Několikrát jsem byla svědkem božské moci Falun Dafa

(Minghui.org) S Falun Dafa (Falun Gongem) jsem se seznámila v roce 1999, pouhých několik měsíců předtím, než Jiang Zemin, tehdejší vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny), zahájil brutální pronásledování této praxe.

To, že jsem se během uplynulých 27 let dokázala vytrvale kultivovat a napravovat, bylo možné pouze díky neustálému posilování a ochraně Mistra Li. Když jsem přesně plnila to, co Mistr od praktikujících požaduje, a na každé konkrétní úrovni splňovala požadavky Dafa, znovu a znovu mi ukazoval božskou moc Falun Dafa.

Rozpuštění pronásledování a vymývání mozků

Koncem léta roku 2002 mě policie spolu s dalšími praktikujícími odvezla do tábora nucených prací. Toto zařízení bylo nechvalně známé mučením praktikujících s cílem je „transformovat“, tedy přimět je, aby se zřekli své víry ve Falun Dafa. „Transformovaní“ praktikující byli poté využíváni jako „pomocníci“ či „spolupracovníci“ dozorců, aby klamali ostatní praktikující a přiměli je vzdát se kultivace. O mnoha takových případech jsme již dříve slyšely.

Během převozu do tábora nucených prací mě k jedné spolupraktikující připoutali pouty. Cestou jsme se pevně držely za ruce a vzájemně se povzbuzovaly, abychom zůstaly neochvějné. Po příjezdu nás rozdělili. Přestože ve vzduchu viselo napětí a pocit bezprostředního nebezpečí, věděla jsem, že je Mistr po mém boku a nikdo se mě nemůže dotknout.

Spolupracovníci za mnou přicházeli ve skupinách. Když pomlouvali Mistra a Dafa, snažila jsem se s nimi klidně promluvit. Po celém dopoledni mi však začalo být jasné, že mě ovládají mé vlastní představy a připoutání, včetně mentality boje a dalších špatných myšlenek. Rychle jsem proto upravila svůj stav mysli a požádala Mistra, aby posílil mé spravedlivé myšlenky, slova i činy.

V době oběda přišla další skupina spolupracovníků. Byla mezi nimi i mladá žena, která mi šeptem sdělila, že byla „transformována“ proti své vůli a že po propuštění hodlá s kultivací znovu začít. Krátce nato ji ostatní spolupracovníci vyvedli ven.

Odpoledne přišla další žena. Chlubila se, že „transformovala“ už více než 200 praktikujících. Požádala jsem Mistra o posílení spravedlivých myšlenek, abych dokázala zastavit její řeč, kterou ovládaly zlé staré síly. Po chvíli ji začalo bolet v krku. Tento boj mezi dobrem a zlem trval celé odpoledne. Když jsem zrovna nemluvila, vysílala jsem spravedlivé myšlenky. Ani na okamžik jsem nepochybovala o tom, že ji Mistr zachrání a ona své chování změní.

Policie se však nechtěla vzdát a zařídila, aby se mě následujícího dne pokusila „transformovat“ další vězeňkyně. Toho rána ale dozorci žádné ze zadržených nedovolili, aby se mnou mluvila. Policisté se rozzuřili, začali mi slovně nadávat a poté mě odvedli pryč.

Byla jsem naplněna hlubokou vděčností Mistrovi za to, že pro mě tuto těžkost vyřešil a ukázal mi božskou moc Fa. Jak Mistr řekl:

„Kultivace závisí na vlastním úsilí jedince, zatímco přeměnu kultivační energie uskutečňuje jeho mistr.” (Přednáška první, Zhuan Falun)

Odstranění zlých elementů a vytvoření jednoho těla

Úřady používaly vůči neochvějným praktikujícím obzvláště kruté formy mučení. Spolu s dalšími praktikujícími jsme se snažili objasňovat pravdu o Dafa řediteli zařízení, vedoucím oddělení i dozorcům, ať už osobně, nebo prostřednictvím dopisů, avšak tato zvěrstva neustávala. Vědomí, že naši spolupraktikující takto trpí, nám nedalo jíst ani spát.

Když v roce 1999 začalo pronásledování, mnoha praktikujícím chyběl pevný základ ve studiu Fa. Byli připoutáni ke svým vlastním pochopením a přesvědčeni, že mají pravdu. Já sama jsem v tomto způsobu uvažování uvízla také – obvykle jsem trvala na své pravdě a s ostatními často nesouhlasila. Zatímco se někteří praktikující stávali terčem pronásledování, byli protiprávně vězněni a mučeni, jiní si na ně stěžovali a obviňovali je, místo aby se jim snažili pomoci. Byli jsme od sebe navzájem vzdálení a roztříštění; nedokázali jsme vytvořit jedno tělo, čehož staré síly bohatě využívaly.

Přemýšlela jsem o Mistrově učení Fa a rozhodla se naplnit jeho požadavek tiše harmonizovat celek a doplňovat mezery v našem jednom těle. Přestože jsem s pronásledovanými praktikujícími ne vždy souhlasila, pevně jsem věřila, že starým silám není v žádném případě dovoleno je pronásledovat, i kdyby měli ve své kultivaci připoutání a mezery. Byli jsme přece všichni Mistrovi učedníci a praktikující Falun Dafa.

Poté, co jsme vše nasdíleli s ostatními, dospěli jsme ke společnému pochopení: když jsou praktikující mučeni, nemůžeme jen nečinně přihlížet. Někteří na protest zahájili hladovku; další podali stížnosti ředitelství, vězeňské prokuratuře a disciplinární komisi; jiní tyto úřady osobně navštěvovali a objasňovali pravdu jejich zástupcům i zaměstnancům.

Napadlo mě podat stížnost na vedoucí našeho oddělení, její zástupkyni a všechny dozorce zapojené do týrání. Už jen pomyšlení na tento krok ve mně vyvolávalo obrovský tlak a vnitřní zasahování, a to až do takové míry, že jsem se této myšlenky málem vzdala. Nakonec jsem se ale pevně rozhodla a zcela opustila strach ze smrti. Hluboce jsem věřila, že podání stížnosti je ten nejpřímější a nejúčinnější způsob, jak odstranit zlé elementy a pomoci Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti.

Když jsem vedoucí oddělení formální stížnost předávala, nesla hlavu vztyčenou a chovala se naprosto arogantně. Zatímco dokument četla, vysílala jsem spravedlivé myšlenky. Když později vyšla ze své kanceláře, měla hlavu sklopenou a působila sklíčeně. Věděla jsem, že Mistr odstranil zlé elementy, které stály za ní. Mistr mi tak znovu ukázal mocnou božskou sílu Dafa.

Vedení zařízení a příslušní funkcionáři následně svolali poradu. Krátce nato dozorci oznámili vězeňkyním, že dotyčné formy mučení se již nebudou používat.

Praktikující spolupracovali a vytvořili silné jedno tělo, což Mistrovi umožnilo zlikvidovat zlé bytosti ovládající tamní funkcionáře a dozorce. O několik let později, když už jsem byla na svobodě, se některá jiná oddělení k určitým metodám mučení vrátila. Na oddělení, kde jsem byla původně držena, se však už nikdy nepoužily.

Vděčná za to, že mě vykázali ze studia Fa

Během všech těch let kultivace jsem při konfliktech mezi praktikujícími neustále zápasila s tím, abych si udržela charakter, a procházela jsem bolestivým procesem odstraňování vlastních připoutání.

Když mě propustili z vězení, kam mě zavřeli kvůli mé víře, nabídla mi jedna spolupraktikující pomocnou ruku v době, kdy jsem si procházela velmi těžkým obdobím. Chtěla mě vzít do své skupiny pro studium Fa s tím, že mi to pomůže dohnat ztracený čas, protože všichni v dané skupině jsou velmi pilní. Dorazily jsme na místo dříve a krátce si promluvily s hostitelkou Jia o mé situaci. Jakmile však začali přicházet další členové, Jia mi náhle řekla: „Teď už můžeš jít. Za chvíli začínáme.“ Naprosto mě zaskočilo, že mě bez sebemenšího zaváhání vyhodila.

Odcházela jsem s těžkým srdcem a nohama jako z olova. Bylo to přesně tak, jak řekl Mistr: „... Hojné útrapy společně sestupují, ...“ ( „Zocelování vůle,“ Hong Yin)

Během mého věznění se toho tolik změnilo. Přízemní domky v našem sousedství nahradily výškové budovy a můj manžel si našel milenku. Kdykoli se rozzlobil, vybíjel si na mně vztek a křičel: „Jsi obyčejná trestankyně. Trestankyně, co se musí napravit prací.“ Jednou jsem si nedokázala udržet charakter a začala se s ním hádat. Odsekl mi, ať odejdu a už se nikdy nevracím.

Kráčela jsem sama studeným větrem a prudkým deštěm, zatímco ze stromů kolem mě padalo listí. Vynořily se všechny mé lidské představy a já cítila obrovskou hořkost. Ani mě nenapadlo podívat se do sebe. Aby toho nebylo málo, přišla jsem o svou vytouženou práci, která pro mě představovala jediný zdroj příjmů. Na jakési brigádě mi pak za dva celé dny dřiny zaplatili necelých 50 jüanů.

Když jsem toho dne musela odejít z bytu od Jia, bezcílně jsem se toulala ulicemi, smutná a ztracená. Nakonec jsem se ale začala dívat do sebe. Zjistila jsem, jak silně lpím na své pověsti a jak zoufale si chci zachovat tvář. Udělala jsem si tedy plán: každý den prostuduji dvě lekce ze Zhuan Falun a poté budu číst Podstatu dalšího pokroku. Všechna Mistrova učení jsem začala studovat pěkně popořadě, počínaje knihou Falun Gong.

Začala jsem se důsledně dívat do sebe a objevila u sebe desítky lidských představ a připoutání. Když jsem se plně soustředila na jejich odstranění, abych se mohla skutečně zlepšit, Jia mi přes jinou praktikující vzkázala, ať se k jejich skupině připojím. Poděkovala jsem jí, ale odmítla. Díky Mistrově podpoře a pod vedením Fa jsem touto těžkou zkouškou úspěšně prošla. Poté, co jsem dočetla všechny Mistrovy přednášky a články, jsem získala mnohem hlubší a jasnější pochopení principů Fa.

Jednou jsem hovořila s praktikující z jiného regionu, která byla donucena opustit svůj domov, a zeptala jsem se jí, jak dokázala negovat finanční pronásledování ze strany KS Číny. Tato praktikující měla výborné organizační schopnosti a přijali ji jako manažerku dvou hotelů, takže byla od rána do večera v jednom kole. Nepamatuji si přesně její slova, ale řekla mi, že vždycky toužila mít jednou dost peněz i volného času, aby mohla naplno pomáhat při zachraňování vnímajících bytostí. A Mistr jí toto přání pomohl splnit.

Její příběh mě hluboce inspiroval. Od té chvíle se má finanční situace zlepšila a dodnes je den ode dne lepší. Dosáhla jsem svého cíle: vydělávám dost peněz, a přitom mi zbývá i spousta času na dělání tří věcí. Dokonce i můj manžel se změnil k lepšímu.

Přestože jsem si uvědomovala, jak moc mi pomohlo, když mě Jia před více než deseti lety vyhodila ze studia, jelikož se tak odhalila řada mých připoutání, kdesi uvnitř jsem vůči ní stále cítila zášť a žárlivost. Dlouho jsem se toho nedokázala zbavit. Když jsem ji však začátkem letošního roku náhodou potkala, začala mi zcela bez ostychu vyjmenovávat spoustu mých nedostatků. Připadalo mi to od ní zvláštní, protože jsme se v podstatě vůbec nestýkaly. Jedna z věcí, které mi vytkla, se ke mně navíc donesla už předtím od někoho jiného. Zpočátku jsem měla tendenci se hájit, ale vzápětí jsem se zarazila a řekla si: „Ať už Jia řekne cokoli, musím jí naslouchat s pokorným srdcem.“

Poté, co jsme se s Jia rozloučily, podívala jsem se pečlivě do sebe a pocítila k ní nesmírnou vděčnost. Uvědomila jsem si, že to, že mě tenkrát vykázala ze studia Fa, bylo ve skutečnosti uspořádání od Mistra a úžasná příležitost k tomu, abych se zlepšila. Byla to vlastně ta nejlepší věc, jaká se mi kdy stala, protože mi umožnila objevit a odstranit obrovské množství lidských představ a připoutání. V průběhu tohoto procesu jsem toho po všech stránkách nesmírně mnoho získala.

Jak výjimečné a úžasné je dívat se do sebe

Pokaždé, když některý praktikující poukáže na mé nedostatky, je to skvělá příležitost ke zlepšení charakteru.

Asi před deseti lety mi praktikující Ye řekla, že si na mě praktikující Bing zase stěžovala, a já jsem okamžitě ztratila klid. Stalo se to už mnohokrát, ale nikdy jsem se nedokázala zlepšit. Tentokrát jsem se však rozhodla zintenzivnit studium Fa a místo toho se dívat do sebe. Požádala jsem Mistra o pomoc a řekla: „Mistře, jsem odhodlaná odstranit tyto lidské představy. Prosím, posilněte mě.“

Po nějaké době jsem cítila, že se můj charakter zlepšil, a tak jsem Bing navštívila. Bez zábran mě ostře kritizovala. Nic jsem nevysvětlovala ani jsem se neobhajovala; místo toho jsem se během jejího hovoru soustředila na dívání se do sebe. Kdykoli se objevila myšlenka, že bych se chtěla hájit, okamžitě jsem ji odstranila. Od té doby jsem už neslyšela, že by si na mě Bing znovu stěžovala.

Když jsem připravovala toto sdílení, podívala jsem se do sebe a uvědomila si, že Bing tehdy měla důvod mi vynadat. Měla jsem obavy, že v kultivaci polevuje, a proto jsem často jednala nebo mluvila tak, jako bych byla lepší než ona. Chovala jsem se panovačně. Chtěla jsem ji změnit tím, že jí budu vnucovat svá měřítka. Chyběl mi soucit a zranila jsem její city.

Jednou došlo mezi mnou a Ye ke konfliktu. Nedokázala jsem si udržet charakter, přehnaně jsem zareagovala a dala si facku. Cítila jsem se ukřivděná a měla pocit, že jsem vynaložila spoustu úsilí na nevděčný úkol. Když jsem přišla domů, podívala jsem se do sebe a pečlivě se prozkoumala. Ptala jsem se sama sebe, proč jsem byla tak impulzivní a proč jsem se udeřila.

Šla jsem do hloubky a vystopovala to až k sebevražedným a sebepoškozujícím sklonům a k více než desítce dalších lidských představ, které jsem si vytvořila ještě předtím, než jsem začala praktikovat Dafa. Jakmile jsem je rozpoznala, Mistr odstranil z mého dimenzionálního pole mnoho těchto negativních látek. Té noci se mi zdál sen, ve kterém jsem přeletěla vysoký ostnatý plot věznice. Volně jsem létala a vznášela se po obloze. Dozorci byli tak malí. Snažili se po mně střílet, ale nemohli na mě dosáhnout.

Jindy mě konflikt s jinou praktikující přiměl dívat se do sebe. Představila jsem si ji jako zrcadlo a zamyslela se nad celou situací. Objevila jsem své připoutání k pověsti, strach z konfrontace, touhu zachovat si tvář, své vypočítavé jednání a sentimentalitu. Přesto jsem cítila, že jsem se stále nedostala až na samé dno a nenašla skutečný kořen příčiny.

Jedna praktikující nadnesla, že mým základním připoutáním je možná „pokrytectví“, a to mnou hluboce otřáslo. Okamžitě mě napadlo: „Sklon k pokrytectví nejsem já. Tento sklon nechci.“ Jakmile se mi tato slova objevila v mysli, něco ze mě spadlo z temene hlavy a z hrudi.

Když jsem se dívala do sebe, abych se zlepšila, když jsem přesně rozpoznala svá připoutání a lidské představy a když jsem dokázala oddělit připoutání od svého pravého já, soucitný Mistr odstranil z mého dimenzionálního pole jednu temnou horu karmy za druhou. Když k tomu docházelo, velmi zřetelně jsem cítila, jak mi špatné látky postupně odpadávají z temene hlavy, z hrudi a ze zad.

Kultivace je skutečně úžasná. Něco mě velmi trápilo a opakovaně se to vracelo. Pokaždé, když se to stalo, jsem se dívala do sebe, ale nebrala jsem to dostatečně vážně a zůstávala jen na povrchu. Když se to letos stalo znovu, zarazilo mě to. Několik dní jsem se dívala do sebe a pokaždé, když jsem objevila nějaké připoutání, zapsala jsem si ho. Žádná z těchto lidských představ a připoutání ke mně nepatří a já je nechci.

Když jsem se ponořila hluboko do hledání svých připoutání, nakonec jsem našla i kořeny příčin všech ostatních připoutání, jako jsou pověst, osobní prospěch, sentimentalita, démonická povaha a další zlé myšlenky. Také jsem zjistila, že mám sklony nekultivovat Pravdivost, nekultivovat Soucit a nekultivovat Snášenlivost.

Pracovala jsem na odstraňování svých pokřivených představ, víry v evoluci, ateistické ideologie a moderního způsobu myšlení. Když jsem tato připoutání dokázala rozpoznat a opustit, Mistr rozpustil veškeré související zasahování. Kdykoli do mě zasahovala připoutání vycházející ze sentimentality, recitovala jsem Mistrova učení, která se vztahovala k danému problému, a Mistr mi tato připoutání odstranil.

Ptala jsem se sama sebe: „Jakých připoutání ses po tolika letech kultivace stále nedokázala zbavit?“ Zjistila jsem, že zaostávám v objasňování pravdy, protože mám strach a sklon vyhýbat se obtížným úkolům. Vůči některým lidem, včetně určitých praktikujících, jsem měla negativní názory, a dokonce předsudky. Chovala jsem zášť. Byla jsem tvrdohlavá a často přesvědčená, že mám pravdu. Chtěla jsem potvrzovat sama sebe. Často jsem s ostatními mluvila stroze a povýšeně. Často se projevovala má démonická povaha. Nebyla jsem vždy ohleduplná a nedokázala jsem se na věci dívat z pohledu druhých. Byla jsem daleko od standardu Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.

Pečlivě jsem prozkoumala své myšlenky a zjistila, že mám stále mnoho lidských představ a připoutání, kterých se potřebuji zbavit. Ve skutečnosti bych měla praktikujícím z celého srdce děkovat za to, že mi pomohli takové špinavé věci objevit.

Když jsem psala tuto část sdílení, spojila jsem dlaně před hrudí a upřímně poděkovala každému praktikujícímu, který mi v minulosti pomohl zlepšit se. Chci se také omluvit lidem, kterým jsem v minulosti ublížila: „Je mi to líto. Mýlila jsem se.“ Můj tvrdý tón byl způsoben vlivem kultury strany a připoutáním k soutěživosti.

Nesmírná vděčnost za Mistrovu bezmeznou milost

Před více než deseti lety jsem jela autobusem a řidič náhle prudce zatočil. Nestála jsem pevně a přepadla hlavou napřed přes dva kovové schody. Když jsem padala, prosila jsem: „Mistře, pomozte mi!“

Několik cestujících mi pomohlo vstát. Spodní část zad mě bolela tak silně, že jsem po vystoupení z autobusu nemohla chodit. Udělala jsem jen několik kroků a táhla se kupředu, když mě náhle napadlo: „Není tohle uznávání pronásledování ze strany starých sil? Tohle není Mistrovo uspořádání. Nic mi není. Nepůjdu s vámi, staré síly.“ Požádala jsem Mistra, aby mě posílil, a zrychlila krok navzdory intenzivní bolesti. Byla jsem odhodlaná nepodřídit se uspořádání starých sil.

Nedokázala jsem zvednout nohy dost vysoko, abych vyšla schody ve svém bytovém domě, a podvědomě jsem natáhla ruku po zábradlí. Okamžitě jsem se však zarazila a tuto myšlenku odmítla. Kdybych použila zábradlí, neznamenalo by to, že uznávám, že mám zraněná záda? Pokud jsem úplně v pořádku, proč bych zábradlí potřebovala? Znovu jsem požádala Mistra, aby mě posílil, a rozhodla se, že schody dokážu vyjít sama. S Mistrovou pomocí jsem je vyšla.

Té noci jsem měla při ležení na boku nesnesitelné bolesti v dolní části zad, a když jsem si lehla na záda, bolelo to ještě víc. Čím silnější však bolest byla, tím pevněji jsem byla odhodlaná na těch zádech ležet. Ten, koho něco bolelo, jsem nebyla já. Zesílila jsem studium Fa, častěji vysílala spravedlivé myšlenky a ještě pečlivěji se dívala do sebe. Domácí práce jsem vykonávala jako obvykle a můj manžel si vůbec ničeho nevšiml.

Staré síly se však tak snadno nevzdaly a rychle přišly s dalším plánem. Několik dní po pádu jsem o půlnoci vysílala spravedlivé myšlenky, když mě náhle nějaká neviditelná síla shodila z postele. Dopadla jsem na podlahu a spodní částí zad prudce narazila přímo do kovové židle. To mě přimělo podívat se do sebe a objevila jsem mnoho lidských představ a připoutání.

Jednoho rána, jen několik dní po tomto incidentu, jsem po manželově odchodu do práce uklízela, když jsem náhle úplně přestala cítit jednu nohu. Zcela znecitlivěla a neunesla žádnou váhu. Nezpanikařila jsem, protože jsem věděla, že Mistr a Dafa stojí při mně. Bylo to dílo zlých sil, které si se mnou zahrávaly. Pevně jsem odmítla uspořádání starých sil a připomněla si, že je to všechno iluze a že jsem v pořádku.

Opřela jsem se o dveře a narovnala znecitlivělou nohu. Potom jsem pomalu zvedla druhou nohu a přenesla celou svou váhu na tu, ve které jsem nic necítila. Prosila jsem Mistra o pomoc a vysílala spravedlivé myšlenky. Brzy z temene mé hlavy sestoupil teplý a mocný proud energie a prošel celým mým tělem – Mistr na mně prováděl „guanding“ (vlévání energie do temene hlavy za účelem očištění těla). Jak proud procházel mým tělem, cit v noze se vrátil a noha byla opět zcela v pořádku. V tu chvíli jsem skutečně zakusila božskou moc Dafa. Byla jsem přešťastná! Má vděčnost vůči Mistrovi se ani nedala vyjádřit slovy.

Té noci se zlé síly z jiné dimenze přihnaly jako přílivová vlna. Celé tělo jsem měla jako přibité k místu. Nemohla jsem se pohnout ani vydat hlásku. Měla jsem pocit, že kdyby staré síly prosadily svou vůli, v této dimenzi by se to projevilo jako mozková mrtvice. V polovědomí jsem toto uspořádání odmítla a znovu požádala Mistra o pomoc. V srdci jsem ze všech sil a s veškerým odhodláním, jaké jsem jen dokázala shromáždit, naléhavě recitovala formuli spravedlivých myšlenek.

Díky Mistrově podpoře byly mé spravedlivé myšlenky stále silnější. Znovu jsem dokázala pohybovat tělem. Pokračovala jsem ve vysílání spravedlivých myšlenek a odstraňovala všechny zlé elementy v jiných dimenzích, které poškozovaly mé tělo. Některé zlé faktory byly odstraněny a jiné se stáhly jako odliv.

Mistr mě znovu zachránil. Z hloubi srdce děkuji nesmírně soucitnému Mistrovi za Jeho bezmeznou milost.