(Minghui.org) 13. srpna, v den, kdy Minghui zveřejnil „Výzvu k zasílání článků na 22. Čínskou Fa konferenci na Minghui.org“, mi poslal spolupraktikující zprávu, abych se podíval do své schránky, protože mě chtěli kontaktovat další praktikující.

Dva dny jsem se nemohl připojit k síti, a tak jsem šel k jinému praktikujícímu domů a půjčil si jeho počítač, abych se dostal na Minghui. První věc, kterou jsem uviděl, byla právě výzva k zasílání příspěvků na Fa konferenci v Číně.

V tu chvíli jsem si hluboce uvědomil Mistrovo pečlivé uspořádání. Zařídil, abych oznámení uviděl hned, a mohl tak začít psát včas. Kdyby mě na to spolupraktikující neupozornil, mohl jsem čekat celé dny, než bych se k webu dostal, a promarnil bych tuto klíčovou příležitost.

Tato výzva se od předchozích let trochu liší. Obsahuje tento odstavec:

„Během každé Fa konference, bez ohledu na to, zda napíšete článek, a bez ohledu na to, zda bude váš příspěvek zveřejněn, každý zároveň odevzdává zprávu v jiné dimenzi. Každá zpráva odráží jeho kultivační stav a skutečnou úroveň. I když jsou kultivující posuzováni každý den, Fa konference je slavnostnější a vznešenější příležitostí.“

Ačkoliv to my, učedníci Dafa z pevniny, také víme, nikdy to dříve nebylo takto jasně napsáno.

Všichni cítíme, že náprava Fa vstupuje do závěrečných etap a každý z nás v tomto procesu naplňuje své prastaré sliby. Účastnil jsem se všech předchozích Fa konferencí, protože jsem je považoval za povinnost učedníka Dafa. Před jednou konferencí se mi dokonce zdálo, že mě Mistr vyzval, abych promluvil, a můj příspěvek byl skutečně uveřejněn. To, co nám zde může připadat jako obyčejná událost, je v jiných dimenzích nesmírně posvátné a slavnostní.

Když jsem si oznámení přečetl, začal jsem přemýšlet, jak článek napsat. Začal jsem s návrhem, ale během psaní to šlo těžkopádně a byl jsem nespokojený, jako bych nic nevyslovil jasně. Později jsem si uvědomil, že to byl strach – strach z toho, že by někdo poznal můj rukopis a že by to ohrozilo mou bezpečnost. Bylo to sobectví, snaha chránit sám sebe.

Později, když jsem vysílal spravedlivé myšlenky, Mistr mě osvítil. Napsal jsem znovu, tentokrát jsem odložil strach. Upřímně a celým srdcem jsem psal o své cestě zlepšování charakteru. Během psaní jsem znovu prošel svou cestu a ještě hlouběji jsem pocítil Mistrovo vedení, ochranu a požehnání v každém kroku. Také jsem racionálněji rozpoznal problémy, na které jsem cestou narazil, a oblasti, kde se mohu zlepšit.

Trvalo několik dní, než jsem článek dokončil, a někdy jsem narazil na překážku, kdy jsem se cítil otupělý a unavený. Tehdy jsem se vždy zastavil a věnoval se studiu Fa. Po několika dnech jsem jedno odpoledne pocítil jasnou mysl a bystré myšlenky. Řekl jsem si: „Dnes je den, kdy dokončím návrh.“ Sedl jsem si k počítači a celý text znovu prošel a vypiloval od začátku do konce.

Hned následující den, poté co jsem článek dokončil, se mi zdál sen: Mistr seděl naproti mně a já držel papír s několika otázkami v eseji. Začal jsem od první a každou otázku nahlas přečetl a odpověděl. Měl jsem radost, protože jsem na všechny odpověděl s jistotou. Když jsem se však probudil, konkrétní otázky jsem si už nepamatoval. Po celou dobu snu na mě Mistr hleděl, poslouchal mě a usmíval se.

Když jsem se probudil, přemýšlel jsem: Už dlouho se mi o Mistrovi nezdálo – proč právě teď? Uvědomil jsem si, že to bylo proto, že jsem napsal článek ke sdílení zkušeností a „odevzdal“ své odpovědi. Proto ve snu Mistr seděl naproti mně a poslouchal mé odpovědi. Přesně tak, jak stálo ve výzvě k zasílání článků: „Každý zároveň odevzdává zprávu v jiné dimenzi.“

Sdílím to proto, aby více učedníků Dafa rychle začalo psát své články na Fa konferenci. Mistr netrpělivě očekává vaše příspěvky! Čas rychle ubíhá – pokud se hned nepustíme do psaní, lhůta uplyne, než se nadějeme. Budeme pak muset čekat na další konferenci? Nenechte si zůstat lítost – vezměte do ruky božské pero, které nám Mistr svěřil!

Články, v nichž kultivující sdílejí svá porozumění, obvykle odrážejí individuální vnímání v určitém okamžiku na základě jejich kultivačního stavu a jsou psány v duchu vzájemného povznesení.