​Jak KS Číny oplácí milost nepřátelstvím (část 1.)

(Minghui.org) Po více než 25 letech pronásledování Falun Gongu zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny) nedávno vlnu útoků proti Shen Yun a Falun Gongu v zahraničí.

Základním problémem je, že KS Číny nemůže tolerovat Falun Gong ani Shen Yun, protože tradiční hodnoty, které propagují, jsou v přímém rozporu s povahou strany založené na nenávisti, brutalitě a klamu. Nedávné útoky se však v určitých ohledech liší od počátku pronásledování. Zatímco bývalý vůdce KS Číny Jiang Zemin zahájil v roce 1999 pronásledování Falun Gongu kvůli své netoleranci vůči jeho popularitě, tentokrát se KS Číny nesnaží pouze oslabit a nahradit Spojené státy jako nejmocnější zemi světa, ale také přesunout odpovědnost za zločiny spáchané při pronásledování Falun Gongu právě na USA.

Dvojí tvář KS Číny

Desítky let KS Číny cílila na Spojené státy jako vůdčí mocnost svobodného světa. Po celé Číně šířila klamavé články, například:

„Americká střední třída se nemá tak dobře jako čínští migrující dělníci.“ 
„Život s 2 000 jüany v Číně je lepší než s 3 000 dolary v USA.“
„Amerika je prohnilá až do morku kostí.“

Současně KS Číny balila protiamerické postoje do patriotismu a šířila myšlenku, že „válka mezi Čínou a USA je nevyhnutelná“. Čínské obyvatelstvo bylo systematicky indoktrinováno k víře, že USA „vždy budou stát proti Číně“ a že americké impérium „se nikdy nevzdá svého úmyslu nás zničit“. Nenávist podnícená těmito lžemi přispěla k násilným incidentům, jako bylo pobodání čtyř amerických univerzitních lektorů ve městě Jilin. Tento případ vyvolal odsouzení ze strany mezinárodního společenství, avšak představitelé KS Číny jej odbyli jako pouhou „nehodu“.

Nicméně protiamerická politika KS Číny má dvě tváře: kromě hluboce zakořeněné nenávisti projevuje i „lásku“ s postranními úmysly.

Po zvolení Donalda Trumpa 47. prezidentem Spojených států KS Číny náhle začala Spojené státy veřejně „milovat“. Nejenže zatkla a odsoudila 12 mladých čínských nacionalistů známých jako „malí růžoví“ (mladí lidé šířící prorežimní obsah online), kteří šířili fámy o týrání pand v amerických zoologických zahradách, ale také odstranila protiamerické komentáře z účtu velvyslanectví USA na čínské platformě Weibo. Média ovládaná KS Číny dokonce spustila kampaň na „šíření pozitivních příběhů o přátelství mezi USA a Čínou“.

KS Číny tuto strategii nazývá „dvě ruce revoluce“ – jedna ruka je tvrdá, druhá měkká. Režim na veřejnosti předvádí jednu tvář, zatímco v zákulisí jedná opačně. Když agresivní „vlčí diplomacie“ narazila u prezidenta Trumpa na odpor, KS Číny začala předstírat přátelskou zemi a spustila strategické klamání.

Pokud jde o „přátelské vztahy mezi USA a Čínou“, historie ukazuje, že Spojené státy opakovaně pomáhaly Číně z dobré vůle, zatímco příklady přátelského postoje KS Číny vůči USA jsou vzácné. Místo vděčnosti KS Číny USA pravidelně oplácí nepřátelstvím.

Pro lepší pochopení této historie se nejprve podíváme na to, jak Spojené státy v průběhu let Číně pomáhaly.

Historická pomoc Spojených států Číně

Učebnice Komunistické strany Číny vykreslují moderní čínskou historii jako období imperialistické agrese vůči Číně, přičemž Spojené státy jsou často prezentovány jako největší nepřítel. Ve skutečnosti však Spojené státy z velmocí Číně způsobily nejmenší škody. Naopak, Čína významně těžila ze vztahů se Spojenými státy.

1. Druhý největší obchodní partner dynastie Qing (období Qianlonga):

První americká obchodní loď Empress of China dorazila do Číny v roce 1784. Tím byla otevřena obchodní cesta mezi oběma zeměmi, která byla vzájemně výhodná. Američané dodržovali čínské zákony více než obchodníci z jiných zemí, a Spojené státy se brzy staly druhým největším obchodním partnerem Číny po Velké Británii. Čína tímto obchodem získala velké množství zlata a stříbra.

2. Rovnoprávná smlouva s dynastií Qing (období Tongzhi):

V roce 1868 podepsaly Spojené státy a Čína Burlingamovu smlouvu. Anson Burlingame byl vyslancem prezidenta Abrahama Lincolna v Číně. Byl vůči Číně přátelský a vstřícný. V té době pracovalo ve Spojených státech mnoho Číňanů a americká vláda vybídla Čínu, aby do USA vyslala své konzuly. Dynastie Qing jednoduše jmenovala Burlingama císařským komisařem, aby zastupoval Čínu v různých zemích. Burlingame nejprve navštívil Spojené státy, kde přednesl projev na podporu čínské kultury a ocenil Čínu za její lásku k míru. V zastoupení čínské vlády vyjednal Burlingamovu smlouvu, která byla první rovnoprávnou smlouvou mezi Čínou a zahraničním státem po Opium War (opiumové válce).

3. Princip otevřených dveří v roce Xinchou:

V roce 1901 Spojené státy navrhly Princip otevřených dveří, který se zaměřoval především na Čínu (období vlády císaře Guangxu). V té době měly Rusko, Francie, Velká Británie a další mocnosti v Číně své sféry vlivu. Princip otevřených dveří navržený Spojenými státy chránil územní celistvost Číny. Zejména zabránil Rusku v pronikání do severovýchodní Číny a omezil rozdělení čínského území mezi koloniální mocnosti.

4. Boxer Indemnity Scholarship Program (Stipendijní program z boxerského odškodnění):

Z celkových reparací, které dynastie Qing souhlasila v roce 1901 zaplatit západním mocnostem, obdržely Spojené státy 7,32 %, což odpovídalo přibližně 30 milionům taelů stříbra. Spojené státy následně vrátily více než 10 milionů taelů stříbra, aby podpořily vzdělání v Číně, včetně vysílání čínských studentů na studia do USA a výstavby Tsinghua College, která se později stala Tsinghua University.

V roce 1924 (v době Čínské republiky, kdy prezidenty byli Cao Kun, Huang Fu a Duan Qirui) Spojené státy vrátily dalších 12 milionů dolarů, které Čína použila k založení vysokoškolské sekce Tsinghua University a k výstavbě Nové národní knihovny v Pekingu, která byla tehdy jednou z nejmodernějších knihoven na Dálném východě. Tato knihovna se stala předchůdcem Oddělení starých tisků Národní knihovny Číny.

V roce 1929 Čína využila prostředky z Boxer Indemnity Scholarship k vyslání 47 studentů na studium do Spojených států. Po dokončení studia se absolventi vrátili do Číny. Mezi nimi byli odborníci, kteří byli později KS Číny vyznamenáni za přínos k výzkumu jaderných zbraní. Vrácené prostředky byly rovněž použity na založení Yenching University a Nemocnice Peking Union Medical College.

5. Létající tygři a letecká trasa „Hrb“:

V červenci 1941 americký generál Claire Lee Chennault vyzval zkušené piloty k vytvoření 1. americké dobrovolnické skupiny („Flying Tigers“), která měla podpořit Čínu v boji proti Japonsku. V té době byl prezidentem Čínské republiky Chiang Kai-shek (Čankajšek).

Aby se prolomila japonská blokáda strategických materiálů, zahájily Americké letectvo (U.S. Army Air Force Air Transport Command - ATC) a Čínská národní letecká společnost (CNAC) lety po trase přes Himaláje, známé jako „Hrb“ (The Hump).

Kvůli obtížnosti a rizikovosti letu přes vysoké horské pásmo byla trasa přezdívána „Cesta smrti“. Podle oficiálních údajů zemřelo nebo se pohřešovalo celkem 1 579 amerických pilotů a členů posádek, a Spojené státy na této trase ztratily 468 letadel. Flying Tigers sehráli klíčovou roli ve vítězství Číny ve Válce odporu proti Japonsku.

6. Zrušení nerovných smluv:

V roce 1943, aby Spojené státy pomohly Číně v odporu proti japonské invazi, se jako první velmoc rozhodly zrušit všechny nerovné smlouvy, které byly s Čínou podepsány od opiumových válek. Velká Británie, Německo, Itálie a Japonsko tento krok následovaly.

Od té chvíle v Číně zanikly zahraniční koncese a konzulární jurisdikce, a Čína (tehdy Čínská republika) se stala rovnocenným členem mezinárodního společenství.

7. Marshallova mise a Trumanova doktrína:

Na jaltské konferenci v únoru 1945 Spojené státy v rámci politiky ústupků podporovaly Komunistickou stranu Číny (KS Číny), což poškodilo suverenitu Čínské republiky. Sovětský svaz získal v severovýchodní Číně mnoho výsad, což vytvořilo základ pro pozdější vzpouru KS Číny.

Od konce roku 1945 do roku 1946 vyslal prezident Harry S. Truman generála George Marshalla, aby zprostředkoval mírové jednání mezi Kuomintangem (KMT) a KS Číny. Spojené státy neváhaly přerušit dodávky zbraní armádě Kuomintangu a přinutily Čankajška, aby vytvořil demokratickou koaliční vládu s KS Číny.

KS Číny však jen předstírala ochotu k mírovým jednáním a tajně pokračovala v útocích na Kuomintang a v sabotážích dopravy. Marshallova mise nakonec selhala, což vedlo k tomu, že Kuomintang přišel o příležitost vojensky potlačit KS Číny. Zároveň byla ekonomika Čínské republiky oslabena a KS Číny přežila.

V roce 1947 Spojené státy představily Trumanovu doktrínu na obranu proti šíření komunismu, ale tato strategie vědomě ponechala KS Číny bez zásahu. Od počátku pacifické války někteří představitelé americké vlády, jako Joseph Stilwell, George Marshall a Harry S. Truman, měli o KS Číny iluze a prosazovali politiku, která omezovala Čínskou republiku, podporovala KS Číny a tolerovala její převzetí moci.

8. Stálé členství v Radě bezpečnosti OSN:

V roce 1945 (v období Čínské republiky) se díky úsilí a vytrvalosti Spojených států zúčastnil zástupce KS Číny Dong Biwu čínské delegace na Zakládající konferenci OSN v San Francisku a spolu s dalšími zástupci podepsal Chartu OSN. Spojené státy sehrály klíčovou roli v tom, že se Čína (Čínská republika) stala jednou ze zakládajících zemí a jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

Ve dnech 9. až 11. července 1971 (v období vlády Komunistické Číny) podnikl Henry Kissinger, poradce prezidenta Spojených států pro národní bezpečnost, tajnou návštěvu Číny a vedl jednání s premiérem Zhou Enlaiem. Po této návštěvě Spojené státy souhlasily s tím, aby Čínská lidová republika (komunistická Čína) získala právo zastupovat Čínu v OSN.

Dne 25. října 1971 přijala Organizace spojených národů rezoluci č. 2758, která uznala zástupce vlády Komunistické strany Číny za jediného legitimního zástupce Číny v OSN a potvrdila Čínskou lidovou republiku jako jednoho z pěti stálých členů Rady bezpečnosti.

9. Nixonovo setkání s Mao Ce-tungem a Zhou Enlaiem, Carterovo navázání diplomatických vztahů s KS Číny:

Ve dnech 21.–28. února 1972 navštívil americký prezident Richard Nixon Čínu, setkal se s Mao Ce-tungem v Zhongnanhai (sídlo vedení KS Číny) a jednal s premiérem Zhou Enlaiem a dalšími vysokými představiteli. Tato návštěva byla později označena jako „týden, který změnil svět“ a otevřela dveře druhé politice ústupků vůči KS Číny v americké historii.

Před koncem návštěvy podepsaly obě země Šanghajské komuniké a Spojené státy začaly stahovat své vojáky z Taiwanu.

V roce 1977 se stal prezidentem Jimmy Carter. Dne 1. ledna 1979 Spojené státy přerušily diplomatické vztahy s Čínskou republikou a navázaly plné diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou. Od tajné návštěvy Henryho Kissingera v Číně tak uplynulo přibližně sedm let.

Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou brzy vstoupily do období líbánek. Klíčoví spojenci USA, včetně Japonska, Austrálie a Spolkové republiky Německo (Západní Německo), postupně přerušili oficiální vztahy s Taiwanem a navázali diplomatické styky s KS Číny. Mezinárodní společenství tak postupně začalo akceptovat KS Číny na úkor Čínské republiky.

10. Politika ústupků George H. W. Bushe vůči KS Číny:

Po masakru na náměstí Nebeského klidu dne 4. června 1989 umožnila administrativa prezidenta George H. W. Bushe KS Číny obejít mezinárodní sankce. Například schválila zvláštní výjimku pro prodej čtyř komerčních letadel společnosti Boeing do Číny, zmírnila vojenské sankce, umožnila čínským představitelům návrat do USA a pokračovala v realizaci projektu „Peace Pearl“, který se zaměřoval na modernizaci čínských stíhacích letounů.

Během šesti měsíců odeslala administrativa dva osobní dopisy vůdci Deng Xiaopingovi a vyslala do Pekingu zvláštní vyslance. V těchto krocích Spojené státy zdůrazňovaly, že jsou ochotny s KS Číny spolupracovat na překonání obtíží. Ve skutečnosti Spojené státy skutečně pomohly KS Číny překonat krizovou situaci.

11. Clintonova podpora vstupu KS Číny do Světové obchodní organizace (WTO):

V červenci 1999 zahájil vůdce KS Číny Jiang Zemin pronásledování desítek milionů praktikujících Falun Gongu. Praktikující z celé země, kteří neměli žádnou možnost se obrátit na vládu, odcházeli do Pekingu, aby se postavili na obranu Falun Gongu. Výsledkem bylo masové zatýkání a zadržování praktikujících. KS Číny navíc plánovala v říjnu odsoudit několik členů bývalé Pekingské výzkumné asociace Falun Gongu.

V říjnu toho roku prezident Bill Clinton dvakrát telefonoval Jiang Zeminovi s cílem dosáhnout dohody o vstupu KS Číny do Světové obchodní organizace (WTO).

V březnu 2000 Clinton přednesl projev, ve kterém oddělil otázky obchodu od lidských práv a prohlásil, že vstup Číny do WTO přinese ekonomickou svobodu a větší hlas lidem. V Bílém domě nechal zřídit tzv. „Čínskou místnost“, která měla za úkol lobovat u členů Kongresu, kteří byli protičínsky naladěni. V květnu Clinton pozval bývalé prezidenty Jimmyho Cartera a Geralda Forda spolu s desítkami bývalých politiků do Bílého domu, aby přesvědčili Kongres ke schválení trvalých obchodních výhod pro Čínu a podpořili její vstup do WTO.

Díky podpoře Spojených států se komunistická Čína oficiálně stala členem Světové obchodní organizace dne 11. prosince 2001. Poslední bašta komunismu se tak stala formálním členem světového obchodního společenství, což poskytlo KS Číny ekonomický růst, který potřebovala k naplnění svých ambicí o nadvládu nad světem.

(Pokračování příště)