Moje rodina se změnila, když jsem se dobře kultivovala

(Minghui.org) Začala jsem praktikovat Falun Dafa v roce 1997. V roce 2008 mě Komunistická strana Číny (KS Číny) nezákonně odsoudila na sedm let vězení kvůli mé víře. Po propuštění jsem se snažila co nejlépe dohnat to, co jsem zameškala v období nápravy Fa. Ráda bych se podělila o to, jak jsem v rámci své rodiny potvrdila moc Dafa a pomohla Mistrovi zachraňovat členy naší širší rodiny.

Náprava sebe sama

Po propuštění z vězení jsem navštívila své rodiče. Sestra mi tehdy řekla, že mě mému zaměstnavateli nahlásil tchán, který to dále oznámil na oddělení veřejné bezpečnosti, a tak mě zatkli. Když jsem byla nezákonně zadržována, tchyně se bála, že by má situace mohla ohrozit přijetí mého dítěte do armády, a proto požádala mého manžela, aby se se mnou rozvedl – řekla to dokonce před mou sestrou. Tato zpráva mě velmi zasáhla.

Později jsem se dozvěděla, že když jsem volala jedné z manželových mladších sester, abychom se domluvily, kde jí mohu předat oblečení, oznámila to tchánovi, a následně mě zatkli. Poté jsem se od tchánovy rodiny začala distancovat – zejména od této švagrové – a cítila jsem vůči nim silnou zášť.

Po návratu domů mi praktikující předali všechny Mistrovy nové přednášky i video „Přednáška pro australské praktikující“. Díky intenzivnímu studiu Fa jsem si uvědomila, že jsem si pletla „dělání věcí“ s opravdovou kultivací, a proto jsem se nekultivovala pevně. Neměla jsem vinit tchána ani švagrovou za mé uvěznění a utrpení – stejně jako mnoho Číňanů i oni byli oklamáni propagandou KS Číny a ztratili schopnost rozeznat dobro od zla.

Připomněla jsem si, že musím zachovávat principy Fa, kultivovat se v konfliktech, hledat chyby u sebe a jednat s ohledem na druhé. Jakmile jsem to pochopila, dokázala jsem vůči nim zcela opustit zášť.

Tchán byl dlouholetým členem KS Číny. Protože neznal pravdu, on i tchyně věřili lživému příběhu o „sebeupálení na náměstí Nebeského klidu“, který zinscenovala strana.

Žili jsme odděleně. Po mém návratu domů mě tchyně začala zvát na večeře. Uvědomila jsem si, že chtějí, abych jim vařila, a zároveň se obávali, že mě mohou navštívit jiní praktikující. Považovala jsem to ale za dobrou příležitost napravit nedostatek synovské oddanosti, který jsem měla během let, kdy jsem byla ve vězení. Takže kdykoli zavolali, ráda jsem šla. Nakupovala jsem pro ně potraviny, vařila jim chutná jídla a po každém jídle uklízela.

Laskavý přístup k manželově rodině

Protože jsem odmítla přestat praktikovat, byla jsem propuštěna ze zaměstnání. Když mi později dovolili se vrátit, přeřadili mě na pozici dočasné pracovnice. Jedné kolegyni jsem objasnila pravdu a dala jí DVD se Shen Yun. Když se o tom dozvěděl tchán, zavolal mému manželovi i mně a řekl: „Zase o tom mluvíš a rozdáváš ta DVD. Pokud se to dozví policie, půjdeš do vězení.“

Odpověděla jsem klidně: „Tati, nic špatného jsem neudělala.“ Překvapeně se zeptal: „Ne?“

Řekla jsem: „Na tom DVD je představení, které ukazuje tradiční čínskou kulturu. Pouze ze žárlivosti bývalý vůdce KS Číny Jiang Zemin zahájil toto pronásledování.“

Přerušil mě a řekl: „O tom nemluv. Buď se rozveď, nebo napiš prohlášení, že přestaneš praktikovat Falun Dafa.“

Protože tomu nerozuměl, řekla jsem: „Tati, nezlob se, promluvíme si o tom jindy.“

Když jsem se vrátila domů, manžel dostal silný záchvat hněvu – křičel a nadával, než práskl dveřmi a odešel. I když mě syn také kritizoval, věděl, jaká je pravda, a i přes velký tlak mi rozuměl.

O několik dní později mě navštívila sestra. Řekla mi, že ji tchán požádal, aby se mnou promluvila. Dodala, že pokud budu dál praktikovat, tchán přiměje manžela, aby se se mnou rozvedl. Měla jsem pocit, jako by mi na hrudi ležela těžká skála.

Přesto jsem dál nakupovala, vařila a uklízela pro tchána a tchyni jako obvykle. Po nějaké době jsem tchánovi napsala upřímný desetistránkový dopis. Otevřeně jsem v něm uznala, že jsem se kdysi s ním pohádala kvůli čtyřem stům jüanů, a poprosila ho o odpuštění za veškerou neúctu, kterou jsem kdy vůči němu a tchyni projevila. Také jsem popsala, jak mi praxe Dafa přinesla pozitivní změny doma i v práci.

Jednoho dne mi tchyně řekla, že tchán dopis dočetl. Mladší švagrová mi pak řekla:„Táta po přečtení dopisu řekl: ‚Vypadá to, že je k nám tvoje švagrová opravdu hodná.‘“

Tchán měl chatrné zdraví a býval hospitalizován několikrát do roka. Povzbuzovala jsem ho, aby si opakoval posvátné věty: „Falun Dafa je dobrý! Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré!“ Řekla jsem mu, že tato slova mohou zmírnit jeho bolest. Když přikývl, pokračovala jsem: „Nápis ‚KS Číny zanikne‘ na ‚Kameni se skrytými znaky‘ je znamením vůle nebes. Zvaž, prosím, vystoupení ze strany, do které jsi kdysi vstoupil. Bohové se dívají na lidská srdce.“

Odpověděl: „Dobře.“

Koupila jsem rodičům manžela přehrávač DVD, aby mohli sledovat pořady jako „Kámen se skrytými znaky“ a Devět komentářů ke komunistické straně. Tchán se na ně díval, ale kvůli desetiletím vymývání mozku měl potíže obsah přijmout. Jeho postoj k mé praxi se však změnil.

Můj syn se oženil a měl děti, o které jsem pomáhala pečovat. Po sedmi letech jsem se vrátila domů. Neuplynul ani měsíc a tchyně, která byla vždy zdravá, náhle utrpěla mrtvici a zemřela. Tchán byl zdrcený. Po pohřbu jsem si uvědomila, že přede mnou začíná nová etapa kultivace.

Manžel navrhl, aby se tchán přestěhoval k nám, aby se o něj dalo lépe pečovat. Tchán to ale odmítl a nepřesvědčily ho ani obě jeho dcery.

Zeptala jsem se ho: „Proč nechceš bydlet s námi? Bojíš se, že k tobě nebudu mít úctu? Praktikuji Dafa a budu se o tebe dobře starat. Zůstaň s námi. Máme tu dost prostoru, bude to pohodlné a ušetří nám to spoustu cestování.“ Nakonec souhlasil.

Tchánovi bylo přes osmdesát let, měl Parkinsonovu chorobu, často padal a nedokázal se o sebe postarat. Po smrti manželky jsme chtěli, aby se necítil osaměle. Manžel, obě jeho sestry i já jsme se dohodli, že manžel bude přes den v práci a večery bude trávit s ním. Protože obě švagrové nepracovaly, mladší, která bydlela poblíž, k nám chodila každý den po manželově odchodu do práce, zatímco starší, která bydlela dál, přicházela jednou týdně.

Naše každodenní rutina se po tchánově přestěhování změnila. Každé ráno krátce před sedmou jsem připravovala snídani a vařila pro něj rozmanitá jídla – například malé knedlíčky, sladké housky s fazolovou pastou a další.

Laskavý přístup k mým švagrovým

Tchánovy úspory spravovala jeho mladší dcera. Jednoho dne, když jsme byli sami, mi řekl, že má našetřeno několik set tisíc jüanů a že by se o část rád podělil i s námi. Řekla jsem: „Rozděl to, jak uznáš za vhodné. Tvoje dvě dcery se o tebe denně starají, takže je správné, aby dostaly svůj podíl.“

Téhož večera jsme s tchánem probírali, kolik by měl každé z nich dát. Navrhla jsem: „Protože tvoje mladší dcera sem chodí častěji, možná bys jí měl dát o něco víc. Ta starší sem přichází jen jednou týdně, takže 5 000 jüanů by mělo stačit.“

Téhož dne starší švagrová přišla a když jsem viděla její nespokojený výraz při přebírání peněz, uvědomila jsem si, že jsem udělala chybu. Zamyslela jsem se nad svými myšlenkami: cítila jsem nevoli, že i ona, která přichází jen jednou týdně, dostává stejný podíl jako my, a zdálo se mi to nespravedlivé. Také jsem vůči ní chovala zášť, protože jsem ji považovala za spoluzodpovědnou za svých sedm let ve vězení. Z trucu jsem proto navrhla, aby dostala jen 5 000 jüanů – jako formu pomsty.

Když jsem o svém jednání přemýšlela, uvědomila jsem si, že je to v rozporu s principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Okamžitě jsem požádala Mistra, aby mi pomohl prohloubit porozumění a posílil mé odhodlání napravit se podle Fa. Od té doby, i když se mě tchán občas snažil obdarovat více, vždy jsem trvala na tom, aby manžel peníze spravedlivě rozdělil, aby nedocházelo ke konfliktům. Nyní, kdykoli tchán rozděluje peníze, jsou všichni spokojení.

Mladší švagrová mi často říkávala: „Když jsem si povídala s kamarádkami, všechny si stěžovaly na své švagrové. Nevaří, odrazují je od návštěv u rodičů a pořád se s nimi hádají. Já jim říkám: ‚Moje švagrová nic takového nedělá. Naopak nás povzbuzuje, abychom rodiče navštěvovaly, a dokonce nám nedovolí vařit.‘“

Starší švagrová mi také říkala: „Švagrová, ráda k tobě chodím, alespoň nemusím vařit.“

Odpověděla jsem: „Kdybych nepraktikovala Dafa, nebyla bych tak laskavá. Možná bych byla ještě horší než jiné švagrové.“ Souhlasila.

Prostředí se mění

Jednoho dne, krátce poté, co jsem přišla domů, mě tchán zavolal do svého pokoje. Obě švagrové už tam byly. Zeptal se mě: „Šla jsi zase rozdávat letáky?“

Klidně jsem odpověděla: „Tati, praktikuji Falun Dafa a řídím se principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, abych byla dobrým člověkem. Neudělala jsem nic hanebného, tak proč bych nemohla ani vyjít z domu? Teď mám zdravé tělo a starám se o celou rodinu. Praktikuji už téměř třicet let a neberu žádné léky. Kdybych nepraktikovala, mohla bych být tak zdravá, jako jsem teď? Neměla bych lidem říkat, jak úžasný Dafa je?“

Mé švagrové se snažily otce uklidnit a změnily téma. Tchán mlčel.

Jednoho večera jsem šla ke spolupraktikující studovat Fa. Když jsem se vrátila domů, dveře byly zamčené a ať jsem klepala jakkoli, manžel mi neotevřel. Obvykle mě jen probodával pohledem, když o mně někdo mluvil za zády, ale tentokrát mě to hluboce zneklidnilo. Odešla jsem tedy ke spolupraktikující, která mi připomněla, abych se podívala dovnitř a zlepšila se. Najednou se mi všechno vyjasnilo.

Uvědomila jsem si, že jsem se nekultivovala dobře. Ačkoli se mě rodina snažila pomoci zlepšit, nebyla jsem vděčná – naopak jsem si stěžovala. Moje schopnost osvícení byla velmi slabá. Rozhodla jsem se to změnit. Druhý den ráno jsem si od spolupraktikující půjčila 20 jüanů, koupila svazek česneku a doma připravila sladkokyselý česnek, který měl můj manžel rád.

Když jsem přišla domů, odemkla jsem si dveře a vstoupila dovnitř. Tchán seděl u jídelního stolu a jedl. Když mě uviděl, rychle řekl: „Ani jsi nepřišla domů vařit. Kde jsi byla včera večer? Neslyšeli jsme tě klepat. Tvůj manžel byl opilý.“

Manžel mě viděl mýt nádobí a beze slova odešel do práce. Nejmladší švagrová přišla o chvíli později. Usmála se a zeptala se, kde jsem byla. Řekla, že jí tchán volal, aby mě šla hledat.

Po této události mě tchán už nikdy nekritizoval a já před ním přestala cokoli skrývat. Občas, když jsme byli sami, jsem řekla: „Tati, dovol mi chvíli číst Fa – můžeš poslouchat.“Souhlasil.

Když bylo teplo, brávala jsem ho ven na procházku na invalidním vozíku. Sousedé i moji kolegové říkali: „Staráš se o něj tak dobře. Podívej, jak má zdravou barvu ve tváři. Žádná snacha nevodí tchána ven na procházky. Všichni říkají, že jsi opravdu laskavá.“ Všichni věděli, že praktikuji Dafa, i když to nevyslovovali nahlas.

Říkala jsem: „Jeho děti jsou tak zbožné, proto má takové štěstí.“ Tchán se jen usmíval od ucha k uchu.

Tchán měl mnoho příbuzných, zejména ze své strany rodiny. Po jeho přestěhování se k nám chodili často na návštěvy. Ať už přišel kdokoli, vždy jsem ho přivítala s laskavostí a dávala štědré dárky. Tchán si toho všiml a dvakrát se mi pokusil dát svou bankovní kartu jako projev vděčnosti, ale nepřijala jsem ji. Byla jsem v důchodu, dostávala jsem jen malý příspěvek a mnoho let jsem nosila stejné oblečení. Jediné, co jsem chtěla, bylo, aby poznali, že Dafa je nádherný a že praktikující jsou dobří lidé. Chtěla jsem, aby pochopili pravdu a byli zachráněni.

Dříve jsem se snažila dělat věci dobře, protože jsem chtěla uznání od svého manžela, a tak mé úmysly tedy nebyly zcela čisté. Postupem času jsem se prostřednictvím Fa napravovala, přistupovala ke každému členu rodiny s upřímností a čistým srdcem. I když manžel nic neříkal, všimla jsem si pozitivní změny v jeho chování. Dnes, když mě navštíví spolupraktikující, přijímá je vlídně – stejně jako tchán. Dříve, když mě někdo z praktikujících přišel navštívit, díval se na ně podezřívavě a vyptával se na všechno možné. Teď je vítá laskavě a už se neptá.

Obě švagrové se svými rodinami vystoupily z Komunistické strany Číny a jejích přidružených organizací. Většina příbuzných z tchánovy strany také poznala pravdu a ze strany vystoupila. Starší švagrová mě požádala, abych jí sehnala výtisk knihy Zhuan Falun. Pokaždé, když přijde na návštěvu, čte Mistrovy nové přednášky. Často připomíná svému otci: „Tati, čím víc budeš poslouchat švagrovou a číst Fa, tím ti bude lépe.“

Tchán také říkával: „Ty fráze jsou dobré, proto je odříkávám.“ Už nevěří Komunistické straně Číny.

Tuto část své kultivační cesty jsem zapsala, abych si připomněla: kultivovat se pilně, jako bych právě začínala; nezklamat své poslání pomáhat Mistrovi při nápravě Fa a zachraňování vnímajících bytostí; a pevně kráčet závěrečnou částí své kultivační cesty.Děkuji, Mistře, za Vaši soucitnou spásu!