(Minghui.org) Měla jsem to štěstí, že jsem se o Falun Dafa dozvěděla od své tety v roce 1998. Poprvé jsem se připojila ke skupině studující Fa, a když jsem slyšela, jak ostatní praktikující recitují Mistrovo „Lunyu“, cítila jsem, že jsem se o Fa dozvěděla příliš pozdě. Když jsem se vrátila domů, usilovně jsem se učila Fa nazpaměť. Když 20. července 1999 začala zlá strana potlačovat Dafa, měla jsem zapamatovanou jen polovinu Podstaty dalšího pokroku. Učení se Fa nazpaměť položilo pevný základ mé kultivace.
Mučení v centru vymývání mozků
Po 20. červenci 1999 televize téměř denně vysílala scény očerňující Dafa a Mistra. Plakala jsem doma a cítila jsem, že nemohu sedět v klidu. Když jsem viděla, jak ostatní praktikující odjíždějí do Pekingu, aby potvrdili Fa, pomyslela jsem si, že bych chtěla udělat totéž. Protože jsem nikdy necestovala daleko, najala jsem si dodávku, aby mě odvezla do Pekingu. Řidič se mě zeptal, kam chci do Pekingu jet, a já řekla Zhongnanhai. Ale jakmile jsme vjeli do Pekingu, zastavili nás (dodávky nesměly do města).
Po návratu domů jsem stále nemohla sedět v klidu. O několik dní později jsem se vydala na náměstí Nebeského klidu s další praktikující. Jasně si vzpomínám na okamžik, kdy jsem vstoupila na náměstí Nebeského klidu. Ten šok jsem nedokázala vyjádřit slovy. Mé srdce se náhle rozšířilo a pak jsem cítila, jak mě Mistr táhne vzhůru. Bylo to raketově rychlé zlepšení, na které dodnes nemohu zapomenout.
Je škoda, že jsem měla připoutanost ke strachu a byla jsem posedlá úspěchem v kultivaci. Než jsem stačila na náměstí Nebeského klidu vykřiknout „Falun Dafa je dobrý“, sebrala mě místní policie z našeho města. Byla jsem nezákonně zadržena a odvezena do centra vymývání mozků.
Při vymývání mozku mě připoutali k velkému stromu. Ti zlí mě tahali za vlasy a mlátili mě násadou od koštěte do nohou. Násada od koštěte byla rozštípnutá a nohy jsem měla pohmožděné. V duchu jsem si recitovala:
„Zkoušky, kterými procházejí praktikující, jsou něčím, co by světští lidé nemohli snést.
Proto bylo v minulosti velmi málo lidí, kteří byli schopni uspět v kultivaci a dosáhnout
Dovršení.“ („Pozice“, Podstata dalšího pokroku II)
Věděla jsem, že dokud budu mít Dafa ve svém srdci, určitě se dokážu zbavit všech svých připoutaností.
Odjela jsem do Pekingu, abych potvrdila Fa. Moje dítě bylo ještě velmi malé, ale přesto jsem tam šla. Zadrželi mě a násilím krmili. Když jsem se však skutečně zbavila života a smrti, policie okamžitě násilné krmení zastavila. Nakonec mě odvezli do psychiatrické léčebny a píchali mi neznámé léky. Domů mě odvezli, když se mi rozostřil zrak.
Na náměstí Nebeského klidu jsem byla znovu v roce 2000. Tentokrát jsem necítila takový strach jako předtím. V hlavě jsem měla jen jednu myšlenku: musím potvrdit Fa a očistit jméno Mistra a Dafa. Křičela jsem: „Falun Dafa je dobrý!“.
Místní policisté v civilu mě posadili do auta. V autě bylo mnoho jiných praktikujících, kteří přijeli do Pekingu potvrdit Fa. Všichni jsme hlasitě křičeli: „Falun Dafa je dobrý! Falun Dafa je dobrý!“ Odvezli nás do vazební věznice Dongcheng, odkud nás místní úřad v Pekingu odvezl zpět do našich měst, a pak nás odvezli do centra vymývání mozků.
Jedné noci v říjnu 2000 nás policie střídavě bila. Srolovali knihy Dafa, fackovali nás a ptali se nás, jestli ještě chceme praktikovat. Nařídili nám, abychom pomlouvali Mistra a Dafa. Já jsem však měla v hlavě jen jednu myšlenku: „Budu praktikovat, i kdyby mě měli umlátit k smrti,“ a stále jsem ji recitovala. Čím silněji mě ten člověk bil, tím silněji jsem si ji v duchu recitovala. (Poznámka: Tato myšlenka byla v té době správná, nechat odejít život a smrt, ale nemůžeme uznat opatření, která učinily staré síly).
Policie jednoho dne přitáhla všechny praktikující na nádvoří, křičela na nás a nařizovala nám, abychom poklekli a proklínali Mistra a Dafa. Odmítla jsem pokleknout, natož hanobit Mistra a Dafa. Mlátili nás dřevěnými tyčemi po nohách, ale já jsem nechtěla pokleknout. Nechali mě a další praktikujícího stát čelem k velkému stromu. Našli dřevěná prkna, aby nás obě bili.
Když nás bili, chtěli, abychom řekly, že jsme dobré praktikující Mistra Li Hongzhi. Byla jsem ohromena. Než jsem promluvila, druhá praktikující naproti mně upadla na zem. Pomyslela jsem si: „Koneckonců, jsou to také oklamané bytosti a nemůžeme je nechat, aby pokračovali v pronásledování praktikujících Dafa.“ Také jsem padla k zemi.
Vyděsili se, když nás viděli padnout, a okamžitě přestali pronásledovat všechny praktikující. Odnesli nás na pohovku v domě. Volali mé jméno, štípali mě, polévali vodou a šlapali mi na nohy. Jeden z praktikujících mi později řekl, že tomu, kdo mě bil, kapal z hlavy pot.
Bavili se o tom, že mě odvezou do nemocnice. Zůstali vzhůru celou noc a neustále mě pozorovali a žádali jiné praktikující, aby mi dali vodu. Od té doby jsme již nebyli v centru vymývání mozků pronásledováni.
Šíření článků Dafa a studium Fa v pracovních táborech
Policie mě odvezla do místního pracovního tábora na tři roky nucených prací. Policie nás, kteří jsme se „neproměnili“, zařadila do stejné skupiny. Recitovala jsem Fa a také jsem povzbuzovala ostatní praktikující, aby dělali totéž.
Praktikující venku se také ze všech sil snažili přinést nám nová písma a přednášky, které Mistr vydal. Vždy, když byl rozeslán nový článek, zůstalo nás několik celou noc vzhůru a každý z nás si opsal stránku článku na kus složeného papíru. Leželi jsme na boku a opisovali článek slovo od slova. Nemohli jsme dělat žádný hluk, protože lidé nás celou noc kontrolovali. Nechtěli jsme ublížit Dafa ani praktikujícím Dafa.
Vytvořili jsme ručně psanou kopii nové přednášky a předali ji praktikujícím v jiných skupinách. Teprve poté, co si novou přednášku přečetly všechny skupiny, jsme si ji přečetli sami. Mistr řekl, že bychom se měli kultivovat, abychom „...dosáhli pravého osvícení k nesobeckosti a altruismu“. („Neopomenutí v buddhovské povaze“, Podstata dalšího pokroku) Zároveň máme také odpovědnost a poslání probudit praktikující, kteří jsou pronásledováni a klamáni lží.
Přes den jsme pracovali na výrobě umělých květin. Když jsme studovali Fa ve skupině, recitovala jsem Fa ostatním praktikujícím. Umělé květiny jsme vyrobili rychle a dobře, přestože jsme současně recitovali Fa. Kapitán to slyšel a jen nás požádal, abychom ztišili hlasy.
V pracovním táboře nás čas od času kontrolovali, jestli nemáme přednášky, ale kolegové reagovali chytře. Jedna z praktikujících rozebrala použitou tubu od zubní pasty podél dna, vložila do ní písma a dala ji do umyvadla.
Starší praktikující, která měla silné spravedlivé myšlenky, se obávala, že noví praktikující budou oklamáni. Když je viděla, říkala jim: „Transformace je špatná! Transformace je špatná!“ Jednou šla do umývárny a při mytí rukou to řekla osobě vedle sebe. Když se podívala nahoru, ukázalo se, že je to kapitánka. Obě se rozesmály.
Mnoho obyčejných lidí pochopilo pravdu o Dafa. Pomáhali nám předávat přednášky, kupovat papír a pera a digitální hodinky, abychom mohli každou hodinu vysílat spravedlivé myšlenky.
Nejvíce mě dojalo, když si jedna starší praktikující ve věku 70 let, která byla téměř negramotná, dala přednášku pod polštář. Večer se do ní podívala, zapamatovala si pár slov, přikryla ji a pak si přečetla a zapamatovala ještě několik dalších. Tím, že si zapamatovala postupně několik slov, dokončila zapamatování celého Písma.
Pochopila jsem, že to je moudrost, kterou nám dal Mistr. Kdykoli mi bylo předáno nějaké písmo, recitovala jsem ho každý den svým kolegům a všichni jsme ho studovali. Protože jsem věděla, že dokud má člověk v paměti Fa, může té zlé jeskyni uniknout.
V říjnu 2003 jsem odešla z pracovního tábora, sebrala mě místní policie a odvezla mě do centra vymývání mozků. Protože jsem odmítala jíst a byla jsem slabá, policie požádala mou rodinu, aby mě odvezla domů. Uklidnila jsem se, více jsem studovala Zhuan Falun a dělala více cvičení. Také jsem častěji vysílala spravedlivé myšlenky, abych zachránila více lidí a mohla tak nahradit své ztráty. Rychle jsem se začlenila do proudu nápravy Fa. Také jsem doma založila malé místo na výrobu materiálů pro objasňování pravdy.
Po tolika letech vzestupů a pádů jsem si uvědomila, že to byl Fa, který mi umožnil mít pevné spravedlivé myšlenky a věřit v Mistra a Fa tváří v tvář mučení. Byl to Fa, který mi umožnil pustit se života a smrti a přimět zlo, aby se bálo. Pokud tedy budeme více studovat Fa a dobře dělat tyto tři věci, budeme schopni následovat kultivační cestu, kterou uspořádal Mistr. Splníme také své prehistorické sliby a pomůžeme Mistrovi napravit Fa a zachránit všechny vnímající bytosti.
Články, v nichž se kultivující dělí o své chápání, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém okamžiku na základě jeho kultivačního stavu a jsou nabízeny v duchu umožnění vzájemného povznesení.
Copyright © 2024 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.