Učím se jednat s druhými se soucitem

(Minghui.org) Když jsem začala praktikovat Falun Dafa (také známý jako Falun Gong), můj syn byl velmi vzdorovitý. Nenáviděl školu a byl závislý na videohrách. Bála jsem se o jeho budoucnost a přísně jsem ho hlídala. Dokonce jsem si uprostřed noci nastavovala budík, abych ho zkontrolovala, a pokaždé jsem ho přistihla při hraní.

Jednoho deštivého odpoledne utekl z domu. Manžel a přátelé ho hledali až do setmění, ale bezvýsledně. Byla jsem plná úzkosti a zároveň mě pohlcoval hněv. Se slzami v očích jsem si pomyslela: „Svěřím ho Mistrovi!“

Dafa zachránil mého vzdorovitého syna

Syn se té noci domů nevrátil. Přemýšlela jsem, zda pouze nesplácím dluh z některého předchozího života a neměla bych ho prostě nechat být. Pak jsem si ale uvědomila, že mám odpovědnost pomoci mu vrátit se na správnou cestu.

Mistr řekl:

„V očích vyšších bytostí se lidská společnost rozvíjí podle přesně stanovených zákonů. A tak to, co člověk v životě dělá, není uspořádáno podle jeho schopností. Buddhismus mluví o karmické odplatě, vše je uspořádáno podle vaší karmy, …“( Přednáška sedmá, Zhuan Falun)

Najednou jsem si uvědomila, že jsem příliš připoutaná k synově budoucnosti. Jeho život byl uspořádán vyššími bytostmi a jediné, co musím udělat, je pomoci mu stát se dobrým člověkem a vypěstovat si správný pohled na svět a morální hodnoty.

Podělila jsem se o své myšlenky s manželem a shodli jsme se, že až se syn vrátí domů, nebudeme mu nadávat ani ho bít, ale místo toho si s ním v klidu promluvíme.

Syn se vrátil domů v sedm hodin ráno. S moudrostí, kterou mi dal Dafa, jsem mu klidně a rozumně řekla: „Zašel jsi příliš daleko a jsme velmi rozrušení. Ale protože ještě nejsi plnoletý, dáme ti poslední šanci a doufáme, že si jí budeš vážit. Odpouštíme ti, ale to neznamená, že jsi jednal správně. Jestli to uděláš znovu, už tě zpátky nevezmeme, i kdybychom kvůli tomu měli vyměnit zámky nebo prodat dům.“

Neodpověděl, ale už nikdy znovu nezmizel. Jeho závislost však přetrvávala. Občas dostal záchvat vzteku, když manžel nebyl doma – manžela se bál, protože ho už dříve zbil. Využívala jsem těchto příležitostí, abych mu předávala to, co jsem se naučila z Dafa. Byl natolik zvědavý, že když jsem nebyla doma, tajně si přečetl několik stran z knih Dafa a potom se mě na ně nepřímo vyptával.

Jednoho dne, po dalším jeho nevhodném chování, se slzami v očích řekl: „Mám smůlu, že jsem se narodil právě do vaší rodiny.“ Když jsem to slyšela, byla jsem šokovaná a uvědomila jsem si, že způsob, jakým jsem ho vychovávala, nebyl správný.

Rozhodla jsem se, že ho přestanu utěšovat jako dřív, a odpověděla jsem: „To neříkej. Smůlu nemáš ty, ale my, protože ty sis vybral nás, ne my tebe. Před tímto životem ses z nebe díval dolů a vybral sis náš domov, protože jsi věděl, že zde budeš mít příležitost poznat Falun Dafa. Kdo by si pomyslel, že se po narození u nás nejenže nebudeš chtít učit, ale ještě řekneš něco tak nevděčného a zraňujícího? A ještě máš tu drzost plakat!“

Přestal plakat i odmlouvat. Pokračovala jsem: „Yong a Jing [pseudonyma jeho nejlepších přátel] jsou o pět a šest měsíců mladší než ty. Jejich rodiny jsou bohaté. Proč sis nevybral, že se narodíš do jejich rodin? Protože jsi viděl, že tam bude menší pravděpodobnost, že poznáš Dafa. Jestli ještě někdy něco takového řekneš, odejdi! Nezasloužíš si žít v našem domě.“

Přestal takto mluvit a jeho chování se zlepšilo. Dokonce úspěšně složil přijímací zkoušky na střední školu a byl přijat.

Děkuji Vám, vážený Mistře! Děkuji, Dafa!

Odstranění zášti – poprvé

Možná jsem byla úzkoprsým člověkem, protože od chvíle, kdy jsem se začala kultivovat, jsem neustále klopýtala o připoutání k zášti.

Dříve jsem měla stánek na trhu a pokaždé jsem potřebovala někoho, kdo by mě tam odvezl, protože jsem neuměla řídit. Jiná prodávající chtěla ovládnout celý prodej a vytlačit mě z trhu, a tak neustále narušovala mé snahy sehnat odvoz. Protože většina řidičů byli muži, šířila pomluvy, že mám milostný poměr s každým, kdo mě sveze. Ve skutečnosti není nic náhodné a tohle všechno bylo určeno pro mou kultivaci.

Jednoho dne mě konfrontovala manželka jednoho z řidičů a řekla: „Ta a ta mi řekla, že máš poměr s mým manželem.“

Rozzuřila jsem se. Všechna má připoutání se vyvalila na povrch – pocit křivdy, zášť, žárlivost i touha po odvetě. Věděla jsem, že to není stav mysli kultivujícího, ale nevěděla jsem, jak se dívat do sebe. Považovala jsem tyto myšlenky za součást sebe samé a nedokázala jsem je odstranit.

Toho využily staré síly a já si poranila záda a nohu. Dva roky jsem měla potíže s chůzí. Bolest jsem pasivně snášela a myslela si, že splácím karmu.

Přestala jsem prodávat na trhu a zůstala jsem doma, abych studovala Fa. Nakonec jsem při čtení přednášky „Buddhovská povaha“ v ( Zhuan Falun II) rozpoznala svá připoutání a pochopila, jak se kultivovat. Když jsem vysílala spravedlivé myšlenky, s Mistrovým posílením jsem pocítila, jak mi ze zad a nohy vychází chladivý vánek. Věděla jsem, že Mistr ze mě ty špatné věci odstranil.

Bolest zad a nohy zmizela, ale při chůzi jsem se stále nakláněla doprava. Pak mě napadlo: „Nedovolím zlým věcem, aby ovládaly způsob, jakým chodím. Jsem praktikující Dafa a odstraním je.“

Kdykoli jsem cítila, že se začínám naklánět, zastavila jsem se a po chvíli znovu vykročila. Když jsem se opět začala naklánět, znovu jsem se zastavila. Odmítala jsem se nechat tímto nespravedlivým prvkem ovládat. Takto to pokračovalo týden a nakonec jsem opět dokázala normálně chodit.

Děkuji Vám, vážený Mistře! Děkuji, Dafa!

Odstranění zášti – podruhé

Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, se můj zdravotní stav výrazně zlepšil a cítila jsem se lehká a bez nemocí. Rodina a přátelé byli svědky změn, které u mě nastaly, pochopili, že Dafa je dobrý, a souhlasili s vystoupením z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací. Jedinou výjimkou byla manželka mého staršího bratra. Odmítala uvěřit pravdě.

Dávala jsem si pozor na své jednání s ní a připomínala si, že jí nemám nic zazlívat, i když jsem někdy měla pocit, že mi křivdí nebo mě využívá. Někdy jsem si myslela, že si vedu dobře, ale stále jsem byla daleko od splnění Mistrových požadavků.

Během letošního volna kolem 1. května jsem prošla velkou zkouškou charakteru po svatební hostině, kterou můj starší bratr a jeho manželka uspořádali pro svou dceru. Manželka mého mladšího bratra oznámila, že se již nechce podílet na péči o našeho otce, který v lednu podstoupil operaci, protože nesnáší jeho tělesný pach a nedokáže se přizpůsobit jeho dennímu režimu.

Všechny nás to rozrušilo, ale za daných okolností nebylo vhodné tuto záležitost probírat, a tak večeře skončila v nepříjemné atmosféře.

Poté, co jsme se vrátili domů a šli spát, nám zavolala manželka mého staršího bratra. Řekla, že má bratr milostný poměr a vyhrožoval jí zabitím. Spěchali jsme k nim a zjistili jsme, že švagrová bratra zbila. Všude byla krev a ona mu nadávala.

Pak mu přestala nadávat a začala obviňovat celou naši rodinu, zejména našeho otce. Vyčítala mu, že někomu nadržuje, protože po jeho operaci se o něj starala pouze ona, zatímco manželka mého mladšího bratra nedělala nic, a otec k tomu nic neřekl. Její slova byla stále tvrdší. Začala vytahovat křivdy z uplynulých dvaceti let a tvrdila, že s ní celá naše rodina špatně zacházela. Byla tam také její mladší sestra, která se ke kritice přidávala.

Když jsem viděla, že švagrová přestala jednat racionálně, mlčela jsem, protože jsem ji nechtěla ještě více podráždit. Pokračovala tak po celý následující den i noc. Všichni byli vyčerpaní, ale ona si stále vylévala zlost. Nakonec řekla, že se chce rozvést a můj starší bratr musí odejít s prázdnýma rukama. Souhlasili jsme. Pak si to rozmyslela a řekla, že jeden z nich musí zemřít, aby se vyřešil bankovní úvěr vedený na její jméno.

S manželem jsme záležitost prodiskutovali a rozhodli se půjčit staršímu bratrovi 40 000 jüanů (5 960 USD), aby úvěr splatil, ale ona požadovala 45 000 jüanů. Půjčili jsme tedy tuto částku přímo jí. Tato žena říkala jednu lež za druhou a mluvila proti vlastnímu svědomí jen proto, aby získala peníze.

Celoživotní nezištná oddanost mého otce jeho dětem se setkala s jejími slovními útoky a obviňováním. Když jsem o této situaci přemýšlela jako praktikující, napadlo mě, že jí naše rodina možná dlužila něco z předchozích životů.

Ani po několika dnech bouře nepominula. Švagrová si začala stěžovat, že z peněžních darů obdržených na svatbě mé neteře chybí 1 500 jüanů. Peníze jsem na svatbě osobně vybírala, poté jejich částku zkontrolovali tři lidé a všechno souhlasilo. Přesto nyní vznesla další obvinění.

Zavolala jsem jejímu mladšímu bratrovi, který řekl: „Nevšímej si jí. Všichni ti věříme.“

Ona však nepřestala. Zavolala mému otci a jeho sestře, aby jim vyčinila, z čehož se mé tetě udělalo z úzkosti špatně.

Nakonec jsem dospěla do bodu, kdy jsem už nedokázala udržet svůj charakter a má mysl zeslábla. Byla jsem na ni tak rozzlobená, že jsem nedokázala nic dělat. Zášť mě zcela ovládla a nedokázala jsem ji odstranit, přestože jsem věděla, že takové smýšlení není pro praktikující správné.

Sotva jsem si dokázala vybavit nějaké učení Fa kromě tohoto:

„Zlému člověku vládne závist.
Ze sobeckosti a hněvu si stěžuje na nespravedlnost vůči sobě.
Dobrý člověk má vždy srdce soucitu.
Bez nespokojenosti a nenávisti, bere těžkosti jako radost. …“
(Úrovně, PODSTATA DALŠÍHO POKROKU)

Opakovala jsem si to stále dokola, někdy potichu a jindy nahlas. Zatímco jsem to recitovala, zlé prvky bojovaly o přežití a já prožívala hluboké utrpení. Protože jsem nedokázala toto „utrpení“ oddělit od sebe samé, velmi jsem trpěla.

Jak jsem pokračovala v recitování Fa, mé hlavní vědomí se postupně navrátilo. Uvědomila jsem si, že jsem se mýlila, protože to, co se stalo, odhalovalo má připoutání a pomáhalo mi zlepšit charakter.

Řekla jsem si: „Moje švagrová je tady proto, aby mi pomohla uspět v kultivaci. Pomáhá mi zlepšit charakter a odhalit má připoutání. Děkuji jí a necítím k ní zášť. Zášť, připomínání si křivd, myšlenky na odvetu a pohrdání jí nejsem já a nechci je. Odstraním je a přizpůsobím se Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti. Budu laskavým člověkem, ne zlým.“

Opakovala jsem si to, abych posílila své hlavní vědomí. Nepamatuji si, jak dlouho to trvalo, ale nakonec jsem tuto bitvu vyhrála a těchto připoutání jsem se zcela zbavila.