​Děkuji vám, Mistře, že jste změnil můj život k lepšímu

(Minghui.org) Jsem praktikující Falun Dafa z venkovské oblasti na severovýchodě Číny. Děkuji Mistru Li za to, že změnil můj život a vedl mě na cestě kultivace. Děkuji také praktikujícím, kteří mě v mé kultivaci podporovali.

Po zahájení kultivace jsem spatřila naději

Do školy jsem chodila s přestávkami jen dva roky. V deseti letech jsem se musela starat o mladšího bratra a vařit pro celou rodinu. Moje matka a sestra pracovaly na poli pro výrobní tým. O poledních přestávkách jsem chodila s matkou sbírat chlévskou mrvu a odpoledne vařit krmení pro prasata. Navzdory svému věku jsem měla neustále co dělat.

Během kulturní revoluce produkční tým zničil matčino věno, sadu zrcadel s obrazem „Osm nesmrtelných na cestě přes moře“. Říkali, že jsou „pověrčivá“. Zabavili nám ovce a tvrdili, že „provozujeme vedlejší činnost“. Později jsme se dozvěděli, že ovce byly tajně rozděleny mezi vedoucí produkčního týmu. Matka byla tak rozzlobená, že se psychicky zhroutila. Moje sestra ji často musela vozit na léčení. A tak jsem ve svých 13 letech musela na polích vykonávat práci dospělého. Kvůli přepracování, protože jsem ještě rostla, se mi zdeformovaly klouby prstů a dodnes je nemohu narovnat.

Ve 22 letech jsem se provdala za muže, kterého mi představil můj strýc s tím, že je chytrý. Teprve po svatbě jsem si uvědomila, že je závislý na hazardních hrách a že je v nich opravdu chytrý - tak moc, že při hraní ignoroval vše ostatní. Když se stavěl náš dům, nebyl nikde k nalezení.

Tašky na okapy domu a dvě kangy (tradiční čínské postele) jsem musela převážet na kole, jela jsem pro ně dvakrát, až jsem už nemohla dál šlapat do pedálů. Naštěstí šla kolem sousedka, která mi pomohla.

První den čínského nového roku 1999 nám můj soused pustil videopřednášky mistra Li, zakladatele Falun Dafa. Můj malý syn mě přitáhl, abych se dívala, a já jsem byla uchvácena. Pomyslela jsem si: „Lidé potřebují božské vedení.“ A tak jsem se vydala na svou kultivační cestu. Sotva jsem uměla číst, ale když jsem začala číst Zhuan Falun, Mistr mi dal moudrost a brzy jsem dokázala rozpoznat všechny znaky v knize.

Jednoho rána, když jsem se vrátila domů ze cvičebního místa Falun Dafa, mi manžel řekl, že se mu zdálo o peru a zápisníku nalepeném na dveřích našeho domu. Zeptal se, jestli je to znamení, že by se měl také kultivovat. Poté, co začal praktikovat Falun Dafa, přestal hrát hazardní hry. Chodili jsme společně propagovat Dafa a pracovali jsme společně. Konečně můj život získal naději.

Nicméně 20. července 1999, šest měsíců poté, co jsem se začal kultivovat, zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny) pronásledování Falun Dafa. Místní úřady požadovaly, abychom odevzdali své knihy Dafa, ale já jsem neodevzdala ani jednu. Když jsem si doma četla, skutečně jsem cítila hluboké principy Zákona, že moje energie roste ve vzestupné spirále mimo mé tělo. Říkala jsem si: „Jsem odhodlaná jít touto cestou. Ať se stane cokoli, nikdy se nevzdám kultivace Dafa.“

Můj manžel, další praktikující a já jsme začali potvrzovat Fa různými způsoby. Tehdy nebyly k dispozici žádné materiály k objasňování pravdy, a tak jeden z nás jezdil na motorce po okolí a podél celé hlavní ulice nechával vzkazy „Falun Dafa je dobrý“. Koupili jsme si barevný papír a lepidlo a na vylepené papíry jsme napsali tato slova.

Když k nám přišel na návštěvu praktikující z jiného kraje, šel tou ulicí. Řekl nám, že slyšel hudbu Falun Dafa hrát po celé délce ulice. Policejní stanice řekla šéfovi v jejich kantýně, aby se šel těch zpráv zbavit. Můj manžel ho viděl a požádal ho, aby za námi přišel.

Vysvětlili jsme mu pravdu o Falun Dafa a nabídli mu něco k jídlu. Řekli jsme mu, že by neměl dělat věci, které poškozují Dafa, protože to pro něj není dobré. Pochopil to a řekl: „Jednou jsem omdlel, když jsem hrál na flétnu v pohřební kapele. To byla odplata, že? Už nebudu dělat tuhle práci se sundáváním plakátů Falun Dafa, bez ohledu na to, kolik mi za to zaplatí“.

Záchrana manžela z pracovního tábora

Můj manžel a další praktikující odjeli do Pekingu apelovat na Dafa a v říjnu 2000 byli zatčeni. Když jsem se o tom dozvěděla, věděla jsem, že úřady prohledají náš domov, a tak jsem rychle ukryla všechny naše knihy Dafa. Pouze jsem si opsala větu „Zhen-Shan-Ren je jediným kritériem k rozeznání dobrých a špatných lidí“ (první přednáška, Zhuan Falun) na kus papíru a uložila ji do šuplíku.

Když přišli prohledat dům, našli pouze tento kus papíru. Zvedli ho a nahlas přečetli s tím, že je to důkaz. Sebevědomě jsem promluvila o dobrotě Falun Dafa. Řekli, že se poučili z toho, co jsem jim řekla, a odešli, aniž by dále pátrali.

Šla jsem do pracovního tábora, kde byl zadržován můj manžel, a požadovala jeho propuštění. Policie řekla, že nebude propuštěn, pokud nebude souhlasit s tím, že přestane praktikovat Falun Dafa. I když jsem ho ten den nedostala ven, byla jsem šťastná, že se nezřekl Dafa.

Když nastal čas výsadby, můj švagr a několik příbuzných šli se mnou znovu žádat o manželovo propuštění. Řekla jsem vedoucímu pracovního tábora, že potřebuji, aby mi manžel pomohl zasít pole. Vedoucí se podíval na mé příbuzné a řekl: „Můžete jí pomoci. Ti, kdo praktikují Falun Dafa, jsou dobří lidé.“ Ve skutečnosti někteří policisté věděli, že praktikující Dafa jsou dobří a jen pasivně prosazují politiku pronásledování KS Číny.

Stále jsem pendlovala mezi pracovním táborem a svým rodným městem, až nakonec pracovní tábor souhlasil s propuštěním mého manžela, a to až do podpisu místní policejní stanice. Několikrát jsem se na policejní stanici dostavila pro podpis, ale oni to stále odkládali a vymlouvali se na různé věci.

Věděla jsem, že ze mě chtějí vymámit peníze. Moje nejstarší švagrová si stěžovala, že jsem lakomá, protože jsem jim nedala „dárek“, a říkala: „Jak můžeš v dnešní době něco zařídit, aniž bys jim nabídla dárek?“. Jasně jsem věděla, že jim v žádném případě nemám dávat peníze. Kdyby se policii podařilo vymámit peníze ze mě, vymáhali by je i z dalších praktikujících, čímž by si přivodili další útrapy. Stále jsem za nimi chodila a říkala jim pravdu o Falun Dafa a oni nakonec podepsali formulář o propuštění.

Při záchraně mého manžela jsem necítila strach. Všude, kam jsem přišla, jsem otevřeně říkala pravdu. Překvapivě se mě nikdo nikdy nezeptal, zda praktikuji Falun Dafa, ani mi nikdo nedělal potíže za to, že jsem hovořila o pravdě. Dokonce jsem získala zpět zabavenou motorku mého manžela. Uvědomila jsem si, že jako praktikující nemáme důvod se bát něčeho nespravedlivého. Jdeme přece po správné cestě nápravy Fa.

Po více než šesti měsících byl můj manžel propuštěn z pracovního tábora. I když se vrátil domů, policie nás nadále obtěžovala. Jednou v noci, když jsme spali, několik policistů přelezlo naši zeď a vtrhlo do domu. Ostře jsem se jich ptala, co zamýšlejí. Řekli, že se přišli podívat, jestli jsme neodjeli do Pekingu. Takto banditské chování předvádí takzvaná „lidová policie“ pod vládou KS Číny!

Neustálé obtěžování zanechalo mého manžela v permanentním strachu. Nedokázal se zbavit traumatu, které si z tábora odnesl. Postupně se od Dafa vzdálil a nakonec se vrátil ke své staré závislosti na hazardu. Promarnil všechny naše úspory a nakonec zemřel. Falun Dafa ho změnil k lepšímu, ale KS Číny ho strhla zpět, což vedlo k jeho pádu. Pokud KS Číny není zlem, co jiného by to mohlo být? Je nevyhnutelné, že nebe ji zničí.

Šíření pravdy a pomoc lidem při obchodování

Po splacení manželových dluhů z hazardu v roce 2009 nezbylo naší rodině nic. Odcestovala jsem do malého města, kde nyní žiji, a pronajala si starý dům. K obživě jsem si pořídila malý vozík a začala prodávat zboží. Bylo mi téměř 50 let, neměla jsem vzdělání, kapitál ani žádného muže po svém boku. Navíc jsem musela podporovat syna na univerzitě. Bylo to nesmírně těžké. Ale Mistr dohlíží na opravdové praktikující. Prodávala jsem, co se dalo, od sójových bobů po slunečnicová semínka. Ostatní prodavači měli často volno, zatímco já měla opravdu napilno. Lidé kolem mě byli zvědaví a přicházeli se podívat, co nabízím. Trvalo to šest let, ale dokázala jsem dostat syna na univerzitu a koupit si byt. Během této doby se moje zdraví stále zlepšovalo. Když se ohlédnu zpět, vím, že bych to bez Mistrova soucitu nezvládla. Byl to skutečný zázrak.

Když jsem se přestěhovala, rychle jsem navázala kontakt s místními praktikujícími a připojila se k jejich snaze pomáhat Mistrovi zachraňovat lidi. Při rozdávání materiálů jsem se zaměřovala na vysokopodlažní budovy, zatímco nízké domy nechávala starším praktikujícím. Jednou jsem šla do výškové budovy s výtahem, ale vstupní dveře na vrchní patro byly zamčené. V tichosti jsem požádala Mistra o pomoc, aby se dveře otevřely. Jakmile jsem scházela dolů, s úžasem jsem zjistila, že všechny dveře byly najednou otevřené. S vděčností k Mistrovi mi vyhrkly slzy, když jsem u každého bytu zanechávala materiály.

Jednou mě při distribuci materiálů někdo sledoval. Když jsem zabočila do uličky k mému domu, osoba zmizela a dveře se přede mnou automaticky otevřely. Pokud bych musela hledat klíč, pronásledovatel by mě mohl dostihnout. Mistr mě opět ochránil.

Zázraky, které přináší pravda

Při obchodování jsem využívala příležitosti říkat lidem pravdu o Dafa. Jedna vzdálená neteř měla vážné zdravotní komplikace – rakovinu prsu a dělohy. Když jsem ji viděla, byla vyhublá. Vyprávěla jsem jí o Dafa a sdílela své vlastní zkušenosti. Když viděla, jak se mé zdraví zlepšilo, začala upřímně věřit v Dafa a každý den si opakovala: „Falun Dafa je dobrý. Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ O měsíc později byla uzdravená, přibrala a její tvář zářila zdravím.

Stejným způsobem se zázračně uzdravil i muž ze sousedství nebo téměř devadesátiletá žena, která začala šířit pravdu o Dafa dál. Dokonce i manželé učitelé, kteří původně váhali kvůli svému vztahu ke KS Číny, po přečtení pravdivých knih změnili svůj postoj.

Dafa skutečně zachraňuje lidi. Ti, kteří stále nerozumí pravdě, by neměli otálet. Možná je to jejich jediná šance na záchranu.