Závod s časem – kultivační cesta mladého praktikujícího

(Minghui.org) Srdečné pozdravy Vám, Mistře! Srdečně zdravím i všechny spolupraktikující!

Jmenuji se Eric a je mi 15 let.

S Falun Dafa jsem se seznámil v roce 2019, když mi bylo devět let a moje maminka začala praktikovat. Tehdy jsem nevěděl, co to Falun Dafa je, nikdy jsem neslyšel o „kultivační praxi“, ale maminka mi vyprávěla o principech Fa a učila mě správným morálním zásadám, slušnému chování a vlastnostem vesmíru – Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti (Zhen, Shan, Ren). V té době jsem byl příliš malý na to, abych doopravdy pochopil podstatu toho, co mi říkala, ale věděl jsem, že je Falun Dafa dobrý. A vždy jsem to tak cítil. Tehdy jsem se ještě nerozhodl praktikovat. Dokonce ani poté, co mi maminka vyprávěla, jak se jí díky praxi výrazně zlepšilo zdraví a jak jí to změnilo život.

Nedávné Mistrovo vyučování Fa mě probudilo

Léta plynula a já jsem postupně dospíval, ale nikdy jsem se upřímně nevěnoval opravdové kultivaci. Samozřejmě, žil jsem v prostředí s maminkou – pilnou praktikující – takže jsem s ní občas četl knihu Zhuan Falun a cvičil jsem s ní, ale vždy jen tehdy, když mě k tomu vybídla. Nikdy to nevycházelo z mé vlastní iniciativy. Takto to pokračovalo několik let.

Postupem času jsem ztratil jasné porozumění tomu, co Falun Dafa ve skutečnosti je, a začal jsem ho vnímat pouze jako způsob, jak zlepšit zdraví. Měl jsem takový názor, že když se člověku daří dobře a neprochází žádnými těžkostmi, proč by měl ztrácet čas praktikováním?

Kdykoli jsem onemocněl, četl jsem Zhuan Falun s nadějí, že se uzdravím rychleji. A když jsem se uzdravil, zase jsem se vrátil ke svému běžnému životu a přestal číst. V hloubi duše jsem věděl, že to není správné.

Mistr řekl:

„Když se mluví o qigongu, někteří lidé možná řeknou: „Kdo by bez nemoci praktikoval qigong?“ Toto naznačuje, že qigong je určen k léčení. To je velmi, velmi povrchní chápání.” (Přednáška první, Zhuan Falun).

Maminka mi často připomínala, že bych měl Fa studovat opravdově, a ne jen tehdy, když se potýkám s těžkostmi. Začal jsem tedy měnit svůj přístup a začal jsem číst Zhuan Falun každý den – ale spíše vlažně. Někdy jsem četbu i vynechal. Nebyl jsem pilný, a ani jsem se nepovažoval za skutečného praktikujícího Falun Dafa. Až v roce 2025 se ve mně něco zlomilo.

Najednou se můj běžný život stal fádním a bez jiskry. Ztratil jsem zájem o hry, které jsem dříve hrával, i o všechny ostatní aktivity – nic mi nepřipadalo zajímavé. Když jsem si knihu přečetl několikrát, uvědomil jsem si, že bych měl začít opravdově kultivovat.

Maminka mi často vypráví o tom, jak důležité je být opravdovým praktikujícím a jaké má člověk povinnosti – například pomáhat Mistrovi se spásou vnímajících bytostí. Jedné noci jsem si vzpomněl na vnímající bytosti, které mám podle svého slibu zachránit – na ty životy, které jsou na mně závislé. Přesto jsem se pořád nezačal opravdově kultivovat. Všechny tyto faktory mě k tomu postupně přibližovaly, ale stále to nestačilo.

O pár dní později si maminka přečetla nový článek, který Mistr právě zveřejnil, a podělila se o něj se mnou. V článku „Kritické časy odhalují duchovní stav člověka“ Mistr napsal: „Už nezbývá mnoho času!“

To, co Mistr řekl, mi přišlo velmi cenné, ale právě tato věta – „Už nezbývá mnoho času!“ – mnou otřásla až do morku kostí. Teprve tehdy jsem se opravdu ponořil do sebe a snažil se najít důvod, proč jsem s opravdovou kultivací ještě nezačal. V tiché noční hodině jsem se nad tím hluboce zamyslel. Ve skutečnosti mi maminka říkala už mnohokrát – že čas určený ke kultivaci neustále ubývá. Začal jsem si klást otázku, co je v tuto chvíli skutečně důležité: nechat se dál unášet klamem světské společnosti, nebo splnit slib, který jsem dal Mistrovi? Nakonec jsem skutečně zatoužil opravdově se kultivovat a cele se věnovat záchraně vnímajících bytostí.

Dát přednost kultivaci

Začal jsem každý den číst jednu přednášku Zhuan Falun, dělat všechna cvičení a vysílat spravedlivé myšlenky. Ale jako student mám těžké začlenit čtení a cvičení do rozvrhu plného školních povinností. Rozhodl jsem se tedy méně spát a vstávat brzy ráno, abych stihl udělat cvičení. Každý můj den začínal dvěma hodinami praktikování. Odpoledne jsem četl Fa a ve stanovených časech jsem vysílal spravedlivé myšlenky. Od 2. února 2025, kdy jsem s tím začal, jsem nevynechal ani jednou – ani ve cvičeních, ani ve čtení.

Zpočátku jsem tento režim dodržoval. Ale když člověk praktikuje sám, je těžké být na sebe přísný. Naštěstí jsem měl ideálního partnera, který mi pomáhal zůstat bdělý – moji maminku. Stanovili jsme si společný plán čtení a cvičení, který odpovídá našim povinnostem. Cvičíme brzy ráno a čteme Zhuan Falun, večer pak společně studujeme další Mistrovy přednášky. Maminka mi řekla: „Od té doby, co praktikujeme společně, mi pomáháš zůstávat pilnou, protože často odkládám věci na později.“ Dokázal jsem se s tím ztotožnit. Tím, že to děláme spolu, vzniklo prostředí, ve kterém jsme ani jeden z nás nepolevovali, i když bychom to možná udělali, kdybychom byli sami.

Zušlechťování charakteru recitací Fa

Jak jsem ve studiu Fa postupoval dál, získával jsem jasnější porozumění toho, jak by se měl praktikující chovat. Začal jsem se dívat do sebe a hledat oblasti, v nichž bych se mohl zlepšit, aby mé chování bylo v souladu s Fa.

Nejprve – a nejvýrazněji – jsem začal potlačovat touhu hrát hry a používat internet. Mistr řekl:

„Je to mimozemská technologie a démoni ji využívají, aby z vás udělali závislé, abyste opustili všechno, co máte, a abyste se tomu oddali. Promarňujete s nimi svůj život, a přece se ještě zdráháte je odložit! Ani z pohledu obyčejného člověka to není správné, natožpak pro kultivujícího.” (Učení Fa na Konferenci Fa v New Yorku 2016)

Shromáždil jsem veškeré své odhodlání a zadržel jsem chuť jít k počítači. Po určitou dobu jsem se striktně vyhýbal používání internetu pro zbytečnosti a dovolil jsem, aby čas přirozeně oslaboval mé připoutání k videohrám. Samozřejmě – vzdát se internetu bylo těžké. K tomu, že jsem toto připoutání překonal, mi významně pomohla pevná vůle a pochopení Fa získané studiem. Když jsem se vzdal her a bezcílného brouzdání po internetu, měl jsem v hlavě pocit lehkosti – dřívější mentální mlha zmizela. Zároveň jsem si všiml, že jsem mnohem vynalézavější a aktivnější, co se týče školních úkolů. To jsou některé ze změn, které jsem zaznamenal poté, co jsem překonal toto připoutání.

Další oblastí, které jsem se začal věnovat, byl můj charakter. Vždycky jsem býval prchlivý, netrpělivý a chyběla mi ohleduplnost – jinými slovy, postrádal jsem snášenlivost. Toto připoutání bylo hluboce zakořeněné a málokdy jsem dokázal předvídat, kdy vybuchnu. Například když jsem mluvil se svou sestrou, mohl jsem ji shazovat, když mě hned nepochopila. Nebo když jsem mluvil s maminkou, často jsem na ni zvýšil hlas, když jsem ztratil trpělivost. Po několikerém přečtení Zhuan Falun jsem začal toto chování napravovat a cvičil jsem se v sebeovládání. Je tam jedna věta, kterou jsem si obzvlášť zapamatoval a která mi v této oblasti velmi pomohla. Mistr řekl:

„Měli byste si stále udržovat srdce soucitu a laskavosti, a když narazíte na problém, budete ho schopni dobře zvládnout, protože vám to dá prostor ke zmírnění sporu.” (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun).

Na Mistrova slova jsem si vždy vzpomněl, když jsem čelil nějaké těžkosti, a díky tomu jsem dokázal při rozhovorech i v konfliktech zůstat klidný. Zjistil jsem, že zapamatování si této věty pro mě znamenalo velký rozdíl – kdykoli jsem se dostal do sporu, vybavil jsem si Mistrova slova a zachoval jsem klid.

Pak nastala zvláštní situace. Co si pamatuju, vždycky jsem ve všem vynikal – jak ve fyzických, tak v akademických věcech. V obojím jsem byl úspěšný. To vedlo k tomu, že si mě lidé kolem vážili a chválili mě. Kvůli té stálé vlně obdivu se u mě postupně vytvořilo připoutání k předvádění se a k soutěživosti. Najednou však moji přátelé začali žárlit a ztráceli ke mně respekt. Až tehdy jsem si uvědomil, že jsem měl tato připoutání – a že byla hluboce skrytá. Uvědomil jsem si, že mě ve skutečnosti vždycky znepokojovalo, co si o mně druzí myslí, a že jsem měl potřebu ukazovat, co dokážu, abych si získal uznání. A protože jsem byl často nejlepší, bál jsem se, že o tu pozici přijdu, a začal jsem s ostatními soutěžit.

Když se mi přátelé, kteří mě dřív uznávali, začali smát a ponižovat mě, pochopil jsem, že moje soutěživost a touha se předvádět ovlivnily to, jak mě ostatní vnímali – a že to časem vedlo k jejich žárlivosti. Dřív mě chválili, teď mě kritizovali. Uvědomil jsem si, že tahle náhlá změna v jejich chování byla Mistrovým uspořádáním, aby mi pomohl objevit tato hluboce skrytá připoutání. Rychle jsem na jejich odstranění začal pracovat.

Objevil jsem i další připoutání – připoutání k jídlu. Od malička jsem se často ptal: „Co bude k večeři?“ Nebyl jsem vyloženě vybíravý, co se týče jídla, ale měl jsem rád chutná jídla. Chodil jsem na lekce plavání. Během jednoho kurzu jsem spolkl pořádný doušek vody a začal se topit – měl jsem opravdový pocit, že umírám. A první myšlenka, která mi probleskla hlavou, byla: „Nemůžu teď umřít – dneska máme smažené kuře!“ Donutil jsem se dýchat, jak jen to šlo – a zázrakem jsem přežil. Toto připoutání bylo v dětství velmi silné, ale jak jsem starší, už se oslabuje. Abych ho potlačil a odstranil, recitoval jsem si větu, kterou Mistr řekl:

„...a že když člověk nemá žádné připoutání, je jedno, čím si naplní žaludek – je v pořádku jíst téměř cokoliv.” (Přednáška sedmá, Zhuan Falun).

Jakmile jsem toto připoutání rozpoznal, začal jsem ho odstraňovat. Přestal jsem se ptát, co bude k jídlu, vzdal jsem se své celkové záliby v mase, a začal jsem být vůči jídlu lhostejný.

Překonávání strachu a úzkosti

Měl jsem ještě jedno velké připoutání – připoutání ke strachu a úzkosti. Co si pamatuji, vždycky jsem se bál ukazovat se ostatním. Měl jsem strach z pohledů lidí a neustále jsem měl pocit, že mě někdo soudí.

Když jsem měl pocit, že jsem vystavený pozornosti, jen stěží jsem si dokázal zachovat klid – často jsem se cítil velmi trapně. I teď, když tento článek píšu, mám obavy, že pokud bych byl vybrán, abych vystoupil na pódiu, mohl bych se psychicky zhroutit – protože bych musel mluvit před mnoha lidmi, a to si vůbec neumím představit.

Maminka mě však povzbuzovala, a tak jsem se přemohl a rozhodl se napsat tento článek v naději, že by mohl pomoci jiným novým praktikujícím, kteří čelí podobným situacím. S touto myšlenkou v srdci jsem získal větší sebedůvěru při psaní a pomyslel jsem si, že kdybych přece jen musel jít na pódium, zvládl bych to dobře.

Nyní, když pilně kultivuji, musím naplňovat Mistrova očekávání a dělat tři věci, které mají praktikující dělat. Každý den cvičím, studuji Fa a vysílám spravedlivé myšlenky. Zbývá už jen říkat lidem pravdu o Falun Dafa a zachraňovat vnímající bytosti. Každý víkend teď s maminkou chodíme do místního komunitního centra, kde společně cvičíme, aby se lidé mohli dozvědět o Falun Dafa.

Začal jsem také rozdávat letáky na podporu Shen Yun. Maminka mi ukázala, jak na to a jak se zachovat v různých situacích.

Zažil jsem přitom pozoruhodnou událost. Když jsem roznášel letáky a vkládal je lidem do dveří, někteří zrovna byli venku. Kvůli mému připoutání ke strachu a úzkosti jsem se kontaktu za každou cenu vyhýbal, a tak jsem většinou domy, u nichž byla otevřená garáž nebo někdo postával venku, úplně vynechal. U jednoho domu jsem to chtěl udělat stejně – protože majitel byl venku –, když vtom náhlý poryv větru vytrhl leták z mé ruky a shodil ho přímo na jeho příjezdovou cestu. Muž leták zvedl a zeptal se mě, co je to Shen Yun. Vysvětlil jsem mu, o co jde, a popsal jsem, jak komunismus v Číně utlačuje občany a ničí tradiční kulturu. Ukázalo se, že byl o KS Číny poměrně dobře informovaný, a tak jsme spolu dlouho mluvili. Shen Yun ocenil a také řekl, že Komunistická strana je zlá. Tento zážitek se mi hluboce vryl do paměti. Věřím, že to bylo Mistrovo uspořádání, které mi pomohlo zbavit se připoutání ke strachu a naplnit úkol praktikujícího.

Závěrečné poznámky

Jsem navěky vděčný za to, že jsem získal Fa, a ještě více za to, že jsem měl tu předurčenost se s ním setkat. Děkuji Mistrovi, který mi v průběhu mé dosavadní kultivační cesty pomáhal v mnoha zkouškách; děkuji své mamince, která mi neustále připomíná, abych zůstával pilný; a také všem praktikujícím, kteří mi pomáhali.

Jsem nesmírně vděčný, že jsem poznal Dafa a přijal ho. V dnešní době jsou mladí lidé mého věku vystaveni zkažené kultuře moderní společnosti – ať už jde o videohry, sociální sítě, nebo jiné formy rušení. Pro mě bylo těžké přejít z upadlého životního stylu současné mládeže ke kultivaci ve Falun Dafa. Ale jak Mistr řekl:

„Řekli jsme, že „Velký Zákon je bez hranic“ a ­kultivace zcela závisí na tom, zda se jí budete věnovat celým srdcem. Mistr vás provede dveřmi a na vás samotných je, abyste se kultivovali. Všechno závisí na tom, jak se kultivujete vy sami. To, jestli se můžete nebo nemů­žete kultivovat, zcela závisí na tom, zda dokážete vydržet, vzdát se určitých věcí a trpět. Když máte pevnou vůli, žádné těžkosti vás nezastaví a řekl bych, že to nebude problém.” (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun).

Věřím, že pokud má člověk pevné odhodlání kultivovat, nebude to problém – i když vyrůstal v dnešním světě. Slibuji Mistrovi, že budu v kultivaci vynikat, zůstanu pevný a dobře naplním své poslání.

Heshi.

(Vybrané sdílení přednesené na Fa konferenci v Kanadě v roce 2025)