Čínská Fahui | Chovejte se ke všem s laskavostí

(Minghui.org) Zdravím vás, ctihodný Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Jsem praktikující Dafa v provincii Heilongjiang v Číně a letos mi je 75 let. Fa jsem získala v roce 1998 ve věku 49 let. Ráda bych se podělila o některé ze svých zkušeností s kultivací a záchranou vnímajících bytostí.

Být laskavá k členům své rodiny

Zbavit se zášti vůči svému manželovi

Jako nejmladší z osmi dcer jsem doma nemusela nic dělat a neuměla jsem žádné domácí práce. To se po svatbě ukázalo jako velký problém. Neměli jsme moc peněz, takže den po svatbě jsem si šla hledat brigádu a za vydělané peníze jsem si koupila termosku. Tak jsem se začala učit hospodařit.

Můj manžel nerad pracoval. Pil a měl velmi špatnou povahu. Často jsme se hádali a dostávali se do fyzických potyček. Byla jsem naštvaná na všechno doma a postupem času to ovlivnilo i moje zdraví. Pohrdala jsem svým manželem za to, že byl k ničemu, nedokázal nic dělat a neměl žádné ambice. Jakmile si myslel, že je něco těžké, hned to vzdal. Říkala jsem si: „Jak jsem mohla mít takovou smůlu, že jsem si vzala někoho jako ty?“ Uvažovala jsem o rozvodu, ale nechtěla jsem, aby moje dcery vyrůstaly bez otce. Podepsala jsem tedy s manželem dohodu, že se rozejdeme, jakmile děti vyrostou.

Poté, co moje dvě dcery dospěly, jsem se začala učit krejčovství a po dokončení kurzu jsem s nimi otevřela krejčovství. Obchod šel docela dobře a každý den jsme tvrdě pracovaly. Jednou čekali zákazníci na vyzvednutí oblečení a já s dcerami jsme byly zaneprázdněné šitím a vařením zároveň. V tu chvíli vešel můj manžel. Strávil den pomáháním svému strýci s prací, ale nepozvali ho na večeři.

Cítila jsem se trochu nesvá a nechtěla jsem s ním mluvit. On se rozzlobil a řekl jedné z mých dcer, aby mu přinesla dvě láhve piva. Láhve hodil na stůl a začal mi nadávat. Rozlítila jsem se a začala se s ním hádat. Vzal jednu láhev a pokusil se mi ji rozbít o hlavu. Uhnula jsem a spadla na podlahu. Byla jsem tak rozzlobená, že jsem se začala třást, byla jsem rozzuřená a vyděšená.

Od té doby jsem si zvykla třást se a kroutit hlavou. Později, když se moje starší dcera vdala a přestěhovala se do malého města, přestěhovali jsme se tam také, abychom byli blízko ní. Otevřeli jsme snack bar a obchod šel docela dobře. Jednoho dne se můj manžel znovu rozzlobil a strhl všechny záclony v snack baru. „To už stačí!“ Moje dcery ho měly plné zuby a obě odešly za příležitostnými pracemi mimo město. Snack bar zavřel.

Zlobila jsem se na svého manžela, který mi během let způsobil tolik fyzické i emocionální bolesti. Měla jsem pocit, že život je příliš těžký na to, abych ho snesla. Neměla jsem v životě žádný cíl a jen jsem slepě pokračovala dál, den za dnem.

Jednoho dne jsem si pomyslela: „Lidé říkají, že ti, kdo mají víru, jsou tolerantnější. V co bych měla věřit?“ Slyšela jsem, že ve městě existuje nějaká forma qigongu, tak jsem se ji vydala hledat, ale bez úspěchu. Později jsem se znovu pohádala s manželem a byla jsem opravdu rozzlobená. Vrátila jsem se do rodného města a ubytovala se u své nejstarší sestry.

„Co teď dělá moje neteř?“ zeptala jsem se své sestry. „No,“ odpověděla sestra, „velmi se věnuje nějaké praxi a mnoho lidí to dělá u ní doma.“ Tak jsem šla za svou neteří.

„Naučme moji tetu Falun Dafa,“ řekla neteř svému manželovi, který byl z tohoto návrhu trochu nejistý, protože si myslel, že jsem příliš připoutaná k hmotným statkům. Ale neteř mě povzbuzovala: „Teto, začni prosím praktikovat Falun Dafa. Je to velmi dobré. Moje dítě dokonce vidělo Falun, jak se vznáší kolem.“ Začala jsem se o to zajímat a vzala si knihu Zhuan Falun, hlavní text Falun Dafa.

Přečetla jsem přes deset stránek a pomyslela si: „Není to kultivace?! Moje matka mi jako dítěti říkala, že v hlubokých horách žijí lidé, kteří se kultivují a mohou se stát nesmrtelnými. Už tehdy jsem přemýšlela, na kterou horu bych mohla jít, abych se tak kultivovala.“ Protože jsem vždy toužila po kultivaci, když jsem četla Zhuan Falun, věděla jsem, že Falun Dafa je o kultivaci.

Zůstala jsem u své neteře sedm dní a naučila se pět cvičení. Moje starší dcera mě přišla vyzvednout a požádala mě, abych se vrátila domů. Řekla mi, že v našem městě je cvičební místo, tak jsem se s ní vrátila. Nešla jsem rovnou domů, ale nejprve jsem se zastavila na cvičebním místě. Asistentka byla velmi přátelská a řekla mi, že mohu studovat Fa u ní.

Jakmile jsem získala Fa, nemohla jsem se ho vzdát a zůstala jsem pilná. Když jsem poprvé začala cvičit, měla jsem potíže sedět se zkříženýma nohama v lotosové pozici a snášela jsem velkou bolest, ale nikdy jsem to nevzdala.

Díky studiu Fa jsem pochopila, že bych neměla mít k manželovi zášť a že veškerá bolest a utrpení, které mi způsobil, byly proto, abych splatila dluhy, které jsem musela mít z předchozího života. Také jsem pochopila, že se musím chovat podle principů Fa a být dobrým člověkem. Musela jsem se k lidem chovat laskavě a být ohleduplná k ostatním v jakékoli situaci a skutečně být schopná „neodplácet, když mě někdo uhodí, a neproklínat, když mě někdo proklíná“. Musela jsem přestat zacházet se svým manželem tak, jak jsem to dělala v minulosti. Když mě znovu obviňoval, nebrala jsem si to k srdci, a když na mě nadával, nic jsem neříkala. Přestala jsem mu cokoliv zazlívat, protože jsem pochopila, že se to všechno děje z nějakého důvodu a že jen splácím dluhy, které jsem mu dlužila v minulosti.

Někdy se mi však stále nedařilo. Jednou jsem požádala manžela, aby podržel tašku, zatímco jsem do ní sypala rýži. Neměla jsem dobrou náladu, on se rozzlobil a znovu jsme se pohádali. Hodil mou kadidelnici na podlahu a popel se rozsypal po celé místnosti. Začal mě pronásledovat, tak jsem utekla k tchánům. Pronásledoval mě, ale když uviděl, že je doma jeho matka, neudeřil mě. Noc jsem strávila u své neteře. Později jsem si řekla: „Musím se vrátit domů a už se s manželem nehádat.“

Když jsem přišla domů, omluvila jsem se mu, řekla jsem mu, že jsem se mýlila a že ho přestanu srovnávat s ostatními a očekávat od něj, že bude více pracovat. Viděl, že jsem upřímná, a nechal to být. Poté jsem ho nechala ve všem, aby si dělal, co chce, a přestali jsme se hádat. Věděl, že se snažím být dobrým člověkem tím, že se kultivuji, a měl z toho prospěch.

Hodně pil a vyvinulo se u něj alkoholové onemocnění jater. Lékař mu řekl, že pokud nepřestane pít, skončí s cirhózou jater, ale on přesto za mými zády dál pil. Pokaždé, když se opil, změnil se v jiného člověka a začal mě šikanovat. Já jsem nereagovala jako v minulosti. Později onemocněl cirhózou jater a strávil dlouhou dobu v nemocnici, ale jeho stav se jen zhoršoval.

„Musíte jít do provinční nemocnice,“ řekl mu lékař.

Sklonil se zpět na postel a věděl, že je to vážné. Když jsem se ho zeptala, jestli chce jít do provinční nemocnice, odpověděl: „Ne.“

„V tom případě bys měl raději jít domů a naučit se cvičit Falun Gong. Teď tě může zachránit jen Mistr Li,“ povzbuzoval jsem ho.

Měl silně nafouklé břicho a nemohl jíst. Infuze to ještě zhoršovaly. Poté, co jsme ho přivezli domů, jsem ho naučila cvičení, která se naučil docela rychle. Ale čtení knihy Zhuan Falun nebylo tak snadné, protože neměl moc vzdělání a nerozeznal mnoho znaků. Četli jsme pomalu a já mu pomáhala se znaky, které neznal, stránku po stránce.

Následující den měl méně nafouklé břicho a o tři dny později už mohl jíst. Jeho zdraví se každým dnem zlepšovalo. Když se naše dcery vrátily domů, všechny byly svědky zázračné síly Dafa a všechny uvěřily, že Dafa je dobrý. O šest měsíců později se můj manžel úplně uzdravil. Věděl, že Dafa je dobrý, a vyprávěl ostatním, jak ho Dafa vyléčil. Věděl, že ho zachránil Mistr Li, zakladatel Falun Dafa.

Ale jakmile byl zase zdravý, přestal cvičit a studovat Fa. Často chodil ven hrát karty nebo si povídat s přáteli. Když jsem mu připomněla, aby cvičil, řekl: „Cvič si sama a mě nech na pokoji.“

Jednoho večera, asi osm měsíců poté, si povídal venku s našimi sousedy, když přišel domů, aby si odskočil na toaletu. Byla tam také naše starší dcera. Seděla jsem v posteli a studovala Fa. Najednou jsem uslyšela hlasité zvracení. Spěchala jsem do koupelny a uviděla v záchodě spoustu krve. Zavolala jsem dceru a přišli také sousedé. Okamžitě jsme ho odvezli do nemocnice. V nemocnici stále hojně zvracel krev. O dva dny později zemřel.

Nikdy jsem k manželovi necítila hluboké city, ale po jeho smrti se mi o něm často zdálo. Trápilo mě to a nemohla jsem pochopit, proč se to děje. Mistr mi dal nápovědu.

Mistr řekl v knize Zhuan Falun:

„Poněvadž lidské bytosti mají emoce… být rozčilený je emoce, stejně tak být šťastný je emoce, láska, nenávist, radost z vykonávání jedné věci a odpor k jiné, posuzování, že jeden člověk je nám milý a jiný ne, koníčky a antipatie – to všechno jsou emoce a obyčejní lidé žijí právě pro ně.“ (Přednáška šestá, Zhuan Falun)

Uvědomila jsem si, že moje zášť vůči manželovi nebyla odstraněna od kořene. S opravdovým soucitem by člověk viděl, že všichni trpí, a vždy by bral v úvahu prospěch druhých.

Být laskavá k příbuzným svých dcer a jejich manželům

Později jsem se přestěhovala do jiného města. Švagrové mých dcer vědí, že praktikuji Falun Dafa a že jsem dobrý člověk, takže také podporují Dafa. Pomohla jsem také členům jejich rodin vystoupit z organizací KS Číny. Cítila jsem k nim hlubokou spřízněnost.

Jedna z mých dcer se často hádala se svým manželem a já se jí vždy snažila to rozmluvit. Vím, že moje dcery a jejich manželé jsou bytosti, které je třeba spasit, takže bych neměla vždy stát na straně své dcery, protože to je jen lidský cit. Řekla jsem jí: „I když má tvůj manžel výbušnou povahu, je to čestný muž. Stará se o rodinu a je velmi schopný.“

Moje dcera řekla, že jsem zaujatá vůči svému zeťovi. Odpověděla jsem: „Každý má své nedostatky a silné stránky. Měli bychom vždy vidět jejich dobré stránky, místo abychom se zaměřovali na jejich nedostatky.“ Poté se cítila o něco lépe. Můj zeť mě velmi respektuje a oba jeho rodiče mě obdivují za mé chování.

V současné době mě všichni tři zeťové respektují, protože vidí, že se chovám podle zásad Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti a vždy beru ohled na ostatní. Ekonomická situace v Číně je momentálně dost špatná, takže mi vždy dávají peníze při slavnostních příležitostech a svátcích. Když jsem odmítla peníze přijmout, mé dcery řekly: „Vychovala jsi nás, takže ti musíme oplatit tvou péči, jinak ti budeme dlužit.“

Vědí, že jsem skromná, takže mi vždy přinášejí zeleninu a ovoce. Všichni jsou velmi uctiví. Řekla jsem jim: „Život je v současné době pro všechny těžký. Vždy myslím nejprve na ostatní, takže lidé kolem mě vědí, že Falun Dafa je dobrý.“

Objasnění pravdy policii

Poté, co KS Číny v roce 1999 zahájila pronásledování Falun Dafa, nemohla jsem zůstat doma a chovat se, jako by se nic nestalo. Mistr mi dal ve snu nápovědu, ve kterém jsem jezdila na kole v kruhu, místo abych jela dopředu. Rozhodla jsem se jet do Pekingu, abych se zastala Falun Gongu.

Z nových Mistrových článků jsem pochopila, že ti, kteří se podíleli na pronásledování, zejména policisté, budou mít v budoucnu nešťastný osud. Chtěla jsem jim objasnit pravdu a zachránit je. Když jsem dorazila na náměstí Tiananmen, sedla jsem si, abych meditovala, a vysílala jsem spravedlivé myšlenky.

Brzy přišla policie. Zkroutili mi ruce za zády a odtáhli mě do policejního auta. Odvezli mě do dočasného zadržovacího centra a zavřeli mě do klece. O půlnoci mě odvezli do velké věznice, kde se mě pokusili vyfotografovat, ale já jsem jim to nedovolila. Když se mě ptali, odkud jsem, nic jsem jim neřekla. Později mi přidělili číslo 11953.

Na cestě do Pekingu jsem nic nejedla a ve vězení jsem odmítla jíst. Ráno, když jsem potřebovala na toaletu, mi bylo velmi špatně. Vedoucí cely zavolal policii a řekl jim, že mi je velmi špatně. Přišel vězeňský lékař a řekl, že mám velmi vážné srdeční potíže. Ležela jsem v posteli a slyšela jsem z televize vysílání pomlouvačných programů o Dafa. Řekla jsem jim, že sebeupálení na náměstí Tiananmen bylo podvod. Když se můj stav zhoršil, odvezli mě do nemocnice policejním autem v doprovodu čtyř policistů, z nichž jedna byla žena.

Stále jsem odmítala jíst, tak řekli lékaři, aby mě násilím nakrmil.

„Je v tak špatném stavu, že ji nemůžeme násilím krmit,“ řekl lékař a odešel.

Policisté se rozzlobili a začali pomlouvat Mistra, Dafa i mě. „Ticho!“ přikázala jsem a začala křičet: „Falun Dafa je dobrý! Falun Dafa je správná cesta! Spravedlnost pro Dafa! Obnovte nevinnost mého Mistra!“

V místnosti byli pouze tři muži, všichni byli šokovaní. Vrhnuli se na mě a snažili se mi otevřít ústa, aby mě násilím nakrmili. Když se jim to nepodařilo, použili kovový nástroj, aby mi ústa otevřeli. Měla jsem roztržená a krvácející ústa a uvolněné zuby. Potom mi nalili do úst mléko, až jsem se dusila a nemohla dýchat.

Pomyslela jsem si, že jsem přijela do Pekingu, abych jim vysvětlila pravdu, a proto je nesmím nechat, aby mě takhle pronásledovali. Řekla jsem: „To mléko vypiju sama.“

Zatímco jsem pila mléko, hlasitě jsem jim vysvětlila pravdu a řekla jim, že sebeupálení na náměstí Tiananmen bylo podvod. Když viděli, že po chodbě chodí tolik lidí, policisté řekli: „O tom tady nemluv. Pojďme ven.“

Jakmile jsme byli venku, podrobně jsem jim vysvětlila fakta o Falun Dafa a všichni tři pozorně poslouchali. Viděla jsem, jak se jejich postoj ke mně změnil.

Jeden z nich řekl: „Necháme vás jít domů.“

Zeptala jsem se, jestli má poslední slovo. „Samozřejmě, že má. Je to přece ředitel věznice!“ potvrdil další důstojník.

V tu chvíli se k nám připojila žena důstojnice. Všichni se na sebe podívali a řekli: „Pojďme.“ Vzali mě zpět do věznice a řekli důstojníkům ve službě, aby mi dali balíček instantních nudlí na cestu.

Tři strážci, kteří se dozvěděli pravdu, se ke mně chovali velmi zdvořile a vyprovodili mě k bráně věznice. Odjela jsem z domova 31. srpna a vrátila se 4. září. Mistr se o mě celou dobu staral.

Jednoho dne jsem vysvětlila pravdu muži, který se ukázal být zvláštním policistou v civilu. Jakmile jsem začala mluvit, řekl: „Jste praktikující Falun Gongu. Právě teď zatýkáme lidi jako vy. Jak se opovažujete se mnou o tom mluvit!“

Zatímco mluvil, odtáhl mě k policejnímu autu, ve kterém seděli čtyři mladí policisté. Jeden z nich vystoupil a přistoupil ke dveřím mého auta. Opřela jsem se o auto a odmítla nastoupit. V duchu jsem řekla Mistrovi: „Jsem tu, abych zachraňovala lidi, takže jim nedovolím páchat zločiny proti Dafa a praktikujícím Dafa. Nedovolím starým silám, aby ničily vnímající bytosti. Nebudu s nimi spolupracovat. Mistře, prosím, pomozte mi posílit mé spravedlivé myšlenky.“

Policista uvnitř vozu řekl: „Nechte ji jít.“

Policista, který mě táhl, řekl: „Vzhledem k tvému věku tě tentokrát necháme jít.“

Opřela jsem se o auto a nehýbala se.

„Proč neodcházíš? Brzy přijede policejní auto a odveze tě.“

Začala jsem pomalu odcházet. Viděla jsem, že mě někdo sleduje, tak jsem hned nenastoupila do autobusu. Zamířila jsem na pouliční trh a pak nastoupila do autobusu domů.

Hledání v nitru a laskavé zacházení s ostatními praktikujícími

Když jsem se přestěhovala do nového prostředí pro kultivaci, potkala jsem tři další praktikující a my čtyři jsme založily vlastní studijní skupinu Fa. Nejprve jsem poznala Mei (pseudonym) a zjistila jsem, že je laskavá a přímá, ale má výbušnou povahu a nerada je kritizována. Často měla konflikty s Xue (pseudonym), další praktikující.

Tak jsem se s nimi podělila o své myšlenky a řekla: „Měly bychom se všechny soustředit na vlastní rozvoj, místo abychom kriticky hodnotily ostatní. Mei má sice výbušnou povahu, ale je laskavá a vždy ráda pomáhá. Nemluvme o nedostatcích ostatních za jejich zády. Musíme pracovat na svém projevu. Víte, Mistr je tu s námi po celou dobu a ví o všem, co děláme, a o všem, co si myslíme. Měly bychom být k sobě laskavé a soustředit se na silné stránky druhých.“

Po období intenzivní práce na sobě jsme se my čtyři staly soudržným celkem.

Zpočátku, protože jsem při rozhovoru s Mei nebyla dostatečně ohleduplná, se cítila ublížená a rozzlobená a přestala chodit na naše společné studium. Věděla jsem, že bych ji neměla obviňovat, že bych měla vidět její dobré stránky. Je laskavá a vždy ochotná pomáhat ostatním. Když vidí něčí nedostatky, upozorní na ně. Jako spolupraktikující bychom si měli navzájem pomáhat, místo abychom chovali zášť.

Šla jsem ji navštívit a řekla jsem: „Když jsem s tebou mluvila, nebyla jsem dost ohleduplná. Chovala jsem se špatně, ale nechtěla jsem ti ublížit. Prosím, odpusť mi. Stále musíme společně studovat Fa.“

Vrátila se do naší studijní skupiny Fa.

Jindy jsme s Mei šly do parku, abychom lidem vysvětlily pravdu. Pod altánem sedělo několik lidí a Mei začala mluvit se starším mužem. Protože mluvili velmi hlasitě, ostatní je mohli slyšet. Dva starší muži, kteří seděli vedle mě, zaslechli, o čem mluví, rozčílili se a řekli pár nepříjemných věcí. V tu chvíli jsem se cítila velmi nesvá a myslela jsem si, že Mei mluví příliš hlasitě a nevěnuje dostatečnou pozornost bezpečnosti.

Poté, co jsme odešly, jsem jí řekla: „Mluvila jsi příliš hlasitě – měla bys věnovat větší pozornost bezpečnosti.“

Také jsem jí řekla o urážlivých komentářích těch dvou mužů. To, co jsem jí řekla, ji opravdu rozrušilo. Ten den pršelo a ona neměla deštník. Snažila jsem se ji chránit svým deštníkem, ale ona odešla pryč do deště. Byla jsem z toho velmi rozrušená.

Poté jsem se o tom podělila s ostatními praktikujícími a uvědomila si, že jsem v tu chvíli nebyla laskavá a chovala jsem v sobě zášť – proto Mei reagovala tak, jak reagovala. Nechaly jsme zlo využít našich slabých míst, což vedlo k tomu, že jsme si navzájem ubližovaly. Všechny jsme se podívaly do svého nitra a já jsem se omluvila za svou nelaskavost a špatné chování. Díky tomu, že se Mei podívala do svého nitra, také se změnila. Všechny tyto události mi pomohly uvědomit si, jak důležité je kultivovat svou řeč při interakci s ostatními praktikujícími. Nyní všichni víme, jak se kultivovat v Dafa.

Protože jsem nejstarší, Mei a Xue mě velmi respektují. Díky intenzivnějšímu studiu Fa a sdílení jsme se společně zlepšily a všechny víme, že bychom se měly soustředit na kultivaci sebe sama a být k sobě navzájem více chápavé.

Při záchraně lidí nesmíme být vybíraví

Ráda bych se podělila o několik drobných příhod, které se k tomu vztahují.

Mladý policista vystoupil z KS Číny

Jednou jsem potkala mladého muže, který mi řekl, že právě složil zkoušku na úředníka a byl přidělen na policejní stanici. Řekl mi, že je mu 26 let.

„Je to osud, že jsme se dnes setkali,“ řekla jsem. „Dovolte mi něco vám říct. Existuje mnoho přírodních a člověkem způsobených katastrof, ale bohové požehnají těm, kteří jsou dobří a mají laskavé srdce. Prosím, pamatujte si: ‚Falun Dafa je dobrý. Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou dobré.‘ Falun Dafa je praxe v buddhistické škole a je tu, aby zachránila vnímající bytosti.

„Všichni dobří a laskaví lidé budou spaseni. KS Číny prosazuje ateismus a zakazuje lidem věřit v bohy a Buddhy. KS Číny pronásleduje Falun Dafa a bude potrestána božstvy. Nesmíme jít ke dnu jako oběti.“

Zeptala jsem se ho, zda se někdy připojil k některé z organizací KS Číny, a on mi řekl, že se stal členem strany.

„V tom případě byste měl ve svém srdci vystoupit,“ řekla jsem mu. Byl s tímto návrhem velmi spokojený a souhlasil, že tak učiní. Také jsem mu řekla, že více než 430 milionů lidí vystoupilo z organizací KS Číny, včetně něj, a že má velké štěstí, že byl zachráněn, protože bohové vždy chrání dobré a laskavé lidi.

Křesťanka vystoupila z KS Číny

Jednoho dne jsem cestou domů narazila na ženu, které bylo kolem padesáti let. Šla velmi pomalu. Řekla mi, že utrpěla mozkovou mrtvici a téměř zemřela, ale Bůh ji zachránil. Zeptala jsem se jí, zda věří v Pána, a ona mi řekla, že je křesťanka.

Zeptala jsem se jí, zda někdy vstoupila do nějaké organizace KS Číny, a ona mi řekla, že když chodila do školy, vstoupila do organizace Mladí pionýři.

„KS Číny prosazuje ateismus a zakazuje lidem věřit v existenci bohů a Buddhů. Božské síly to samozřejmě nedovolí. Pokud opravdu věříte v Boha, měla byste vystoupit z organizace Mladí pionýři.“

Byla opravdu šťastná a souhlasila, že z organizace Mladí pionýři vystoupí.

„Amulet pověsím doma!“

Potkala jsem starší ženu, která mi řekla, že věří v buddhismus, a já jsem jí odpověděla: „To je dobře. Buddhismus věří v hromadění ctností a konání dobrých skutků.“ Zeptala jsem se jí, zda je členkou některé z organizací KS Číny. Řekla mi, že je členkou strany, ale souhlasila, že z ní vystoupí. Když jsem jí před rozloučením dala amulet Dafa, vypadala opravdu potěšeně a řekla: „Pověsím si ho doma!“

Žena děkuje Mistru Li

Jednoho dne jsem viděla ženu sedět na lavičce, která vypadala na padesát let. Vypadala sklesle, tak jsem se jí zeptala, jestli je všechno v pořádku.

„Trpím několika těžko léčitelnými nemocemi,“ odpověděla.

Řekla jsem jí, že mnoho lidí mělo prospěch z recitování fráze „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“. Také jsem jí vysvětlila, jak je důležité vystoupit z organizací KS Číny. Pochopila to a souhlasila, že vystoupí z Komunistického svazu mládeže. Když mi stále děkovala, řekla jsem jí, že by měla poděkovat Mistru Li. Složila ruce před hrudí a opakovala: „Děkuji, Mistře Li! Děkuji, Mistře Li!“

Vím, že v mnoha ohledech jsem ještě nedosáhla dokonalosti, ale jsem odhodlaná následovat Mistrovo učení a zacházet s každou živou bytostí s laskavostí a soucitem.

Děkuji vám, ctihodný Mistře, za vaši soucitnou spásu! Děkuji vám, spolupraktikující, za vaši nezištnou pomoc.