Prožitek toho, že „vzhled vychází z mysli“

(Minghui.org) Má nejnovější kultivační zkušenost mi umožnila hluboce si uvědomit posvátnost kultivace. Pochopil jsem, že bez ohledu na to, co se stane, praktikující Falun Dafa se musí dívat do sebe, protože vše, s čím se setkáváme, je součástí naší kultivace. Když si zlepšíme charakter, výsledek je vždy ten nejlepší.

Nechal jsem si zrekonstruovat terasu a práci jsem zadal stavební firmě. Dodavatel měl několik pracovníků a jeden z nich byl praktikujícím Falun Dafa. Pracoval velmi pečlivě, což celý průběh stavby značně zpomalovalo. Začal jsem být netrpělivý a přestal jsem ho mít rád. Zeptal jsem se ho: „Proč pracuješ tak pomalu? Je to jen malá práce, a už ti to trvá několik dní!“ Dokonce jsme se pohádali a poté jsem se na něj díval ještě více svrchu.

Práce byla nakonec dokončena a dodavatel se svými pracovníky odešel. Toho večera ve 21:30 mi dodavatel zavolal a řekl: „Mohl byste se prosím podívat, jestli dole na zábradlí nevisí černá igelitová taška?“ Rychle jsem seběhl dolů, ale ani na bradlech, ani na zemi poblíž jsem nic nenašel. Vrátil jsem se nahoru, zavolal dodavateli a řekl mu, že jsem nic neviděl.

Dodavatel řekl: „V té tašce bylo 900 jüanů. Byla to mzda toho pracovníka [praktikujícího]. Jeho auto stálo vedle zábradlí. Pověsil si na ně pracovní oděv a igelitovou tašku, ale když odjížděl, zapomněl si je vzít.“

Odpověděl jsem: „Zítra zkontroluji záznam z bezpečnostních kamer! Pokud peníze přesto nenajdu, dám mu 1 000 jüanů.“

Dodavatel odpověděl: „On je nepřijme.“

„Určitě mu je budu muset dát.“

Když jsem domluvil s dodavatelem, bylo téměř deset hodin večer. Posadil jsem se a začal vysílat spravedlivé myšlenky. Vyslal jsem pevnou myšlenku: „Všichni lidé v této obytné čtvrti vědí, že Falun Dafa je dobrý. Tyto peníze jsou něčí mzdou za tři dny tvrdé práce.“ Potom jsem se začal dívat do sebe. Proč jsem se s něčím takovým setkal?

Nejprve jsem zkoumal, zda nemám žádostivé myšlenky. Napadlo mě, že to, zda mám někoho rád, nebo ho nemám rád, může vycházet ze žádostivosti, a začal jsem ji odstraňovat. Později mě napadlo, že dívání se na někoho svrchu může pramenit ze závisti, a začal jsem odstraňovat závist. Vzpomněl jsem si, jak praktikující na projektu tvrdě pracoval a jak všude létal prach, když řezným kotoučem brousil dlaždice. Klobouk i oblečení měl pokryté bílým prachem a po celou dobu klečel na zemi.

Hluboce jsem pocítil, jak nesprávné bylo dívat se svrchu na někoho, kdo tak tvrdě pracoval. V mém srdci náhle vyvstal soucit. Když jsem se díval do sebe a hledal svá připoutání, závist, kvůli níž jsem se díval na druhé svrchu, se rozplynula a objevil se soucit. Půl hodiny jsem vysílal spravedlivé myšlenky, abych odstranil svá připoutání.

Druhý den v osm hodin ráno jsem šel do kanceláře ostrahy u vchodu do obytné čtvrti. Požádal jsem pracovníka, který spravoval naše bezpečnostní kamery, aby se podíval na záznam, zda na zábradlí nebyla nějaká černá igelitová taška. Začal záznamy procházet a zeptal se mě, kdy se to stalo. Řekl jsem: „Ve čtyři hodiny.“

Najednou se rozzlobil. „V kolik hodin jste to říkal?“

Když jsem viděl jeho reakci, napadlo mě, že mě musel špatně pochopit. Měl bych být laskavý, a tak jsem jemným hlasem řekl: „Prosím, nezlobte se! Myslel jsem čtyři hodiny odpoledne.“ Usmál se. Když jsem viděl, že už se nezlobí, odešel jsem, aniž bych čekal, až mi sdělí výsledek.

Šel jsem na trh, abych lidem řekl o Dafa a pomohl jim vystoupit z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích mládežnických organizací. Ten den jsem pomohl vystoupit osmi lidem. V autobuse cestou domů seděly na sedadlech za mnou dvě mladé dívky, jedné bylo šestnáct a druhé deset let. Já jsem stál. Slyšel jsem, jak si šeptají, a pak starší sestra vstala a nabídla mi své místo. Řekl jsem, že to zvládnu, ale ona trvala na svém. Posadil jsem se a začal si povídat s mladší dívkou.

Řekla, že jsou z předměstí a přijely do města na návštěvu. Viděla, že je pro mě obtížné stát v přeplněném autobuse, a chtěla mi nabídnout své místo. Starší sestra se však obávala o její bezpečnost v autobuse, a tak vstala ona a nabídla mi své místo. Dojalo mě to a řekl jsem: „Děkuji! Jsi moc hodná!“

„To je přece samozřejmé,“ odpověděla.

Když jsme si povídali, řekl jsem: „Bylo nám souzeno, abychom se setkali. Chci ti říct něco dobrého. Pokud jsi vstoupila do Mladých pionýrů, dám ti přezdívku ‚Krásná‘ a pomohu ti z nich vystoupit. Z organizací KS Číny již vystoupily miliony Číňanů.“ Souhlasila, že vystoupí. Požádal jsem ji, aby si pamatovala: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Souhlasila.

Právě v tu chvíli cestující na sedadle před námi vystoupil z autobusu a starší sestra se posadila. Řekl jsem jí: „Musí mezi námi být předurčený vztah, když jsem se setkal s vámi dvěma sestrami. Vstoupila jsi do Mladých pionýrů nebo do Svazu mládeže? Mohu ti pomoci z nich vystoupit.“ Vstoupila pouze do Mladých pionýrů, a tak jsem řekl: „Tak ti dám přezdívku ‚Úžasná‘, abys s ní mohla vystoupit, ano?“ Také souhlasila.

Když jsem se na ty dvě dívky díval, byl jsem hluboce dojatý. Mistr zařídil, abych se setkal s těmito dvěma dívkami, s nimiž mám zřejmě předurčený vztah, a dal mi tak příležitost nabídnout jim spásu Dafa.

Když jsem se vrátil domů, šel jsem do kanceláře ostrahy a zeptal se muže: „Zkontroloval jste záznam z bezpečnostních kamer?“

„Ano!“ odpověděl. „Jděte za rodinou, jejíž garáž je přímo před zábradlím, a podívejte se, jestli vaše věc není na hromadě odpadků u jejich garáže.“

Šel jsem ke garáži, ale na hromadě odpadků jsem nic neviděl. Zeptal jsem se majitele: „Neviděl jste černou igelitovou tašku? Měl by v ní být pracovní oděv a v jedné z kapes několik set jüanů.“

Řekl: „Igelitovou tašku jsem neviděl, ale visí tam pracovní oděv. Jděte se podívat.“ Podíval jsem se a skutečně tam visel pracovní oděv. Vzal jsem ho a prohledal. V jedné kapse jsem něco nahmatal a vytáhl to. Byla to černá igelitová taška s penězi. Majitel domu řekl: „Ty peníze by nikdo nevzal! Ať je tam jakákoli částka, nedotkli bychom se jí.“ Když jsem to uslyšel, znovu mě to dojalo. Vzpomněl jsem si, jak jsem předchozí večer při vysílání spravedlivých myšlenek myslel na to, že nikdo v této obytné čtvrti ty peníze nevezme – a skutečně je nikdo nevzal.

Odnesl jsem pracovní oděv do kanceláře ostrahy. Byli tam čtyři lidé a jeden z nich peníze spočítal. Bylo tam přesně 1 000 jüanů. Řekl: „Je dobře, že máme v naší obytné čtvrti bezpečnostní kamery. Peníze se tu nekradou.“ Odnesl jsem pracovní oděv domů a zavolal praktikujícímu, aby si pro něj přišel.

Přišel o dva dny později a peníze spočítal. Bylo tam 1 000 jüanů. Řekl: „To není správně! Pamatuji si, že tam bylo 900 jüanů. Musel jste mi dát 100 jüanů. Nemohu je přijmout.“ Když jsem mu řekl, že jsem mu žádné peníze nedal, řekl: „Pamatuji si, že tam bylo jen 900. Jak se z toho stalo 1 000?“

Ujistil jsem ho: „Těch 100 jüanů není ode mě. Jsou to vaše peníze.“ Byl velmi překvapený a chtěl vyndat 200 jüanů, aby koupil dárky pracovníkovi ostrahy. Poradil jsem mu, že by bylo lepší použít tyto peníze na pravdu objasňující materiály.

Praktikující mi přinesl mnoho krásných amuletů Falun Dafa. Na každém z nich byl nápis „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“, který sám napsal.

Když jsem o této zkušenosti přemýšlel, hluboce mě dojímalo Mistrovo soucitné uspořádání. Mistr pro mě uspořádal příležitosti ke kultivaci a také zařídil, abych se setkal s lidmi, s nimiž mám předurčený vztah, a objasnil jim pravdu. Tato zkušenost byla přesně taková, jak řekl Mistr: „...„podoba věcí se rodí z mysli“.“ („Učení Fa na poradě The Epoch Times “).

To znamená, že průběh událostí, které jsem zažil, se odvíjel přesně tak, jak to Mistr popsal. Tím, že jsem se díval do sebe a kultivoval se, jsem si zlepšil charakter a stal se soucitnějším, čímž jsem se přizpůsoboval vlastnosti vesmíru. Jak jsem se zlepšoval já, zlepšovalo se i všechno kolem mě. Všichni lidé, s nimiž jsem se setkal, byli laskaví a přátelští, ztracená mzda praktikujícího se našla a vše mělo krásný konec. Jsem vděčný za Mistrovo soucitné uspořádání a za Mistrovu soucitnou spásu!

Pokud je v mém pochopení něco nesprávného, laskavě mě na to upozorněte.