(Minghui.org) Nedávný článek zveřejněný v rubrice „Poučení z historie“ v časopise Minghui "Živé bytosti mezi nebem a zemí" (č. 309) upoutal pozornost čtenářů. Dva z nich se níže dělí o své úvahy a připomínají, jak nesmírně důležité je v rozhodujících chvílích správně se rozhodnout.
Poučení z minulosti pomáhá porozumět budoucnosti
Pro lepší pochopení souvislostí: „Poučení z historie“ je rubrika vycházející z historie a kultury, která se snaží v rozsáhlých dějinách hledat pravdu a odhalovat fakta i objektivní zákonitosti. Její témata sahají od událostí odehrávajících se v průběhu pěti tisíciletí na rozsáhlých územích až po události moderní doby. Na základě poučení z minulosti pomáhá porozumět budoucnosti, rozlišovat pravdu od lži a nahlížet pod povrch událostí.
Jeden z článků v čísle 309 oslovil mnoho čtenářů. Nesl název „Neštěstí postihne ty, kdo důvěřují Komunistické straně Číny (KS Číny): Příběh Meng Yongqiana“ a poukazoval na skutečnou povahu KS Číny – její lživost, zlovolnost a neustálý boj.
„Neštěstí postihne ty, kdo důvěřují KS Číny“ je známé varování, které opakovala řada lidí, kteří znali historii KS Číny nebo se sami stali oběťmi jejího systému. Tragický osud Meng Yongqiana je jedním z příkladů, které toto varování dokládají. Meng Yongqian v roce 1924 absolvoval katedru ekonomie na Yenching University a poté, co se KS Číny chopila moci, působil jako zástupce ředitele Všečínské federace zásobovacích a odbytových družstev. Kvůli svému odporu vůči politice „jednotného nákupu a prodeje“ se stal terčem kritiky Mao Zedonga. Později vedl Institut mezinárodních vztahů při ministerstvu zahraničních věcí. Když Mao Zedong zahájil kulturní revoluci s cílem odstranit bývalého prezidenta Liu Shaoqiho, byl Meng Yongqian na 11 let uvězněn ve věznici Qincheng.
Meng Yongqian vstoupil do KS Číny v mládí, protože jej vedl ideál prosperity země a lepšího života jejích obyvatel. Patřil k několika málo intelektuálům, kteří pracovali přímo na příkaz nejvyššího vedení strany (Zhu, Maa a Zhoua) a při cestě KS Číny k moci riskovali vlastní život. Po založení Čínské lidové republiky byl Meng Yongqian odvolán ze své funkce, protože měl na hospodářský rozvoj jiné názory než Mao Zedong a neváhal je otevřeně vyjadřovat. Později se sám stal obětí KS Číny, když Mao Zedong ve snaze odstranit Liu Shaoqiho vykonstruoval proti Liu Shaoqimu obvinění z vlastizrady.
Osud Meng Yongqiana bohužel nebyl ojedinělý. Když se KS Číny v roce 1949 chopila moci, mnoho intelektuálů a příslušníků společenských elit uvěřilo její propagandě slibující „demokracii, svobodu a koaliční vládu“. Odmítli proto odejít s nacionalistickou vládou na Taiwan a rozhodli se zůstat na pevninské Číně, aby „sloužili své zemi“. Mnozí z těchto lidí se však později stali terčem kampaně proti pravičákům a kulturní revoluce, během nichž byli tvrdě pronásledováni a jejich životní osudy skončily tragicky.
Úvahy podnikatele pana Chenga
Příběh Meng Yongqiana přiměl k zamyšlení také pana Chenga, podnikatele narozeného na Taiwanu. Pan Cheng vyrůstal ve vesnici určené pro rodiny příslušníků armády. Jeho rodiče patřili k vojákům a jejich rodinám, kteří v roce 1949, v době velkých společenských otřesů, odešli s nacionalistickou vládou na Taiwan. Od rodičů a starších lidí slýchal mnoho příběhů, a proto dobře zná způsoby, jakými KS Číny postupuje. Příběh Meng Yongqiana jej tedy hluboce oslovil.
Podle pana Chenga nebyl způsob, jakým se KS Číny dostala k moci, ve skutečnosti nijak složitý. Opírala se o skupinu předních intelektuálů, kteří následně mobilizovali studenty. Čína v té době procházela dlouhým obdobím nepokojů – od revoluce přes éru vojenských velitelů až po vznik Čínské republiky – a obyvatelstvo stále více chudlo. Intelektuálové, které vedly ušlechtilé ideály a touha zachránit zemi a její obyvatele, byli KS Číny využiti k tomu, aby získali studenty na její stranu. Cíle, které tehdy strana hlásala, působily vznešeně, ve skutečnosti však podle pana Chenga sloužily pouze jako dočasný prostředek k dosažení jejích záměrů.
Pan Cheng uvedl, že jakmile KS Číny tyto intelektuály využila k dosažení svých politických cílů, začala mnohé z nich odstraňovat a pronásledovat. Podle něj tomu tak bylo proto, že KS Číny nestála o skutečně schopné lidi, ale o pochlebovače. Schopní lidé totiž mohli představovat hrozbu pro její moc. KS Číny v rámci svého systému dosahovala svých cílů prostřednictvím taktiky „boje“. Stejný postup uplatňovala i při tehdejším přerozdělování půdy a majetku. Chudí vždy tvoří většinu společnosti, zatímco bohatých je jen malá menšina. Metody KS Číny proto podle pana Chenga nejsou nijak překvapivé. V komunistickém systému je běžné „zbavit se osla, jakmile domlel mlýnský kámen“ – tedy odhodit ty, kteří již splnili svůj účel – a tato metoda se opakovaně ukazovala jako účinná.
Pan Li vyzývá k větší ostražitosti
Další čtenář, pan Li, kterému je nyní přes 80 let, poukázal na to, že podle historických záznamů přispěli Meng Yongqian a Liu Shaoqi významnou měrou k tomu, že KS Číny nakonec porazila Kuomintang a chopila se moci. Během kulturní revoluce byl však Meng Yongqian dlouhodobě vězněn a podrobován krutému mučení, které jej fyzicky i psychicky zlomilo, zatímco Liu Shaoqi byl odsouzen a jeho život skončil tragicky. Podle pana Li jde o typický vzorec komunistické autokracie. V demokratických zemích, které si váží svobody, by podle něj k něčemu takovému nedošlo.
Lidé žijící v dávných dobách v odlehlých oblastech si možná bezstarostně říkali: „Co má císařova moc společného se mnou?“ Při pohledu na dnešní Čínu však pan Li upozorňuje, že vládu jedné strany pod vedením KS Číny provází agresivní militarismus. Obyčejní lidé tvrdě pracují, aby si vydělali na živobytí, a platí daně, z nichž stát financuje nákup zbraní, zatímco bohatí lidé se snaží emigrovat a získat občanství jiných zemí. Pan Li nechápe, proč někteří taiwanští politici zapomněli na zkušenosti těch, kteří se v minulosti nechali KS Číny oklamat, a přesto se s ní stále snaží sbližovat. Opravdu chtějí, aby jim vládla KS Číny?
Podle pana Li pronikla KS Číny do mnoha oblastí taiwanské společnosti. Vyzývá proto své spoluobčany k ostražitosti a připomíná jim: „Komunističtí špioni jsou přímo mezi vámi.“ Poddůstojníky v armádě varuje, aby se nenechali zlákat vidinou drobného prospěchu a neprodávali státní tajemství, protože by je to mohlo přivést do vězení. Místo toho je vyzývá, aby se rozhodli pro systém založený na svobodě a demokracii, a mohli tak žít svůj život v klidu.
Pan Li, který žije na Taiwanu již více než 80 let, naléhavě připomněl: „Když člověk čelí nejrůznějším lákadlům a vidině osobního prospěchu, je nesmírně důležité rozhodnout se správně.“
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.