Síla spravedlivých myšlenek

(Minghui.org) Poté, co jsem v roce 1996 začala praktikovat Falun Dafa, jsem pochopila skutečný smysl života: splynout s principy vesmíru – Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí – a vrátit se ke své pravé podstatě, zpět do svého pravého domova.

Trpěla jsem mnoha nemocemi – ankylozující spondylitidou, revmatoidní artritidou, neurogenní svalovou atrofií i srdeční chorobou. Můj život byl horší než smrt. Jeden lékař mi řekl, že ankylozující spondylitida je jako rakovina, na kterou se neumírá. Začala jsem si dokonce hromadit prášky na spaní s tím, že pokud už to jednou neunesu, vezmu si život.

Jednoho dne v prosinci 1995 viděla moje kolegyně, jak moc trpím, a řekla: „Je tu jedna qigongová praxe, která může zlepšit zdraví. Chceš ji vyzkoušet?“ Zeptala jsem se, o co jde. Odpověděla, že se jmenuje Falun Dafa, a popsala mi ji. Když jsem uslyšela, že součástí je meditace vsedě, řekla jsem, že to nezvládnu, protože mám potíže si sednout a zvednout se. Jak bych mohla cvičit? Pokračovala: „Je tu také kniha. Proč si ji nejdřív nepřečteš?“

Druhý den mi přinesla Zhuan Falun. Když jsem ji doma otevřela, první, co jsem uviděla, byla Mistrova fotografie. Řekla jsem: „Ach, ten člověk vypadá tak povědomě!“ Utíkala jsem k sousedce s knihou a ptala se jí: „Nepřipadá ti ten muž povědomý?“ Sousedka souhlasila a řekla, že je docela mladý. I ona si knihu Zhuan Falun pořídila.

Začala jsem číst ještě ten den. O dva dny později jsem kolegyni řekla, že si chci knihu ponechat, a zeptala se jí, kolik stojí. Řekla mi, že má ještě dvě další – Falun Gong a sbírku příběhů o kultivaci. Řekla jsem: „Chci je všechny. Prosím, přines mi je.“

Se synem jsme se střídali ve čtení všech knih. Při čtení jsme si pořád říkali: „To je tak dobré a tak pravdivé!“

Od chvíle, kdy jsem začala číst Zhuan Falun, jsem se cítila lehčí. Záda mě tolik nebolela a přestala jsem potřebovat léky. Už jsem nechodila do nemocnice na ošetření, injekce, ani pro léky. Dříve jsem bývala velmi podrážděná kvůli bolesti a kdykoli jsem se rozzlobila, záda bolela ještě víc. Po studiu Fa se však má povaha hodně zlepšila.

V té době začínal můj syn chodit na druhý stupeň základní školy. Jednoho dne přišel ze školy a řekl: „Mami, všechno, co Mistr říká, je pravda.“ A pak mi vyprávěl tři příhody.

První se stala cestou domů. Najednou cítil, jak ho někdo odstrčil na kraj silnice. V tu chvíli kolem projelo auto. Kdyby nebyl odstrčen, auto by ho srazilo.

Druhá příhoda se odehrála, když ho spolužák vezl na kole do vědeckého muzea. Synovi se noha zachytila do kola. Šest drátů se zlomilo, ale jeho noha zůstala nezraněná. Řekl: „Když jsem byl malý, chytila se mi noha do otcova kola a zůstala mi jizva, kterou mám dodnes. Tentokrát mě Mistr určitě ochránil.“

Třetí příhoda nastala, když si chtěl sednout a spolužák mu odtáhl židli. Spadl tvrdě na zem a všichni se smáli. On se jen usmál a pomyslel si: „Děkuji ti.“ Někdo se ho zeptal: „My se ti všichni smějeme a ty se směješ taky. Jsi hloupý?“ Odpověděl v duchu: „Nejsem hloupý.“ Vzpomněl jsem si na principy Fa, že „bez ztráty není žádný zisk“, a necítil žádný odpor.

To, co se stalo potom, bylo velmi zajímavé. Zazvonil zvonek a všichni si sedli. Asi o deset minut později spolužák, který mu odtáhl židli, sám spadl, když se pod ním zlomila noha od kovové židle! Musel zaplatit 8 jüanů. Bylo to přesně tak, jak Mistr vysvětloval princip karmické odplaty.

Syn mě pak pobídl: „Mami, pojďme tento víkend na cvičební místo. Půjdu s tebou.“

A tak jsem opravdu začala s kultivací. Zpočátku mi musel syn pomáhat, abych se na cvičební místo vůbec dostala, ale brzy jsem už chodila sama. Nejdříve jsem dokázala meditovat jen deset minut, pak 20 a 30 minut a během několika měsíců už celou hodinu.

Jednou hodně sněžilo a nejezdily autobusy. Šla jsem domů z cvičebního místa pěšky – něco, co bych si dříve nedokázala představit. Ostatní praktikující byli změnami, které na mně viděli, inspirováni. Moje rodina, přátelé i kolegové byli svědky zázraků Dafa.

Odstraňování hanlivých transparentů a sloganů

Když bývalý vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Jiang Zemin zahájil 20. července 1999 pronásledování Falun Dafa, můj manžel se mě ze strachu snažil přemluvit, abych přestala praktikovat. Řekla jsem mu: „I kdyby všichni ostatní přestali, já ne. Víš, že mi Mistr zachránil život. Musím jít a objasnit pravdu vládě. Co je špatného na Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti? Proč to zakazují?“

Řekl: „V našem věku přece víš, jak KS Číny funguje! Myslíš, že tě budou poslouchat? Jak s nimi můžeš bojovat?“

Odpověděla jsem: „Já s nikým nebojuji. Jen říkám pravdu.“ Když dál říkal špatné věci, pevně jsem mu řekla: „I kdyby na světě nebyl ani jeden člověk, který by Falun Dafa praktikoval, já budu. Přestaň se mě snažit zastavit.“ Když si uvědomil, že mě nepřesvědčí, zmlkl.

Připojila jsem se k dalším praktikujícím, abych se postavila za spravedlnost pro Dafa, a vydala jsem se na cestu objasňování pravdy v různých formách. Jak jsem postupně objasňovala pravdu i manželovi, začal chápat a Dafa podporovat.

Byla jsem nezákonně odsouzena a manžel byl rovněž poslán do pracovního tábora. Poté, co pronásledování zakusil na vlastní kůži, viděl zlou povahu KS Číny ještě jasněji. Řekl mi, že když byl mladý, měl vynikající pracovní výsledky a vedení ho chtělo přijmout do KS Číny. Jeho otec, který trpěl během Kulturní revoluce, to však důrazně odmítl. Nakonec, pod tlakem, vstoupil. Otec mu tehdy řekl: „Jednou toho budeš litovat.“ A teď mu KS Číny vzala i obživu! Když začalo hnutí za vystupování z KS Číny, rozhodně z ní vystoupil.

Jednou policie vyvěsila na zeď hanlivé slogany a před náš dům transparent proti Dafa. Byly umístěny velmi vysoko. Řekla jsem manželovi: „Pojďme dnes v noci slogany zakrýt a transparent sundat.“ Té noci jsme vyšli, přestříkali jsme zlé slogany barvou, sundali transparent a hodili ho do koše.

Druhý den přišla policie a chtěla vědět, kdo to udělal. Řekla jsem jim: „Byli jste to vy, kdo to vyvěsil před mými dveřmi? Pokud to uděláte znovu, vyvěsím své věci na vaše. Když to smíte vy, smím i já. Pokud si myslíte, že to nebylo správné, pak to ukliďte.“ Druhý den ráno jsem viděla, jak ředitelka čtvrti vede tři lidi, aby slogany seškrábali.

Síla spravedlivých myšlenek se projevuje božskými schopnostmi

Byla jsem zatčena a odvezena do vazební věznice. Policisté mě odvedli na prohlídku do nemocnice a nasadili mi pouta. Cestou zpět pouta nešlo odemknout. Jeden policista řekl, že půjde pro jiný klíč. V tu chvíli jsem si uvědomila, že pouta na sobě vůbec nemám mít! S touto spravedlivou myšlenkou jsem je jednoduše stáhla z rukou. Policisté byli ohromeni. Od té doby se ke mně chovali s větším respektem a už mě nespoutávali.

Jindy mě poslali do centra na vymývání mozků. Bylo umístěné v hotelu a každou noc mě hlídali dva lidé. Jeden z nich dokonce postavil postel před dveře, aby mi zabránil odejít. Objasňovala jsem jim pravdu. Zpočátku nechtěli poslouchat, postupně však začali chápat, i když se mnou mluvili šeptem ze strachu. Jeden z nich řekl: „Jen děláme svou práci. Nemáme na vybranou.“

Devátý den jsem si pomyslela: „Pravdu jsem tady v podstatě objasnila, je čas odejít.“ Vyslala jsem silnou spravedlivou myšlenku: „V poledne, během globálního času, kdy praktikující vysílají spravedlivé myšlenky, ať ti, co mě hlídají, usnou.“ Požádala jsem také o pomoc Mistra.

Oběd se obvykle podával v poledne, ale ten den byl dříve. Po jídle jsem vyslala myšlenku: „Ať rychle usnou!“ A skutečně – usnuli. Podívala jsem se ven a všichni ostatní šli do svých pokojů na odpočinek. Vyslala jsem další myšlenku: „Ať je lobby prázdná.“ Vyšla jsem ven, na recepci nikdo nebyl a hlavní dveře byly dokořán! S Mistrovou pomocí jsem z centra na vymývání mozků odešla bez překážek.

Jednou jsem také díky spravedlivým myšlenkám překonala karmu nemoci. Náhle mě začala silně bolet noha. Bolest se zhoršovala, až jsem nemohla chodit. Na vrchní části stehna se objevily dvě velké boule. Brzy jsem je měla na obou nohách. Z lékařského hlediska to pravděpodobně souviselo s mízním systémem. Nejprve jsem si myslela: „Za tolik životů jsem vytvořila tolik karmy a v kultivaci jsem měla nedostatky. Možná je to jen odstraňování karmy.“ A tak jsem to pasivně snášela.

Při studiu Fa jsem však náhle prohlédla. Uvědomila jsem si mnoho svých připoutání: strach, předvádění se, soutěživost, honbu za štěstím, a další. Staré síly využívaly má připoutání, aby mě „zkoušely“, svazovaly mě, zasahovaly do mě, abych nemohla vycházet ven a plnit povinnosti praktikující Falun Dafa. Snažily se mě zničit. Nemohla jsem to uznat a musela jsem je zcela popřít.

Druhý den ráno, když jsem se probudila, boule zmizely a všechno bylo zase v pořádku. Se slzami v očích jsem poděkovala Mistrovi.

Během těchto 29 let mě Dafa nesčetněkrát proměnil. Dnes jsem konečně vzala pero do ruky a sepsala to, abych svými osobními zkušenostmi potvrdila Dafa a vyjádřila vděčnost našemu soucitnému a velkému Mistrovi!