Potvrzování krásy Dafa v mé práci pečovatelky

(Minghui.org) Každé léto před rokem 2015 jsem pracovala tři měsíce jako uklízečka. Řídila jsem se principy Falun Dafa – Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí – a získala si respekt vedení i spolupracovníků. Nikomu jsem však neřekla, že jsem praktikující, kvůli pronásledování. Někteří zaměstnanci, kteří se mnou pracovali delší dobu, říkali: „Jen někdo, kdo praktikuje Falun Dafa, by pracoval s takovým nasazením. Ty určitě jsi praktikující!“

Na jaře, na podzim a v zimě jsem si brala různé příležitostné práce. Během let jsem měla mnoho klientů a ti, kteří mě znali, se mě stále ptali, zda praktikuji Falun Dafa. Povzbuzená jednou spolupraktikující jsem postupně překonala strach a začala jsem každému klientovi vyprávět o Falun Dafa a dávat mu informační materiály. Téměř všichni mé sdělení přijali a někteří vystoupili z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích mládežnických organizací. Dvě sestry, které pracovaly se mnou (samotné nebyly praktikující), mi pomáhaly materiály rozdávat.

Koupila jsem si na hypotéku byt o velikosti 70 m² a také jsem vlastnila auto. Manžel se se mnou v roce 2019 rozvedl poté, co jsem byla propuštěna z vězení. Byt jsem přenechala svým tchánovcům a našla si práci pečovatelky u staršího manželského páru.

Manželé si mysleli, že jsem na tuto práci příliš mladá. Také já jsem měla zpočátku rozpaky, když jsem viděla jejich životní podmínky – malé místnosti, žádné vybavení na koupání a nedovolili mi používat ventilátor, takže tam bylo jako v sauně. Připomněla jsem si ale, že jsem praktikující Falun Dafa. A protože jsem s nimi pravděpodobně měla karmické spojení, měla jsem svou práci vykonávat dobře a nechat je pocítit soucit a laskavost praktikující.

Bylo jim přes osmdesát a bydleli ve starém bytě o rozloze něco málo přes 50 m². Byt byl špinavý, v koupelně prosakovala voda a na balkoně byl nepořádek. V obou ložnicích i v koupelně visely šňůry na prádlo jako pavučiny. Už jen při skládání prádla jsem kašlala z prachu.

Starší žena měla cukrovku a nedokázala se o sebe postarat. Neustále se jí třásly ruce, takže potřebovala, abych ji krmila, a vyžadovala pomoc i při použití toalety. Když jsem viděla její stav, řekla jsem jí: „Doufám, že budete cvičit. Nakonec se budete schopná najíst sama a dojít si na toaletu. Budete se cítit šťastnější.“ Zdála se trochu nespokojená, ale ujistila jsem ji: „Stačí, když budete při každém kroku s chodítkem říkat ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré‘, a postupně budete moci jíst a chodit na toaletu sama.“ Vykřikla: „Opravdu?!“ Odpověděla jsem: „Opravdu. Zkuste to, jestli mi nevěříte!“

Každý den jsem ji nechala opakovat „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“. Během necelých 20 dnů se její stav zlepšil. Přesto trvala na tom, že půjde do nemocnice. Když jsem ji viděla balit si oblečení a boty, vůbec nevypadala jako pacientka. Pokračovala jsem v péči o ni i v nemocnici.

Jednoho dne začala jíst sama ještě předtím, než jsem ji stihla nakrmit. Řekla jsem: „Teď už se opravdu dokážete najíst sama. To je úžasné!“ Byla velmi šťastná. Protože jí ale lékař nařídil odpočinek, zůstávala v posteli. I když se dokázala najíst sama, její zdraví se zhoršovalo. Nakonec požádala o propuštění z nemocnice, protože viděla, že jí pobyt nepomáhá a její stav se zhoršuje.

Když jsem k nim poprvé přišla, paní potřebovala každé dvě hodiny na toaletu. V noci mě budila – buď volala, bušila do postele, nebo tloukla do podlahy – a nemohla jsem si odpočinout. Starší pán se dokázal o sebe postarat, ale každý večer strávil dvě až tři hodiny mytím, přičemž vydával hlasité kovové zvuky. Do postele chodil až po jedenácté večer. Když jsem vařila, stále se kolem mě motal. Kuchyň byla tak malá a v letním horku jsem se cítila neklidná. Ale pak jsem si připomněla, že jsem praktikující a že mám staré lidi ošetřovat s laskavostí a soucitem. Když jsem si to uvědomila, mé srdce se uklidnilo.

Manželé kupovali jen velmi levnou zbytkovou zeleninu. Nebyla čerstvá a když jsem ji vařila, chtěli, abych použila málo oleje a málo soli – lze si tedy představit, jak to chutnalo. Když jsem jednou třídila hromadu zavadlého zelí pak choi, slyšela jsem na rádiu Minghui, že ta nejlepší chuť v jídle nepochází z těžkého kořenění. K mému překvapení se mi z té hromady nekvalitní zeleniny podařilo připravit chutný pokrm.

Když mě paní viděla třídit zeleninu, řekla: „Xiaohui, příště už tyhle levné věci nekoupím. Jen abych ušetřila pár peněz, přidělala jsem vám práci.“ Odpověděla jsem: „To je v pořádku. Proč utrácet, když můžeme ušetřit? Kromě toho, některá levná zelenina je ve skutečnosti docela dobrá. Je obdivuhodné, že v tomhle věku ještě chodíte nakupovat zeleninu.“

Když se blížil Svátek středu podzimu, paní mě požádala, abych udělala hodně knedlíků – část k jídlu a část do mrazáku. Lednice byla plná. Našla tři měsíční koláče a řekla: „Tyhle koláče brzy vyprší, snězme je. Každý si vezmeme jeden.“ Když ale o dva dny později přišla na návštěvu její dcera, paní jí tvrdila, že jsem jí ukradla měsíční koláč. Dokonce obvinila i svého manžela, že mi nezabránil a že se přidal. Ať jsem vysvětlovala cokoli, bylo to marné.

I když jsem zůstala potichu, uvnitř jsem se cítila dotčená. Dalšího rána se stalo něco ještě absurdnějšího. Paní měla hlad a požádala mě o koláč, který jí dcera přinesla předchozí večer. Řekla jsem: „Nevzpomínám si, že bych ho ukládala.“ Ona odsekla: „Jestli jste ho snědla, tak to přiznejte, neříkejte, že o něm nevíte!“

Prohledala jsem celou lednici, ale nenašla ho. Stále opakovala: „Jestli jste ho snědla, tak to přiznejte, neříkejte, že o něm nevíte.“ Tiše jsem plakala. Jsem praktikující, a proto bych jí nikdy jídlo neukradla.

Od té doby jsem odmítala všechno, co mi nabídla k jídlu. O něco později jsem ten koláč našla v mrazáku a celá fraška skončila. Uvědomila jsem si také, že jsem měla připoutání k chutnému jídlu – jinak bych přece nemohla být křivě obviněná. V dalších dnech mě paní obvinila ještě z krádeže náhrdelníku a prstenů, ale pro mě byla její slova jen jako vítr – mé srdce zůstalo nepohnuté.

O dva měsíce později se manželé přestěhovali do nově zakoupeného bytu o rozloze více než 90 m², který byl prostorný a světlý. Protože často opakovali „Falun Dafa je dobrý“, měli z toho užitek. Dokázali se sami najíst, sami si dojít na toaletu, hrabat se v lednici pro jídlo a dělat jednoduché domácí práce. Jejich zdraví se stabilně zlepšovalo.

Když vstávali v noci na toaletu, pohybovali se tiše, aby mě nerušili. Naučili se být ohleduplní i k ostatním. Jejich dcera vystoupila z KS Číny, ze Svazu mládeže i z Mladých pionýrů. Paní nejenže se mnou poslouchala rádio Minghui, ale dál také opakovala „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“.

Kultivuji se už 28 let a byla jsem mnohokrát pronásledována ze strany KS Číny. Přestože jsem zakopávala, díky soucitné ochraně Mistra jsem přežila. Jsem vděčná za Jeho neochvějnou péči a budu dál pevně kráčet po cestě návratu ke svému pravému já a využívat každou možnou příležitost, abych pomohla vnímajícím bytostem poznat pravdu a být zachráněny.