(Minghui.org) Po promítání v Tegu v Jižní Koreji byl dokumentární film „Dopis z Masanjia“ uveden 18. února 2025 v Kulturním centru Haeundae v Pusanu. Jednalo se o jedenáctou bezplatnou projekci v rámci celostátního turné filmu.

Tento dokument vypráví příběh Julie Keithové, ženy v domácnosti z Oregonu v USA, která objevila dopis napsaný praktikujícím Falun Dafa panem Sun Yi, když byl vězněn v pracovním táboře Masanjia. Dopis byl ukryt uvnitř halloweenských dekorací, které si v roce 2012 zakoupila.

Pan Sun, původně inženýr, byl v roce 2008 zatčen za praktikování Falun Dafa a uvězněn v nechvalně proslulém pracovním táboře Masanjia.

Obsah dopisu zněl: „Pane, pokud jste si zakoupil tento produkt, prosím pomozte předat tento dopis mezinárodním organizacím pro lidská práva. Tisíce lidí, kteří jsou zde pronásledováni vládou Komunistické strany Číny, vám budou vždy vděční a budou na vás vzpomínat.“

Julie Keithová dopis zveřejnila na sociálních sítích, čímž přitáhla pozornost mezinárodních médií a světové veřejnosti.

Pan Sun riskoval svůj život, když do dekorací vyrobených v táboře nucených prací Masanjia vložil více než 20 ručně psaných dopisů, ve kterých žádal o pomoc. Později uvedl, že tento dopis byl spouštěčem pro ukončení systému pracovních táborů KS Číny – systém byl zrušen v roce 2013.

Dokument „Dopis z Masanjia“ byl promítán v Kulturním centru Haeundae v Pusanu.

Po zhlédnutí 75minutového dokumentu mnozí diváci vyjádřili rozhořčení nad krutostmi KS Číny. Upřímné přání pana Suna, aby lidé mohli žít v míru, a jeho slova „spravedlnost nakonec zvítězí nad zlem“ v nich hluboce rezonovala. Někteří se neubránili slzám. Když na konci filmu zazněla zpráva o náhlé smrti pana Suna v důsledku akutního selhání ledvin, mnoho lidí si smutně povzdechlo.

Někteří diváci si při odchodu z kina utírali slzy. Jiní žádali, aby byl film promítán i v jejich regionech. Mnoho lidí se aktivně zapojilo do kampaně na sociálních sítích pomocí hashtagu – nahrávali fotografie a zanechávali zprávy o filmu.

V diváckých reakcích zaznělo mnoho slov úcty k praktikujícím Falun Dafa:

„Ačkoliv Sun Yi zemřel, jeho poselství zůstalo v srdcích lidí po celém světě. Svoboda, lidská práva a osvobození si zaslouží pozornost nás všech.“

„Doufám, že do Číny brzy přijde jaro svobody.“

„Jakmile jsou vzácné věci ztraceny, je obtížné je znovu nalézt. Musíme udělat vše pro to, abychom je ochránili.“

„Doufám, že takto kruté porušování lidských práv se už nikdy nebude opakovat. Skláním se před nezlomným duchem Sun Yiho.“

„Děkuji, že jste natočili tak smutný, a přesto hřejivý film. Doufám, že díky němu více lidí získá svobodu.“

Swi Leon-ing se při rozhovoru dojetím zadrhával hlas: „Obvykle se hodně zajímám o otázky lidských práv. Přišlajsem na tento film jen tak, náhodně, ale když jsem se dozvěděla, že Sun Yi zemřel dva měsíce po svém propuštění, nemohla jsem zadržet slzy.

Svoboda je jako vzduch – každý by ji měl mít. Ale jak drahocenná vlastně je? Dokáže spojovat lidi a pomáhá nám navzájem se vcítit do osudů druhých. Tento film mi to hluboce připomněl. Doufám, že ho uvidí co nejvíce lidí, aby se těm, kdo trpí, dostalo pozornosti, aby pravda vyšla najevo a aby více lidí mohlo být svobodných. Tento film doporučím každému, koho znám.“

Swi Leon-ing

Kang Seok-jung, zástupce organizace CUCI (Confucius Institute Disclosure Campaign), uvedl: „Pokud nebude komunismus a socialismus co nejdříve odstraněn, Čína se nebude moci skutečně stát partnerem na světové scéně míru. Každý, kdo tento film viděl, by měl převzít odpovědnost za šíření jeho poselství a aktivně ho propagovat.“ Dále dodal: „Toto je už popáté, co jsem tento film viděl, a pokaždé mě hluboce dojímá. Budu ho i nadále doporučovat svým přátelům.“

Kang Seok-jung

Spisovatelka Ko Ye-na se dlouhodobě zajímá o moderní čínské dějiny. Po zhlédnutí filmu uvedla: „Vím, že KS Číny pronásleduje praktikující Falun Dafa. Když jejich počet vzrostl, byli posíláni do převýchovných táborů, kde byli mučeni, nuceni k otrocké práci a zneužíváni. Ale netušila jsem, že to je až tak kruté.“ Jako spisovatelka se rozhodla tyto skutečnosti začlenit do svého románu, aby o nich informovala širší veřejnost: „Plánuji tento film doporučit lidem ve svém okolí a sdílet ho na sociálních sítích.“

Ko Ye-na

Student Lee Seung-jun se o filmu dozvěděl z příspěvku na Instagramu a protože bylo kino blízko jeho bydliště, rozhodl se ho navštívit. „Mám rád dokumenty a vím, že v Číně je mnoho odvážných lidí, kteří tyto filmy natáčejí. Pokaždé, když takový film vidím, cítím úžas a obdiv. Myslím, že by se na ně lidé měli dívat a věnovat pozornost otázkám lidských práv. Tento film je vynikající a není určen jen určité skupině diváků, ale úplně všem. Doufám, že lidé, kteří trpí, pocítí, že mají podporu.“

Shin Jin-sook byla filmem hluboce dojatá. Vyjádřila přání, aby tato porušování lidských práv přestala, a s emocemi v hlase řekla: „Sun Yi je opravdu neuvěřitelný – i přes pronásledování psal tyto dopisy. To je něco mimořádného.“

Shin Jin-sook

Jo Ji-young po zhlédnutí filmu uvedla: „Vidět lidi trpící v pracovních táborech, kteří přesto touží po svobodě a statečně žijí, aby šířili pravdu – tato nezdolná vůle je velmi dojemná. Celý svět by se měl sjednotit, aby jim pomohl získat svobodu.“