Moje zkušenosti s tvorbou informačních materiálů o Falun Dafa po více než deset let

(Minghui.org) V roce 2004 jsem začala vyrábět informační materiály o Falun Dafa. V roce 2014 jsem byla uvězněna za praktikování Falun Dafa. Tři měsíce po propuštění jsem se k výrobě materiálů vrátila. Dnes to dělám již více než deset let. Vím, že je to moje poslání. Chci vyrábět co nejlepší materiály, aby lidé pochopili pravdu o Falun Dafa a byli spaseni.

Ráda bych vám pověděla o svých zkušenostech z kultivace.

Začátek praktikování Falun Dafa

Než jsem začala praktikovat Falun Dafa, trpěla jsem mnoha zdravotními problémy: zánětem průdušnice, žlučníku, močové trubice a ledvin, bolestmi hlavy, ztuhlým ramenem, vyhřezlou ploténkou, a tak dále. Při sebemenším ochlazení jsem neustále kašlala. Musela jsem brát všechny možné léky a můj špatný zdravotní stav mě trápil. I jednoduché domácí práce mi dělaly potíže. Přesto jsem byla v domácnosti šéfkou a můj manžel mě musel poslouchat.

V roce 1998, když mi bylo 40 let, mě manžel požádal, abych s ním šla navštívit příbuznou, která cvičila Falun Dafa. Když mi vyprávěla, jak je cvičení úžasné a jaké má přínosy, chtěla jsem ho také vyzkoušet. Zeptala jsem se manžela, jestli by měl něco proti tomu, kdybych to cvičila. Odpověděl: „Je mi to jedno, pokud se ti zlepší zdraví a nálada.“

Praktikující mi jednou ukázala cviky a já je opakovala po ní. Moje pohyby nebyly přesné, ale po tom, co jsem třikrát cvičila, zmizel výrůstek na kosti v koutku oka (měla jsem ho už několik let). Tehdy jsem neměla kopii hlavní knihy Falun Dafa Zhuan Falun, ale někdo mi půjčil Velkou cestu k dovršení Falun Dafa. Naučila jsem se nazpaměť popis každého cvičení.

Později jsem si přečetla Zhuan Falun a pochopila, že nemoc je způsobena karmou, takže praktikující by neměl reagovat, když jej někdo uhodí nebo pokárá. Když jsem měla s manželem konflikty, přemýšlela jsem: „Co mám dělat? Teď, když jsem praktikující, nemůžu se s ním hádat ani ho hubovat.“ Rozhodla jsem se ho ignorovat.

Studovala jsem Fa sama doma. Když jsem narazila na problémy, vzpomněla jsem si na učení v Zhuan Falun a snažila se je podle svého chápání následovat. Například když se mi znovu zanítila močová trubice, věděla jsem podle Zhuan Falun, že mi to pomáhá odstranit karmu, a proto bych neměla brát léky. Příznaky se objevily ráno, ale po odpoledním spánku mi bylo dobře. Uzdravila jsem se bez léků a ten stav se už nikdy neobjevil. Když jsem měla zánět ledvin, uzdravila jsem se podobně za jeden den bez léků. Zánět průdušnice se mi vrátil v roce, kdy jsem začala praktikovat Falun Dafa, ale věděla jsem, že Mistr odstraňuje mou karmu. Kašlala jsem téměř dva měsíce. Když jsem později vykašlala krev, neměla jsem strach. Myslela jsem si, že je to dobré. Nevzala jsem si žádné léky a zánět průdušnice také zmizel. Tento stav, který mě trápil 37 let, se pak už nikdy nevrátil.

Následující rok všechny mé zdravotní problémy postupně zmizely díky praktikování Falun Dafa. Byla jsem bez nemocí a mohla jsem dělat jakoukoli práci – měla jsem nekonečnou energii. Starala jsem se o pozemek a vytrhávala plevel. Uklidila jsem náš desetipokojový dům a zrenovovala tři pokoje. Protože jsem mohla pracovat, naše finanční situace se postupně zlepšovala.

Zažila jsem mimořádné přínosy praktikování Falun Dafa a učení mě vedlo k tomu, abych se stala lepším člověkem. Dva roky poté, co jsem začala praktikovat, se moje dvě děti rozhodly praktikovat spolu se mnou.

Než jsem začala praktikovat Falun Dafa, měla jsem hořký spor se svou tchyní. Kdykoli jsem si myslela, že je nerozumná, hádala jsem se s ní před jejími dětmi, včetně mého manžela. Nikdo se neodvážil nic říct. Její synové se později oženili.

Měla čtyři domy, které byly všechny přiděleny jejím synům. Žádný z nich nechtěl, aby s nimi bydlela, takže neměla kde bydlet. Skončila na ulici se svými věcmi.

Když jí sousedka navrhla, aby šla bydlet ke svému nejstaršímu synovi, mému manželovi, plakala a řekla: „Nikdy jsem jim nic nedala, tak to nemůžu.“

Když jsem se dozvěděla o její situaci, pomyslela jsem si: „Jsem praktikující. Bez ohledu na to, jak se ke mně chovala, musím se o ni postarat.“ Řekla jsem jí: „Nechci od tebe nic“ a vzala ji k sobě. Byla ráda, že se k nám mohla nastěhovat. Poté jsem nechtěla, aby dělala jakékoli domácí práce. Když měl můj švagr dítě, moje tchyně mu pomáhala s péčí. Každý den přinesla dítě k nám domů, abych se o něj postarala. Dokonce jsem mu vařila. O svou tchyni jsem se starala více než dva roky. Říkala, že to byly nejlepší roky jejího života. Zacházela jsem s ní laskavě a ona byla dojatá.

Pronásledována za svou víru

Po začátku pronásledování jsem byla poslána na více než sedm měsíců do nuceného pracovního tábora. Když jsem se vrátila domů, dozvěděla jsem se, že měl můj manžel poměr. Zakázal mi praktikovat a řekl: „Pokud nebudeš praktikovat Falun Dafa, budu se k tobě chovat dobře.“ Nutil mě vybrat si mezi rodinou a mou vírou. Řekla jsem mu: „Chci obojí.“ Odpověděl: „To je nemožné. Pokud se rozhodneš praktikovat Falun Dafa, budeme se muset rozvést.“ Řekla jsem: „Co je špatného na tom, že praktikuji Falun Dafa? Když jsem s praktikováním začala, říkal jsi, že doufáš, že se mi zlepší zdraví a charakter.“ Odpověděl: „Bojím se pronásledování!“

Byla jsem donucena se rozvést. Opustila jsem dům, ve kterém jsem žila 17 let, se svou nejstarší dcerou a nic jsem si nevzala. Šla jsem pracovat. Chtěla jsem, aby mi zaměstnavatel poskytl jídlo a ubytování a přijal i mou dceru. Díky doporučení jsem si našla práci. I když byl plat nízký, alespoň jsme s dcerou měly střechu nad hlavou. Umíte si představit, jak těžký byl náš život.

Moje nejmladší dcera zůstala s otcem. Byla nešťastná a stýskalo se jí po mně. Chtěla skočit z útesu a skončit se životem, ale spolužačka ji zastavila. Jindy si ona a další dívka, jejíž rodiče se rozváděli, koupily prášky na spaní, aby spáchaly sebevraždu. Ta dívka jich vzala 10 a spala 3 dny. Moje dcera jich vzala 20, ráno se probudila a šla jako obvykle do školy bez jakýchkoli vedlejších účinků. O těchto incidentech jsem se dozvěděla až později. Věřím, že Mistr moji dceru ochránil.

Moje nejmladší dcera upadla do hluboké deprese a vyvinula se u ní duševní porucha. V té době jsem pracovala jako chůva v jiné rodině. Moje zaměstnavatelka mi důvěřovala. V minulosti zaměstnávala několik chův, ale brzy je propustila. Věděla, že praktikuji Falun Dafa a že jsem dobrý člověk, a tak mi svěřila svou rodinu a dítě. Řekla jsem jí o stavu mé dcery a ona souhlasila, že u mě může bydlet. Během měsíce se moje dcera z deprese dostala.

Vytváření materiálů o Dafa je mým posláním

Poté, co moje dcery nastoupily do práce, jsem jim řekla: „Málokdo z praktikujících vytváří materiály. Mají rodiny, takže je to pro ně těžké. Měla bych to dělat já.“ Souhlasily. Vrátila jsem se do rodného města, abych se naučila, jak materiály vytvářet.

Později jsem se přestěhovala do města, protože praktikující zapojení do projektu byli zatčeni. S finanční podporou svých dětí jsem si pronajala místo a začala tisknout materiály, které objasňovaly fakta o Falun Dafa a pronásledování.

Časem praktikující potřebovali stále více materiálů a jeden praktikující poskytl větší místo pro jejich tisk. Každý den jsem vyrobila spoustu materiálů a mnoho praktikujících je používalo k objasňování pravdy. To však nestačilo k uspokojení jejich potřeb. Osm laserových tiskáren tisklo každý den přes 300 kopií Devíti komentářů ke komunistické straně a sedm inkoustových tiskáren tisklo další letáky. Mé dcery mi často dávaly peníze na financování projektu. Když měly volno, pomáhaly mi materiály vázat a praktikující si je pak chodili vyzvedávat.

Při výrobě materiálů jsem zažila mnoho zázraků a často cítím přítomnost Mistra.

Jeden rok kvetly v domě všude květy udumbary: na oknech, na šňůře na prádlo, na kole a tak dále.

Jindy jsem jela doručit nějaké materiály k dceři a zjistila jsem, že jsem si zapomněla vzít klíče. Vzala jsem náhodný klíč a dveře se otevřely. Praktikující, která si přišla pro materiály, mi nevěřila, když jsem jí řekla, co se stalo. Vzala klíč a zkusila otevřít dveře, ale nešlo to. Řekla, že dveře otevřel Mistr.

Jednou jsem šla doručit materiály praktikující a zapomněla jsem si vzít klíč. Když jsem se vrátila, zazvonila jsem, klepala na dveře a okno a volala, ale nikdo uvnitř mě neslyšel. Musela jsem požádat Mistra o pomoc. Uslyšela jsem cvaknutí a dveře se otevřely.

Jindy jsem musela doručit materiály praktikujícímu. Když jsem byla ve dvou třetinách cesty přes ulici, rozsvítila se červená. Byla jsem zděšená a pomyslela si: „Ještě pár vteřin a stihla bych to.“ Světla okamžitě naskočila na zelenou. Právě když jsem došla na druhou stranu, rozsvítila se znovu červená.

Když jsem pracovala jako chůva, starala jsem se o starou paní, která se o sebe nemohla postarat sama. Musela jsem ji otáčet každé dvě hodiny, aby se jí nevytvořily proleženiny. Praktikující mě požádala, abych jí v noci pomohla doručit materiály. Trvalo nám to celou noc. Když jsem se vrátila, na těle té paní nebyly žádné červené skvrny. Byl to zázrak.

Jednou v zimě mě praktikující požádala, abych s ní odvezla nějaké materiály. Spěchala jsem a zapomněla si obléct teplé oblečení. Představte si, jaká zima byla na motocyklu té praktikující! Požádala jsem Mistra o pomoc a okamžitě jsem pocítila teplý vítr. Vůbec mi nebyla zima.