(Minghui.org) V knize Shuowen Jiezi je znak „忍“ (rěn, snášenlivost) vykládán jako „能“ (néng, schopnost), což je spojeno s medvědem. Medvěd je popsán jako „tvor s vnitřní silou“, což naznačuje moudrost a schopnosti. Díky své síle a vytrvalosti se stal symbolem výjimečného nadání.

Žlutý císař, prapředek národa Huaxia, nesl titul „Youxiong“ („z rodu medvěda“). V knize Klasika hor a moří (Shan Hai Jing) se uvádí, že když Velký Yu krotil povodně, proměnil se v božského medvěda, aby otevřel hory a prosekal divočinu – v zosobnění medvědí moudrosti, odolnosti a vytrvalosti. Tyto starověké příběhy obohatily naše chápání hlubokých významů a ducha, který v sobě ctnost ren („snášenlivost“ či „vytrvalost“) obsahuje.

Su Wu pase ovce

Kolem roku 100 př. n. l., když Xiongnu (kmenový svaz kočovných národů žijících na severu Číny) začali projevovat známky snahy o usmíření s dynastií Han, určil císař Wu z dynastie Han (156–87 př. n. l.) jako projev uznání vyslance Su Wua (140–60 př. n. l.), aby vedl diplomatickou misi o velikosti více než stovky lidí k Xiongnu.

Právě když se skupina chystala vrátit na území Hanů, vypukly mezi Xiongnu vnitřní nepokoje a Su Wu se svými lidmi byli zajati. Byli vyzváni, aby se vzdali a sloužili vládcům Xiongnu. Su Wu to však rozhodně odmítl.

Nejprve poslal chán (vládce Xiongnu) jednoho úředníka z říše Han, který se jim už podrobil, aby se pokusil Su Wua přemluvit – sliboval mu peníze a vysoké funkce jako odměnu za spolupráci. Su Wu však nabídku neochvějně odmítl.

Chán pak nařídil, aby byl Su Wu uvězněn do podzemní kobky a zbaven jídla i vody v naději, že ho takové mučení přinutí ke kapitulaci.

Byl začátek zimy, třeskutý mráz a sníh. Su Wu nesmírně trpěl, ale přežíval díky sněhu a zbytkům ovčích kůží.

Aby zlomil jeho vůli, poslal ho chán do pusté divočiny u Severního moře (dnešní Bajkalské jezero), aby pásl ovce. Vysmíval se mu: „Vrátíš se ke svému císaři až tehdy, když berani porodí jehňata!“

Su Wu byl do vyhnanství poslán sám a jeho jediným společníkem byla dřevěná hůl – císařské žezlo představující dynastii Han. Nedostal žádné jídlo, přežíval z divokých rostlin, ledu a čehokoli, co našel. Když udeřila zima, tiskl se k ovcím, aby se zahřál.

Když se chán dozvěděl, jak Su Wu trpí, poslal k němu dalšího úředníka z Hanů, který se už podrobil, aby ho přemluvil. Bylo to ale marné. Su Wu mu řekl: „Už dávno jsem připraven zemřít. Jestli trváš na tom, abych se vzdal, pak hned teď ukončeme náš rozhovor a nech mě zemřít před tebou.“

Když úředník viděl jeho neochvějnou loajalitu a upřímnost, povzdechl si: „On je skutečný hrdina! My, kteří jsme se ho snažili přemluvit, jsme se dopustili strašlivého zločinu.“ Po tvářích mu stékaly slzy, když se se Su Wuem loučil.

Den za dnem pásl Su Wu ovce s dřevěnou holí, kterou mu kdysi svěřil císař Wu z dynastie Han. Postupem času z ní opadaly všechny malé vlaječky.

Uteklo devatenáct let a Su Wuovi zbělely vlasy i vousy.

Náhodou se císař Wu dozvěděl, že Su Wu je stále naživu, a podařilo se mu ho najít a přivézt domů. Když se Su Wu vrátil do hlavního města Chang’anu, stále pevně svíral v ruce tu starou, ošoupanou hůl, kterou dostal před tolika lety.

Su Wuův příběh se stal symbolem loajality, neochvějné integrity a vytrvalosti a v Číně se předává z generace na generaci pod názvem „Su Wu pase ovce“.

„Nech sliny uschnout na tváři“

Za vlády císařovny Wu Zetian z dynastie Tang (624–705) působil Lou Shide (630–699) jako kancléř, zatímco jeho mladší bratr Lou Siying byl jmenován správcem prefektury Dai.

Když se Lou Siying chystal nastoupit do nové funkce, Lou Shide se ho zeptal: „Já jsem kancléř a ty jsi nyní správcem prefektury Dai. Taková pocta jistě vzbudí žárlivost. Jak se budeš chránit?“

„Od nynějška, i kdyby mi někdo plivl do tváře, nebudu mu odporovat. Jen si to utřu. Nebudu ti přidělávat starosti,“ odpověděl Lou Siying.

Lou Shide mu však řekl: „Právě tohle mě znepokojuje. Když ti někdo plivne do tváře, znamená to, že se na tebe hněvá. Pokud si to utřeš, dáš najevo, že jsi tím nespokojený, a tím jeho hněv ještě vzroste. Měl bys to přijmout s úsměvem a nechat sliny na tváři uschnout.“

Tak vzniklo rčení „Nech sliny uschnout na tváři“, které vyjadřuje schopnost snést ponížení v tichosti a bez odplácení.

Schopný a skromný

Aniž by o tom Di Renjie (630–704) věděl, tak Lou Shide ho doporučil na post kancléře. Přesto se několikrát stalo, že Di Renjie odsunul Lou Shidea stranou a dokonce ho přeřadil na funkci mimo hlavní město.

Když si toho císařovna Wu Zetian všimla, zeptala se Di Renjieho: „Je Lou Shide schopný?“

„Jako vojevůdce byl opatrný a pilný, ale nevím, jestli je schopný,“ odpověděl Di Renjie.

„A je dobrým znalcem lidí?“ zeptala se císařovna.

„Pracoval jsem s ním, ale nikdy jsem neslyšel, že by byl dobrým znalcem lidí,“ odpověděl Di Renjie.

„Já jsem tě jmenovala kancléřem proto, že tě doporučil Lou Shide. Musí tedy být dobrým znalcem lidí,“ řekla Wu Zetian a ukázala mu doporučovací spis od Lou Shidea.

Di Renjie se tehdy hluboce zastyděl a povzdechl si: „Lord Lou je tak ctnostný. Netušil jsem, jak velkoryse se ke mně choval. Mám k němu ještě velmi daleko!“

Epilog

Laozi (571–470 př. n. l.) napsal v Dao De Jingu: „Držet se neochvějné ctnosti znamená vrátit se k čistotě novorozence.“ a „Kdo je neomylný v neochvějné ctnosti, ten se vrací k bezbřehému prázdnu.“

Mudrci jednají podle pevných mravních zásad a nenechávají se svést ani oklamat mocí, slávou či bohatstvím. Jsou přirozeně přímočaří a nejdou s davem ani se nezavděčují mocným. Proto se ve svém jednání nedopouštějí chyb jako běžní lidé.

Tváří v tvář krajnímu utrpení Su Wu vytrval s mimořádnou houževnatostí, pevně se držel svého poslání a nikdy nezakolísal: „Držet se neochvějné ctnosti.“

Lou Shide, kancléř a slavný generál dynastie Tang, projevil výjimečnou velkorysost a snášenlivost. Doporučoval ctnostné a schopné, aniž by očekával něco nazpět: „Neomylný v neochvějné ctnosti.“

Su Wu a Lou Shide jsou oběma pozdějšími generacemi považováni za vzory snášenlivosti ve své osobní kultivaci.