Mladý praktikující, který vyrostl obklopen Dafa

(Minghui.org) Můj syn se narodil v roce 2004 a nyní studuje na univerzitě. Měří přes 180 cm a má jemnou, světlou pleť. Od dětství vyrůstal v principech Pravdivost–Soucit–Snášenlivost. Mistr nad ním po celá ta léta držel svou ochrannou ruku. Proto byl jen velmi málo ovlivněn negativními jevy ve společnosti a je velice spravedlivý a laskavý.

Synovi se už v raném věku otevřel nebeský zrak. Pamatuji si, že když mu bylo deset měsíců, seděl na posteli s babičkou, zatímco jsem četla Zhuan Falun. Ukázaly jsme mu symbol Falunu na obálce knihy a on zvedl pravý ukazováček a ukázal na něj. Ještě neuměl mluvit, ale prstem dělal kruhové pohyby a vydával zvuky, jako by Falun otáčel. Naklonil také hlavičku, aby se podíval na zadní stranu knihy. Myslela jsem si, že zřejmě viděl trojrozměrný otáčející se Falun (Kolo Zákona). Když si hrál v dětském odkládacím prostoru, několikrát řekl, že viděl létat Faluny po místnosti, nebo že viděl Mistrovo Tělo Zákona sedět na lotosovém květu ve výšce nad sebou – přesně tak, jak vypadá na fotografii.

Když chodil na základní školu, největší starostí bylo, že by mohl být přinucen vstoupit do Mladých pionýrů, což je jedna z organizací KS Číny. Jednoho dne jsem zašla za jeho třídní učitelkou a řekla jí, že nechceme, aby do této organizace vstoupil. Vysvětlila jsem jí, že jeho dědeček byl v mládí pronásledován kvůli „špatnému třídnímu původu“. Nečekala jsem, že učitelka bude okamžitě souhlasit: „Dobře, řeknu pedagogovi, aby ho nezařadil a nikam nehlásil.“

Měla jsem trochu obavu, zda ho děti nebudou znevýhodňovat za to, že nenosí červený šátek, ale nikdy se nezdálo, že by měl s ostatními nějaký problém. Jednoho rána jsem si všimla, že má obě tváře oteklé, ale neměl horečku. Dostal všechna očkování, včetně vakcíny proti příušnicím. Nechala jsem ho ten den doma a zeptala se: „Čeká tě dnes ve škole něco důležitého?“ Odpověděl: „Ne, učitel nás požádal, abychom se dívali na slavnostní přijetí dětí do Mladých pionýrů.“ Řekla jsem: „No tak to je další důvod, proč nemusíš do školy.“ Druhý den otok zmizel a vše bylo v pořádku.

Dnes je na univerzitě. V dnešním „velkém barvícím kotli“ univerzitního prostředí kouří většina chlapců, pijí alkohol, jsou promiskuitní, hrají videohry a podobně. Nebylo pro mého syna vůbec jednoduché zůstat v takovém prostředí ctnostný a pevný. Mnoho studentů se obléká nedbale. Můj syn se však rád obléká elegantně. Koupil si několik obleků a rád je nosí. Každý den nosí kravatu a bílé košile si denně pere. Rád si sedá do první řady a říká, že jeho vzhled přiměje učitele, aby si ho všimli. Když učitelé potřebují pomoc, často se obracejí na své studenty — a on jim často pomáhá a napravuje práci, kterou jiní odvedli špatně. Nemá téměř žádné z nepořádných a nezodpovědných návyků, které jsou mezi dnešními mladými lidmi běžné.

Děkuji, Mistře, za ochranu, díky níž syn nepodléhá pokřiveným a materiálním vlivům moderní společnosti!

Ačkoli má syn na univerzitě mnoho povinností a málo času, každý den si alespoň chvíli čte Fa. Ve svých studijních předmětech je první ve třídě. Protože se specializuje na hru na hudební nástroj, jezdí každý týden do Pekingu na lekce k učiteli, který je hlavním hráčem národního orchestru. Krátce poté, co začal u tohoto učitele studovat, mi učitel zavolal. Pochválil syna za dobré vychování a charakter. V dnešním stále zkaženějším prostředí zábavního průmyslu mě taková pochvala opravdu překvapila. V naší rodině nikdo v této profesi nepůsobí, takže jsme o hudbě mnoho nevěděli. Syn měl v tomto směru vrozený talent a díky osudu se vydal touto cestou.

Zeptala jsem se: „Probíráte při výuce hry i charakter?“ Učitel odpověděl: „Samozřejmě. Mít dobrý charakter je pro budoucí profesní rozvoj velmi důležité. Ať člověk dělá cokoli, charakter je vždy zásadní.“

Syn ve svém volném čase doučuje jednu dívku. Protože teprve začínala, chtěli rodiče nejdříve zjistit, zda má o hudbu opravdu zájem. Syn jí proto půjčil nástroj, který dříve používal. Když viděl, že dívka bude pokračovat, pomohl jí vybrat nový nástroj v obchodě. Obchod syna za pomoc odměnil, ale on peníze vrátil rodičům dívky.

Nejraději poslouchá hudbu orchestru Shen Yun. Dokonce složil několik básní s hudebním doprovodem, které pak prezentoval na univerzitě. Melodie byly klidné a krásné, odlišné od moderní hudby. Když byl na střední škole, často říkal: „Konfucius řekl, že tradiční rituály a hudba upadly a jsou zničené. Já je chci obnovit.“ Tehdy jsme tomu nevěřili a říkali jsme, že se jen chlubí. Dnes to však vypadá, že to možná bylo jeho skutečné přání.

Syn využívá svůj čas naplno, aby se připravil na přijímací zkoušky na postgraduální studium. Každý den, kromě studia, trénuje hru na nástroj v hudební místnosti. Jednoho dne mi poslal fotografii, na níž objevil mnoho květů Udumbary (posvátný květ, který vykvétá jednou za 3 000 let), rostoucích na stojanu na noty. Celkem tam bylo osmnáct květů na jedné z nohou stojanu. Další květ vyrostl na svislé tyči – byl zcela bílý a bez jediné vady!

Než odešel zpět do školy, zeptala jsem se ho, zda má na univerzitě podmínky dělat cvičení. Odpověděl, že to není snadné, ale že si kolem postele vytvořil závěs a medituje na posteli. Řekl mi, že přestože dokáže meditovat jen dvacet minut, už dokáže cítit, že jeho hlavní vědomí opouští tělo. Řekla jsem mu: „V tom případě si musíš pamatovat, že se máš vrátit.“ Odpověděl: „Ano, nešel jsem daleko. Jen jsem si pomyslel, že moje hlavní vědomí se nesmí příliš uvolnit, a hned jsem se vrátil.“

V průběhu synova života jsme zažili mnoho detailů a zázračných událostí a jistě existují i takové, které jsme vůbec nezpozorovali. Jsem pevně přesvědčená, že každý krok jeho života je pod dohledem a ochranou Mistra a Dafa.

Děkuji Vám, Mistře!