[Sanfranciská Fa konference] Moje kultivační cesta začala překladem

(Minghui.org) Pocházím z Mongolska. O Falun Gongu jsem poprvé slyšela od své čínské tety před více než 20 lety (v letech 2002–2003), když jsem ještě žila v Mongolsku, ale tehdy jsem to nebrala vážně.

Na jaře 2005 jsem dokončila univerzitu a na podzim téhož roku jsem odcestovala do Číny, abych pokračovala ve studiu. Teta mě vřele přivítala a pomohla mi s přihlášením na vysokou školu, kde jsem se učila čínštinu.

Téměř každý víkend jsem navštěvovala její domov. Při každé návštěvě mi často vyprávěla o svém přesvědčení, ale nebrala jsem to tehdy vážně. V lednu 2006 začaly zimní prázdniny a neměla jsem moc co dělat. Teta mi navrhla, abych jí pomohla s překladem knihy Zhuan Falun do mongolštiny, a já bez váhání souhlasila. Začaly jsme překládat společně.

Proces překladu byl pro mě nesmírně náročný. Měla jsem úplně prázdnou mysl a vůbec jsem nerozuměla pojmům jako božské bytosti, náboženství, qigong, kultivace, vesmír, ani věda. Tato neznalost vycházela z toho, že jsem se ve škole příliš nezajímala o učení, neměla ráda čtení a obecně jsem se studiu spíše vyhýbala. Nikdy jsem nebyla vášnivou čtenářkou a upřímně řečeno, moje znalosti sotva přesahovaly základy. Jediné předměty, které mě bavily, byly cizí jazyky – ruština, angličtina, turečtina a němčina. V těchto hodinách jsem vynikala, ale jinak jsem byla ztracená.

Při překladu mi teta postupně všechno vysvětlovala. Kousek po kousku jsem začala chápat víc a víc.

Nakonec jsme přeložily Zhuan Falun, Velkou cestu k dovršení Falun Dafa a Zhuan Falun II.

Po dokončení překladu těchto tří textů Fa jsem na konci roku 2008 odjela z Číny a provdala se za svého manžela.

Přestože jsem přeložila Zhuan Falun, v té době jsem ještě nepochopila jeho hlubší význam. Moje porozumění se tehdy omezovalo pouze na základní myšlenku být dobrým člověkem – nic víc.

Kdykoli přijela teta do Mongolska, začala jsem znovu přemýšlet o Falun Dafa, ale jakmile odjela, mé myšlenky na něj vždy vyprchaly. V roce 2019 jsem v srdci pocítila hlubokou touhu, ačkoli jsem přesně nerozuměla, co vlastně hledám. Měla jsem milující rodinu a všechno, co si běžný člověk může přát – a přesto mi něco chybělo. Potřebovala jsem něco, co by zaplnilo prázdnotu uvnitř mě.

Pocítila jsem silné nutkání číst Zhuan Falun, a tak jsem začala. Při čtení se mé srdce naplnilo nepopsatelnou radostí. V tu chvíli jsem se pevně rozhodla začít se kultivovat. Zpočátku jsem si nebyla jistá, jak vůbec s kultivací začít.

V tomto období jsem sice ještě nebyla plně kultivující, ale cítila jsem silnou touhu šířit Fa, a tak jsem si pronajala kancelář o rozloze 50 m² v Ulánbátaru a začala pravidelně zveřejňovat příspěvky na Facebooku – téměř každý měsíc. Mnoho lidí tak mělo příležitost se o Dafa dozvědět. Většina z nich praktikovala jen krátce a pak odešla. Ti, kteří opravdu pochopili učení, však zůstali a v kultivaci pokračují dodnes.

Vydala jsem se na cestu kultivace, ale po cestě jsem čelila mnoha výzvám – jak fyzickým, tak duševním. Nejprve jsem nechápala, proč k těmto těžkostem dochází, ale postupně jsem si uvědomila, že jsou výsledkem mé vlastní karmy – odrazem minulých činů. Přes všechny překážky jsem se však rozhodla vytrvat.

To, co mi nakonec pomohlo těmito zkouškami projít, bylo čtení Fa. Dávalo mi jasnost i sílu čelit svým potížím a postupně jsem je začala překonávat. Díky tomuto procesu jsem pochopila, jak důležité je porozumět hlubším příčinám našich těžkostí a zůstat odhodlaná kráčet po cestě – i když se může zdát obtížná.

V září 2020 jsem začala překládat články z Minghui a sdílet je s mongolskými praktikujícími. Právě skrze tento proces jsem skutečně začala chápat podstatu kultivace a to, jak zlepšovat svůj charakter (xinxing). Čím víc jsem článků z Minghui četla, tím více jsem cítila, že dospívám a získávám hlubší vhled.

Čím víc jsem se nořila do Fa, tím více jsem cítila, jak se s ním slaďuji. Jako by se moje porozumění rozšiřovalo a Mistr mi otevíral moudrost způsoby, které bych si dříve nedokázala ani představit. Zjistila jsem, že zkoušky překonávám s větší lehkostí, a moje srdce naplňovala radost a vděčnost.

Postupem času jsem si však uvědomila, že tyto rané zkušenosti byly jen přípravnou fází mé kultivace. Skutečné zkoušky teprve přicházely – a zpočátku jsem nevěděla, jak k nim přistoupit opravdově. Bojovala jsem s tím, jak se ovládat, jak si udržet charakter, jak používat Fa při zvládání obtížných situací.

Naštěstí, během konfliktů – ať už mezi praktikujícími nebo v rodině – byl Mistr vždy se mnou, vedl mě a chránil. Postupně jsem začala chápat, jak se skutečně kultivovat. Naučila jsem se kultivovat neustále, dívat se do sebe a jít hlouběji v sebereflexi.

Začala jsem porovnávat své myšlenky s principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti podle své aktuální úrovně. Věděla jsem, že mám před sebou ještě dlouhou cestu, ale cítila jsem, že mé porozumění se prohlubuje, jak postupně kráčím po své cestě.

Měla jsem v sobě mnoho silných připoutání – předvádění se, zášť, stěžování si, žárlivost, povýšenost – a to je jen několik z nich. Bylo jich příliš mnoho, než abych je spočítala. Přesto, když jsem se podívala zpátky na svůj začátek, viděla jsem, že se tato připoutání postupně rozpouštěla, vrstvu po vrstvě, jako když se loupe cibule. Tato proměna byla možná jedině díky vedení Fa.

Například jsem hodně pracovala na svém připoutání k zášti, protože se zdálo, že se objevuje téměř ve všem, co dělám. Ovlivňovalo to moje myšlenky, jednání i mezilidské vztahy. Ale díky času a vytrvalé kultivaci se tato zášť výrazně zmenšila. Dnes už je mnohem slabší než dříve a když se objeví, dokážu ji jasněji rozpoznat a vědomě s ní pracovat.

Na závěr bych chtěla zmínit, co Mistr řekl o Han Xinovi, který snesl potupu tím, že prolezl mezi nohama jiného člověka – jak je popsáno v Zhuan Falun.

Mistr řekl:

„To ukázalo, že Han Xin měl úžasnou snášenlivost, že byl jiný než průměrný člověk, a proto mohl dosáhnout těch velkých věcí. Motem obyčejných lidí je, že „člověk musí bojovat, aby prokázal, co je zač“. Všichni o tom uvažujte – není pak život únavný? Není to bolestivé? Stojí to za to? Han Xin byl koneckonců obyčejný člověk – my kultivující máme být mnohem lepší než on. Naším cílem je pozdvihnout se nad úroveň obyčejných lidí a snažit se ze všech sil dosáhnout ještě vyšších úrovní. “ (Přednáška devátá, Zhuan Falun)

Han Xin neměl připoutání k tomu, jak vypadá před druhými, neměl tvrdohlavost ani soutěživost, měl mnoho obdivuhodných vlastností. Díky těmto ctnostem mohl dosáhnout velkých věcí. My praktikující máme vedení Dafa a tím, že následujeme principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, můžeme úspěšně splnit své úkoly v kultivaci. Tím také nepřiděláme Mistrovi další starosti. Náprava Fa bude nakonec dokončena, ale právě naše vlastní tvrdohlavá a neochotná připoutání nám brání v tom, abychom obstáli – a zároveň brzdí pokrok nápravy Fa.

Děkuji Vám, Mistře!
Děkuji i vám, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek přednesený na Fa konferenci v San Franciscu 2025)