(Minghui.org) Jednoho rána během lunárního Nového roku jsem se vydal do rodinného skleníku, kde pracuji s ovocem. Když jsem se blížil ke vchodu, zarazil mě nečekaný závan kouře – jako by někdo pálil papír. Pomyslel jsem si: „Kdo by tady pálil papír? Tohle je skleník, zapálit tu oheň je nesmírně nebezpečné!“

Když jsem chtěl otevřít dveře, všiml jsem si, že zpod nich uniká hustý kouř. Tato náhlá mimořádná situace mě okamžitě naplnila extrémním napětím a strachem! V minulosti jsem už dvakrát pomáhal hasit noční požár ve skleníku – a ten obraz hořících plamenů mi zůstal hluboko v paměti.

Vtom mi hlavou probleskla uklidňující myšlenka: „Jsem praktikující Falun Dafa a Mistr mě chrání. Nic zlého se nestane, nemusím se bát.“

Otevřel jsem dveře. Vyvalil se hustý dým a vlna žáru mě udeřila do obličeje. Uvnitř nebylo vidět téměř nic. V tu chvíli jsem si uvědomil, že uvnitř jsou dvě velmi nebezpečné věci – dva barely s benzínem, určené pro sněhovou frézu, a tři barely s naftou pro topení skleníku.

Okamžitě jsem zavolal o pomoc: „Mistře, Váš učedník je v nesnázích, prosím, zachraňte mě!“ S rukou přitisknutou k nosu jsem vběhl dovnitř a opakoval v duchu: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.“ Nejprve jsem vynesl dva barely s benzínem, potom i tři barely s naftou. V tu chvíli už mé srdce nebilo tak prudce jako na začátku.

Při bližším prozkoumání jsem zjistil, že oheň vznikl z elektrického vedení, které posléze zapálilo předměty uvnitř místnosti. Zavolal jsem elektrikáře a mezitím jsem požár sám uhasil. Když se kouř rozptýlil, místnost byla plná popela a nepořádku.

Když jsem se ohlédl za tím, co se právě stalo, pochopil jsem, že jakékoli zdržení by mohlo mít katastrofální následky. Díky Mistrově ochraně jsem zůstal zcela v bezpečí a neštěstí se proměnilo v zázrak.

Při úklidu po požáru jsem si znovu uvědomil Mistrovu nesmírnou soucitnou spásu. Jeden zázrak následoval druhý:

Dva barely s benzínem, které stály pouhý jeden metr od ohniska požáru, zůstaly zcela neporušené – nevznítily se, ani neexplodovaly. Stejně tak i tři barely s naftou vzdálené přibližně jeden metr od plamenů zůstaly netknuté.

Ačkoli kouř zaplnil téměř dvacet metrů prostoru skleníku, sousední část, oddělená pouze zdí a dveřmi, zůstala zcela nedotčena. Ani tlustý závěs u vchodu do skleníku se nevznítil.

Velký červený transparent s nápisem „Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou dobré“ na zdi zůstal naprosto nepoškozený, zatímco dva elektrické kabely hned vedle něj byly ohněm spálené. To byl skutečný zázrak!

Ještě neuvěřitelnější byl původ požáru. Na stole ve skladišti, kde jsem měl silný balicí papír, různé drobnosti, nabíječky a dokonce slovník, zůstalo všechno spálené na popel.

Jen tři přeložené listy bílého papíru přežily, jejich okraje byly jen lehce ožehnuté. Ze zvědavosti jsem je rozložil – a s úžasem zjistil, že obsahují mé vlastní kultivační zkušenosti, které jsem napsal před lety. V očích se mi objevily slzy a srdce se naplnilo hlubokou vděčností k Mistrovi:

Děkuji Vám, Mistře, za Vaši soucitnou ochranu a spásu!