​Věci, které se mohou zdát triviální, tak triviální nejsou

(Minghui.org) Před nedávnem se můj syn procházel po obývacím pokoji, zatímco já jsem ručně opisoval Fa, a já jsem se přistihl, že mě to začíná rozčilovat. V reakci na to jsem zvedl ruku a chystal se mu říct, aby šel do jiné místnosti. Potom jsem si ale uvědomil, že něco není v pořádku.

Pomyslel jsem si: „Proč by mi měl můj syn vyhovět? Proč by to nemohlo být naopak? Vždyť je to sobectví! Jsem sobec!“

Můj syn je poslušné dítě, takže jsme si s manželkou osvojili špatný zvyk. Často mu říkáme, aby udělal to či ono, a děláme to velmi nenuceně.

Uvědomil jsem si, že jsem byl velmi sobecký a neměl bych si dělat, co chci, jen proto, že můj syn je poslušný. Vypadal šťastně a klidně, když se procházel po obývacím pokoji, a bylo by příliš sobecké, kdybych ho vyhodil!

Spustil jsem ruku a přikázal si, abych přestal být sobecký. Jakmile jsem se uklidnil, jeho chození kolem mě už nevadilo. Když se objevily mé spravedlivé myšlenky, pocítil jsem příliv energie vycházející zevnitř.

V posledních dnech jsem se cítil nepříjemně, jako bych měl nízkou horečku a byl v útlumu. Když se můj xinxing zlepšil, moje kultivační energie horečku překonala. Horečku už jsem necítil a moje mysl byla jasná. Bylo to skvělé!

Ačkoli se zdálo, že jde o maličkost, a podobné věci se stávají téměř každý den, uvědomil jsem si, že každá maličkost je důležitá a je třeba ji napravit. Přestože mi zůstalo mnoho připoutaností, často si jich nevšímám, protože jsem si na ně tak zvykl, že už je téměř nevnímám.

Nemyslím si, že je to banální záležitost, protože zbavit se sobectví je velká věc! Je to standard nového vesmíru.

Mistr řekl,

„...měli byste nejprve brát ohled na druhé, abyste dosáhli pravého osvícení k nesobeckosti a altruismu.“(Neopomenutí v buddhovské povaze)

Rozhodl jsem se, že počínaje dneškem napravím věci, které jsou v mém životě nesprávné. Jakmile si něco uvědomím, musí následovat činy, zlepšení mého charakteru a důkladná změna mé osoby.