Úředník obce: „Jste opravdovým živým příkladem!“

(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat ještě před 20. červencem 1999, kdy začalo pronásledování. Nyní je mi 81 let. Nikdy předtím jsem na Minghui žádný článek neposlala. Jak se náprava Fa blíží ke svému závěru, cítím, že musím Mistrovi Li Hongzhi podat zprávu o svém pokroku v kultivaci.

Můj život byl beznadějný

Vdala jsem se, ještě než mi bylo dvacet let. Manželova babička ovdověla v mladém věku, ve dvaceti. Její syn – můj tchán – narukoval do armády, když mu bylo dvacet, a už se nikdy nevrátil, takže moje tchyně zůstala sama. Manžel má starší sestru a tyto dvě vdovy vychovaly jeho i jeho sestru.

Když jsem do této rodiny přišla, bylo mi jich upřímně líto. Starala jsem se o babičku a sloužila tchyni. Tchyně měla strašnou povahu a já byla vždy terčem jejího hněvu, který jsem tiše snášela. Manžel se při práci pro vesnici zranil, stal se invalidním a nemohl dál pracovat. Tehdy bylo mému synovi teprve dvanáct let.

Syn vyrostl, oženil se a měl děti. Moje snacha však měla také velmi špatnou povahu. Abych v rodině zachovala klid, snášela jsem výbuchy zlosti jak své tchyně, tak snachy. Snacha porodila syna s mentálním postižením a požádala mě, abych ho vychovala. Poté porodila dalšího chlapce, který byl rovněž mentálně postižený. Její vztek byl nezvladatelný a vše si vybíjela na mně, obviňovala mě, že jejich postižení je důsledkem mé výchovy. Neustále se na mě zlobila.

Jednoho dne se můj syn nevrátil domů. Byl oporou naší rodiny a hlavním zdrojem příjmu. Celá vesnice ho šla hledat. Ukázalo se, že ho srazilo auto a řidič ujel. Vesničané ho zachránili, ale už nemohl chodit.

A aby toho nebylo málo, manžel vážně onemocněl. Roky tvrdé práce mě přivedly do deprese a přinesly mi řadu zdravotních potíží, zejména alergické astma, které mě velmi vysilovalo. Když přišel záchvat, nemohla jsem se pohnout a pot mi stékal po čele. Měla jsem pocit, že se mi hroutí celý svět. Proč byl můj život tak nešťastný? Měla jsem ještě vůbec nějakou naději?

Uviděla jsem Buddhovo světlo

V roce 1998 se Falun Dafa rozšířil i do naší vesnice a mnoho vesničanů začalo praktikovat. S nadějí, že najdu způsob, jak pomoci svým vnukům s mentálním postižením, jsem se přihlásila do úvodního kurzu Falun Dafa. Někdo mi řekl: „Tvoji vnuci mají poškozený mozek, takže se tuto praxi nemohou naučit.“ Pomyslela jsem si: „To možná ano, ale já mozek mám, takže se to naučím za ně.“ Myslela jsem jen na své vnuky.

Když začalo promítání Mistrových přednášek, byla jsem zcela pohlcená. Nikdy předtím jsem neslyšela nic tak úžasného. Každé Mistrovo slovo se dotýkalo mého srdce. Cítila jsem se nesmírně uvolněná a šťastná – nikdy v životě jsem nezažila takovou radost. Když video skončilo, na obrazovce se objevily tři velké znaky „Pravdivost–Soucit–Snášenlivost“, které vyzařovaly silné světlo. Nemohla jsem se ubránit zvolání ze srdce: „Ach! To je Buddhovo světlo!“ Byla jsem tak šťastná.

Od té chvíle jsem se kultivovala v Buddhově světle – měla jsem Mistra a našla svou cestu.

Hledání spravedlnosti pro Mistra

Méně než měsíc poté všechna má onemocnění zmizela, aniž bych si toho všimla – dokonce i těžké alergické astma. Byla jsem tak šťastná! Ať už se na mě snacha zlobila jakkoli, dokázala jsem to snést, protože jsem získala Fa a nebyla jsem už nemocná. To bylo k nezaplacení.

Jenže necelý rok poté zahájil Jiang Zemin, tehdejší vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny), pronásledování Falun Dafa. Naprosto jsem to odmítla přijmout. Tak nádherná praxe a tak úžasný Mistr, který po nás nechtěl ani jediný haléř a učil nás hledat chyby v sobě a být dobrými lidmi! Mistr vyléčil všechna naše onemocnění a přinesl nám zdraví. Zlepšily se rodinné vztahy, mezilidské vztahy, veřejná bezpečnost i společenská stabilita. Jak úžasné to bylo!

O tom všem jsem mluvila s představiteli KS Číny a místní samosprávy a nikdo z nich nebyl proti. Řekli ale, že se jich to netýká, že „to rozhodují vyšší místa“. Policisté mi řekli, že jsou za pronásledování placeni a že je nezajímá, co je správné a co ne – že zatknou každého, kdo neuposlechne. Výsledkem bylo, že většina praktikujících ve vesnici přestala praktikovat. Z šestnácti praktikujících jsme zůstaly jen dvě – moje dcera a já.

Vydaly jsme se hledat praktikující v okolních vesnicích, abychom společně probraly, jak dosáhnout spravedlnosti pro Mistra Li. Navázaly jsme kontakt s dalšími praktikujícími a ti z města nám začali poskytovat materiály objasňující pravdu. Vytvořily jsme jednotnou skupinu a chodily jsme všude objasňovat pravdu, rozdávat materiály, věšet transparenty a lepit samolepky.

Později si moje dcera koupila počítač a tiskárnu, a tak jsme zřídily místo pro výrobu informačních materiálů. Připojily jsme se na Minghui.org a stahovaly informace. Často jsme spolu chodily objasňovat pravdu. Když jsme měly více materiálů, chodila jsem je rozdávat i sama.

Jednou, když jsem lepila samolepky, přišel ke mně bezpečnostní pracovník z té vesnice a řekl mi, ať je sundám. Odpověděla jsem: „Nemůžete mě o to žádat. Tyto informace jsou tu proto, aby lidem pomohly. To, co je na nich napsáno, je dobré.“ Ukázala jsem mu jednu samolepku.

Zeptal se, ze které vesnice jsem, a já mu to řekla. Na to odpověděl: „Dobře, ale tady je už nevylepujte.“ Později mě ale nahlásil a policie mě přišla hledat. Šla jsem tedy na policejní stanici, abych jim objasnila pravdu.

Ti lidé mě znali. Řekla jsem jim: „Když mi nedovolíte praktikovat a dostanu záchvat astmatu, kdo se o mě postará?“ Odpověděli, ať jdu domů – tak jsem šla. Od té doby jsem s ještě větší jistotou chodila ven objasňovat pravdu a pomáhat lidem vystupovat z organizací KS Číny.

Potvrzování Dafa

Z praxe Falun Dafa jsem nesmírně mnoho získala. Mé zdraví bylo vždy výborné. Mám velkou rodinu, ale jen málo členů může pracovat, takže jsem po mnoho let pomáhala s prací na poli.

Když mi bylo 78 let, začala jsem se cítit trochu slabě. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky, napravovala se a zlepšovala svůj charakter. Mistr řekl:

„Platí ovšem princip, že život prodloužený nad váš předurčený čas žití je vyhrazen ­výlučně pro vaši kultivaci. Pokud se vaše mysl jen trochu odchýlí, váš život se ocitne v nebezpečí, protože už měl být dávno skončen. “ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Pomyslela jsem si: „Kdybych nepraktikovala Dafa, už bych dávno nežila. Díky kultivaci mi Mistr prodloužil život. Měla bych všechen svůj čas věnovat kultivaci, ne využívat dobré zdraví k obyčejným věcem. Vždyť většina lidí v mém věku už je dávno v důchodu. Jak by se praktikující jako já mohl stále připoutávat k běžným záležitostem?“

Řekla jsem snaše: „Stárnu, nepočítej už se mnou na práci na poli.“ Od té chvíle jsem veškerou svou energii věnovala Dafa. Kultivuji se pilně. Nyní, v 81 letech, stále dokážu sedět v meditaci hodinu až dvě. Dělám všech pět cvičení najednou. Po cvičeních se cítím lehká jako vlaštovka letící po obloze.

Manžel byl vážně nemocný. Po operaci mu lékař řekl, že má před sebou už jen dva roky života. Požádala jsem ho, aby opakoval: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.“ Jeho život se prodloužil o dalších deset let. I v nemocnici to považovali za zázrak. Také svého syna jsem požádala, aby recitoval: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré,“ a jeho zdraví se výrazně zlepšilo. Podporuje mě v mém odhodlání vytrvale se kultivovat v Dafa.

Na společné studium Fa mě vždy vozila dcera do vesnice vzdálené několik kilometrů. Loni byla zatčena, takže se nabídla jiná praktikující, že mě odveze. Dohodly jsme se, že se potkáme na určité křižovatce, ale spletla jsem si odpoledne s ránem. Když praktikující nepřijela, myslela jsem si, že má mnoho práce, a tak jsem se vydala pěšky sama. Trvalo mi to přes hodinu, než jsem dorazila. Praktikující mi řekla: „Jsi úžasná! V osmdesáti letech ujít takovou vzdálenost – dnešní mladí lidé by to nezvládli.“ Odpověděla jsem jí, že kdyby nebylo Falun Dafa, už bych dávno nebyla naživu.

Mé dobré zdraví je potvrzením zázračné síly Dafa. Vesničtí představitelé mě nikdy nepronásledovali. Vždycky říkají: „Tvůj Učitel ti dal zdravé tělo. Praktikuj pilně. Falun Dafa je dobrý. Jsi skutečným živým příkladem! Neposlouchej ty nesmysly od KS Číny. My jsme toho svědky, rozumíme ti a nebudeme ti dělat potíže.“

Můj příběh se rozšířil i do okolních vesnic, takže lidé mě s otevřeností přijímají, když objasňuji pravdu. Někteří bývalí praktikující, kteří viděli, jak se změnil můj stav, se k praxi znovu vrátili.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující! Prosím, opravte mě, pokud něco není v souladu s Fa.