(Minghui.org) Je mi 89 let a začala jsem praktikovat Falun Dafa na jaře roku 1998. Dříve jsem měla srdeční potíže, proto jsem se obracela na lékaře tradiční čínské medicíny a nějakou dobu pila bylinné odvary. Nepomáhalo to. Jednoho dne, když jsem se procházela po horské stezce, jsem šla kolem místa, kde lidé cvičili Falun Dafa. Známý mě seznámil s touto praxí a rozhodla jsem se pořídit si knihu Zhuan Falun.

Od té doby jsem nepotřebovala žádné léky ani injekce. Jsem plná energie a ve výborném zdraví. I po osmdesátce žiji sama a doma nemám žádné léky. Zvlášť během pandemie moji příbuzní na vlastní oči viděli mimořádné přínosy, které mi tato praxe přinesla. Mají k Falun Dafa velkou úctu.

Moje druhorozená dcera, které je 68 let, mi jednou řekla: „Mami, jsi úžasná! Každý den tolik chodíš a ani se neunavíš při chůzi do schodů. Já když jdu nakoupit, jsem hned vyčerpaná.“

Ať je zima nebo léto, pokud nemám nic zvláštního, po jednoduché snídani vycházím brzy ráno ven. Jdu podél silnice, do parků, supermarketů a uliček našeho města, kde lidem objasňuji pravdu.

Také s ostatními praktikujícími jezdím na trhy do blízkých vesnic, abychom lidem vyprávěli o Dafa. Pokaždé, než vyjdu z domu, postavím se před Mistrovův portrét, sepnu ruce před hrudí a řeknu: „Mistře, prosím, zařiďte, abych dnes potkala lidi s předurčeným vztahem. Jdu objasňovat pravdu a pomáhat Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti.“

Ráda bych se podělila o to, jak mi náš soucitný a velký Mistr znovu zachránil život, když mi hrozilo nebezpečí.

Dne 14. února 2025 jsem šla doručit věc jedné praktikující. Kolem desáté hodiny dopoledne, když jsem se vracela domů, došlo ke srážce autobusu s tříkolkou, která jela z kopce od východu. Šla jsem po západní straně silnice, když jsem náhle ucítila, jak se mi hlava otáčí ze strany na stranu, a vnímala jsem něco za sebou. Instinktivně jsem zvolala: „Mistře, prosím, zachraňte mě! Jsem v pořádku! Jsem v pořádku!“ V příštím okamžiku do mě něco narazilo a já spadla na zem.

Když jsem se posadila, uviděla jsem tříkolku ležet těsně přede mnou, sotva třicet centimetrů daleko. Teprve tehdy mi došlo, že došlo k nehodě.

Řidič tříkolky ke mně přiběhl a chtěl mě zvednout, ale řekla jsem: „Počkejte!“ Pomalu jsem se posadila sama a s jeho pomocí jsem se zvedla. Jeho nohy se třásly. Řekla jsem mu: „Jsem praktikující Falun Dafa. Nebojte se, nebudu vás vinit!“ Pohnula jsem rukama i nohama, a protože se zdálo, že nic není zlomené, řekla jsem mu, že půjdu domů.

Muž trval na tom, abych šla do nemocnice, ale odmítla jsem. Řidič autobusu už nehodu nahlásil a přišel také; nechtěl mě pustit. Krátce poté dorazili dva dopravní policisté a zavolali mojí rodině. Ti mě spolu s policisty odvezli do místní nemocnice. Po důkladném vyšetření lékař potvrdil, že nemám žádnou zlomeninu. Doporučil mi zůstat pár dní na pozorování, ale pomyslela jsem si, že praktikující by měli brát ohled na druhé a šetřit výdaje, a tak jsem se téhož večera vrátila domů.

Když mě druhý den viděla má druhorozená dcera, všimla si modřin na levé straně těla, otoku nohy a dvou drobných ran na hřbetu ruky. Mé studium Fa a cvičení to však nijak neovlivnilo. Později mi zeť řekl, že doktor prohlásil: „Vaší tchyni je 89 let, ale její vnitřní orgány vypadají jako u ženy kolem šedesátky. Je naprosto zdravá!“

Když jsem si zpětně vybavila scénu nehody, uvědomila jsem si, že některé věci moderní věda prostě nedokáže vysvětlit. Moje rodina i přátelé to považovali za opravdový zázrak. Věděla jsem však, že v tom kritickém okamžiku Mistr natáhl ruku, ochránil mě a zachránil mi život. Jsem mu z celého srdce vděčná za jeho soucitnou péči.

Díky této události moje rodina na vlastní oči uviděla zázračnou ochranu, kterou praktikující Falun Dafa pod vedením Mistra zažívají. Změnili své dřívější ateistické názory a nyní mou kultivaci plně podporují. Když mě navštíví jiní praktikující, mé dcery je s úctou vítají.

Každý den pozoruji svá slova i činy a opravím se, kdykoli zjistím, že něco není v souladu s Fa. Snažím se plnit své sliby, dělat dobře tři věci a být hodnou žačkou Dafa, která se s Mistrem vrátí domů.

Jsem nesmírně vděčná za Mistrovu soucitnou spásu!