Můj manžel se změnil poté, co jsem odstranila zasahování z jiných dimenzí

(Minghui.org) Má kultivační cesta ve Falun Dafa (Falun Gongu) začala v červnu 1998. Prošla jsem mnoha těžkostmi a ráda bych se podělila o několik zkušeností týkajících se mé rodiny.

Jen něco málo přes rok poté, co jsem začala s kultivací v Dafa, zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny) brutální pronásledování Falun Gongu. Prostředí u nás doma se stalo nepřátelským. Můj manžel je plachý, prostý člověk a uvěřil lžím strany o Falun Gongu. Chtěl, abych s praktikováním skončila.

Manžel se mě ptal: „Ty chceš pořád ještě praktikovat?“

Odpověděla jsem mu: „Jak bych mohla nepraktikovat něco tak dobrého? Všechny nemoci mi zmizely – sám jsi to viděl na vlastní oči.“

Odsekl: „Stejně už byl nejvyšší čas, aby ses uzdravila.“

Jeho negativního postoje jsem si nevšímala a v praktikování jsem pokračovala. Potom mě ale začal bít, zejména do hlavy. Trhal mé knihy Dafa, rozbil magnetofon, na kterém jsem si pouštěla hudbu ke cvičením, a celé dny mě na každém kroku sledoval.

Nic z toho, co dělal, však nemohlo otřást mou vírou. Vstávala jsem pozdě v noci, když už spal, a cvičila jsem. Protože mě nedokázal přimět, abych s tím přestala, začal mi vyhrožovat rozvodem. S tím jsem ale nesouhlasila. Dokonce k nám domů pozval čtyři mé strýce a před nimi mě ponižoval. Obviňoval mě, že se nestarám o domácnost, zanedbávám dítě a nejsem řádnou manželkou.

Věděla jsem, že manželovo iracionální chování je dílem zlých starých sil v jiných dimenzích, a proto jsem příbuzným řekla: „Strýčkové, všichni víte, že jsem dřív bývala neustále nemocná a moc práce jsem nezastala. Teď jsem díky praktikování Falun Gongu zdravá a zvládnu udělat cokoliv. Falun Gong nás učí být dobrými lidmi! Incident se sebeupálením na náměstí Tiananmen byl jen podvod zinscenovaný KS Číny za účelem očernit Falun Gong.“ Když strýcové viděli mé pevné odhodlání, odešli domů.

Nechtěla jsem už dál tajně vstávat uprostřed noci, abych mohla cvičit. Potřebovala jsem tuto situaci prolomit. Jednoho dne, když manžel něco psal u stolu, začala jsem vedle něj cvičit. Rozzuřilo ho to natolik, že popadl lahvičku s inkoustem a začal mě s ní tlouct. Bez ohledu na to, jak silně mě bil, jsem ve cvičení pokračovala. Byla jsem pevně rozhodnutá, že touto zkouškou prostě musím projít.

Když manžel zjistil, že mě nedokáže odradit, přestal. Při druhém cvičení, Falun pozice ve stoji, jsem cítila, jak se mé tělo neustále zvětšuje, až bylo nepopsatelně obrovské. Potom se zase začalo postupně zmenšovat. Byl to neuvěřitelný pocit! Věděla jsem, že jsem se zachovala správně – Mistr mě takto povzbuzoval! Tato zkušenost mé odhodlání kultivovat ve Falun Dafa ještě více upevnila.

Jednoho dne jsem se po návštěvě jiné praktikující vrátila domů o něco později. Manžel mi od sedmi hodin večer až téměř do půlnoci nadával těmi nejhrubšími výrazy.

Nenechala jsem se tím nijak pohnout a jen jsem si pomyslela: „Dlužím ti to z minulosti, tak klidně pokračuj – čím víc mi nadáváš, tím rychleji ti ten dluh splatím.“ Nejenže jsem se nerozčílila, ale cítila jsem v sobě hluboký klid. Manžela nakonec jeho vlastní řádění unavilo a šel spát. Později mě udal na policii a k nám domů přišli dva policisté. Objasnila jsem jim pravdu o dobrotě Dafa. Řekli mi: „Jestli si myslíte, že je to pro vás dobré, tak si praktikujte doma. Jen nejezděte do Pekingu.“ A s tím odešli.

V roce 2001 Mistr vysvětlil princip Fa ohledně vysílání spravedlivých myšlenek za účelem odstranění starých sil v jiných dimenzích. Uvědomila jsem si, že to zlý přízrak komunismu manipuloval mým manželem, aby se dopouštěl špatných skutků vůči mně i vůči Dafa. I on sám byl vlastně obětí.

Jednou večer šel manžel brzy spát. Sedla jsem si vedle něj a začala vysílat spravedlivé myšlenky. Když mě uviděl, otočil se ke mně zády a přetáhl si peřinu přes hlavu. Zůstala jsem klidná a požádala Mistra o pomoc s odstraněním veškerého zasahování zlých sil ve všech dimenzích, které manžela ovládaly. Pokračovala jsem až zhruba do půlnoci. Vtom ze sebe manžel náhle shodil přikrývku a po tvářích mu stékaly slzy.

„Proč pláčeš?“ zeptala jsem se ho.

„Je mi to tak líto,“ odvětil. „Choval jsem se k tobě hrozně, a ty se o mě přesto tak staráš.“

Zlé faktory, které manžela ovládaly, se rozpadly a probudilo se jeho pravé já. Od té chvíle už do mé kultivace nikdy nezasahoval.

Probudil se ve mně k němu soucit a přišlo mi ho velmi líto. Řekla jsem mu: „Už prosím Dafa nepoškozuj. Jak bys jinak splatil všechnu tu karmu, kterou sis tím vytvořil?“ Jen sklonil hlavu a neřekl ani slovo.

Často jsem za něj vysílala spravedlivé myšlenky. Později se dvakrát ocitl ve velmi nebezpečné situaci, ale pod Mistrovou ochranou z toho pokaždé vyvázl bez úhony. Manžel nyní plně chápe, že Dafa je dobrý a že zachraňuje lidi. Někdy o tom dokonce vypráví i ostatním.

Jednou měl obrovské bolesti kvůli ledvinovému kameni. Navrhla jsem mu, ať požádá Mistra o pomoc, a tak nahlas zvolal: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“ Bolest brzy ustala a hned následujícího rána z něj vyšel kamínek velký jako zrnko ječmene. Od té doby začal ve tváři zářit zdravím a znovu přibral na váze.

Chtěla bych soucitnému Mistrovi z celého srdce poděkovat za záchranu mého manžela a za to, že udržel naši rodinu pohromadě.

Odstranění pronásledování pomocí spravedlivých myšlenek

Manželův druhý nejstarší bratr se rozvedl a musel sám vychovávat své dva syny. Býval často nevrlý a veškerý volný čas trávil pitím alkoholu. Oba chlapci se stravovali u nás nebo u jiných příbuzných. V zimě jsem jim šila teplé oblečení.

Když trochu povyrostli, odešli ze školy a trávili čas po internetových kavárnách. Jejich otec měl o jejich budoucnost velkou starost a chtěl, aby mladší syn vstoupil do armády. Jednou z podmínek pro přijetí však bylo, aby nikdo z domácnosti uchazeče nepraktikoval Falun Gong. Pokud byl některý člen rodiny praktikujícím, musel sepsat a podepsat prohlášení, že už Falun Gong nepraktikuje.

Manžel mi tehdy řekl: „Zítra v osm ráno sem přijdou policisté z okresního úřadu veřejné bezpečnosti a z místní stanice. Budou chtít, abys napsala prohlášení se zárukou. Když ho nenapíšeš, chlapce do armády nevezmou. Co s tím budeš dělat?“

Sotva to manžel dořekl, dorazil jeho nejstarší bratr s celou rodinou. Prosili mě, abych to prohlášení podepsala. Řekla jsem jim: „O budoucnost toho chlapce mám úplně stejnou starost jako vy. Víte moc dobře, jaký jsem člověk – není přece nic špatného na tom, snažit se být dobrým člověkem. KS Číny chce tuhle záminku využít jen k mému pronásledování. Nedělejte si starosti, já to vyřeším. Prozatím běžte v klidu domů.“

To všechno bylo jen zasahování. Celou noc jsem vysílala spravedlivé myšlenky a prosila Mistra o pomoc. Následujícího rána jsem manželovi řekla: „Ničeho se neboj, nic se nestane. Mistr je tu s námi a Fa je tu také. Nebudu s nimi spolupracovat.“

Ten den jsem strávila u svého strýce. Studovala jsem tam Fa, vysílala spravedlivé myšlenky a dívala se do sebe. Objevila jsem v sobě hluboko skryté připoutání k nenávisti. Mezi naší rodinou a manželovým druhým nejstarším bratrem totiž panovaly určité spory. Nikdy nám nevrátil nic z toho, co si od nás půjčil, a to včetně peněz. Dívala jsem se na něj spatra a kdysi se ve mně dokonce rodily myšlenky na pomstu.

Řekla jsem starým silám: „Napravím se na základě Fa. Nemáte žádné právo do toho zasahovat. Následuji pouze uspořádání od Mistra.“ Poté jsem vysílala spravedlivé myšlenky, abych odstranila všechny zlé faktory, které manipulovaly policisty a členy mé rodiny.

Večer mi manžel zavolal a oznámil mi: „Můžeš se vrátit domů, všechno je v pořádku. Z úřadu veřejné bezpečnosti nikdo nepřišel.“

Chlapec nakonec do armády úspěšně nastoupil a celá záležitost upadla v zapomnění. Jsem Mistrovi nesmírně vděčná za to, jak všechno uspořádal. Budu se ještě více snažit dělat dobře tři věci a následovat Mistra při návratu do svého skutečného domova.

Toto je pouze mé osobní pochopení. Prosím, laskavě poukažte na cokoliv nevhodného.