[Sanfranciská Fa konference] Účast na průvodech a rozdávání letáků

(Minghui.org) 

Zdravím Vás, Mistře, a zdravím i vás, spolupraktikující!

Jmenuji se Alexander a je mi 13 let. Dafa jsem začal praktikovat s maminkou, když jsem byl ještě malý. Dnes bych se s vámi chtěl podělit o dvě své zkušenosti.

První se týká mé účasti v Tian Guo Marching Band. Účast v kapele mi pomohla odhalit mnoho vlastních nedostatků. Předtím jsem se velmi obával fyzické námahy. Díky účinkování v kapele jsem ale pochopil, že fyzické nepohodlí je někdy nezbytnou součástí záchrany více vnímajících bytostí.

Dobrým příkladem byl průvod ke Dni nezávislosti 4. července v Huntington Beach. Bylo velké horko a slunce pražilo, což činilo celý průvod opravdu náročným.

Ke konci jsem cítil, že už dál nedokážu hrát. V tu chvíli jsem si vzpomněl na jeden z Mistrových veršů v první básni z Hong Yin:

Mistr napsal:

„...
Telesná bolesť sa za utrpenie neráta,
kultivovanie srdca vec je najťažšia
....“
„Zoceľovať vôľu“, Hong Yin)

Na konci této básně Mistr také uvedl:

„…
Utrpenie na tomto svete znesie,
keď prekročí svet, Budhom je.“
(Zoceľovať vôľu“, Hong Yin)

Mistrova slova jsem si vyložil tak, že pokud člověk dokáže snášet veškeré útrapy světa a přitom zachraňovat životy a držet krok se svou kultivací, stane se skutečným Buddhou. Když jsem nad těmito verši přemýšlel, uvědomil jsem si, že moje únava není žádné velké utrpení, a rozhodl jsem se v průvodu pokračovat. Později jsme se dozvěděli, že podél silnice stálo asi 500 000 lidí, kteří sledovali průvod. Tolik lidí slyšelo naši hudbu a dozvědělo se o Dafa, což jim dalo příležitost být zachráněni. Díky tomu jsem si uvědomil, že fyzické úsilí je opravdu nezbytné, pokud chceme zachránit více bytostí.

Druhá zkušenost se týká nedávné svíčkové vigilie, během níž jsem rozdával letáky kolemjdoucím. Spatřil jsem velkou skupinu teenagerů (asi 15–16 let), kteří působili hlučně a trochu výtržnicky. Když jsem je uviděl, váhal jsem, zda jim letáky nabídnout, protože jsem si nebyl jistý, jak zareagují. Nakonec jsem se rozhodl a letáky jim podal. Jeden po druhém je odmítli, až na toho posledního, který vypadal velmi zvědavý, o co vlastně jde.

Když jsem viděl jeho zájem, stručně jsem mu vysvětlil, proti čemu protestujeme, a nabídl mu vstupenky na film Státní orgány. Poslouchal pozorně každé moje slovo, na rozdíl od toho, co jsem původně očekával. Tato zkušenost mě naučila, že při rozdávání letáků bychom neměli posuzovat, komu je nabídnout, jen podle vzhledu člověka.

Toto je mé porozumění na mé současné úrovni. Prosím, laskavě mě upozorněte, pokud je v textu něco nevhodného.

(Vybraný příspěvek přednesený na Fa konferenci v San Franciscu 2025)