Následovat Mistra až do dovršení kultivace

(Minghui.org) Do Pekingu jsem přišla jako dělnice, když mi bylo šestnáct nebo sedmnáct let. Později jsem pracovala ve fabrice, kde jsem se seznámila se svým manželem – pocházel ze stejného kraje jako já. Naše domácnost byla zaregistrována v Pekingu.

Do místa, kde nyní žiji, jsem se přestěhovala v létě roku 1998. Jednoho dne, když jsem se právě stěhovala, jsem viděla skupinu lidí, kteří cvičili před obchodním domem nedaleko mého domu. Položila jsem věci, které jsem nesla, a šla jsem k nim. Začala jsem s nimi cvičit. Kolega, který mi pomáhal se stěhováním, mi netrpělivě řekl: „Co tu děláš? Stěhujeme se. Cvičit můžeš až potom.“ Netušila jsem, jak se ta cvičení jmenují, ale z celého srdce jsem chtěla pokračovat.

Asi měsíc po přestěhování jsem šla jednou ráno znovu k obchodnímu domu a přidala se k nim. Když jsem dělala druhé cvičení, bolely mě prsty tak silně, že jsem to nevydržela a odešla. Po porodu jsem trpěla chronickými bolestmi prstů a lékaři si s tím nevěděli rady. Na půl cesty domů jsem však pocítila, že odchod nebyl správný. Vrátila jsem se tedy a znovu začala cvičit. Tentokrát jsem už žádnou bolest necítila – a od té doby mě prsty nikdy nebolely. Z Fa jsem pochopila, že se o mě Mistr staral ještě dřív, než jsem začala praktikovat, a že Mistrovo Tělo Zákona mě přivedlo na místo cvičení. Hned první den mi Mistr pročistil tělo. Uvědomila jsem si, že tato praxe je opravdu výborná, a rozhodla jsem se pokračovat.

O pár dní později mi jedna praktikující řekla, že bych si měla přečíst knihy Dafa. Ale byla jsem negramotná – jak bych mohla číst? Naštěstí jiná praktikující, která bydlela v mém domě, mi nabídla, že mě čtení naučí. Četla jsem po ní slovo za slovem. Byla jsem tak dychtivá naučit se čínské znaky, že se mi některá slova dokonce objevovala ve snech. Praktikující byla velmi trpělivá a já jí byla nesmírně vděčná. Po dvou měsících se ale odstěhovala. Cítila jsem se ztracená. Dál jsem pouze cvičila, ale nestudovala Fa – a takto to trvalo více než deset let. Tehdy jsem ještě nechápala, jak důležité je studium Fa.

Později jsem ve svém domě založila místo pro společné studium Fa. Vítala jsem každého praktikujícího, kdo chtěl přijít. Ráda jsem je měla u sebe. Četla jsem po nich a postupně jsem se naučila stále více znaků. Nakonec jsem dokázala číst plynule a mé tělo se zcela uzdravilo. Moji blízcí byli šťastní, že mě vidí zdravou, a v praxi mě podporovali.

V červenci 1999 začala Komunistická strana Číny (KS Číny) Falun Dafa pronásledovat. Můj manžel se bál a zakázal mi praktikovat. Jak bych ale mohla přestat! Jednou jsme se kvůli tomu pohádali. Řekla jsem mu, že chci cvičit, ale on nesouhlasil. Plakala jsem, ale on zůstal neoblomný. Nakonec jsem si klekla před něj, objala mu nohy a řekla, že budu praktikovat Falun Dafa, i kdybych měla zemřít. Vyděsil se a řekl: „Neklekej přede mnou. Klekej před Mistrem.“ Myslím, že jeho vědomá stránka věděla, že jsem praktikující Falun Dafa, a nemohl si dovolit, abych klečela před ním. Od té doby mi už v praktikování nebránil.

Ráda bych se podělila o dva příběhy, které ukazují, jak byli běžní lidé požehnáni, když porozuměli pravdě o Falun Dafa.

Před třemi lety mi bývalá kolegyně, která se o Falun Dafa dozvěděla a vystoupila z KS Číny i jejích přidružených organizací, řekla, že její synovec a jeho manželka se po sedmi letech manželství stále nemohou dočkat dítěte. Pocházela ze stejné vesnice jako já. Říkala, že mladý pár vyzkoušel všechno možné, ale bez výsledku. Řekla jsem jí, že s nimi chci mluvit. Když jsem vystoupila z autobusu, viděla jsem je čekat na zastávce spolu s jeho matkou. Objasnila jsem jim pravdu, uznali, že Falun Dafa je dobrý, a souhlasili s vystoupením z KS Číny a jejích přidružených organizací. Dala jsem jim amulety Falun Dafa a požádala jeho matku i rodinu, aby pro mladý pár recitovali dvě věty: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.“ Řekla jsem jim, že pokud je budou upřímně recitovat, stanou se zázraky.

O rok později mi kolegyně s radostí oznámila, že manželka jejího synovce porodila syna. Celá rodina byla šťastná a chtěli mi poděkovat. Řekla jsem jim, že by měli děkovat Mistrovi – to on se o ně postaral. Chtěli mi poslat dary, ale odmítla jsem je. Kolegyně mi opakovaně děkovala. Řekla jsem jí, aby poděkovala Mistrovi – a ona tak učinila dvakrát.

Jedna žena z mého domu, přibližně mého věku, měla velmi špatné zdraví. Jednoho dne jsem ji viděla sedět venku a šla jsem jí objasnit pravdu. Řekla jsem jí, aby upřímně recitovala dvě věty a že z toho bude mít prospěch. Po nějaké době jsem ji znovu potkala – uklonila se mi. Řekla jsem jí, aby děkovala Mistrovi, který jí pomohl. Sdělila mi, že když se v noci necítila dobře, recitovala ty dvě věty a její potíže ustoupily. Řekla, že chce Mistrovi poděkovat.

Praktikuji Falun Dafa už mnoho let. Mistr se o mě i o mou rodinu vždy staral a všichni jsme obdrželi jeho požehnání. Jsem Mistrovi nesmírně vděčná. Budu ho následovat a vrátím se domů – ke svému pravému původu.