Veřejnost podporuje pokojnou petici praktikujících Falun Gongu ve Washingtonu

(Minghui.org) Americký prezident Donald Trump se 24. září 2026 v Bílém domě setkal s čínským prezidentem Xi Jinpingem. Praktikující Falun Gongu z celých Spojených států toho odpoledne uspořádali na náměstí u Památníku amerického námořnictva ve Washingtonu několik akcí, včetně mezinárodní výstavy umění Zhen-Shan-Ren, společného cvičení a vzpomínkového setkání při svíčkách. Chtěli tak upozornit na pokračující pronásledování Falun Gongu v Číně.

Praktikující Falun Gongu na náměstí u Památníku amerického námořnictva ve Washingtonu 24. září upozorňují na pokračující pronásledování v Číně. (Minghui.org)

Když jsou pošlapávána práva lidí, nelze mlčet

Brian Tolbert z New Yorku toho dne náhodou procházel kolem. O pronásledování Falun Gongu do té doby nevěděl.

Brian Tolbert (Minghui.org)

Po rozhovoru s lidmi na místě Tolbert řekl: „Právě jsme si popovídali a bylo to pro mě opravdu užitečné a poučné. Rád bych se dozvěděl víc, sám si o tom zjistil informace a pak se rozhodl, jak mohu pomoci.“

Tolbert uvedl, že jako Afroameričan soucítí s každým, jehož práva jsou pošlapávána nebo s kým se nezachází spravedlivě a soucitně.

„Když člověk čelí útlaku, nemůže se rozhodnout, že se ho politika nebude týkat,“ řekl Tolbert. „Nemůžu přece doma odložit skutečnost, že jsem černoch. To není otázka rozdílných názorů.

„Když znáte lidi, kterým je upíráno právo promluvit, když znáte lidi vystavené útlaku nebo jste sami zažili omezování svých práv, uvědomíte si, že politika není jen prostý spor o veřejná opatření. Jsou to věci, které každý den skutečně ovlivňují životy lidí.

„Když tedy vidíte nějakou organizaci, ať už vládu, nebo zájmovou skupinu, která se snaží umlčet odlišný názor, musíte si položit otázku proč.“

Od prvního seznámení s tématem k rozhodnutí obrátit se na zákonodárce

Rebecca a Jesse se zastavili, aby si promluvili s praktikujícími a přečetli si leták, který rozdávali. Rebecca si pořídila fotografie a plánovala je zveřejnit na sociálních sítích.

„Cítím, že je důležité se o to podělit s dalšími lidmi, kteří o tom stejně jako já nic nevěděli,“ řekla Rebecca. „Napadlo mě zveřejnit fotografie na sociálních sítích, abych pomohla tyto informace šířit.

„Na letáku je QR kód s informacemi, jak kontaktovat zákonodárce a podpořit návrh zákona S. 4009 předložený Senátu. Cítím potřebu se za něj přimluvit. Musíme doufat, že bude schválen, a pomáhat získávat pro něj podporu.“

Na Jesseho zapůsobilo, jak pokojně praktikující Falun Gongu protestovali. „Jsem rád, že v Americe je to možné, protože v Číně by takový veřejný protest okamžitě potlačili nebo by ho vůbec nedovolili,“ řekl.

Xi Jinping byl toho dne ve Washingtonu, což pro Jesseho dodávalo celé scéně větší význam. Řekl: „Mohou přijít a říct: ‚Jsme tady. Vy jste tady. Stojíme přímo před vámi a nebojíme se dát vám to najevo.‘ Samozřejmě bez jakékoli agresivity, protože působí velmi pokojně. Jsem rád, že jsou tady a dělají, co považují za správné, zatímco prezident je hned přes ulici. Šíří informace na sociálních sítích, osobně i pomocí tištěných letáků, a to je skvělé. A věc se už dokonce dostala do Kongresu v podobě návrhu zákona.“

Je to součást tisíciletého dědictví Číny

Juan Manuel z Kolumbie se velmi zajímá o tradiční čínskou kulturu. Navštívil Čínu a věnoval se kung-fu a qigongu.

Když toho dne viděl aktivity praktikujících Falun Gongu, řekl: „Čínská kultura mě zajímá, ale když přijedete do Číny, taková setkání tam neuvidíte. Lidé by měli mít svobodu věnovat se čemukoli, co si zvolí. Je to důležité kulturní dědictví.“

Juan Manuel (Minghui.org)

Dodal: „Na kung-fu a qigongu mi připadá krásné, že díky nim může celý svět poznávat čínskou kulturu. Začal jsem se o ni zajímat kvůli filmům o kung-fu, a tak jsem se začal věnovat kung-fu a qigongu. Díky tomu teď trochu lépe chápu, jak je ta kultura hluboká. Komunistická strana se ji dnes snaží ovládat, což je smutné, protože je součástí tisíciletého dědictví. Mně osobně pomohla navázat duchovní spojení se sebou samým i se světem.“

Tibeťan: Nejde jen o obchod, ale také o lidská práva

Akce se zúčastnil také Kalsang Phuntsok, Tibeťan pracující pro městskou správu v Kanadě. „Chceme protestovat proti návštěvě prezidenta Xi Jinpinga. Chceme zpátky svou svobodu a svou zemi,“ řekl.

O různých skupinách, včetně Tibeťanů, praktikujících Falun Gongu a obyvatel Hongkongu, které se toho dne shromáždily ve Washingtonu, aby vyjádřily své požadavky, Phuntsok řekl: „Považuji to za důležité, protože tím světu vzkazujeme, že jsme tady.

„Přestože moc Číny roste, nenecháme se zastrašit. Nenecháme se zastrašit! Budeme se ozývat pokaždé. Kdykoli čínský představitel navštíví Spojené státy, Kanadu nebo jinou západní zemi, budeme protestovat.“

Kdyby mohl mluvit s prezidentem Trumpem, řekl by mu, aby věnoval pozornost porušování lidských práv v Číně. „Nejde jen o porušování lidských práv v Tibetu, ale také o Ujgury, kteří jsou v podstatě drženi v koncentračních táborech. A o praktikující Falun Gongu pronásledované v Číně – je jich velice mnoho. To jsou věci, které může otevřít přinejmenším z humanitárních důvodů. Nemělo by jít jen o obchod. Obchod může být důležitý, ale není vším. Lidé musí mít důstojnost,“ řekl Phuntsok.

Žena, která přežila pronásledování: Doufám, že naše příběhy uslyší více lidí

Na shromáždění, které se téhož rána konalo na stejném místě, promluvilo několik praktikujících Falun Gongu o tom, co během pronásledování v Číně osobně zažili. Byla mezi nimi i Emma Guo, jejíž rodiče podnikali.

Poté, co v červenci 1999 začalo pronásledování, policie nejméně čtyřikrát prohledala jejich domov a zabavila všechny cennosti, protože Falun Gong praktikovala celá rodina.

„Všichni praktikující kolem nás jsou laskaví, pracovití lidé, kteří dodržují zákony a platí daně,“ řekla Guo. „Jakou hrozbu pro váš režim představují, že je musíte takto pronásledovat? Komunistická strana Číny si ale nemůže pomoci. Chce mít naprostou kontrolu – nejen nad vaší svobodou a penězi, ale i nad vašimi myšlenkami. Proto vás pronásleduje: vaše uvažování se vymyká hranicím, které komunistická strana stanovila, a to prostě nedokáže přijmout.“

V roce 2001 byla matka Emmy Guo protiprávně vězněna jeden rok v táboře nucených prací. Po propuštění jednomu muži objasňovala pravdu o Falun Gongu, aniž tušila, že jde o starostu. „Rozzuřilo ho to a snažil se zařídit její zatčení, takže musela uprchnout. Policisté ji chtěli dopadnout, a proto naši rodinu neustále obtěžovali. Mého mladšího bratra a mě dokonce déle než deset hodin zadržovali v budově úřadu. Pracovníci Úřadu 610 nás střídavě vyslýchali a snažili se nás přinutit, abychom prozradili, kde matka je,“ vzpomínala Guo.

Emma Guo řekla, že praktikující, kteří toho dne promluvili o svém pronásledování, chtěli, aby jejich hlasy byly slyšet a aby se více lidí dozvědělo, že se takové věci dějí dodnes.