Nový život díky kultivaci v Dafa a zázračné ochraně při nehodě

(Minghui.org) Měla jsem to štěstí setkat se s Falun Dafa v roce 1996, když mi bylo něco přes čtyřicet let. Nyní je mi přes sedmdesát a kultivuji už 29 let. Jsem nesmírně vděčná Mistrovi za to, že mě naučil, jak být dobrým člověkem, jak rozlišovat mezi dobrem a zlem, a že mě proměnil z člověka sužovaného nemocemi ve zdravou, čilou a vyrovnanou osobu. Ráda bych se podělila o několik zázračných zkušeností z doby, kdy jsem s praxí Falun Dafa začínala.

Vyléčení všech nemocí

Než jsem začala s kultivací v Dafa, trpěla jsem mnoha zdravotními potížemi. Přestože mi tehdy bylo teprve něco přes čtyřicet let, nevypadala jsem jako zdravý člověk – byla jsem částečně ochrnutá. Pravou ruku ani nohu jsem nemohla zvednout, pravé rameno jsem měla těžké a kolena tak bolestivá, že bylo obtížné vůbec chodit. Na pravé ucho jsem slyšela jen částečně a často jsem mívala na pravé straně hlavy migrény. Mezi levou a pravou polovinou těla byl zřetelný rozdíl – levá strana se silně potila a levé oko se mi neotevíralo, zatímco pravá strana byla suchá a vůbec se nepotila. Lékař mi řekl, že jde o nervové onemocnění, které je ještě obtížněji léčitelné než Meniérova choroba.

Kromě toho jsem trpěla silnou nevolností při cestování, komplikacemi po porodu, žaludečními potížemi a bolestmi zad. Každé ráno jsem se probouzela s pocitem těžkého nepohodlí. Měla jsem šedavou pleť, povolenou kůži, kruhy pod očima, fialové rty a propadlé tváře. Byla jsem vyčerpaná a neschopná dělat jakoukoli těžší práci. Každý den jsem měla svraštělé obočí, vypadala jsem, jako bych měla každou chvíli zemřít. Neustále jsem chodila po nemocnicích a lékařích, zkoušela jsem různé léčitele a hledala prostředky úlevy, dokonce i jiné qigongové metody – nic však nepomohlo.

Avšak měsíc poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, všechny mé nemoci beze stopy zmizely – ani jsem si neuvědomila jak. Mohla jsem zvedat ruce i nohy, chodila jsem normálně a měla jsem nekonečnou energii.

Už od mládí jsem toužila po kultivaci a ráda četla příběhy o nesmrtelných bytostech. Když jsem se tedy poprvé setkala s Dafa, byla jsem nadšená. Žádná slova nedokážou vyjádřit, jak jsem se cítila, když jsem konečně našla Fa, který učí člověka opravdově se kultivovat. To bylo v roce 1996. Jednoho dne jsem uviděla někoho s odznakem Falunu, který se nádherně leskl. Zeptala jsem se: „Co to je?“ Odpověděla: „Praktikuji Falun Dafa, a tohle je symbol Falunu. Tato praxe je výjimečná.“ Řekla jsem: „V tom případě bych ji chtěla praktikovat také.“

Praktikující mi stručně představila pět sad cvičení a řekla, že mi přinese knihu, abych si ji mohla přečíst. Ještě ten den, když jsem přišla domů, jsem začala napodobovat pohyby cvičení na posteli – sedla jsem si do plné lotosové pozice a sepjala ruce. Jakmile jsem to udělala, otevřelo se mi nebeské oko a obraz, který jsem uviděla, byl trojrozměrný a neobyčejně jasný. Jakmile jsem však oči znovu otevřela, zmizel. Byla jsem nadšená a nemohla se dočkat, až dostanu knihu.

Druhý den jsem získala vzácnou knihu Zhuan Falun. Té noci jsem vůbec nespala – četla jsem ji bez přestávky a dočetla ji během jednoho dne. Na začátku své praxe jsem byla nesmírně šťastná a cvičení jsem si zamilovala. Jakmile jsem začala meditovat, dokázala jsem se okamžitě zklidnit. V tomto stavu jsem viděla různé scény – draky, fénixe, a také Mistrovo Tělo Zákona s modrými kudrnatými vlasy, podobnými vlasům Buddhy Tathágaty.

Nikdy jsem necítila únavu. Každé ráno jsem vstávala ve tři nebo čtyři hodiny a chodila na cvičení. Protože jsem měla velkou rodinu, musela jsem prát, vařit, uklízet a vést domácí podnikání. Večer, když jsem všechno dokončila, jsem studovala Zhuan Falun. Viděla jsem, jak se černé znaky v knize obracejí a mění v červené.

Přežila jsem autonehodu bez zranění

K nehodě došlo kolem roku 1998. Jela jsem na kole k domovu jedné praktikující, když jsem z úzké uličky poblíž domu vjela na cestu a v tu chvíli do mě narazilo tříkolové nákladní auto – skončila jsem pod jeho rámem. Řidič byl zděšený, seskočil z vozidla a celý se třásl. Zeptal se: „Jste v pořádku? Odvezu vás do nemocnice.“ Postavila jsem se a řekla: „Jsem v pořádku, není třeba do nemocnice. Praktikuji Falun Dafa a mám ochranu Mistra. Nic se nestalo, nemusíte si dělat starosti a nemusíte mi nic nahrazovat.“ Dodala jsem: „Pomozte mi jen vytáhnout kolo a trochu ho opravit.“ Řídítka byla ohnutá a blatník zmačkaný. Pomohl mi je narovnat a kolo pak zase fungovalo. Mohla jsem chodit, tak jsem znovu nasedla a jela dál do domu praktikující studovat Fa.

Po studiu Fa se místo, kde jsem krvácela, pokrylo ochrannou vrstvou. Praktikující mi řekla: „Víš, kolik karmy jsi právě odstranila? To je, jako bys splatila jeden život!“

Vzpomínám si, že den po nehodě byly mé nohy celé černé a fialové. Manžel, který není praktikující, mi vynadal, že jsem byla pošetilá a ani jsem si nevzala kontakt na řidiče, kdyby se něco stalo. Řekl: „V továrně, kde pracuji, srazilo auto jednoho člověka. Jeho nehoda byla méně vážná než ta tvoje, a přesto skončil v nemocnici. Krevní sraženiny mu nezmizely a musel na operaci.“ Odpověděla jsem mu: „Mně se nic nestane. A kdyby ano, nemohu toho řidiče hledat, protože je to moje vlastní karma.“ Řekla jsem mu také: „Mistr na mě dohlíží, takže se nemůže nic stát. Neboj se. Když nevěříš, uvidíš sám.“

Pokračovala jsem v denním studiu Fa, dělala cvičení a běžné domácí práce, aniž bych chyběla v zaměstnání. Místa s podlitinami se zahojila asi za deset dní.

Ve stejné době měla dopravní nehodu i příbuzná mé tchyně. Její srážka byla dokonce mírnější než ta moje. Řidiče ale nechtěla pustit a požadovala po něm odškodnění 4 000 jüanů (asi 11 680 CZK). Nakonec ležela dva měsíce v posteli, zatímco já jsem byla zdravá po deseti dnech. Řekla jsem příbuzným a přátelům: „Vidíte, jak je Dafa mimořádný?“ Všichni souhlasili, že je to skutečně úžasné.

Jednou mě pokousal obrovský pes souseda a začala jsem krvácet. Majitel mě vyzval, abych si nechala aplikovat vakcínu. Řekla jsem: „Nebojte se, nic se nestane. Kultivuji Dafa.“ Vakcínu jsem si nedala a nežádala jsem žádnou náhradu. Rána se zahojila a vše bylo v pořádku. Soused byl velmi dojatý a řekl: „Lidé, kteří kultivují Dafa, jsou opravdu dobří. Kdyby se to stalo někomu jinému, dopadlo by to jinak. Možná bych musel zaplatit i několik tisíc jüanů.“

Než jsem získala Fa, bylo mi něco přes čtyřicet, ale byla jsem nemocná a vyčerpaná. Přestože jsem byla teprve v polovině života, cítila jsem se, jako bych čekala na smrt. Potom jsem ale získala Fa a věděla jsem, že mám obrovské štěstí, že mohu studovat Dafa. Pokud by každý na světě věděl, že je Falun Dafa dobrý, kolik lidí by z toho mohlo mít prospěch! Kolik štěstí by to přineslo společnosti!

Když jsem začala praktikovat, pronásledování ze strany Komunistické strany Číny ještě neexistovalo. Později, v roce 1999, jsem byla svědkem poklidného apelu ze dne 25. dubna a masového zatýkání 20. července téhož roku. Poté jsem byla nezákonně uvězněna za to, že jsem řekla: „Falun Dafa je dobrý.“ Pronásledování bylo kruté, ale kultivace je posvátná. Dobrota a velikost Dafa byly už hluboko zakořeněny v mém srdci a léta praxe mě dále posílila.

Dnes je mi přes sedmdesát let, ale cítím se lehce, mám energii a kráčím svižně. Po všechny ty roky jsem nevzala jediný lék a už nejsem plachý člověk, který se bojí problémů. Dokážu čelit potížím s klidem a rozvahou. Kultivující jsou soucitní – a v mé velké rodině, kdykoli přicházejí významné svátky, rádi se u nás scházejí příbuzní i přátelé. Moje děti mou kultivaci podporují a i ony zakusily požehnání.

Když se ohlédnu za 29 lety kultivace, žádná slova nedokážou vyjádřit mou vděčnost. Mistr nás vytáhl z pekla, očistil a vede nás po cestě návratu k našemu pravému já. Mistr pro nás mnoho obětoval a vytrpěl. Jen pilným úsilím a tím, že budeme dělat tři věci dobře, můžeme vyjádřit svou opravdovou vděčnost Mistrovi!