jsem jejím dcerám, jak hezky se k nim chovala. Bez ohledu na to, jak dobře jsme se k ní chovali my, nikdy si toho nevážila a místo toho byla stále méně rozumná.

Každý den jsem se cítila sklíčeně, a kdykoli jsem na všechny ty věci pomyslela, zmocnil se mě obrovský vztek. V důsledku toho se k mým dosavadním zdravotním problémům přidaly další. Trpěla jsem nespavostí a neměla jsem chuť k jídlu. Když jsem šla do nemocnice na vyšetření, lékař řekl, že mám nervové zhroucení a srdeční onemocnění. Jedinou možností podle něj bylo užívat léky a snažit se svůj stav zvládat. Byla jsem velmi hubená a zesláblá. Rozhodla jsem se, že už s tchyní nechci žít. Po dohodě s manželem jsme se přestěhovali do nájemního bytu, který nám poskytlo pracoviště, a veškerý kontakt s ní jsme přerušili.

Poté, co jsem začala praktikovat, jsem pochopila, že Falun Dafa je hluboká kultivační praxe, která učí lidi kultivovat ctnost a stát se laskavými. Od praktikujících se vyžaduje, aby žili podle Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti – aby byli dobrými lidmi, stávali se ještě lepšími a při všem, co dělají, brali ohled na druhé. Principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti mi otevřely srdce. Mistrovo učení rozpustilo zášť, kterou jsem vůči tchyni po mnoho let hromadila. Navštívila jsem ji, usmířily jsme se a ona měla velkou radost.

Od té doby jsem se bez ohledu na to, co tchyně udělala, snažila ji pochopit a nerozčilovat se. Občas se mi nepodařilo udržet si charakter, ale nakonec jsem si vždy dokázala vzpomenout na Fa a napravit se, rozpoznat svá připoutání a odstranit je. Mé nemoci zmizely a cítila jsem se lehká a zdravá. Manžel radostně řekl: „Jen dobře praktikuj. Tento Dafa je opravdu úžasný!“

Když tchán onemocněl a byl hospitalizován, obávala jsem se, že se tchyně vyčerpá, a proto jsem odešla ze zaměstnání a šla se o něj starat do nemocnice. Tchyni i tchána to velmi potěšilo. Po propuštění z nemocnice jsem tchána vzala k nám domů a dál se o něj starala. Kromě péče o jeho každodenní potřeby jsem mu také dávala číst knihy Dafa nebo jsem mu z nich předčítala.

Když jsem se změnila já, změnila se i tchyně. Když jsem tchánovi předčítala Fa, poslouchala také. Čím více poslouchala, tím více se jí to líbilo. Později začala Dafa praktikovat i ona. Každý den vytrvale cvičí a studuje Fa a knihu Zhuan Falun dvakrát ručně opsala. Nyní je jí přes 90 let, přesto je zdravá a stále žije samostatně, aniž by potřebovala, aby se o ni někdo staral. Dokonce připravuje jídlo pro svá vnoučata. Navrhla jsem manželovi, aby s ní bydlel a dělal jí společnost, ale odmítla to. Řekla: „Když vás budu potřebovat, zavolám.“

Když druhá sestra mého manžela viděla zázračné a mimořádné změny, které u tchyně nastaly, přečetla si Zhuan Falun a naučila se pět cvičení Dafa. Vím, že všechny tyto nádherné věci přišly díky Mistrově milosti. Jsem Mistrovi a Dafa skutečně vděčná!

Závěr

Jako praktikující v období nápravy Fa nadále dělám tři věci. Vím, že se mohu zlepšovat pouze tím, že budu v budoucnu více studovat Fa a skutečně Fa chápat. Pouze když odstraním více svých lidských připoutání, mohu lépe objasňovat pravdu a pomáhat Mistrovi zachránit více vnímajících bytostí. Chci následovat Mistrovo učení a opravdově se kultivovat.

Doufám, že vnímající bytosti co nejdříve poznají pravdu, uvěří, že „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré,“ a zvolí si pro sebe krásnou budoucnost.

Jsem Mistrovi vděčná za to, že to se mnou nikdy nevzdal, a děkuji mu za ochranu a soucitnou spásu po celou dobu mé kultivační cesty.