Od čekání na smrt k novému životu díky Falun Dafa

(Minghui.org) Roky 1995 a 1996 pro mě znamenaly absolutně nejhorší období života. Bylo mi teprve něco málo přes třicet, přesto mě drtila celá řada nemocí – od těžké hepatitidy B a zánětu střev přes chronické zažívací potíže až po anémii. Zeslábl jsem natolik, že jsem už nezvládal ani ty nejzákladnější domácí práce.

Snášení útrap

Jediným pokrmem, který jsem dokázal pozřít, byla rýžová kaše, a to ještě velmi řídká. Pokud byla jen trochu hustší, nebo když jsem snědl cokoliv hůře stravitelného, probudil jsem se uprostřed noci se silně nafouklým břichem, po kterém následoval úporný vodnatý průjem. Manželka mi v takové chvíli musela okamžitě píchnout injekci, aby ho vůbec zastavila.

Někdy potíže odezněly po jednom či dvou záchvatech. Pokud však pokračovaly, znamenalo to, že lék nezabírá, a žena mě musela odvézt do nemocnice.

Lékař se pokaždé zlobil: „Proč jste nepřijeli dřív? Silná dehydratace vás může stát i život!“

Takové situace se opakovaly několikrát do roka.

Jednou jsem se vypravil do vyhlášené nemocnice ve vojenské oblasti, ale tamní lékaři mi řekli v podstatě totéž: „Vaši nemoc nelze vyléčit. Tyto léky pouze brání jejímu zhoršování. Dodržujte přísnou dietu a medikaci nepřestávejte užívat. Pokud se ale váš stav zhorší, můžete ji rovnou vysadit.“ Jinými slovy mi nezbývalo nic jiného než jen tiše čekat na smrt.

Jednoho dne do naší vesnice zavítal věštec. Předpovídal budoucnost mnoha lidem a jeho odhady byly až pozoruhodně přesné. Jakmile mě uviděl, prohlásil, že se nedožiji více než pětatřiceti let. Podle čínského lunárního kalendáře mi právě v tom roce pětatřicet bylo. Smrt mi v té chvíli připadala jako pouhé vysvobození z utrpení, ale mou manželku jeho slova naprosto zdrtila. V té době jsem se často probouzel uprostřed noci a nacházel prázdnou postel. Zprvu jsem si myslel, že šla pracovat na pole; až později jsem zjistil, že chodila ven plakat.

Pochopení: Pravý Buddha přišel na svět

Jednoho srpnového dne roku 1996 pracoval můj otec s manželkou u silnice. Když se večer vrátili, přinesl otec knihu, kterou dostal od jedné praktikující Falun Gongu. Naléhal, abych si ji přečetl, že mi určitě zdravotně prospěje. Už předtím jsem vyzkoušel různé druhy qigongu a se ženou jsme obcházeli všemožná místa, kde jsme uctívali Buddhu a prosili o požehnání, ale nic z toho nepomohlo. Už jsem ničemu nevěřil.

Když mě ale otec znovu vytrvale přesvědčoval, rozhodl jsem se knihu z úcty k němu přece jen zkusit. Kupodivu mě text natolik zaujal, že jsem četl znovu a znovu a úplně při tom zapomněl na všechny své starosti i nemoci. Mistrova slova mě hluboce oslovila, a to zejména část vysvětlující karmu nemoci, jež na mě měla zcela mimořádný vliv. Konečně jsem pochopil, proč byl celý můj dosavadní život protkán tolika nemocemi a utrpením. Nešlo o náhodné neštěstí, nýbrž o karmické důsledky špatných skutků, které jsem si nahromadil během bezpočtu minulých životů.

Náhle mi došlo, že na svět sestoupil pravý Buddha, aby zachránil lidi. Následujícího rána jsem otci oznámil: „Chci praktikovat Falun Gong.“ Měl z toho obrovskou radost a plně mě v mém rozhodnutí podpořil.

Přišel jsem se kultivovat, ne si léčit nemoci

Ještě toho večera jsem se vypravil do domu praktikující, která otci knihu darovala. Jakmile jsem překročil práh, spatřil jsem velký Mistrův portrét. Okamžitě jsem před ním sepjal dlaně, a zatímco mi po tvářích stékaly slzy dojetí, pronesl jsem: „Mistře, jsem tady. Přišel jsem se kultivovat, ne si léčit nemoci.“

Praktikující mou návštěvu srdečně uvítala a poprosila manžela, ať připraví večeři. S velkým nadšením mi ukázala všech pět cvičení a já si je hned napoprvé zapamatoval. Poté mě pozvala, abych s nimi povečeřel. Její upřímná pohostinnost způsobila, že jsem zapomněl na veškerá svá omezení, včetně toho, že vůbec nesmím jíst obyčejnou rýži. Stůl přetékal jídlem, nechyběla ryba ani lotosový kořen. Během chvilky jsem spořádal dvě velké misky rýže. Bylo to tak lahodné – snad nejlepší jídlo v mém životě.

Právě když jsem se chystal k odchodu, přišla si pro mě manželka. S nadšením jsem se jí pochlubil: „Snědl jsem dvě misky rýže.“ Překvapením ztratila řeč.

Jakmile jsme dorazili domů, připravila mi jako obvykle léky. Ohradil jsem se: „Teď už praktikuji, žádné léky nepotřebuji.“ Jen na mě nechápavě hleděla. Tehdy jsem ještě do hloubky nerozuměl principům Fa. Věděl jsem jen to, že své hříchy a utrpení musím zkrátka snést, a proto nebudu vyhledávat žádnou léčbu. Zmateně se zeptala: „Jak ale bez nich přežiješ noc?“

Před spaním jsem odcvičil všech pět cvičení Falun Dafa. Manželka měla obavy, tiše si lehla vedle mě a bděla, zatímco já jsem spal. K jejímu úžasu jsem se za celou noc ani jednou neobrátil a spal jsem hlubokým, tvrdým spánkem.

Tři jídla denně, devět misek rýže

Následujícího rána se mě žena dychtivě vyptávala: „Jak se cítíš?“ Usmál jsem se: „Cítím se skvěle a teď mám opravdu obrovský hlad.“

Upřela na mě zkoumavý pohled: „Dřív ses k jídlu stavěl, jako bys polykal hořké léky. Proč najednou taková chuť jíst?“ Vtom jí ale došlo, co se vlastně děje, a radostně vyskočila z postele. Rozběhla se do vedlejšího domu k mému otci a volala na něj: „Dnes nepůjdu na pole – prosím tě, zařiď mi volno!“

Vrátila se a uvařila snídani. Voněla tak neodolatelně, že jsem v sobě nechal zmizet hned tři velké misky. Manželka byla naprosto ohromená a nadšená zároveň. Plni radosti jsme začali znovu číst knihu Falun Dafa. Mistrova slova byla tak úžasná! V duchu jsem si slíbil, že se stanu dobrým člověkem, budu se bezvýhradně řídit principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a budu se pevně kultivovat.

Kolem poledne jsem na ni zavolal: „Prosím tě, připrav oběd, už mám zase hlad!“ K obědu jsem snědl další tři misky a k večeři ještě další tři.

Od toho dne jsem při třech jídlech denně pravidelně jedl celkem devět misek rýže, a přitom se nedotkl jediné pilulky. Cítil jsem v sobě spoustu nové energie a můj hlas znovu získal svou ztracenou sílu.

Očišťování mého těla

Čtvrtého dne večer, právě když jsme usedali k jídlu, dorazili moji rodiče. Podivil jsem se: „Co se děje? Jak to, že jste tady?“ Matka odvětila: „Slyšela jsem, že teď ke každému jídlu sníš tři misky rýže, tak jsme se s tátou přišli na vlastní oči přesvědčit, jestli to není jen nějaká povídačka.“

Během večeře jsem si s nimi povídal a zanedlouho opravdu dojedl třetí misku. Manželka zavtipkovala: „Ty snad ani nedokážeš odložit hůlky! Chceš ještě přidat?“ Přisvědčil jsem a bleskově zhltl další porci. Rodiče na mě jen ohromeně zírali.

Abych řekl pravdu, přejedl jsem se tehdy k prasknutí a ještě před ulehnutím jsem měl úplně plný žaludek. Žena o mě měla trochu strach, ale já to příliš neřešil. Odcvičil jsem všech pět cvičení a šel spát.

A právě té noci se stalo něco opravdu zázračného. Když jsem střídavě usínal a probouzel se, začal jsem cítit, jak se mi nafukuje břicho; nadýmání bylo stále silnější. Náhle se mi ale v břišní dutině začalo shora dolů otáčet obrovské kolo a tlak postupně odezníval. Po chvíli se břicho znovu nafouklo, kolo se dalo opět do pohybu a nadýmání zmizelo. Toto otáčení pokračovalo celou noc. Až později mi došlo, že to byl samotný Falun, který Mistr používá k očišťování těla svých učedníků.

Hned jak se manželka ráno probudila, napjatě se vyptávala, co na to můj žaludek. „Spal jsem fantasticky,“ uklidnil jsem ji a hned vzápětí jí onen noční zázrak do detailu převyprávěl.

Od toho okamžiku byli nejen má žena a rodiče, ale i další lidé z naší vesnice svědky neuvěřitelné proměny mého fyzického i duševního zdraví. Díky tomu začali Falun Dafa praktikovat všichni s námi.

Během mé kultivační praxe se odehrálo ještě bezpočet zázračných událostí. Moje manželka byla svědkem každé z nich a stala se neochvějnou zastánkyní při potvrzování a hájení Dafa.