Odpoutání se od ega při účasti na projektech

(Minghui.org) Ctěný Mistře, zdravím Vás! Zdravím i vás, spolupraktikující!

Jmenuji se Anders a pocházím ze Švédska. Začal jsem praktikovat Falun Dafa před třiceti lety – na podzim roku 1995, když mi bylo 29 let. V jiných dimenzích to byl jen okamžik, ale z lidského pohledu jsou tři desetiletí dlouhá doba a během těch let se v mém životě stalo mnoho věcí.

Ohlédnutí zpět

Na podzim 1996 jsem cestoval s praktikujícími ze Švédska a dalších zemí do Číny. Tato cesta na mě zanechala silný dojem a hluboce prohloubila mé pochopení toho, co kultivace skutečně znamená. Konala se Fa konference a později jsem se dozvěděl, že to byla první mezinárodní Fa konference. Řekli nám, že Mistr je na návštěvě v USA, ale poslední den přišel a promluvil k nám.

Praktikující, kteří pro nás překládali, několikrát zůstali tiše stát. Mistr hovořil o vesmíru a dalších věcech a já si uvědomil, že překladatelé nebyli schopni převést tak složité věty do angličtiny. Bylo požehnáním, že jsem si tuto přednášku tak mohl později přečíst v angličtině!

Během přednášky, kdy byl přítomen Mistr, jsem cítil bolest v zádech. Krátce poté jsem si uvědomil, že bolest zad, která mě trápila už od dospívání, zmizela. Děkuji Vám, Mistře!

Do Číny jsem se vydal celkem třikrát, než začalo pronásledování. Mám mnoho nádherných vzpomínek a zkušeností z těchto cest, které se staly základem mé silné víry v Dafa a v Mistra.

Krátce poté jsem začal lidem vyprávět o Falun Dafa a po začátku pronásledování jsem se zapojil do úsilí ho odhalovat a ukončit. Účastnili jsme se protestů po celém světě a také jsem se připojil k projektům, které měly představit Falun Dafa v Jižní Africe a Indii. Tyto cesty mi přinesly důležité a pozitivní zkušenosti i vhledy. Prošel jsem také řadou těžkých zkoušek. Ať se dělo cokoliv, Dafa mi vždy dávalo sílu a ukazovalo cestu vpřed.

Fyzické a finanční zkoušky

Jednou z mých slabin bylo, že jsem po mnoho let necvičil pravidelně. Jak se ale začaly objevovat různé zdravotní problémy, stal jsem se v tomto ohledu disciplinovanější. Tyto tělesné zkoušky vnímám jako zasahování starých sil, ale také jako mezery ve své kultivaci, které jsem dosud nedokázal uzavřít.

Po mnoha letech jistého zaměstnání a stabilního příjmu nastala v roce 2013 změna. Generální ředitel v mém podniku propadl alkoholu a firma se během následujících tří let dostala na pokraj bankrotu. Bylo to pro nás zaměstnance velmi těžké období.

Tato situace mě přiměla změnit obor a dva roky jsem se rekvalifikoval v programování. Bylo to náročné, ale nakonec jsem dokončil studium. Velké zklamání však přišlo, když jsem zjistil, že si nedokážu najít práci.

Další rána nastala, když mi kvůli nedorozumění byly podpory v nezaměstnanosti chybně sníženy na zhruba třetinu částky, kterou jsem měl dostávat. Ačkoliv jsem jako praktikující chápal, že peníze nejsou ve skutečnosti mé, život mi to značně ztížilo. Později jsem si vzpomněl na finanční dar, který jsem před lety obdržel. Jeho výše zhruba odpovídala tomu, co jsem z podpor ztratil. Měl jsem dobrý pocit, když jsem ho vrátil.

Po dalších dvou letech strádání jsem si v roce 2021 založil vlastní podnik. Moje nová práce nemá nic společného s tím, co jsem vystudoval. Zaměřil jsem se na svou předchozí odbornost v oblasti fotografie a grafické produkce.

To období bylo nesmírně těžké. Jako praktikující jsem chápal, že tato zkouška je součástí mé kultivace a že jí projdu. Toto pochopení mi přineslo klid a nyní vím, že jsem musel touto dobou projít, abych se dokázal vzdát připoutání k potřebě kontroly a pocitu jistoty. Dnes jsou na tom mé finance lépe a pokud jde o zdravotní obtíže, věci se ubírají správným směrem.

Práce pro Epoch Times

Šest měsíců po založení svého podniku jsem byl požádán, abych pomáhal s úpravou fotografií pro Insight Magazine, vedlejší projekt Epoch Times. Měl jsem dlouholeté zkušenosti s digitální úpravou obrázků a s radostí jsem souhlasil. Pracoval jsem na dálku. Ještě v tom samém roce jsem začal upravovat fotografie také pro anglické vydání Epoch Times – jak pro webové stránky, tak pro tištěné přílohy. Připadalo mi významné přispívat do tohoto důležitého média.

Spolupráce s Insight Magazine pro mě byla cennou zkušeností. Jednou týdně jsem se připojoval k online schůzkám s pracovníky newyorské redakce, většinou s designéry nebo fotografy, kteří mi dávali zpětnou vazbu k mým úpravám. Protože jsem měl dlouholetou praxi, zpočátku jsem k těmto schůzkám cítil odpor a myslel si: „Kdo mi může říkat, jak se mají fotografie upravovat?“ To ale bylo lidské smýšlení. Byla to příležitost vzdát se ega. Naučil jsem se nebrat kritiku osobně, nebýt soutěživý, a ani se nestarat o svou pověst. Společně jsme vytvořili seriózní a kvalitní časopis a naše spolupráce byla velmi příjemná.

Už téměř dva roky také připravuji sazbu pro přílohu „Opinion“. Nejdříve jsem na tom pracoval tři večery v týdnu, dnes už pět. Zpočátku jsem váhal tuto práci přijmout. Bylo to stresující a pracoval jsem dlouho do noci. Ale dostal jsem silnou podporu od koordinátora i dalších kolegů, a po čase jsem začal pracovat samostatně.

Zpočátku jsem byl pomalý. Očekávalo se, že sazba jednoho čísla zabere tři a půl hodiny – nechápal jsem, jak je to možné. Dnes to většinou zvládám v tomto čase a pokaždé cítím spokojenost, když je práce hotová.

Všiml jsem si, že američtí praktikující mají velmi pozitivní a uvolněný přístup. Často mě napadaly negativní myšlenky jako: „Proč to dělají takhle? Mělo by se to dělat jinak!“ nebo „Proč nejsou texty ještě připravené? Teď se opozdím.“ O sobě jsem si myslel: „Udělám stejnou chybu znovu, asi si budou myslet, že jsem neschopný.“ Postupně jsem si uvědomil, že je lepší prostě dál pracovat a udržovat pozitivní přístup.

Když jsem začal spolupracovat s anglickým vydáním Epoch Times, bylo nám řečeno, že máme každý den studovat Fa společně s ostatními praktikujícími. Neměl jsem možnost připojit se ke skupinovému studiu osobně, ale zapojil jsem se do online skupiny ve Švédsku, kde studujeme každé ráno. Zjistil jsem, že se dokážu lépe soustředit ve skupině a když čtu nahlas. Přestože jsem četl Zhuan Falun už stokrát, vždy se v něm najde něco, k čemu se mohu osvíceně vztáhnout, nebo co mi pomůže v aktuální kultivaci.

Práce pro švédské Epoch Times

Pracuji také pro Epoch Times ve Švédsku. Naše týdenní tištěné vydání začalo v lednu 2021 a já přispívám svými znalostmi v oblasti tiskové produkce a úpravy fotografií.

Při tomto typu práce a spolupráce se někdy stane, že dojde k chybám. Moje první myšlenka často byla, že chybu udělal někdo jiný, ne já. Postupem času jsem si uvědomil, že jsem příliš rychle ukazoval směrem ven. Víckrát se ukázalo, že jsem to byl právě já, kdo něco přehlédl.

Často jsem chtěl, aby věci probíhaly „po mém“, a stěžoval si. Doufám, že jsem se v tomto ohledu také zlepšil a že dnes nabízím spíše konstruktivní kritiku nebo tipy – bez připoutání k předvádění se. Mistr nám dává příležitosti účastnit se nápravy Fa a zároveň se při tom sami povznášet.

Mistr řekl:

“Často říkám, že se příliš neobávám o konečný výsledek, protože to, co má být v nápravě Zákona dokončeno, je neodvratné. Bez ohledu na to, jak mučivě se mohou věci během nápravy Zákona vyvinout, výsledek je jistý. Takže mu nevěnuji mnoho pozornosti, vzhledem k tomu, že to určitě uspěje. Čeho si cením nejvíce, je ten proces. Pouze s celým tím procesem, kterým bytost projde, máte úplný celek, kterým je ta bytost.” (Učení Zákona v hlavním městě USA)

Lidé si začínají uvědomovat, že Epoch Times zastávají ten nejvíce opravdový žurnalismus, a v budoucnu to uvidí ještě více lidí. Jsem vděčný, že mohu přispívat do tohoto důležitého projektu Dafa, a to jak v USA, tak ve Švédsku.

Sdílení vlastních zkušeností je obohacující součástí kultivace. Často jsem si ale sám stavěl překážky v podobě myšlenek jako: „Nedokázal jsem nic zvláštního.“ Nebo „Co si o mně ostatní pomyslí?“ či „Nikdo se mě nezeptal.“ Cítil jsem, že se musím těchto blokujících představ pustit.

Když se ohlížím zpět na svou kultivaci, vidím, že jsem dokázal opustit mnoho připoutání bez ohledu na prostředí a okolnosti. A také vidím, že je přede mnou stále mnoho toho, na čem musím pracovat.

Děkuji, spolupraktikující! Děkuji, vážený Mistře!

(Vybraný článek přednesený na severské Fa konferenci 2025)