Vykopávání připoutání a překonávání sobeckosti

(Minghui.org) Ctihodný Mistře, zdravím Vás! Zdravím také spolupraktikující!

Začal jsem praktikovat Falun Dafa v roce 2009, ale protože jsem nedokázal odstranit svá základní připoutání, zůstával jsem uvízlý mezi pohodlím a pilností – nebyl jsem schopen se skutečně kultivovat. Spolupraktikující mi říkali: „Jsi pořád jako dítě, nemůžeme se na tebe spolehnout.“ Kdykoli jsem to slyšel, dokázal jsem se jen rozpačitě usmát. Nevěděl jsem, jak odpovědět. Po tolika letech kultivace a studia Fa chápu principy Fa – tak proč nedokážu opravdu pochopit podstatu kultivace? Uvízl jsem mezi pohodlím a světskými konflikty, a nekonečně plýtval drahocenným časem určeným pro kultivaci. Nedokázal jsem hledat své nedostatky ve Fa a nemohl jsem pilně postupovat vpřed – proč to tak bylo?

Mít touhy, nebo ne

S příchodem léta jsem měl přání chodit na turistická místa objasňovat pravdu. Tato myšlenka se mi neustále vracela. Nakonec jsem jednoho dne přestal otálet a šel po škole rovnou na místo objasňování pravdy. Praktikující, kteří tam působili, byli jedna rodina z Číny, která se do Evropy přestěhovala loni. Celý rok na tomto místě vytrvale stáli právě oni – ať byla krutá zima, spalující horko, vítr či déšť.

Zeptal jsem se jich, jak to mohou tak dlouho vydržet. Strýc praktikující se mnou hodně sdílel. V kostce řekl: „Když nemáš touhu, nemáš žádné starosti.“ Kromě jediné myšlenky – dělat tři věci a řídit se Mistrovými slovy – nemysleli na nic jiného. A takto vytrvali více než rok.

Byl jsem ohromen. Může být tak jednoduchý důvod skutečně dostatečný? Když jsem se chystal položit další otázky, praktikující mě vyzval, abych se zapojil – buď cvičil, nebo turistům představil petici. Moje sociální úzkost se však okamžitě ozvala. Když jsem uviděl velkou skupinu turistů, utekl jsem ke cvičení. Když jsem meditoval, objevily se přede mnou tři zlaté věty: „Zrozen pro Fa, přišel pro Fa, naplněn Fa.“

Věděl jsem, že mě Mistr povzbuzuje, abych byl pilný, ale tehdy jsem ještě nedokázal plně pochopit hlubší význam. Rozuměl jsem jen povrchně. V duchu jsem se rozhodl, že budu během letních prázdnin na toto místo chodit pravidelně.

S úmyslem hledat odpovědi jsem se tedy zapojil do objasňování pravdy na turistickém místě. Někdy jsem se styděl oslovit turisty, a tak jsem zmeškal příležitosti. Když jsem si zoufal, pomyslel jsem si: Jak je možné, že mě po tolika letech kultivace stále blokují tak dětinská připoutání? Musím to prolomit. Sebral jsem odvahu a promluvil s těmi turisty, kteří ještě nepodepsali. K mému překvapení měl jeden z nich už určité povědomí o qigongu a kultivaci. Nejenže podepsal, ale také se ptal, kde se může naučit cvičení.

Podíval jsem se zmateně na praktikujícího vedle sebe. On vyřídil petici a požádal mě, abych předvedl pohyby. Tak jsem s tím mužem cvičil páté cvičení a krátce mu řekl o Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti. Také jsem mu ukázal, jak najít cvičební místa v jeho zemi a jak se může učit online. Byl nadšený, sepjal dlaně na znamení díků a pak odešel se svými společníky.

Postupně jsem pochopil. Fa a Mistr jsou jako zdroj energie – zásuvky a kabely už jsou připraveny. Když praktikující objasňuje pravdu, je to jen zapojení šňůry. Není třeba to příliš promýšlet – stačí přijít a dělat, co máme dělat, a vše už tam je. Zbytečné komplikování věci to jen ztěžuje. Cítil jsem, že to je ten stav „získávání bez touhy“.

V tu chvíli všechny mé rušivé myšlenky zmizely. Od té doby jsem s radostí chodil každý den na místo objasňování pravdy. Když byla zima, nosil jsem kapesníky na rýmu; když jsem měl hlad, spolupraktikující se se mnou podělili o jídlo; když pršelo, vzal jsem si pláštěnku. Také jsem studoval Fa. Každý den jsem měl nová porozumění, o která jsem se dělil se spolupraktikujícími, a díky jejich sdílení jsem viděl své nedostatky a napravoval je. To léto jsem prožil s radostí.

Důvěřovat Mistrovi a Fa, dosahovat harmonie v kultivaci

Možná můj stav kultivace konečně dosáhl minimální úrovně pilnosti, a proto mi Mistr během meditace dal mnoho náznaků.

Jednou mi při hodinové meditaci v sedě Mistr ukázal proces obnovy pustého, zpustošeného světa. Jedna hodina zde se tam rovnala desítkám tisíc let. Kdybych meditaci přerušil v polovině, ten svět by nebyl dokončen a nesplnil by standardy nového vesmíru. Na konci kultivace bych se nesetkal s Mistrovým Fashenem. Uvědomil jsem si, jak je důležité vytrvat v praxi.

Postupně jsem také pochopil, že každé dlouhodobé místo objasňování pravdy střeží obrovská Mistrova Těla Zákona – sedí na lotosových květech a zakrývají celou oblohu. Došlo mi: tam, kde praktikující vytrvají, se to místo stává středem. V tomto středu se otáčí velký Falun, který s sebou strhává další projekty, postupně se rozšiřuje a zachraňuje místní vnímající bytosti. Mimo Čínu se skutečně tato místa stávají frontovou linií objasňování pravdy, která prospívá celému regionu. Každá bytost, která přijde, přichází díky Mistrovu soucitu. Měli bychom k nim přistupovat s laskavostí a přinášet jim naději.

Jindy jsem viděl, jak se žárlivost projevuje jako silná černá clona, která zakrývala člověka, jenž ji choval. Vše, s čím se ten člověk setkal, bylo pokřivené tímto černým závojem, takže nemohl vidět pravdu. Pokud to zakrývalo praktikujícího, někdy silné spravedlivé myšlenky umožnily, aby skrz proniklo trochu zlatého světla, které závoj ztenčilo a postupně umožnilo nápravu. Ale škodlivost žárlivosti je nesmírná. Pokud připoutání zmaří snahu zachraňovat vnímající bytosti, jak by mohla být taková karma splacena? Kultivace, už tak obtížná, se stává ještě těžší – zvláště když se ti, kdo lpí na slávě a zisku, shromažďují dohromady, čímž se žárlivost znásobuje a připoutání se zvětšují, a možnost uniknout iluzi se stále více vzdaluje. To je skutečně jeden z nejzáludnějších triků starých sil.

Mistr řekl:

“Sobectví je základní povahou vesmíru minulosti. Kvůli té povaze je nevyhnutné vytváření-stagnace-degenerace-zničení a narození-stárnutí-nemoc-smrt. V budoucnosti bude Zákon vše-harmonizující a nesobecký. Kvůli změně v základní povaze vesmíru projde vývoj vesmíru a vlastnosti bytostí od základu změnami. Základní povaha vesmíru a nečistost bytostí vedou k tomu, že degenerované bytosti klesají dolů. To je způsobeno vytvářením-stagnací-degenerací-zničením a nezdá se to mít přímý vztah k základní povaze.” (Vyučování Zákona na konferenci Dafa v Západním USA, 2004, Učení Fa na konferencích V)

Proč je tak těžké odstranit připoutání? Protože chráníme sami sebe. Proč chráníme sami sebe? Protože nechceme být zraněni. Proč vnímáme obtíže jako utrpení místo toho, abychom v nich nacházeli radost? Protože naše spravedlivé myšlenky nejsou dostatečné. Jakmile se objeví první náznak potíží, vzdáváme se, lpíme na pohodlí místo toho, abychom aktivně odstraňovali lidská připoutání. Často to dopadne tak, že karma naroste, až nás bolestivě zasáhne, jako cihla do hlavy, a teprve pak jsme donuceni se zlepšit. Navenek to vypadá jako pokrok, ale ve skutečnosti to jen znovu chránilo sobectví. Taková kultivace se dotýká jen povrchu – základní hluboká připoutání zůstávají nedotčená a později se znovu objeví.

Kultivace bez odstranění připoutání je jako praktikování qigongu na uzdravení – jen oddaluje zkoušku. Pokud nevytrhneme kořen, znamená to, že připoutání budou znovu a znovu vyrůstat. Když nám na ně spolupraktikující poukazují, omlouváme se tvrzením, že je to jako loupání cibule vrstvu po vrstvě. Zní to rozumně, ale ve skutečnosti to jen chrání ta připoutání. To bytí si s úlevou oddechne: „Málem jsem byl zničen!“ A mezitím si stále myslíme, že jsme se dobře kultivovali. Když jsem si toto uvědomil, cítil jsem se nesmírně zahanbeně!

Mnohá připoutání neobstojí ani proti několikanásobné otázce „proč?“. Opakované „proč?“ už odhalí více než polovinu kořene. Neochota kopat hlouběji ukazuje, že jsme se téměř dotkli základního připoutání, a to bytí se brání, což nás odradí. Když jsem o tom přemýšlel, bylo mi trapně – po tolika letech kultivace jsem se stále nenaučil opravdově dívat se do sebe. Bylo to jako v příběhu o kotěti, které chytá ryby – pokaždé se nechá rozptýlit, plýtvá úsilím a dosahuje jen malých výsledků.

Aktivní kultivace a únik z pasivních pastí

Toto období kultivace mě donutilo hluboce se zamyslet nad svou cestou. Uvědomil jsem si, že byla moje kultivace vždy pasivní. Studoval jsem Fa, pochopil určité standardy a myslel si: „Dobře, znám to,“ ale pak jsem se nijak nesnažil podle tohoto porozumění žít. Byl jsem vždy pasivní – teprve když mě něco postavilo před zkoušku, s neochotou jsem jednal, a i tehdy nepravidelně a napůl. Promarnil jsem tolik času.

To léto však bylo jiné. Každý den jsem se aktivně přizpůsoboval Fa a vědomě kultivoval sám sebe. Stále více jsem cítil Mistrovu přítomnost. Jednou, když jsem chtěl polevit a skoro jsem usnul, zavřel jsem oči a spatřil jsem Mistrovo Tělo Zákona. Otočil se, oblékl si taoistický oděv a mávnutím ruky vyvolal hůl – okamžitě jsem se probral a spěchal na místo objasňování pravdy.

Ano, přesně jak říká píseň Shen Yun: „Získavše Fa, prolomte iluzi a vystupte do nebes.“ Když jsme získali Fa, neměli bychom prorazit iluze a stoupat vzhůru – proč se zdržujeme v lidském světě? Vždy blokováni překážkami – měli bychom je překonat! Někdy jsem dokonce cítil, jak jsou nebeské bytosti unavené z toho, že jejich král a pán zaostává. Pod tíhou jejich zklamání jsem se mohl jen omluvit.

Vzpomněl jsem si na tři věty, které mi Mistr vtiskl do mysli hned první den na turistickém místě, a získal hlubší porozumění. Zrozen pro Fa – život pochází z prvotní hmoty a nese v sobě Pravdivost–Soucit–Snášenlivost. Na první pohled se zdá, že všechny bytosti jsou stejné, ale některé byly stvořeny z myšlenky Stvořitele zachránit vesmír při jeho vzniku. Tyto životy se staly praktikujícími Falun Dafa – nejen z vlastní vůle, ale byly vybrány Mistrem a vesmírem. Naše kultivace není tolik o budování z ničeho, ale o probouzení – o návratu k naší nejzákladnější přirozenosti, částici Dafa. Obtížnost spočívá v tíze našich připoutání a v tom, jak hluboko jsme upadli.

Přišli jsme pro Fa – to vystihuje naši cestu s Mistrem, sestup vrstvu po vrstvě, život za životem, až do dnešního dne, kdy jsme získali Fa. Význam je jednoduchý, ale hluboký: Vážit si toho! Jak řekl Mistr,

“Dúfam, že si všetci vážite samých seba, vážite si druhých a vážite si vaše prostredie. Váženie si cesty, ktorou ste prešli, je váženie si samých seba.” (Čo je učeník Dafa)

Naplněni Fa – naše kultivace je nesobecká, založená na zachraňování druhých. Na rozdíl od jakékoli minulé cesty kultivace je naše založena na nesobeckosti. Proto neseme poslání zachraňovat vnímající bytosti. Jakákoli výmluva, proč neobjasňovat pravdu nebo nezachraňovat lidi, je neopodstatněná. Zachraňovat lidi je to, co od nás Mistr chce. Navenek se zdá, že zachraňujeme my, ale ve skutečnosti Mistr prostřednictvím této formy naplňuje praktikující – pozvedá nás z cyklu tvoření, stagnace, degenerace a zničení starého vesmíru.

Drazí spolupraktikující, buďme pilní!

Heshi

(Vybráno k přednesení na Fa konferenci v severských zemích 2025)