(Minghui.org) Je mi deset let a chodím do čtvrté třídy. Ačkoli nejsem příliš starý, mám spoustu problémů, které mají teenageři. Nejvýraznější z nich je, že jsem velmi sebestředný a nesnáším, když rodina poukazuje na mé nedostatky. Jsem nešťastný, protože s nimi mám často konflikty. Díky mé pratetě (sestře mého dědečka z otcovy strany), která mě povzbudila k praktikování Falun Dafa, jsem prošel úžasnou změnou.

Už nejsem ten „malý císař“

Jsem nejstarší syn a vnuk v rodině, takže jsem byl od narození obklopen jejich láskou a péčí. Když mi bylo šest let, matka porodila mého mladšího bratra a rodiče na něj přesunuli většinu své pozornosti. Moje mladá mysl byla okamžitě vyvedena z rovnováhy. Záviděl jsem jim ho a nenáviděl jsem ho a měl jsem pocit, že jim bere jejich lásku. Soupeřil jsem s ním o přízeň a hračky. Vůbec jsem se nechoval jako bratr.

Kamkoli jsem šel, chtěl jsem být středem pozornosti. Nejenže jsem soupeřil se svým mladším bratrem, ale žárlil jsem, když jsem slyšel, jak rodina chválí cizí děti. Plakal jsem a dělal povyk, a oni nemohli udělat nic, aby mě potěšili.

Nejsem příliš soběstačný. Když mi bylo šest let a byl jsem připraven jít do školy, babička mě ještě musela oblékat a krmit. Když mi bylo deset let, stál jsem si neuměl vyprat spodní prádlo ani zavázat tkaničky. Cítil jsem, že je dobré nechat babičku, aby se o mě starala. Neměl jsem žádné povinnosti, a tak jsem zlenivěl.

Protože mám ADHD a další onemocnění, o kterém mi rodina nechtěla říct, byli ke mně velmi tolerantní. Nedokázal jsem se soustředit ve třídě a často jsem schválně vydával divné zvuky. Učitelé a spolužáci mě neměli rádi.

Nebavilo mě chodit do školy a dělat domácí úkoly, čímž trpěl můj otec, který mě doučoval. Každý večer mi pomáhal dělat domácí úkoly až do jedenácti hodin. Spolu s matkou se starali o mého mladšího bratra a přitom se stále starali o mě, zlobivého staršího syna. Moje rodina to opravdu neměla jednoduché.

V tomto období jsem byl nejšťastnější a nejspokojenější pouze tehdy, když jsem hrál videohry. Nic jiného mě vlastně nezajímalo. Protože jsem byl na hrách závislý, nemohl jsem přestat hrát, a když jsem šel do školy nebo se snažil dělat domácí úkoly, byl jsem ještě více dezorientovaný. Cítil jsem zklamání své rodiny.

Paprsek naděje

Letos v létě se moje prateta, která praktikuje Falun Dafa již 28 let, rozhodla, že mi pomůže naučit se Falun Dafa. Praktikování Falun Dafa vyžaduje tiché čtení knihy Zhuan Falun, což je pro mě obtížné. Už po několika stránkách jsem nedokázal v klidu sedět. Ležel jsem, bral si věci a doufal, že odejde. Někdy jsem se jí zeptal: „Velká teto, kdy odejdeš?“ Nezlobila se, ale naopak mě trpělivě povzbuzovala. Já jsem se stále pohyboval, ale teta si křížila nohy a tiše četla Zákon. I když jsem se nechoval slušně, poslouchal jsem, jak čte.

Moje prateta také ukázala mé tetě a bratrovi, jak praktikovat Falun Dafa. Nejenže se jejich zdravotní stav po cvičení zlepšil, ale také se z nejhorších studentů ve třídě stali nejlepšími studenty ve škole. Na základě toho, co jsem viděl, jsem cítil, že Falun Dafa je dobrý, a tak jsem pozorně poslouchal, když četla Fa, i když jsem měl stále myšlenky na hraní.

Moje rodina začala omezovat čas, který jsem trávil hraním videoher. Abychom mi pomohli přestat hrát hry, přečetli jsme si s mojí pratetou, co mistr Li říká o odvykání kouření v knize Zhuan Falun. Trochu jsem to pochopil, ale stále jsem chtěl jen hrát hry. Teta mě povzbudila, abych si s ní přečetl Zhuan Falun. Když jsem jednoho dne přečetl více než 100 stran, videohry mi připadaly jako vzdálená vzpomínka a už jsem je nechtěl hrát.

Moje rodina nevěřila, že bych mohl tak snadno přestat hrát, ale já jsem to dokázal! Ani když mě kamarádi pozvali ke hraní, nezaváhal jsem. Moje prateta i já jsme si uvědomili, že to bylo proto, že jsem vytrvale studoval Fa, a Mistr viděl, že věřím, že Falun Dafa je dobrý, takže odstranil „herního démona“, který ke mně byl připoután. Tato událost také posílila mou důvěru ve studium Fa.

Poté, co jsem přestal hrát, mě babička (z matčiny strany) naučila plavat. Nyní dokážu uplavat více než tisíc metrů najednou bez zastavení. Tento výkon si moje rodina předtím nedokázala ani představit.

Odstranění žárlivosti a sobectví

I když jsem přestal hrát hry, moje mysl se stále nemohla uklidnit. Chtěl jsem rychle dočíst Fa a už jsem nechtěl číst dál. Někdy jsem měl negativní myšlenky a myslel jsem si, že je příliš těžké studovat Fa a dělat věci podle principů Dafa: Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.

Moje prateta mě přiměla, abych se podíval na film „Kdysi jsme byli bohové“. Po jeho zhlédnutí jsem pochopil, že praktikování Dafa je posvátné a že jsem na cestě k božství. I když jsem pochopil pravdu, neznamenalo to, že moje kultivace je na pevném místě. Žárlivost a sobectví ve mně byly stále velmi silnými připoutanostmi a stále jsem se potýkal s tím, že jsem druhým nedovolil být lepší než já.

Moje prateta mě požádala, abych se naučil nazpaměť „Úrovně“ v knize Podstata dalšího pokroku. Chtěl jsem se stát dobrým člověkem! A tak pod vedením Dafa moje žárlivost zmizela. Když o tom teď přemýšlím, je zvláštní, že jsem dřív na druhé tak žárlil.

Dál jsem recitoval:

„Zákon může odhalit všechna připoutání, Zákon může vyhubit všechna zla, Zákon může odkrýt a rozehnat všechny lži a Zákon může posilnit spravedlivé myšlenky.“
(„Zastrašte rušivé zasahování“, Podstata dalšího pokroku II)

Po přečtení a zapamatování si Fa lépe rozumím kultivaci. Se zvýšenou důvěrou se učím a recituji dál. Postupně slábne mé sobectví a jsem schopen přijímat kritiku druhých.

Závěr

Kdybych se nenaučil Falun Dafa, kde bych skončil? Je opravdu děsivé o tom přemýšlet.

Nyní jsem si Zhuan Falun přečetl jednou. Moje prateta mi řekla, že pokud se setkám s problémy, mám se řídit pokyny Dafa. Moje bolesti hlavy a hyperaktivita se hodně zlepšily a zlepšuje se i moje soustředění při studiu. Kromě toho jsem se naučil vařit a prát prádlo a mnoho dalších užitečných dovedností. Věřím, že pokud budu pokračovat ve studiu Fa, můj xinxing se postupně zlepší a mé špatné návyky se určitě změní.

(Tento článek sepsala moje prateta)