Čínská Fahui | Opuštění lidského sentimentu a připoutání k lichotkám

(Minghui.org) Konference Fa je nepostradatelnou součástí naší kultivace. Umožňuje nám najít své nedostatky, vzájemně se inspirovat a společně se zlepšovat. Ráda bych se podělila o svou nedávnou zkušenost.

Nenechat se ovlivnit lidským sentimentem

Jedno odpoledne v roce 2020 zavolala policie mému synovi, že chtějí přijít k nám domů. Nechtěla jsem je vidět, tak jsem odešla objasňovat pravdu o Falun Gongu (nazývaném také Falun Dafa). Druhý den policie mému synovi volala znovu. Pomyslela jsem si: „I policisté by měli být zachráněni. Setkám se s nimi.“

Dorazili kolem čtvrté hodiny odpoledne a nabídla jsem jim čaj. Jeden z nich se zeptal: „Pořád ještě praktikujete?“ Odpověděla jsem: „Falun Gong je tak dobrý. Rozšířil se do více než 100 zemí světa. Víra je právem každého občana. Standard dobra a zla neurčuje jednotlivec, stát ani žádná moc, ale Nebesa. Falun Gong přináší společnosti i rodinám pouze dobro.“

Pokračovala jsem: „Budu Falun Dafa praktikovat až do konce a půjdu cestou, kterou mi uspořádal Mistr Li. Kdyby všichni věřili, že Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou dobré, byl by tento svět stále tak chaotický? Dobro a zlo přinášejí různé následky — to je univerzální zákon. Upřímně si přeji, abyste měli dobrou budoucnost a přestali se účastnit pronásledování Falun Gongu. Dopouštíte se zločinů, víte to? Musíte být zodpovědní za svůj život i svou rodinu.“

Když odcházeli, připomněla jsem jim, aby si zapamatovali, že Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.

Druhý den zavolal policista mému synovi a řekl: „Vaše matka je velmi tvrdohlavá. Měl byste ji přesvědčit, jinak to nahlásíme nadřízeným a necháme ji zatknout.“ Syn se polekal, protože jsem už byla pronásledována a zatčena.

Téhož dne přišel můj druhý syn a řekl: „Policie chce, abychom tě natočili na video a vyfotili.“ Odpověděla jsem: „To neudělám.“ Odešla jsem na trh objasňovat lidem pravdu o Falun Gongu. Ten večer, když jsem dělala knedlíky, vběhli synové dovnitř a zvolali: „Mami, děláš nám potíže!“ Řekla jsem: „Mám ochranu Mistra. Vím, že se bojíte, že mě zatknou, ale můžete mě ochránit vy?“ Zakřičeli: „Jestli tě zase zatknou, už se nevracej domů!“ Odpověděla jsem: „Budu se kultivovat až do konce. Nikdo nemůže změnit mé srdce. Věřím v Dafa! Věřím v Mistra! Nikdo se mě nemůže dotknout!“

Tekly mi slzy. Přestala jsem dělat knedlíky a odešla do ložnice. Pustila jsem si nahrávky Mistrových přednášek a slyšela, jak Mistr říká, že zlo nemůže převládnout nad dobrem.

Navštívila jsem domov spolupraktikující a sdílela události posledních dvou dnů. Dívání se do sebe je kouzelným nástrojem. Proč moji synové spolupracovali s policií? Bylo to proto, že jsem se bála pronásledování a měla jsem vůči nim odpor, že se Dafa nezastali. Nebyla jsem příliš závislá na běžných lidech? Kultivace je osobní záležitost. Vše, co se nám přihodí, zkouší srdce kultivujícího.

Dovolila jsem, aby mě ovlivnil lidský sentiment, a proto jsem se se syny hádala. Ve skutečnosti mě nikdo nemůže pohnout.

O půl hodiny později jsem se vrátila domů. Syn otevřel dveře s úsměvem a zeptal se: „Chceš knedlíky vařené nebo smažené?“ Řekla jsem: „Nechci žádné.“ Dodal: „Neměl jsem na tebe zvýšit hlas. Byla to moje chyba.“ Moji synové se chovali jako úplně jiní lidé — jako by se nic nestalo.

Následek připoutání k lichotkám

Po té události jsem dál objasňovala lidem pravdu o pronásledování a Falun Gongu a starala se o domácnost. Ale skutečně jsem se nedívala do sebe, abych našla své chyby.

Domácí prostředí se náhle změnilo. Každý den, když se syn vrátil z práce, sotva vstoupil do dveří, začal být podrážděný. Vadilo mu téměř všechno – že jídlo není dobré, že stůl není čistý, a podobně. Říkala jsem si: „Tolik let ti vařím, kdy ti to najednou přestalo chutnat?“ Řekl: „Celý den jen studuješ Fa nebo děláš cvičení. Vůbec to tu nepovažuješ za svůj domov.“

Bylo mi z toho smutno. Říkala jsem si, že jako praktikující bych se tím neměla nechat pohnout. Ale někdy jsem se nedokázala udržet a začala se s ním přít. Později jsem litovala, že jsem se nechovala jako praktikující.

Časem jsem začala cítit odpor a měla jsem pocit, že ke mně není spravedlivý: „Vychovala jsem tě. Dělám všechny domácí práce a tobě to stále nestačí. Jen díky tomu, že praktikuji Falun Dafa, jsem dnes zdravá a mohu se starat o rodinu.“

Když jsem se dívala do sebe, zůstávala jsem jen na povrchu a nehledala jsem příčinu do hloubky. Posuzovala jsem správné a nesprávné lidským způsobem a zapomínala, že jsem praktikující.

Má snacha mi řekla: „Ke všem ostatním je milý. Proč si vždycky vybírá právě tebe?“ Odpověděla jsem: „Protože jsem ve své kultivaci nejednala dobře. Pomáhá mi se zlepšit.“

Snacha mou praxi Falun Dafa velmi podporuje. Četla i knihy Dafa. Někdy, když si syn stěžoval, řekla mu: „Nebuď tak vybíravý. Můžeme být rádi, že máme uvařeno. Zlobit se na mámu je to nejhorší.“

Přesto jsem stále nenašla kořen svého problému. Nechala jsem se vést falešným egem, nedokázala jsem uplatnit ani základní snášenlivost, natož soucit. Říkala jsem si, že musím opustit lidské smýšlení a hodnotit sebe samu podle principů Fa.

Využila jsem tuto situaci k dívání se do sebe a uvědomila jsem si, že mám ráda pochvaly. Tento pocit byl hluboko skrytý. Mám ráda, když mě druzí chválí a když se cítím nadřazená. Mám také silnou marnivost a mnoho dalších připoutání – závist, soutěživost, horlivost, zášť, touhu se předvádět, touhu po slávě, sebepotvrzování a další.

V jádru je to proto, že se nedokážu vzdát svého ega. Jsem zaměřená na sebe a nedívám se na věci z pohledu Dafa. Lidskými představami posuzuji správné a nesprávné jen povrchně, a proto postupuji v kultivaci tak pomalu. Chci odstranit všechna připoutání od základu.

Ve skutečnosti má tato touha po pochvalách svůj původ. Když jsem byla mladá, pracovala jsem v oděvní továrně. Byla jsem na sebe přísná a pracovala dobře. Můj vedoucí mě často chválil. Časem jsem začala být domýšlivá a myslela si, že jsem lepší než ostatní. Po začátku praktikování Falun Dafa se toto smýšlení znovu objevilo.

Rozhodla jsem se znovu se prověřit, napravit se pomocí Dafa a upřímně se věnovat kultivaci, aby měl Mistr o mne méně starostí.

Dívání se do sebe, dělání tří věcí a překonání zkoušky života a smrti

Pamatuji si, že bylo období téměř Nového čínského roku. Když jsem vyšla objasňovat pravdu, nešťastně jsem šlápla vedle a upadla. Zvedla jsem se a cítila se v pořádku. Ušla jsem ještě dvě ulice a mluvila s několika lidmi, se kterými jsem měla osudové spojení. Ochotně souhlasili s vystoupením z Komunistické strany Číny a jejích přidružených organizací.

Bylo už po čtvrté hodině odpoledne, tak jsem se vrátila domů uvařit večeři. Poté jsem šla do pokoje studovat Fa. Začala mě silně bolet záda, takže jsem nedokázala číst knihu. Poslouchala jsem Fa, vysílala spravedlivé myšlenky a dívala se do sebe. Nemohla jsem si lehnout. Každý pohyb vyvolával nesnesitelnou bolest.

Požádala jsem Mistra, aby mne posílil. Nedovolím starým silám, aby zasahovaly do mého těla. Všechno, co tvoří mne, bylo vytvořeno Dafa a jsem pod ochranou jedině Mistra.

V noci mi zazvonil budík, který připomínal, že je čas dělat cvičení. Pokusila jsem se vstát, ale bolest zad byla tak silná, že jsem se znovu svalila. Nakonec jsem shromáždila všechny síly, zvedla se z postele a postavila se.

Nohy, paže i celé tělo se mi třásly bolestí. Ale vytrvala jsem a všechna cvičení jsem dokončila. Několik dní za sebou jsem snášela tuto intenzivní bolest a přes den jsem stále dělala tři věci a domácí práce jako obvykle. Záda mě ale stále bolela. Nohy byly těžké a sotva jsem je zvedala při chůzi po schodech. Ke konci dne jsem měla lýtka oteklá a ztuhlá. Při večerní meditaci jsem si nohy svazovala, aby držely. V srdci jsem říkala Mistrovi: „Vím, že mi pomáháte odstraňovat karmu. Mistr za mne tolik vytrpěl. Já to překonám.“

Skoro jsem nespala, protože bolest zad byla v noci horší. Po celou dobu o mém trápení nevěděla ani rodina, ani spolupraktikující.

Dívala jsem se do sebe, častěji vysílala spravedlivé myšlenky, více studovala Fa a objasňovala pravdu. Moje záda se postupně zlepšovala. Jsem Mistrovi nesmírně vděčná za jeho velké oběti a neomezený soucit.

Někteří místní praktikující mi navrhli, abych si pronajala byt a bydlela odděleně od syna. Uvědomila jsem si však, že naše společné bydlení je součástí mého kultivačního prostředí. Bez konfliktů — jak bych se mohla kultivovat a zlepšovat? Věděla jsem, že konfliktům se vyhýbat nemám, tak jsem se neodstěhovala.

Když jsem našla připoutání, odložila jsem své ego, snažila se dívat na věci z pohledu druhých a brát ohled na jejich potřeby. Mé srdce se uvolnilo.

Mé rodinné prostředí mi pomáhá v kultivaci. Mám ke svému synovi hluboký sentiment. Když nechtěl poslouchat fakta o Falun Gongu, dělala jsem si starosti o jeho budoucnost. Při dívání se do sebe jsem viděla, že to bylo kvůli mé sentimentálnosti. Každý má svůj vlastní osud. Když jsem opustila připoutání ke slávě, zisku a citům, viděla jsem, jak tvrdě syn pracuje pro svoji rodinu.

Odstranila jsem svá připoutání. Změnil se i syn. Se snachou jsou ke mně velmi pozorní. Kdykoli má syn volno, pomáhá mi vařit a umývat nádobí. Snacha dělá většinu nákupů. Nyní každý den s radostí dělám tři věci. Dafa změnil mne i mou rodinu.

Po nějaké době se mi zdál velmi živý sen. Ve snu jsem vstoupila do domu a uviděla velkou postel. Na posteli byla červená rakev a vedle ní seděla stará žena. Řekla jsem: „Proč je rakev na posteli?“ Odpověděla: „Toto je můj dům. Až zemřu, budu tu žít.“ Zeptala se mě: „A ty?“ Řekla jsem: „My, kultivující, touto cestou nejdeme.“

Když jsem se probudila, trochu jsem se polekala. Pomyslela jsem si, že nebýt Mistrových požehnání, tuto zkoušku života a smrti bych nepřežila. Uvědomila jsem si vážnost kultivace v období nápravy Fa. Každá úroveň kultivace má své standardy. Pokud nesplníme požadavky Fa, klesneme, necháme se strhnout slávou, ziskem a city světa, možná dokonce vzdáme kultivaci, nebo se obrátíme k opačnému extrému.

Pojďme pilně kultivovat společně a vrátit se domů s Mistrem.

(Vybraný příspěvek k 22. výroční konferenci sdílení zkušeností praktikujících v Číně na Minghui.org)