(Minghui.org) Hudba je nedílnou součástí tradiční čínské kultury. Liji (Kniha obřadů) uvádí: „Ctnost je základem lidskosti; hudba je vnějším vyzařováním ctnosti.“
Hudba proto vznikla a byla předávána z generace na generaci, aby harmonizovala nebe a zemi, zušlechťovala lidský charakter a vyživovala duši na cestě k vyšší úrovni.
(Pokračování z části 2.)
Období Čínské republiky
V raných letech Čínské republiky byly tradiční hudba a obřady vlivem moderního myšlení opomíjeny. Když v roce 1949 navštívil Chiang Kai-shek filipínského prezidenta Elpidia Quirina, poznamenal, že jeho koníčky jsou hudba a příroda.
V knize Chinese Culture and Chinese Music Education vzpomínal taiwanský hudebník He Mingzhong: „Od doby, kdy generalissimo Chiang Kai-shek obnovil své působení na Taiwanu, pořádal státní bankety pro hlavy států z různých zemí. Patřili mezi ně prezident Jižní Koreje Syngman Rhee, prezident Vietnamu Ngo Dinh Diem, prezident Filipín Carlos P. Garcia a prezident Spojených států Dwight D. Eisenhower.
Po každém banketu generalissimo Chiang pozval k vystoupení národní orchestr – bez jakéhokoli jiného programu. Před samotným vystoupením orchestru vysvětlil hostující hlavě státu eleganci a krásu čínské hudby. Po koncertu pak doprovodil hosty do zákulisí, kde si mohli prohlédnout různé hudební nástroje používané národním orchestrem. Z toho je patrný jeho hluboký zájem a ocenění tradiční čínské hudby.“
Aby podpořil hudební vzdělávání, aktualizoval Chiang „Doplňující poznámky ke dvěma kapitolám Zásad lidového živobytí: vzdělávání a hudba“. Prosazoval začlenění hudební výchovy jako důležité součásti národního vzdělávacího systému. Konkrétně plánoval zřízení hudebních oddělení na různých univerzitách i na základních a středních školách. Také se účastnil mnoha konfuciánských obřadů s klasickou hudbou a nechával se fotografovat po boku hudebníků a tanečníků.
Chiang je často vnímán jako silná vojenská osobnost, avšak četné historické záznamy a deníkové zápisy ukazují, že měl skutečné a hluboké ocenění hudby. Vzpomínal, že když mu bylo deset let, jeho matka ho učila obřadům uctívání předků a zdůrazňovala, že každý pohyb musí být v souladu s rytmem hudby.
V roce 1968 Chiang navštívil Konfuciův chrám v Taipeji, aby si vyslechl hudbu konfuciánských obřadů. Po obřadu se nechal vyfotografovat s účinkujícími. Uvedl:„Po zhlédnutí konfuciánského obřadu jsem ještě více pohnut hlubokým vlivem rituálů a hudby. Dokážou zušlechťovat lidský charakter a podporovat společenskou harmonii. Sledování harmonických pohybů a poslech vznešených melodií inspiruje a povzbuzuje ctnostné chování. Proto by školy na všech úrovních měly věnovat zvláštní pozornost výchovnému a usměrňujícímu vlivu rituálů a hudby na studenty.“
Během svého života Chiang při mnoha příležitostech zdůrazňoval význam hudby ve vztahu ke společnosti, vzdělávání i armádě.
V publikaci z roku 1934 napsal: „To, co by měli moderní správní odborníci chápat, je skutečnost, že čistá a ušlechtilá hudba dokáže zušlechťovat charakter, pěstovat morální hodnoty, tišit zármutek a probouzet ambice. Poskytuje lidem duchovní útočiště a útěchu, nenápadně odstraňuje různá neštěstí a umožňuje celé společnosti rozkvétat a postupně se povznášet.“
Téhož roku přednesl Chiang v rámci Hnutí nového života projev s názvem „Základní zásady zdravého životního stylu a tělesného cvičení“, v němž mimo jiné uvedl: „Co je hudba? Hudba je rytmus a pouze prostřednictvím harmonického rytmu dosahuje své vznešené krásy. Rytmus hudby a její uměřenost mají stejný význam i funkci. Proto musíme rozumět hudbě, abychom porozuměli rituálu; a musíme si vážit hudby, abychom si vážili rituálu.“
V následujícím roce Chiang znovu zdůraznil význam hudby ve svém projevu, když uvedl:„Chceme-li zachránit národ, musíme uskutečňovat vzdělávání, které spojuje literární a vojenské umění i morální kultivaci.
„Pokud lidé nerozumějí hudbě, nepochopí jemné odstíny radosti, hněvu, smutku a štěstí, a proto nemohou žít plnohodnotný život,“ řekl. „Stejně tak škola, armáda či společnost bez hudby nemohou být považovány za úplné. Hudba je pro armádu obzvlášť důležitá; je nezbytná pro udržení morálky, zajištění kázně a posilování jednoty v době míru. Ve válečných časech je klíčová k utišení vyčerpaných, povzbuzení ducha a posílení vojenské síly. To vše se opírá o vojenskou hudbu.“
Ničení hudby a obřadů ze strany KS Číny
Chiang si už ve svých raných letech uvědomoval škody, které Komunistická strana Číny (KS Číny) napáchala na obřadech a hudbě. Ve svém projevu z roku 1933 uvedl: „Komunistická strana nás učila zavrhovat rituály, čímž ničila veškerou morálku a zanedbávala věci, jako je hudba. Učila nás, že Čína by se měla toho všeho vzdát, že cokoli související s uměním, etikou a tradiční kulturou musí být zcela zničeno. Komunistická strana, která ničí naši zemi a národ a rozvrací naše ctnosti i intelektuální schopnosti, je také naším největším a nejbezprostřednějším nepřítelem.“
Když KS Číny v roce 1949 uchvátila moc, dosáhlo ničení kultury – včetně hudby – bezprecedentního rozsahu.
Takzvané „revoluční písně“ KS Číny jsou převážně burcující melodie nebo skladby oslavující stranu. Jsou naplněny tématy násilí, lží a nelidskosti. Například během Kulturní revoluce bylo povoleno pouze několik yang ban xi (modelových oper). Text ústřední písně jedné z nich, Hong Deng Ji (Rudá lucerna), obsahoval slova: „nenávist, jednou zasetá v srdci, vyklíčí“.
Ve vzdělávacím systému byly děti po celou školní docházku vedeny k zpívání prokomunistických písní, jako jsou „Bez komunistické strany by nebyla nová Čína“ a „Internacionála“. Tyto písně byly navrženy tak, aby studentům vštěpovaly ideologii třídního boje, nenávisti a násilí.
Čína měla své tradiční melodie a lidové písně. KS Číny nahradila jejich původní texty prokomunistickými slovy a šířila je prostřednictvím rozhlasu a televize. Melodie známé stranické písně Dong Fang Hong (Východ je rudý) ve skutečnosti pochází z lidové písně Zhi Ma You (Sezamový olej) z provincie Shanxi.
Vládní úřady i státní podniky v Číně pravidelně pořádají soutěže v prokomunistických písních. Opakovaně zaplavují mysl Číňanů těmito melodiemi, aby do nich vtlačily komunistickou ideologii. V posledních
letech KS Číny některé z těchto písní vyváží i do zahraničí, aby propagovala komunismus v celosvětovém měřítku.
Shen Yun: Návrat autentické čínské kultury
Za účelem oživení tradiční čínské kultury byl v roce 2006 v New Yorku založen soubor Shen Yun Performing Arts, který světu představuje „Čínu před komunismem“. Od té doby odehrál více než 10 000 představení ve více než 200 městech Asie, Evropy, Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Austrálie. Diváci reagovali nadšeným potleskem, ohromeni vysokou uměleckou úrovní i elegancí a krásou starobylé kultury. Mnozí rovněž vyjádřili přání, aby se Čína vrátila ke své tradiční kultuře a otevřela novou kapitolu.
Suk-ja Oh, operní skladatelka a členka správní rady Korejské asociace hudebních autorských práv (KOMCA), navštívila zahajovací představení Shen Yun v Občanském centru Gwacheon v květnu 2025 spolu se svým manželem, hudebníkem Yong-yeol Hanem.
Paní Oh, která byla v roce 2024 zařazena mezi deset nejvýznamnějších korejských skladatelů, uvedla, že mezi tonalitou starověké čínské hudby a tradiční korejské hudby existují podobnosti. „Proto mi zněla tak povědomě – skoro jako bych poslouchala melodie svého rodného kraje. Hudební stupnice působí vřele a přístupně, aranžmá jsou jasná a živá a hudba snadno rezonuje s publikem. Toto představení bylo skutečně obohacující a naplnilo mě tajemným citem,“ řekla.
Představení Shen Yun rovněž odhalují realitu pronásledování lidí praktikujících svou víru ze strany KS Číny a pokračující porušování lidských práv. Paní Oh poznamenala: „Závěrečná scéna zobrazovala ničení života komunismem a sestup boha z nebes, který přináší mír. Způsob, jakým bylo představení zakončeno, byl skutečně nezapomenutelný.“
Její manžel Yong-yeol Han, bývalý saxofonista, který nyní působí jako dobrovolný hudební lektor, uvedl: „Viděl jsem mnoho oper a muzikálů, ale toto představení bylo skutečně ohromující.“ Nejvíce ho zaujalo zpracování melodií.
„Celé představení, včetně tanečníků a hudby, předčilo má očekávání – čisté, precizní a bez jakéhokoli přebytku. Bylo to skutečně výjimečné,“ řekl a dodal, že mu poskytlo cenné podněty pro výuku hudby. „Jedinečná struktura a tok hudby mi daly mnoho k zamyšlení a hlubším úvahám.“
Profesionální bubeník a skladatel Pete Parada zhlédl představení v květnu 2025 ve Fisher Center v Nashvillu ve státě Tennessee: „Hudební mistrovství bylo neuvěřitelné a pěvci – na to jsem nebyl připraven,“ uvedl.
„Zvuk, který z nich vycházel,“ řekl při popisu barytonisty, „mě při závěrečných tónech málem zvedl ze židle. Nečekal jsem to. Bylo to, jako by mě tlakem zvuku odfouklo od jeviště. Bylo to úžasné.“
Skladatel Cliff Buckosh ocenil spojení východního a západního orchestru spolu s patentovaným digitálním pozadím: „Hudba je fantastická. Miluji živý orchestr, všechny ty rozmanité nástroje, a způsob, jakým orchestr dokonale splývá s tancem i projekcí v pozadí. Způsob, jakým postavy vstupují do projekce, a to, jak hudba přesně odpovídá každému rytmu.“
Ctnostná hudba prošla za posledních pět tisíc let dlouhou cestou. Od jednoduchých a střídmých melodií, které spojovaly člověka s božským, se postupně vyvíjela. Morální úpadek lidstva však představuje vážné nebezpečí. A s příchodem KS Číny byly tisíce let slavné civilizace zničeny. Posláním Shen Yun je obnovit tradiční čínskou kulturu.
Mnohé kultury si uchovaly legendy o tom, že lidstvo nebylo zapomenuto a že se božské vrátí. Výjimečný úspěch Shen Yun během uplynulých dvaceti let přinesl světu inspiraci a naději a otevřel cestu k nové éře.
(Konec)
Copyright © 1999-2025 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
