(Minghui.org) Yin Changsheng byl proslulým taoistou z období dynastie Východní Han ve starověké Číně. Mnoho příběhů o něm pochází z díla Shen Xian Zhuan (Životopisy božských nesmrtelných), které napsal Ge Hong za dynastie Jin (266–420 n. l.).

V taoistické komunitě se těšil velké úctě a vážnosti nejen proto, že získal Tao a stal se nesmrtelným, ale také proto, že po mnoho let nadále pomáhal obyčejným lidem, než nakonec za bílého dne vystoupil na Nebesa. Následuje několik příběhů vycházejících ze starověkých záznamů o této legendární postavě.

Narodil se do významné rodiny s vazbami na císařský rod, ale zasvětil se Tao

Yin Changsheng se narodil v Xinye (na území dnešní provincie Henan) do bohaté, mocné a významné rodiny, jejíž původ sahal k císařovně Yin Lihua, manželce císaře Guangwu (5 př. n. l.–57 n. l.).

Mladí muži z rodiny s takovým zázemím obvykle usilovali o kariéru vysokého úředníka nebo generála, ale Yin Changsheng byl jiný.

Místo toho, aby usiloval o moc, postavení a bohatství, často hledíval na ranní rosu a přemýšlel: „Bohatství je jako ranní rosa, která zmizí, jakmile vyjde slunce, a výsadní postavení není ničím víc než oblakem, který odvane vítr. Lidé s bohatstvím a vysokým postavením se nakonec stejně promění jen v hrstku hlíny.“

S takovým osudem se nechtěl smířit a začal hledat jiný způsob života. Slyšel o cestě k nesmrtelnosti, o níž se říkalo, že člověku umožňuje znovu získat mládí a překročit koloběh života a smrti. Zanechal tedy veškerého bohatství a výsad a vydal se hledat Tao.

Doslechl se o Ma Mingshengovi, legendárním taoistickém mistrovi, o němž se říkalo, že dosáhl cesty nesmrtelných. Yin Changsheng ho vyhledal a stal se jedním z jeho učedníků.

Více než dvacet let sloužil svému mistrovi s naprostou oddaností

Přestože ho Ma Mingsheng přijal za učedníka, nikdy ho neučil žádným tajemstvím umění nesmrtelných.

Den za dnem, rok za rokem Ma Mingsheng hovořil pouze o záležitostech ze života obyčejných lidí a nikdy neřekl ani slovo o alchymii nebo kultivaci nesmrtelnosti.

Yin Changsheng přesto sloužil svému mistrovi s naprostou úctou a oddaností a svědomitě vykonával každodenní práce, jako bylo nošení vody, zametání podlahy, udržování ohně a další podřadné úkoly.

Říká se, že v té době Ma Mingshenga vyhledalo více než deset dalších lidí toužících po Tao a stali se jeho učedníky v naději, že se brzy naučí tajemství vystoupení na Nebesa.

Roky však plynuly a jejich mistr stále hovořil jen o obyčejných věcech. Postupně ztráceli naději a začali si na svého mistra stěžovat. Tvrdili, že je podvodník, který oklamal svět a pod falešnou záminkou usiloval o slávu. Jeden po druhém Ma Mingshenga opustili.

Nakonec zůstal pouze Yin Changsheng a více než dvacet let neochvějně sloužil Ma Mingshengovi, aniž by projevil sebemenší netrpělivost či pochybnost.

Netušil, že právě toto dlouhé období bylo nejobtížnější částí procesu zušlechťování elixíru, neboť cesta k nesmrtelnosti není nikdy lehkovážně předána někomu, koho pohání netrpělivost a touha po rychlém úspěchu.

Skutečnou zkouškou nebylo zdolávání vysokých hor ani putování po strastiplných cestách, ale schopnost snášet více než dvacet let odříkání a přesto zůstat ve své oddanosti neochvějný.

Yin Changsheng po dosažení dovršení nevystoupil ihned na Nebesa

Jednoho dne řekl Ma Mingsheng Yin Changshengovi se širokým úsměvem: „Už si ani nepamatuji, kolik lidí ke mně přišlo, aby se ode mě učili, ale ty jsi jediný, kdo je hoden ‚Tao‘.“

Poté vzal Yin Changshenga na vrchol hory Qingcheng a řekl mu, aby se postil a připravil očištěné alchymistické nádoby. Pak ho naučil Taiqing Shendan Jing (Písmo božského elixíru Nejvyšší čistoty). Když bylo vše dokončeno, Ma Mingsheng odplul na oblaku vstříc svému osudu nesmrtelného.

Yin Changsheng se řídil písmem, postavil si skromný příbytek a s plynoucími ročními obdobími se plně věnoval alchymii. Nakonec se mu podařilo zušlechtit várku zlatých elixírů.

Několik jich požil a okamžitě pocítil, že jeho tělo je lehké a plné síly. Bílé vlasy mu zčernaly, vypadané zuby znovu narostly a zdálo se, jako by z něj léta úplně spadla.

Většina lidí, kteří by něčeho takového dosáhli, by okamžitě vystoupila na Nebesa, ale Yin Changsheng se rozhodl zůstat v lidském světě, protože nedokázal opustit trpící smrtelníky.

Zmírňoval strádání a pomáhal chudým

Kromě alchymie obsahovalo Taiqing Shendan Jing také umění alchymistické přeměny. Yin Changsheng dokázal proměnit kámen ve zlato, ale nikdy ho nepoužil pro sebe. Namísto toho pomáhal potřebným – dával jídlo hladovým, oblečení těm, kterým byla zima, a potají poskytoval pomoc chudým, nemocným, vdovám a sirotkům.

Říká se, že putoval lidským světem více než 170 let, ale stále vypadal mladistvě, jako mladý muž.

Než nakonec vystoupil na Nebesa, vytesal své životní zkušenosti do kamene, aby inspiroval ty, kterým bylo souzeno se s jeho příběhem setkat.