(Minghui.org) Jednou mi příbuzná řekla: „Falun Dafa je opravdu dobrý. Jeho učení se v jiných knihách nenajde.“ Pomyslela jsem si, že když řekla, že je tato praxe dobrá, měla bych ji vyzkoušet.

Když jsem si několik dní pouštěla Mistrovy přednášky, čím víc jsem poslouchala, tím víc se mi líbily a tím více mi dávaly smysl. Říkala jsem si: „Falun Dafa je skvělý. Začala jsem se učit tak pozdě.“ Od té chvíle mám Falun Dafa pevně v srdci.

Ve všem, co dělám, se přísně řídím principy Falun Dafa. Ať už v práci nebo v sousedství – lidé, kteří se mnou přijdou do styku, říkají, že jsem dobrý člověk.

Pracuji v hotelu spravovaném okresní vládou. Jednoho roku o 1. máji byly všechny pokoje obsazené. Už mnoho let se to nestalo. Manažer měl obrovskou radost a osobně nám přikázal, abychom se o hosty dobře postarali.

Jenže někteří zaměstnanci, kteří byli nespokojeni s nespravedlivými pokutami, jež na ně manažer v minulosti uvalil (ale nikdy se neodvážili nic říct), se rozhodli, že teď přišla jejich chvíle se mu pomstít. Domluvili se, že druhý den nepřijdou do práce. Nikdo nepřišel – chtěli manažerovi způsobit potíže. Věděli, že já bych se k nim nepřidala, proto mi nic neřekli. Já přišla jako obvykle.

Dříve jsem pracovala na recepci, kde jsem přidělovala pokoje a přijímala platby. Poté, co Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila pronásledování Falun Dafa, jsem odjela do Pekingu apelovat za spravedlnost pro tuto praxi a byla jsem nezákonně zadržena. Po návratu mě manažer přeřadil na úklid. Praktikující Falun Dafa by měl být dobrým člověkem kdekoli, takže jsem si nestěžovala a snažila se svou práci dělat co nejlépe.

Na mém patře je přes 100 lůžek a o úklid se starají čtyři uklízečky. Když jsem druhý den přišla, převlékla jsem se do uniformy a začala uklízet pokoje, které mi byly přiděleny. Když jsem skončila, šla jsem do místnosti pro personál, ale nikdo tam nebyl. Obvykle se tam po práci scházíme, takže mi to přišlo zvláštní. Nedělala jsem z toho však problém, pokud zaměstnanci nejsou na svém místě, manažerka je považuje za nedbalé a trestá je.

Abych nezdržovala hosty při ubytování, začala jsem potichu uklízet i ostatní pokoje, až jsem nakonec zvládla celé patro. Během té doby jsem nezahlédla ani vedoucí úklidu.

Služba se dělí na dvě směny a další směna musí nastoupit, aby ta předchozí mohla odejít. Když nastal čas odejít, byla tam jen vedoucí úklidu, která měla směnu přebrat. V minulosti, když někdo nenastoupil, odpracovala směnu sama, aby ušetřila náklady. Moc jsem o tom nepřemýšlela a odešla domů.

Další den mi někdo pošeptal: „Včera nepřišel nikdo z ostatních. Všichni si vzali volno s výmluvou, že mají doma povinnosti, a vedoucí úklidu byla úplně bezradná. Všechny pokoje byly obsazené, ale uklízečky nikde. Co by si počala, kdyby se všichni hosté chtěli ubytovat najednou?

Byla tak zoufalá, že chodila sem a tam, ale bála se to někomu říct, aby se hlavní manažer nerozčílil. Styděla se tě poprosit o pomoc. Když jsi odešla a ona si otevřela všechny pokoje, zjistila, že jsi je uklidila. Byla nadšená. Řekla, že lidé, kteří mají víru, jsou opravdu jiní než ostatní. Hodně jsi jí pomohla.“

O půl roku později to vedoucí úklidu řekla hlavnímu manažerovi a ten svolal poradu všech zaměstnanců. Řekl: „Prvního května jsme měli rekordní počet hostů. Ale toho dne přišla do práce jediná osoba (moje jméno), praktikující Falun Dafa. Co je na praktikování Falun Dafa špatného? Ona ho praktikuje a já ji podporuji. Odjela do Pekingu a já byl ochotný ji tam najít. Protože dokáže něco, co vy ostatní nedokážete.“

Když jsem to slyšela, byla jsem dojatá a šťastná, protože nesouhlasil se mnou osobně, ale s Falun Dafa. Krátce poté mě vrátil zpět na recepci.

Setkání se sousedy

Bydlím v bytě v pátém patře. Vodu nám pouští konkrétní dodavatel v určený čas každý den. Pokud někdo není doma, když se voda pustí, a zapomene zavřít kohoutek, voda zaplaví náš byt a proteče dolů, což způsobí škody sousedům.

Jednou jsme skutečně zapomněli zavřít kohoutek a nikdo nebyl doma. Když jsem se vrátila, voda sahala až po kotníky. Rychle jsem hledala něco, čím ji vybrat. V té chvíli přinesla sousedka zespodu k našim dveřím mokré deky. Voda protekla naším stropem do jejích skříní a promočila její deky. Když jsem se šla podívat, zatékání bylo vážné a některá místa už byla zničená. Okamžitě jsem se omluvila a řekla: „Tohle je naše nedbalost. Nebojte se, pomůžu vám je vyprat.“ Sousedka odpověděla: „Ale tyhle deky jsou úplně nové.“ Řekla jsem: „V tom případě vám koupím podobné nové.“ Sousedka si nechala mokré deky u nás a odešla.

Druhý den jsem šla koupit podobné deky. Ty mokré jsem vyprala, usušila, složila a spolu s novými je odnesla sousedce. Nečekala, že jí to nahradím novými a ještě staré vyperu a vrátím, takže byla velmi spokojená. Trochu se styděla a řekla: „Ty staré si můžete nechat.“ Odpověděla jsem: „Je nám to opravdu líto a my je nepotřebujeme, takže bude nejlepší, když si je necháte vy.“

Jednoho rána začala prosakovat voda z vany od sousedů nad námi do naší koupelny. Manžel řekl: „Zajdu nahoru zjistit, co se stalo.“ Když se vrátil, pověděl: „Poprosil jsem je, ať zjistí, kde je problém, a nechají to opravit.“ Pak šel do práce.

Když se vrátil v poledne, zjistil, že voda kape ještě víc. Řekl: „Sousedé nahoře to neopravili! Půjdu to zkontrolovat. Jestli to neopraví, nenechám je vanu používat.“ Protože je v našem domě voda přiváděna z jednoho místa, všichni používáme vany k uchovávání vody na splachování. Řekla jsem mu: „Nechoď tam. Museli by vanu vybourat, aby zjistili, kde je problém, a to by je stálo několik stovek jüanů. A teď jim nechceš dovolit vanu používat. Ale kdyby nám naši sousedé zespodu zakázali používat vanu, když jim kdysi protekla naše voda do bytu, jak zoufalí bychom byli? Prostě tu vodu zachytíme v naší vaně.“

Manžel mě poslechl a už nešel nahoru za sousedy. Zázračně se po chvíli průsak vody zpomalil a za krátký čas úplně přestal. Od té doby už nikdy netekl.

Náš soused z horního patra si jednoho dne zavolal elektrickou tříkolku, aby si něco zařídil. Řidičem byl shodou okolností praktikující Falun Dafa. Když si soused nasedl, praktikující mu začal objasňovat pravdu. Soused mu řekl: „Nevím, jestli je Falun Dafa dobrý nebo špatný. Jen vím, že moje sousedka (moje jméno) je dobrý člověk. Uklízí naše schodiště.“

Takto jsem krůček po krůčku postupovala po své kultivační cestě po mnoho let – začínala jsem drobnostmi, vyžadovala od sebe, abych v každém činu jednala podle měřítek Dafa, a svými skutky pomáhala lidem poznat Falun Dafa. Takto potvrzuji nádheru Falun Dafa a používám laskavé skutky k zachraňování lidí kolem sebe.

Články, v nichž praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí jejich osobní vnímání v určité fázi kultivační praxe a jsou nabízeny v duchu vzájemného povznesení.