Znovuzrozená po desetiletích utrpení

(Minghui.org) Když se ohlížím za svou kultivační cestou, mé srdce je naplněno bezmeznou vděčností. Jsem vděčná za soucitnou spásu Mistra a za to, že uvedl Falun Dafa do světa. Díky milosti Dafa jsem byla znovuzrozena a mohu kráčet po cestě návratu ke svému pravému já. Slova nedokážou vyjádřit mou vděčnost Mistrovi. Budu nadále dobře dělat tři věci, pilně se kultivovat, pomáhat Mistrovi zachraňovat více lidí a ukazovat jim krásu Dafa.

Hořké roky první poloviny mého života

Můj otec bojoval ve válce a byl uznán nejvyšším stupněm válečného postižení, ale Komunistická strana Číny se k němu obrátila zády. Ztratil schopnost pracovat, neměl žádný příjem a nemohl si vydělat na živobytí. Když šel do vládní kanceláře KS Číny požádat o invalidní příspěvky, na které měl nárok, byl ubit k smrti a označen za „špatný živel“. Bylo mi teprve deset let, když byl otec zabit. Naše rodina byla už tak velmi chudá a tato pohroma jen prohloubila naše utrpení.

Bez otce jsme neměli žádný zdroj příjmu. Znamenalo to, že jsem nemohla chodit do školy a zůstala jsem negramotná. Když jsem dorostla do věku, kdy se ženy vdávají, protože byla naše rodina označena za „rodinu špatného živlu“, byla jsem tím stigmatizována a bylo velmi těžké najít si manžela. Abych snížila zátěž pro rodinu, sama jsem se provdala. Můj život se tím jen zhoršil – manžel každý den pil a hrál hazardní hry, byl nesmírně líný a bez odpovědnosti. Ani po narození dětí nezměnil své špatné návyky. Odmítal pracovat a bral mi i to málo peněz, které jsem vydělávala. Když jsem mu je odmítla dát, bil mě a nadával mi. Měl také poměr. Když mi bylo třicet let, chtěla jsem zemřít. Neměla jsem jinou možnost než se rozvést.

Po rozvodu jsem byla ve velmi špatném psychickém stavu a dokonce jsem chtěla ukončit svůj život. Kvůli dětem jsem se provdala za penzionovaného vládního úředníka, který byl o dvacet let starší než já. Snažila jsem se o něj starat a dělat mu radost a manželství trvalo osmnáct těžkých let. Žila jsem v jeho domácnosti skromně a poznala jsem všechny hořkosti života. Kdykoli byl nespokojen, bil mě nebo mi nadával. Rozvedli jsme se kvůli sporům o rodinný majetek a stupňujícím se hádkám.

Od té doby jsem žila sama. Kvůli životním těžkostem jsem onemocněla mnoha chorobami. Přestože jsem byla stále mladá, shrbila se mi záda, byla jsem nesmírně hubená a lidé mi říkali „malá stará paní“. Taková byla první polovina mého života.

Znovuzrozená po nalezení Dafa

Na začátku roku 1997 jsem kvůli neúspěchu svého druhého manželství upadla do hluboké propasti utrpení. Moje starší sestra, která žila v hlavním městě provincie, mě pozvala, abych u ní nějaký čas zůstala a přišla na jiné myšlenky. Souhlasila jsem. Zjistila jsem, že s radostí praktikuje Falun Dafa. Řekla mi o kráse Dafa a navrhla, abych to také zkusila. S radostí jsem souhlasila a poslechla si nahrávky Mistrových přednášek. Takto jsem začala praktikovat Falun Dafa. Sestra mi řekla, že až se vrátím domů, najdu ve svém okolí místa ke studiu Fa a ke cvičení. Tato návštěva změnila můj život.

Po návratu domů jsem se zeptala známých a zjistila, že jedna sousedka praktikuje Falun Dafa. Promluvila jsem si s ní a ona mi s radostí dala knihu k přečtení. Když jsem v knize spatřila Mistrovu fotografii, nadšeně jsem zvolala: „Ano, ano! To je Mistr!“ Měla jsem pocit, jako bych ho už dávno znala, a byla jsem nesmírně dojatá. Začala jsem chodit k jedné praktikující domů poslouchat přednášky Fa. Po čtvrté přednášce začal Mistr odstraňovat špatné věci z mého těla. Měla jsem průjem, přesně tak, jak je popsáno v Zhuan Falun. Věděla jsem, že Mistr očišťuje mé tělo a že se už o mě stará. Vyrůstala jsem v životě plném hořkosti, a najednou jsem se cítila jako nejšťastnější člověk na světě. Rozhodla jsem se, že se budu Dafa dobře učit a ať už nastanou jakékoli těžkosti, nikdy se ho nevzdám.

Nyní mohu číst knihy Dafa

Byla jsem negramotná, takže když ostatní praktikující nahlas četli Zhuan Falun, velmi jsem jim záviděla! Snila jsem o tom, že jednou budu moci knihu číst sama, protože jsem cítila, že jen poslouchat přednášky nebo nahrávky nestačí. Měla jsem pocit, že pokud dokážu číst Zhuan Falun a číst ho dobře, budu se moci dobře kultivovat. Získala jsem výtisk Zhuan Falun, ale když jsem ho otevřela, nedokázala jsem přečíst ani jediný znak.

Zkušený praktikující mě povzbudil, abych sledovala text, když ostatní četli. Bylo mi už přes čtyřicet, když jsem se začala učit čínské znaky. Nejprve jsem se snažila sledovat znak po znaku, když praktikující četli O Dafa, což má jen čtyři odstavce. S pomocí Mistra a povzbuzením spolupraktikujících jsem využívala každou volnou chvíli, abych překonala negramotnost. Po nesčetných opakováních se mé úsilí vyplatilo. Jednoho dne jsem opravdu dokázala číst O Dafa. Byla jsem zaplavená štěstím.

Potom jsem se pustila do snahy přečíst celou knihu Zhuan Falun. Během skupinového studia Fa jsem pečlivě sledovala, jak ostatní čtou, a memorovala každý znak. Mnoho nocí jsem plakala úzkostí, když jsem nedokázala číst plynule, a bila jsem se do prsou v zoufalství. V srdci jsem volala k Mistrovi: „Mistře, dokážu snášet utrpení. I kdybyste mě požádal, abych prorážela hory, zvládla bych to. Ale naučit se číst je tak těžké. Prosím, pomozte mi!“ Nepamatuji si, jak dlouho to trvalo, ale nakonec jsem během skupinového studia Fa dokázala přečíst celou knihu, i když jsem se občas zakoktala nebo nějaký znak vynechala. Neustále jsem se snažila, brala každou chybu vážně a vytrvale se opravovala.

Jedna praktikující se mnou začala číst Fa a společně jsme četly Mistrovy přednášky z různých míst. Četly jsme pět až šest hodin v kuse, často jsme zapomínaly na jídlo i pití. V horkém létě se někdy počítač, z něhož jsem četla přednášky, přehříval, a tak jsme na něj namířily ventilátor, aby se ochladil. Když bylo horko k nevydržení, opláchly jsme si obličej vodou a četly dál. Čím více jsem studovala, tím více jsem žasla nad bezbřehou hloubkou a moudrostí Dafa a tím více jsem cítila Mistrovu velikost a soucit. Často jsem při čtení cítila, jako by Fa neustále vstupoval do mé mysli jako vír. Díky trpělivé pomoci spolupraktikující a mé vytrvalosti jsem odstranila veškeré zasahování a potíže a nakonec jsem dokázala držet krok s ostatními při skupinovém studiu Fa. Dnes dokážu přečíst Zhuan Falun od začátku do konce. Přestože byla cesta obtížná, zvládla jsem ji a z hloubi srdce jsem cítila nepopsatelnou radost. Ať to stálo jakékoli úsilí, stálo to za to. Avšak běžné knihy stále číst nedokážu.

Jsem vděčná Mistrovi za to, že mi otevřel moudrost. To je skutečný projev zázraků Dafa ve světě lidí. Jsem také hluboce vděčná spolupraktikujícím za jejich nesčetné dny a noci pomoci a společenství, za jejich trpělivé a pečlivé vedení, díky kterému jsem mohla dosáhnout tohoto bodu.

Pomáhám Mistrovi zachraňovat lidi

První polovina mého života byla plná těžkostí a neštěstí. Ale všechno se změnilo poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa. Nyní mám pevné zdraví a za 28 let jsem nemusela užít ani jednu pilulku ani injekci. Je mi přes sedmdesát let, ale jsem plná energie a chodím velmi rychle. Lidé, kteří mě znají, jsou ohromeni a já jim otevřeně a bez váhání říkám: „Je to proto, že praktikuji Falun Dafa.“

Poté, co KS Číny začala Dafa pronásledovat, byla jsem po udání za to, že lidem vyprávím o pronásledování, nezákonně odsouzena k téměř deseti měsícům vězení. Nebála jsem se však. Mistr řekl: „Učedníci Dafa, jste zlatým světlem ve světě smrtelníků, nadějí lidí světa, jste učedníky Fa, kteří pomáhají Mistrovi, a jste budoucími Králi Fa.“ (Blahopřání, Podstata pilného pokroku III) Toto velké poslání, které nám Mistr svěřil, je něco, co musíme nést na svých bedrech.

Po mnoho let jsem dbala na to, abych studovala Fa, cvičila cvičení Dafa, objasňovala pravdu a rozdávala informační materiály o Dafa. Také jsem používala bankovky s vytištěnými informacemi o Falun Dafa. Říkám si: „Druhá polovina mého života je určena k tomu, abych žila pro Dafa.“ Už nemám strach a spolupracuji se spolupraktikujícími při objasňování pravdy. Často zanedbávám jídlo i spánek a projíždím na kole ulice a uličky, ať prší nebo svítí slunce, abych lidem říkala pravdu o Dafa a o pronásledování. Abych mohla za kratší dobu zachránit více lidí, naučila jsem se před dvěma lety, přestože mi je přes sedmdesát, jezdit na elektrickém kole, abych mohla cestovat rychleji.

To Dafa mě udělal tím, kým jsem. Do budoucna budu dobře spolupracovat se spolupraktikujícími, pilně pracovat na tom, abych dobře dělala tři věci, splnila naše poslání zachraňovat lidi, a nezklamala Mistra.