Vznětlivá žena se stala dobrou učitelkou v mateřské škole

(Minghui.org) Je mi 69 let. Než jsem začala kultivovat Falun Dafa, byla jsem vznětlivá, měla jsem ostrý jazyk a snadno jsem se rozčílila. Ve všem jsem musela mít poslední slovo a spolužáci mi přezdívali „Malá paprička“.

Trpěla jsem mnoha nemocemi, zejména revmatismem. Byla jsem mimořádně citlivá na chlad, často mě bolely nohy a prsty na rukou se mi zdeformovaly. Každý den jsem se spoléhala na léky, které mi ulevovaly od bolesti. Slyšela jsem lidi říkat, že revmatismus je „rakovina, která člověka nezabije“. Tehdy mi ještě nebylo ani 40 let. Představa, že bych s takovým utrpením měla žít po zbytek života, mě činila nesmírně podrážděnou a sklíčenou. Měla jsem pocit, že můj život je už zničený.

V roce 1996 mě jedna spolužačka seznámila s Falun Dafa. Poté, co jsem začala praktikovat Dafa, všechny mé nemoci zmizely a byla jsem zcela zdravá. Tělo jsem měla lehké, měla jsem více energie a při chůzi jsem měla pocit, jako bych se vznášela. Neustále jsem se napravovala, abych se řídila měřítky praktikující Falun Dafa. Také jsem se více zaměřovala na dobré stránky druhých, byla tolerantní k jejich nedostatkům a při setkání s problémem jsem se dívala do sebe.

Být dobrou zaměstnankyní v mateřské škole

Pracovala jsem jako učitelka v mateřské škole provozované naším podnikem. Ve školce bylo více než 30 zaměstnanců. Jednoho dne mi kolegyně řekla: „Od té doby, co kultivuješ Falun Dafa, ses tolik změnila!“

Řekla jsem jí, že vzácná kniha Zhuan Falun, hlavní kniha Falun Dafa, učí lidi soucitu, vede je k vyšší morální úrovni a prospívá mysli i tělu.

Řekla: „To je skvělé! Také chci praktikovat Falun Dafa! Mohla bych dostat výtisk Zhuan Falun?“

Odpověděla jsem jí: „Této knihy si musíš vážit víc než čehokoli jiného a před čtením si musíš umýt ruce.“

O dva dny později mě o výtisk Zhuan Falun požádala další kolegyně. Postupem času si Zhuan Falun přečetlo více než deset mých kolegů. Hluboké principy Falun Dafa jim prospěly po fyzické i duševní stránce a u každého z nich došlo k zásadní změně pohledu na život.

Personál mateřské školy se choval neprofesionálně a ředitel měl s jejím řízením potíže. Učitelky měly všechny vystudované obory zaměřené na předškolní vzdělávání, zatímco mnoho provozních pracovníků získalo svá místa díky osobním známostem, takže bylo obtížné jejich práci řídit, rozdělovat a koordinovat. Při jídle si zaměstnanci nechávali nejlepší pokrmy pro sebe. Pracovníci kuchyně, kteří doma chovali prasata, často vysypávali nedojedené jídlo dětí do nádob se zbytky určenými pro prasata. Zaměstnanci také často zadržovali dětské stravenky a směňovali je za peníze. Když napadl sníh, nikdo ho neodklízel ani poté, co jim to ředitel nařídil. Během poledních přestávek zaměstnanci hráli mahjong, prali si prádlo a pletli svetry. Běžné byly také tělesné tresty dětí.

Poté, co začali praktikovat Falun Dafa, začali všichni svou práci vykonávat svědomitě. Krmili děti, které jedly pomaleji, a dbali na to, aby se každé dítě dosyta najedlo. Aby se jídlem neplýtvalo, dávali dětem nejprve menší porce a podle potřeby jim přidávali, takže se jídlo přestalo vyhazovat. Ke každému dítěti se chovali laskavě a s péčí, za což si vysloužili velkou pochvalu rodičů.

Praktikující Falun Dafa také dobrovolně odklízeli sníh. Vedení je chválilo: „Podívejte se, jak vysokou morální úroveň mají praktikující Falun Dafa! Falun Dafa je skvělý!“ Také ředitel mateřské školy začal číst Zhuan Falun. Atmosféra v celé školce se zcela proměnila. Někteří zaměstnanci dokonce vrátili peníze, které získali prodejem stravenek.

Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila 20. července 1999 celostátní pronásledování Falun Dafa. Chtěli jsme se Falun Dafa zastat, a proto jsme odjeli do Pekingu. Byli jsme nuceni účastnit se sezení zaměřených na vymývání mozků a po návratu z Pekingu nám byl plat snížen o dva platové stupně.

Ředitel mateřské školy řekl nadřízeným představitelům: „Tito praktikující Falun Dafa jsou dobří zaměstnanci. Nebylo by dobré, kdyby Falun Dafa praktikovali všichni?“

Když jsem si šla vyzvednout výplatu, ředitel mi řekl, že jsem nebyla bez oznámení nepřítomná v práci, ale že jsem čerpala řádnou dovolenou. Nakonec jsem tedy dostala plat, který mi náležel. Ředitel vykonal velmi dobrý skutek tím, že praktikující Falun Dafa chránil, jak nejlépe mohl.

„Podívejte se na školku praktikujících Falun Dafa! Děti tam nikdy neonemocní!“

Podnik zkrachoval a mateřská škola musela být v roce 2002 uzavřena. Všichni zaměstnanci přišli o práci. Otevřela jsem si vlastní školku a učila děti podle principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Učila jsem je recitovat: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré,“ a četla jsem jim básně z Hong Yin a přednášky Mistra. Obklopeny Buddhovou milostí byly děti bystré a dobře vychované.

Moje školka byla zpočátku malá, ale brzy se rozrostla ve větší zařízení, které všichni v okolí znali. Rodiče věděli, že praktikuji Falun Dafa. Kdykoli do mé školky nastoupilo nové dítě, vyprávěla jsem jeho rodičům o Falun Dafa a pomáhala jim vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací.

Už si nedokážu vzpomenout, kolik rodičů během více než deseti let vystoupilo z KS Číny a jejích přidružených organizací. Mnoho malých dětí se naučilo principům Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a odehrálo se mnoho mimořádných věcí.

Na jaře děti často onemocní například nemocí rukou, nohou a úst, chřipkou nebo planými neštovicemi. Pokud některé dítě onemocní určitou nakažlivou nemocí, musí být celá školka dočasně uzavřena. Během deseti let onemocnělo těmito nemocemi v mé školce jen několik dětí a nikdy jsme nemuseli zavřít. Rodiče byli ohromeni a mnozí říkali: „Podívejte se na školku praktikujících Falun Dafa! Děti tam nikdy neonemocní!“ Všichni rodiče chtěli své děti posílat právě do mé školky.

Když jsem se rozhodla školku zavřít, jeden z rodičů mi řekl: „Paní Zhang [pseudonym], podívejte se, jak dobře se děti ve vaší školce chovají. Nikdy nenadávají ani se nebijí. Je škoda, že zavíráte.“

Manžel řekl: „Podívej se, jak naše školka po všechny ty roky fungovala. Není nic neobvyklého, když se ve školce něco přihodí, ale mít po všechny ty roky tak dobré výsledky v oblasti bezpečnosti je opravdu pozoruhodné.“

Od „Malé papričky“ k dobré spolužačce

Se spolužáky jsme chodili do stejné třídy od základní školy až do nižšího stupně střední školy, takže jsme se velmi dobře znali. Byla jsem společenská a veselá, ale také velmi svéhlavá.

Poté, co jsem začala praktikovat Dafa, jsem se řídila principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a nikdy jsem se s nikým nehádala. Chovala jsem se k druhým soucitně a se spolužáky jsem vycházela velmi dobře. Všichni viděli, že jsem se změnila v úplně jiného člověka, a věděli, že Falun Dafa je dobrý. Vyprávěla jsem jim o Falun Dafa a pomáhala jim vystoupit z KS Číny a jejích přidružených mládežnických organizací.

Celá naše třída uspořádala velké setkání u příležitosti 40 let od doby, kdy jsme spolu chodili do třídy. Organizační výbor naplánoval aktivitu, při níž měli všichni nosit rudý šátek Mladých pionýrů. Řekla jsem členům výboru: „Nosit rudý šátek není dobré znamení. Navíc jste všichni vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací.“

Předseda třídy se ocitl v obtížné situaci, protože se obával, že ostatní nebudou souhlasit. K mému překvapení však byla tato aktivita při setkání zrušena a nikdo ze spolužáků si rudý šátek nevzal.

Fotograf se zeptal: „Proč nemáte rudé šátky? Studenti z ostatních tříd je na svých setkáních všichni měli.“

Jeden ze spolužáků řekl: „Naše třída je nosit nemusí. Falun Dafa je dobrý!“ Všichni se na mě podívali a společně jsme se zasmáli. Pořídili jsme fotografii naplněnou nevinností a upřímností.