(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 1997. Když se ohlížím za svou kultivací, skutečně se stydím, že přestože jsem tolik let studovala Fa, nedokázala jsem se opravdově kultivovat. Studovala jsem učení, aniž bych skutečně pochopila jeho podstatu. Protože jsem se neřídila Fa, při setkání s problémy jsem se dívala ven a reagovala podle lidských představ. I když jsem se někdy dívala do sebe, bylo to pouze povrchní. Nedokázala jsem odhalit a odstranit základní příčinu svých připoutání, a proto se problémy stále opakovaly. Také jsem na základě Fa nedokázala rozpoznat, kterých lidských představ a připoutání se potřebuji zbavit. Má kultivační cesta proto byla plná klopýtání. Mistře, je mi to opravdu líto!

Díky studiu Fa a rozhovorům se spolupraktikujícími jsem konečně pochopila, že můj vztah s ostatními lidmi spočívá v zachraňování a v tom, že sama jsem zachraňována. Žádný jiný vztah kromě toho neexistuje. Dokonce i členové mé rodiny patří mezi lidi, které Mistr uspořádal, aby mi pomohli naplnit mé poslání a pomáhat Mu zachraňovat vnímající bytosti. Vzájemné vztahy s rodinnými příslušníky a konflikty, které mezi námi vznikají, byly uspořádány proto, aby mi pomáhaly v kultivaci. Ráda bych popsala, jak Mistr využil členy mé rodiny, aby mi v kultivaci pomohli. Pokud něco není v souladu s Fa, laskavě mě na to upozorněte.

Můj manžel

Můj manžel špatně slyší a má prudkou povahu. Mluví hlasitě a rád ostatním poroučí. Nedokázala jsem to snášet, a proto jsem ho neustále napomínala, aby mluvil tišeji. Neposlouchal mě, a dokonce mi nadával. Také jsem mu zazlívala nedostatečné vzdělání a špatné způsoby. Přestože jsem se s ním navenek nehádala, hluboko uvnitř jsem vůči němu chovala zášť a odmítala jsem se mu podřídit. V důsledku toho mezi námi vznikaly konflikty, které se někdy vyhrotily. Občas doma několik dní panoval naprostý chaos. Ať jsem udělala cokoli, v jeho očích to bylo špatně. Křičel na mě, nadával mi a někdy se uchýlil i k fyzickému násilí.

Už jsem to nedokázala snášet, a tak jsem si postěžovala praktikujícím v naší skupině studia Fa. Dokonce jsem se rozplakala. Sdíleli se mnou svá pochopení a řekli mi, že se při konfliktu musím dívat do sebe a bezpodmínečně zkoumat sama sebe. Vysvětlili mi, že členové rodiny jsou jako zrcadlo, které odráží naše vlastní nedostatky. Zpočátku jsem to nedokázala pochopit. Trvala jsem na tom, že mám pravdu a že hádky vyvolává manžel. Ve skutečnosti jsem se stále dívаlа ven a obviňovala jeho.

Cestou domů jsem přemýšlela o Fa a náhle jsem pochopila: „Co to dělám? Proč se přu s běžným člověkem? Proč se dohadovat o tom, kdo má pravdu a kdo se mýlí? Náš vztah spočívá pouze v zachraňování a v tom, že jeden z nás je zachraňován. Možná je jeho chování příležitostí, abych ho zachránila. Musím mu projevovat soucit a lásku a umožnit mu, aby uviděl krásu Dafa a laskavost praktikujících, a mohl tak být zachráněn.“

Jakmile se mé smýšlení změnilo, jeho nepřátelské chování ustalo a všechno se vrátilo do normálu. Praktikovat Falun Dafa je opravdu nádherné!

Dcera mi pomohla v kultivaci

Vedena připoutáním k dceři a běžnými lidskými představami jsem ji často posuzovala a snažila se zasahovat do jejích záležitostí podle vlastních názorů. Ráda jsem se stavěla do role rádce, říkala jí své názory a chtěla jsem, aby všechno dělala podle mě. Výsledek však byl přesně opačný. Rozčilovala se, odmítala se řídit mými radami a já se cítila zraněná a rozzlobená, protože jsem si myslela, že se ke mně nechová s náležitou úctou jako dcera.

Když jsem se nad tím důkladně zamyslela a uklidnila se, uvědomila jsem si, že jsem zapomněla na to, že život člověka určují jeho karmická spojení a že vše je předem uspořádáno. Jak bych tedy mohla očekávat, že věci budou probíhat podle mých osobních představ? Byla to její životní cesta. Kdo by do ní mohl zasahovat? Jedinou výjimkou by bylo, kdyby praktikovala Dafa, protože tehdy by Mistr její život znovu uspořádal. Mou odpovědností bylo pouze dobře se chovat v našem složitém a vzájemně provázaném vztahu. Potřebovala jsem jí umožnit, aby viděla velikost a nádheru Dafa, poznala, že Dafa je dobrý, a mohla být zachráněna.

To by pro ni bylo skutečně dobré a já bych se k ní chovala zodpovědně. Zároveň by to uvedlo náš vztah do správné perspektivy. Navenek jsme matka a dcera, ale ve skutečnosti mezi námi existuje vztah zachraňování a toho, že jedna z nás je zachraňována. Jakmile jsem pochopila tyto principy Fa, mé srdce se uklidnilo a já věděla, co mám dělat.

Nyní nechávám věci přirozeně plynout a náš vztah se stal harmonickým. Vytvořilo to lepší prostředí pro objasňování pravdy dceři a pro to, aby mohla být zachráněna prostřednictvím Dafa. Je to Mistrovo pečlivé uspořádání, které mi pomáhá naplňovat poslání pomáhat Mu zachraňovat vnímající bytosti. Jsem Mistrovi nesmírně vděčná.

Můj malý vnuk

Kultivace je nesmírně vážná záležitost. I sebemenší polevení v ostražitosti může způsobit, že člověk znovu klesne na úroveň běžných lidí. Pod vlivem lidských tužeb, myšlenek a citů může člověk dělat pošetilé a nerozumné věci, které nesplňují měřítka kladená na praktikujícího. Tyto lidské touhy jsou navíc poháněny sobectvím a úzkoprsostí, které jsou vlastní lidskému srdci, a nakonec mohou bránit poslání zachraňovat vnímající bytosti.

Můj malý vnuk začal chodit do školy. Jeho matka ho nemohla vyzvedávat během polední přestávky, a tak jsem převzala odpovědnost za jeho každodenní cestu domů a zpět do školy. Každý den jsme po návratu ze školy museli rychle sníst oběd, poté následoval boj, abych ho přiměla si zdřímnout, a po pouhé půlhodině jsem ho musela znovu vzbudit, aby nepřišel pozdě na vyučování. Pokud se neprobudil sám, byl při buzení nešťastný, plakal a vztekal se. Každý den to byla zkouška mé trpělivosti.

Ve volných chvílích jsem mu navíc musela pomáhat s učením, ale on mi odmlouval a odmítal poslouchat. Čím napjatější byl časový plán, tím více se loudal. Někdy jsem ztratila trpělivost, křičela na něj, udeřila ho nebo mu vynadala, což v něm vyvolalo ještě větší vzdor. Rozčilení a hněv mě nakonec úplně vyčerpaly a vytvořil se začarovaný kruh.

Jednoho dne se můj malý vnuk rozplakal, ukázal na mě prstem a vykřikl: „Ty nejsi hodná babička. Nelíbí se mi, když se takhle chováš!“

Byla jsem šokovaná. Opravdu jsem nebyla dobrou babičkou. Jak jsem mohla být tak impulzivní a postrádat trpělivost i soucit? Ode mě se mu dostávalo pouze podrážděnosti a přísné kázně. V tomto prostředí nebyla žádná laskavost ani pokoj a on nemohl vidět krásu Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti. Jak by se potom mohl dobře chovat?

Nebyla snad jeho reakce odrazem mě samotné? Jsem praktikující. Když mě někdo udeří, neměla bych úder oplácet, a když mi někdo nadává, neměla bych mu nadávat zpět. Měla bych se řídit měřítky Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti. Co se to se mnou stalo?

Mé chování bylo přesně jako tyranie Komunistické strany Číny, která připouští jen jediný hlas. Snažila jsem se druhé ovládat, myslela jsem si, že mám pravdu a že jednám „pro jeho dobro“, a trvala jsem na tom, že buď bude všechno podle mě, nebo vůbec.

Ovládat myšlenky a jednání druhých je hrozné. Chovala jsem se hůře než běžný člověk. Tolik let jsem studovala Fa, ale ve skutečnosti jsem ho nepochopila. Proto mě lidské city a představy svedly k pošetilému jednání, které se značně odchylovalo od Fa. Velmi se stydím, že jsem nedokázala dostát Mistrově soucitné spáse.

V kultivaci neexistují žádné maličkosti a nic, s čím se setkáváme, není náhodné. Všechno je Mistrovým pečlivě uspořádaným plánem, který mi má pomoci naplnit mé dávné přání a pravěký slib pomáhat Mu zachraňovat vnímající bytosti. Já, nehodná praktikující, jsem však svou chybu pochopila až po dlouhé době, a způsobila tak Mistrovi starosti.

Nyní už vím, že jsem se mýlila. Mistr zařídil, aby mi členové mé rodiny pomáhali v kultivaci. Od nynějška musím studovat Fa s klidnou myslí, ponořit se do Fa, opravdově se kultivovat v souladu s jeho požadavky, pomáhat Mistrovi v nápravě Fa a zachraňovat spolu s Ním vnímající bytosti. Mým jediným přáním je vidět Mistra, jak se usmívá!

Články, v nichž praktikující sdílejí svá pochopení, zpravidla odrážejí osobní poznání autora v určitém období na základě jeho tehdejšího stavu kultivace. Jsou zveřejňovány v duchu vzájemného sdílení a společného zlepšování.