Spolupráce s ostatními praktikujícími při rozdávání informačních materiálů

(Minghui.org) Falun Dafa kultivuji již 26 let. Když Komunistická strana Číny (KS Číny) v červenci 1999 zahájila pronásledování Falun Dafa, její vykonstruovaná propaganda oklamala mnoho lidí. Smyslem rozdávání informačních materiálů je objasňovat lidem pravdu, připravovat půdu pro praktikující, kteří s lidmi hovoří o Dafa osobně, a poskytnout tak více lidem příležitost, aby mohli být Dafa spaseni.

Nejprve se pevně kultivovat

V lednu 2024 jsme pod koordinací praktikující Jia vytvořili malou skupinu, která rozdávala informační materiály, například „Jak vzniklo lidstvo“, „Proč je tento svět říší nevědomosti“ a Minghui Weekly. Materiály jsme rozdávali pravidelně. Pokud jsme nějakou oblast neznali, nejprve jsme ji projeli na motocyklech, abychom zjistili stav cest a počet domácností a měli jasnou představu, jak postupovat.

Při rozdávání informačních materiálů každý z nás chápal, že se během tohoto kultivačního procesu odhalí naše připoutání, která pak budeme moci odstranit, a tím si zlepšit charakter.

Když jsme se obvykle domluvili na čase rozdávání materiálů, zintenzivnila jsem studium Fa a vysílání spravedlivých myšlenek. Přesto ve mně probíhal zápas mezi spravedlivými myšlenkami a lidským uvažováním. Vynořovala se substance strachu a s ní myšlenky jako: „Co když mě nahlásí lidé, kteří neznají pravdu? Co když budu pronásledována? Co když se nestihnu včas vrátit domů? Co když se dvě skupiny praktikujících po rozdání materiálů navzájem nenajdou?“

Měla jsem mnoho negativních myšlenek. Protože jsem však byla odhodlaná rozdávat pravdu objasňující materiály a pomáhat zachraňovat vnímající bytosti, pokaždé, když se nějaké připoutání vynořilo, odmítla jsem ho. Říkala jsem si: „Tohle mi vnutili staré síly. Jsou to negativní myšlenky vytvořené představami získanými po narození, nepocházejí z mého pravého já a jsem odhodlaná je odstranit.“

Protože jsem se z těchto cest vracela domů velmi pozdě, říkávala jsem manželovi: „Dnes přijdu pozdě, nedělej si o mě starosti.“ Než jsem mu to však řekla, cítila jsem určité obavy, že by se mi mohl snažit zabránit v odchodu nebo se rozzlobit. Potom jsem si ale uvědomila, že každá bytost na tomto světě přišla kvůli Fa. Pokud si vědomá stránka mého manžela uvědomí, že podporuje praktikující při záchraně vnímajících bytostí, bude mít velkou radost – jak by se tedy mohl zlobit? Když jsem mu pak řekla, že se vrátím pozdě, neřekl ani slovo.

Díky pravidelnému rozdávání informačních materiálů postupně ubývalo negativních myšlenek, které se ve mně objevovaly. Když jsme si vyzvedli materiály a vyrazili na motocyklech, jako první mě napadlo: „Mistr je přímo vedle mě a osm druhů nebeských ochránců Fa nám razí cestu.“ V tu chvíli jsem byla naplněna spravedlivými myšlenkami.

Jakmile jsme začali rozdávat materiály, zcela nás prostouplo posvátné vědomí našeho poslání zachraňovat vnímající bytosti. Soucitný Mistr nad námi neustále bděl. Díky obětavé práci praktikujících na místech výroby materiálů a spolupráci praktikujících, kteří vysílali spravedlivé myšlenky, se nám pokaždé podařilo doručit všechny informační materiály vnímajícím bytostem.

Odstraňování připoutání

Během uplynulého roku jsem intenzivně studovala Fa. Pochopila jsem, že jako učednice období nápravy Fa si musím vážit času, který soucitný Mistr díky své nesmírné snášenlivosti prodloužil. V minulosti jsem si nevedla dobře a uvědomila jsem si, že musím udělat velké kroky vpřed, abych vše dohnala.

Dalšími praktikujícími v naší skupině studia Fa jsou Yi, Bing a Ding. Jejich kultivační stav a přístup při pomáhání zachraňovat vnímající bytosti mě povzbuzovaly. Zlepšovala jsem se tím, že jsem pozorovala, jak rozdávají informační materiály a osobně lidem objasňují pravdu.

Vytvořila jsem tým s Yi, Bing a Ding. Bing a já jsme řídily motocykly a každá jsme vezla jednu spolujezdkyni – Ding a Yi. Jednou jsme se s Yi vydaly prozkoumat terén a stav cest v oblasti, kde jsme plánovaly rozdávat materiály v několika vesnicích ležících mezi dvěma údolími. Z hlavní silnice odbočovaly úzké cesty do roklí, podél nichž byly daleko od sebe roztroušené zemědělské usedlosti. Nechtěly jsme vynechat jedinou domácnost. Jedna z těchto cest vedoucích roklí byla obzvlášť úzká a klikatá a podél jejího okraje nebyla žádná svodidla.

Po návratu domů jsem měla velké obavy a tu noc jsem nemohla spát. Co budeme dělat? Určitě jsme tam musely jet, ale i ve dne bylo projíždění po této cestě velmi nepříjemné. Jak to zvládneme v naprosté noční tmě, pokud se proti nám náhle objeví nějaké vozidlo?

Následující den jsem se o své obavy podělila s naší skupinou. Yi řekla: „To, co děláme, je ta nejspravedlivější věc ve vesmíru. Mistr se o všechno stará, tak čeho bychom se měly bát? Nedělej si starosti. Není to snad připoutání?“

Uvědomila jsem si, že moje první myšlenka nepatřila Mistrovi, a právě v tom byl zjevný rozdíl mezi mnou a Yi. Má neochota čelit obtížím okamžitě zmizela. Rozpoznala jsem svou touhu po pohodlí, strach z obtíží, nechuť snášet těžkosti a sklon nad vším příliš přemýšlet a dělat si starosti. A co bylo ještě důležitější – v rozhodující chvíli jsem nepomyslela na Mistra. To nebyl stav mysli praktikující.

Následující večer jsme při rozdávání materiálů projely po té úzké, klikaté betonové cestě. Když jsme se vrátily, obě jsme měly pocit, jako by ta cesta byla široká a rovná! Protože Yi měla méně negativních myšlenek, zdálo se, jako by se při rozdávání informačních materiálů pohybovala nadpřirozeně rychle.

Vnímající bytosti čekají na spásu

Jedné noci koncem loňského března se tři dvojice praktikujících vydaly do hor rozdávat informační materiály. Každá dvojice měla na starosti jednu rokli. Zemědělské usedlosti tam byly roztroušené daleko od sebe, ale u každé domácnosti byli psi a bezpečnostní kamery. Materiály jsme rozdávali tak, že jsme postupovali zevnitř rokle směrem ven.

Bezpečnostní systémy vydávaly nejrůznější výstražné zvuky a hlášení, například: „Vstoupili jste do monitorovaného prostoru. Prosím, opusťte tento prostor.“ Neustále jsme vysílali spravedlivé myšlenky a říkali bezpečnostním systémům, aby zaznamenávaly pouze špatné lidi, nikoli ty dobré, a aby si zapamatovaly posvátná slova: „Falun Dafa je dobrý! Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“

Když jsem se přiblížila k domu, kolem něhož nebyla žádná zeď, rozsvítilo se venkovní bezpečnostní světlo. Majitel vyšel ven a zeptal se: „Proč jste sem přišla?“ Odpověděla jsem: „Přišla jsem přinést vašemu domu štěstí.“ Zeptal se: „Jaké štěstí?“ Řekla jsem: „Je to pravda o Falun Dafa. Když ji přijmete, budete požehnáni.“

Přijal krásně zabalené informační materiály. V tu chvíli k nám přišla i jeho manželka. Bylo povzbudivé vidět, jak si oba pod světlem materiály čtou. Řekla jsem: „Omlouvám se, že jsem vás vyrušila. Můžete si je jít přečíst dovnitř. Určitě si jich važte. Přeji vám, abyste byli v bezpečí!“

Když jsem pokračovala dál a ohlédla se, manželé tam stále stáli a dívali se za mnou. Zvedla jsem pravou ruku a zamávala jim na znamení, aby se vrátili dovnitř. Jako by na pravdu čekali už velmi dlouho.

Jindy se nás pět ve dvou skupinách vydalo do strmé, odlehlé horské rokle. Moje skupina rozdávala materiály od vnitřku rokle směrem ven, zatímco druhá skupina postupovala z nedaleké vesnice dovnitř. Yi právě navštívila dvě domácnosti a přišla ke třetí, kde se rodina loučila s několika hosty.

Muž středního věku se zeptal: „Co tady děláte?“ Yi odpověděla: „Přináším vaší rodině požehnání. Podívejte se prosím na tyto informační materiály.“ Potom mu je vložila do rukou. Kolem muže se shromáždilo několik členů rodiny a všichni si je společně četli. Yi se vydala k další domácnosti. Muž vzhlédl a hlasitě se zeptal: „Musím za to zaplatit?“ Yi odpověděla: „Ne, chceme jen, abyste byli v bezpečí.“

Když jsme dokončili rozdávání materiálů ve třech roklích, zamířili jsme do nedaleké vesnice, abychom rozdali zbytek. Když jsme dorazili k poslední domácnosti, přišla tam právě i druhá skupina praktikujících a poslední informační materiál byl předán poslední domácnosti. Všechno bylo dokonale načasované. Několik z nás zvolalo: „Všechno proběhlo podle Mistrova uspořádání!“

Dobře studovat Fa a posilovat spravedlivé myšlenky

Protože nemám mnoho práce na poli, zbývá mi více času na studium Fa. Ostatní praktikující mají mnohem více práce. Kromě našeho večerního skupinového studia Fa si všichni během dne najdou čas na přečtení jedné lekce Zhuan Falun. Při práci poslouchají podcasty se sdíleními kultivačních zkušeností praktikujících. Kultivují se a zlepšují při pomáhání zachraňovat vnímající bytosti a jejich spravedlivé myšlenky jsou stále silnější.

Od ledna 2024 až dosud vyrážíme každý druhý týden. Pouze dvakrát jsme museli cestu zrušit, protože byl pronásledován místní praktikující. Během tohoto procesu naše kultivace postupně dozrávala.

Když jsme začínali, manžel Ding ji po návratu z rozdávání materiálů dvakrát nepustil domů. Pochopila, že jí tím pomáhá odstraňovat připoutání, jako jsou zášť, soutěživost a pocit vnitřní nevyrovnanosti.

Před několika dny jsme se vydali na místo vzdálené asi 16 kilometrů. Ding celý den sbírala bobulovité ovoce. Když jsme se večer sešli, bylo už půl sedmé. Rychle se najedla a po vysílání spravedlivých myšlenek jsme v půl osmé vyrazili. Ding měla oteklý kotník, a tak řekla: „Když budu sesedat z motocyklu, musím nejprve došlápnout na druhou nohu. Rozdávání materiálů mi to ale neovlivní.“ Domů jsme se však dostali až o půlnoci.

Zpočátku manžel Yi nadával a vyhrožoval jí rozvodem, když se vracela pozdě domů. Ona si však udržovala charakter a nikdy se nerozzlobila, bez ohledu na to, jak moc se s ní manžel snažil hádat. Když nyní vidí, že se vrací pozdě, nechá ji ráno o něco déle spát.

Jednou jela Bing na motocyklu na trh rozdávat informační materiály. Když projížděla úzkou uličkou, dostala se k zatáčce u kamenné zdi. Nedávala pozor a levá noha jí uvízla v prohlubni. Bolest byla nesnesitelná a prsty na noze jí otekly. Ani to jí však nezabránilo, aby ten večer rozdávala informační materiály.

Minulý měsíc řekla snacha Bing: „Mami, zadní pneumatika na našem motocyklu je píchlá a musí se opravit.“ Ještě téhož večera Bing, aniž by pneumatiku zkontrolovala, nasedla na motocykl a společně s Ding vyrazila. Jely do obce vzdálené téměř 16 kilometrů a celkem ujely asi 32 kilometrů. Následující ráno Bing zjistila, že přední i zadní pneumatika motocyklu jsou prázdné. Zvolala: „Mistr své učedníky skutečně neustále ochraňuje!“